Myšlenka evropské ústavy má silné odpůrce
09.08.2001 | Hospodářské noviny
O případném přijetí základního zákona unie se rozhodne v příštích třech letech, a to i za české účasti
Jaroslav Lenert
Debata o evropské ústavě je teprve v začátcích a nikdo neví, kdy a s jakým výsledkem skončí. Jedná se totiž o součást celého balíku opatření, která mají zabezpečit fungování Evropské unie i po jejím rozšíření. Ústava by tedy podle názoru mnoha politiků mohla - ale také nemusela - teprve uzavřít toto dílo a shrnout jeho výsledky. Prozatím ale nejsou k dispozici ani obecné představy vlád všech členů zemí a není proto o čem diskutovat.
Jedním z nejdůležitějších úkolů bude nové rozdělení pravomocí mezi vlády členských států a bruselské úřady. Již dnes je jasné, že Velká Británie odmítne jakýkoliv další převod svých pravomocí na orgány unie. Stejně tvrdý odpor má jakákoli londýnská vláda, ať již labouristická či toryovská, k vytváření evropské ústavy. Celé politické spektrum ostrovního království argumentuje tím, že chce zachovat co největší část suverenity členských zemí, což by při přijetí jednotné ústavy nebylo možné. Spor je veden i o pravomoci při rozdělování zemědělské pomoci a dotací ze strukturálních fondů. Přitom je jasné, že tyto otázky musejí být, přinejmenším rámcově, vyřešeny v ústavě. Proto je odhad její konečné podoby nemožný.
Dosud není ani jasné, kdo všechno se má na případném vypracování nové ústavy podílet. Všichni politici unie se shodují v tom, že například kandidátské země by se měly zúčastnit přípravných prací, ale pohledy na váhu jejich hlasů jsou velmi rozdílné. Stejně tak není rozhodnuto, zda se na vypracování textu základní normy mají aktivně podílet členové Evropského parlamentu, kteří to tvrdě požadují. Například vlivný předseda zahraničního výboru EP, německý konzervativec Elmar Brok, již pohrozil zablokováním některých rozhodnutí, k nimž je zapotřebí souhlasu parlamentu, v případě, že by poslanci měli stát mimo. Představitelé zemí unie se již dohodli, že tyto otázky rozhodnou na prosincovém summitu v Laekenu.
Skeptické postoje k evropské ústavě posílilo i jednání členských zemí na loňském summitu v Nice, kde byla slavnostně podepsána Charta základních práv. Pouze podepsána, protože část členských zemí vetovala její zařazení mezi závazné předpisy. Například Británii vadila některá sociální práva, která jsou ostrovnímu pohledu na věc značně vzdálená.
O všech reformách unie má rozhodnout mezivládní konference, která začne příští rok a bude pracovat tři roky. Pokud by tedy byla vypracována evropská ústava, tak bude schválena v roce 2004.
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne 21. 7. 2026 (22.07.2026)
- Chutná jako pivo, voní jako pivo, ale je prostě dražší, říká šéf Budvaru (21.07.2026)
- Čína útočí na francouzskou gastronomickou ikonu. Rozhodnout může jediná věc (21.07.2026)
- Pes: odvěký pomocník stád. Výstava sezóny Národního zemědělského muzea představí příběh nejstaršího zvířecího společníka člověka (21.07.2026)
- Pekárenský gigant Agrofertu hlásí horší výsledky. Firma musí změnit strategii (21.07.2026)
- Házení psů o zem, výkaly v miskách. Chovatelka odmítla obžalobu z týrání psů (21.07.2026)
- Hrozbou pro minerální vodu není jen oteplování, ale i věčné chemikálie (21.07.2026)
- Déšť nestačil. Hlubší vrstvy půdy trápí extrémní sucho (21.07.2026)

Tweet



