Evropská integrace č. 14

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁŘSTVÍ - VINOHRADNICTVÍ - ZELINÁŘSTVÍ - BRAMBORÁŘSTVÍ

OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VČELAŘSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

ČERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINAŘSTVÍ

ODBYTOVÉ ORGANIZACE VÝROBCŮ A JEJICH SDRUŽENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Ročník : 4 Číslo : 14 (2) 10.11.2000

Společné organizace trhů v sektoru ovoce a zeleniny ES

Ing. Jaroslav Zíka, Odbor evropské integrace, MZe ČR

Sektor ovoce a zeleniny zaujímá významné a do značné míry samostatné postavení ve Společné zemědělské politice Evropských společenství (SZP ES). Toto samostatné postavení je dáno jeho velkou druhovou a odrůdovou rozmanitostí, rychlými změnami v nabídce a poptávce, snadnou zkazitelností výrobků a z toho vyplývajícími specifickými přístupy k řešení zásadních problémů. Při poslední reformě SZP byl sektor ovoce a zeleniny reformován zcela samostatně jako první, již od podzimu roku 1996. Netýkala se ho tudíž Agenda 2000, která byla později předlohou k široké diskusi o reformě ostatních důležitých sektorů zemědělství.

Právní předpisy ES týkající se sektoru ovoce a zeleniny

Základními nástroji SZP ES jsou zemědělské právní předpisy. Uplatňování těchto právních předpisů v ES je důsledné a přísně kontrolované, zejména jedná-li se o hospodaření s účelově vynakládanými veřejnými finančními prostředky.

Počet platných právních předpisů ES, které se týkají sektoru ovoce a zeleniny, lze odhadnout na více než půl tisíce. V sektoru ovoce a zeleniny jsou to v prvé řadě právní předpisy zatřiďované do skupiny 03.60 - “Výrobky zařazené ve společné organizaci trhu” s podskupinami 03.60.54 - “Čerstvé ovoce a zelenina” a 03.60.63 - “Zpracované ovoce a zelenina”. V oficiálních seznamech právních předpisů ES (Eur-Lex) bylo v obou podskupinách 03.60.54 a 03.60.63 k 5.10.2000 uváděno 467 platných právních předpisů, z toho 218 základních a 249 právních předpisů, které ony základní měnily. Malý počet změn základních právních předpisů je dán nedávnou reformou sektoru.

Podskupiny 03.60.54 a 03.60.63 zdaleka nepřinášejí úplný výčet právních předpisů týkajících se ovoce a zeleniny. Nejsou zde uváděny např. komoditní právní předpisy s velmi krátkými dobami účinnosti, dále právní předpisy průřezového charakteru, které se týkají více komodit či sektorů současně, např. vnitřní a mezinárodní smlouvy ES, právní předpisy fytosanitární, předpisy postihující osivo a sadbu, podporu výstavby skladů a jejich technického vybavení, platby atd. Platné právní předpisy, týkající se sektoru ovoce a zeleniny, je proto nutné hledat nejen ve skupině 03.60, podskupinách 03.60.54 a 03.60.63 seznamů platných právních předpisů ES, ale i v dalších souborech zemědělského práva ES.

Společné organizace trhů v sektoru ovoce a zeleniny

Sektor ovoce a zeleniny je jediným zemědělským sektorem ES, který má tři samostatné společné organizace trhu (SOT). Jsou to :

· Společná organizace trhu ovoce a zeleniny (právní předpisy této SOT jsou zatřiďovány do skupiny 03.60.54, která k 5. 10. 2000 vykazovala 299 platných právních předpisů této SOT, z toho 127 základních a 172 měnících),

· Společná organizace trhu banánů (právní předpisy této SOT jsou zatřiďovány do skupiny 03.60.54, která ke dni 5. 10. 2000 vykazovala 44 platných právních předpisů této SOT, z toho 22 základních a 22 měnících),

· Společná organizace trhu zpracovaného ovoce a zeleniny (právní předpisy této SOT jsou zatřiďovány do skupiny 03.60.63, která ke dni 5.10.2000 obsahovala 124 platných právních předpisů této SOT, z toho 69 základních a 55 měnících).

V tomto článku se budeme zabývat především právními předpisy, které se týkají zmíněných třech společných organizací trhů sektoru ovoce a zeleniny a z těchto právních předpisů pouze těmi, které jsou nejpodstatnější pro uplatňování hlavních zásad společné zemědělské politiky. Cílem zpracování je stručný přehled hlavních zásad SZP v sektoru ovoce a zeleniny z hlediska našeho přijetí do ES, který vzhledem k velkému počtu a rozmanitosti příslušných právních předpisů ES nemůže být úplný.

Společná organizace trhu ovoce a zeleniny

Historie

Počátky postupného vytváření Společné organizace trhu ovoce a zeleniny tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) se datují do roku 1962, tedy pět let po založení EHS v Římě a tři roky před sloučením EHS do Evropských společenství (ES) tzv. Bruselskou dohodou.

Původní klíčové nařízení Rady (EHS) č. 23/62 ze dne 4. dubna 1962 o postupném zřizování společné organizace trhu ovoce a zeleniny (OJ 30, 20.4.62, s.965) bylo v minulosti postupně nahraženo - nařízením Rady (EHS) č. 1035/72 ze dne 18. května 1972 o společné organizaci trhu ovoce a zeleniny (OJ L 118, 20.5.72, s.1) a nařízením Rady (EHS) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu ovoce a zeleniny (OJ L 297, 21.11.1996, s.1).

Klíčové nařízení (EHS) č. 1035/72 bylo ve své době jedním z nejupravovanějších nařízení v sektoru. V průběhu necelých 25 let své použitelnosti prodělalo 205 úprav (doplňků, změn, derogací) prostřednictvím 75 měnících právních předpisů.

Platné právní předpisy ES

Platným klíčovým právním předpisem Společné organizace trhu (SOT) čerstvého ovoce a zeleniny je v současné době nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu ovoce a zeleniny (OJ L 297, 21.11.1996, s.1). Klíčové nařízení nabylo právní účinnosti dnem své publikace v Úředním věstníku Evropských společenství, tj. 21.11.1996 a je použitelné od 1.1.1997 s výjimkou hlavy IV, pojednávající o intervencích, která je použitelná od začátků tržních roků příslušných druhů ovoce a zeleniny v roce 1997. Do 5.10.2000 klíčové nařízení doznalo zatím jen pět oprav tiskových chyb a 6 úprav třemi nařízeními Rady a Komise. Klíčové nařízení obsahuje základní ustanovení SOT :

Na klíčové nařízení přímo navazuje 5 prováděcích nařízení Komise, která se týkají organizací výrobců, jejich uznávání, operačních programů, operačních fondů, finanční účasti Společenství, intervencí a plošné podpory lískových ořechů.

Z celkového počtu 299 platných právních předpisů Společné organizace trhu čerstvého ovoce a zeleniny k 5.10.2000 bylo 127 právních předpisů základních a 172 právních předpisů, které ony základní měnily. Ze 127 základních právních předpisů bylo

· 30 nařízení Rady (R),

· 78 nařízení Komise (R),

· 3 směrnice Rady (L),

· 3 směrnice Komise (L) a

· 13 rozhodnutí Komise (D).

Základní právní předpisy SOT čerstvého ovoce a zeleniny lze tématicky roztřídit následovně : klíčový (1), výroba, skladování, trh a zlepšování spotřeby (16), normy jakosti a kontrola jakosti (29), organizace výrobců (15), intervence a různé podpory (16), mezinárodní obchod (20). Další právní předpisy (30) se týkaly transportu, vnitřního obchodu v souvislosti s rozšiřováním ES, měnových a cenových záležitostí, různých speciálních opatření pro vzdálené oblasti atd. Nově jsou do přehledů této SOT zařazovány také některé směrnice a rozhodnutí Rady a Komise, které se týkají osiva a sadby, reziduí ochranných látek v ovoci a zelenině a jejich stanovení.

Cíle

Cílem Společné organizace trhu (SOT) ovoce a zeleniny je docílit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v cenách, které jsou poctivé vůči výrobcům. Reforma sektoru v roce 1996 podpořila specializaci uvnitř resortu, orientovala sektor směrem k trhu, zavedla podporu odbytových organizací výrobců prostřednictvím nově zavedeného operačního fondu za postupného snižování přímých intervencí, tj. přímých kompenzací za stažení nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu. Reforma mezinárodního obchodu čerstvým ovocem a zeleninou spočívala v tarifikaci ochranných opatření a v jejich postupném snižování.

Zahrnuté výrobky

Výrobky zahrnuté ve společné organizaci trhu ovoce a zeleniny jsou uvedeny v tabulce 1. Jedná se o veškeré druhy ovoce a zeleniny pěstované v Evropské unii s výjimkou brambor, hroznů vinné révy používaných k výrobě vína, banánů, kukuřice cukrové, fazolí a hrachu ke krmení a oliv.

Tržní roky

Tržní roky pro jednotlivé druhy čerstvého ovoce a zeleniny slouží pro účely intervencí (stahování nadbytečných výrobků z trhu), jsou stanoveny nařízením Komise (ES) č. 659/97 a uvedeny v tabulce 7.

Normy jakosti

Evropské společenství mělo k 5.10.2000 108 platných právních předpisů, nařízení Rady a Komise, které se týkaly norem jakosti ovoce a zeleniny, z toho 30 předpisů základních a 78 předpisů měnících.

Druhy ovoce a zeleniny, na které se v ES vydávají normy jakosti ovoce a zeleniny jsou uvedeny v tabulce 2. K dnešnímu dni ES vydalo 32 norem jakosti pro druhy čerstvého ovoce a zeleniny uvedené v této tabulce. Na druhy skořápkového ovoce, tj. na mandle, ořechy lískové a ořechy vlašské dosud normy jakosti zpracovány nejsou.

Evropské společenství harmonizuje svoje normy jakosti ovoce a zeleniny s normami jakosti EHK/OSN. Normy jakosti se v ES vydávají jako přílohy příslušných nařízení Komise po projednání v Řídícím výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu. Jako každé nařízení, jsou i normy jakosti závazné pro členské státy, aniž by musely být zapracovávány do národních právních předpisů.

Normy jakosti ES se vztahují na všechna stadia distribuce čerstvého ovoce a zeleniny od balírny výrobce po maloobchod a na dovážené a vyvážené výrobky, s výjimkou přímých prodejů z farmy spotřebiteli a výrobků určených ke zpracování. Případné povolené odchylky musí být součástí příslušných právních předpisů.

Normy jakosti obsahují minimální požadavky na jakost, velikost, označování, balení a obchodní úpravu výrobku a počítají se třemi třídami jakosti - výběrem, I. jakostí a II. jakostí. Údaje o výrobku požadované normami jakosti musí být čitelně a viditelně vyznačeny buď na jedné straně obalu nebo u volně loženého zboží v průvodním dokladu nebo na návěsti umístněné uvnitř dopravního prostředku. U baleného zboží musí být též vyznačena hmotnost nebo počet kusů v obalu.

Shoda výrobků s normami jakosti není požadována u výrobků dodávaných do zpracovatelských závodů, u výrobků přenechaných pěstitelem přímo spotřebitelům pro jejich osobní spotřebu nebo z rozhodnutí Komise přijatého na žádost členského státu u výrobků prodávaných v oblasti svého původu k uspokojení tradiční místní spotřeby. U výrobků, u nichž se nevyžaduje jejich shoda s normami, je třeba prokázat, že splňují podmínky osvobození od této povinnosti, zejména pokud se týká jejich předpokládaného použití.

Výrobky se v maloobchodě mohou nabízet nebalené, pokud je maloobchodník opatří tabulkou, na které viditelně a čitelně uvede údaje o odrůdě, původu výrobku a třídě jakosti.

Kontrola shody s normami jakosti

Za kontrolu shody výrobků s normami jakosti v ES zodpovídají členské státy prostřednictvím jimi pověřených kontrolních organizací. Jména a adresy pověřených kontrolních organizací musí příslušný členský stát sdělit Komisi a ostatním členským státům.

Kontroly jakosti se dělají přednostně na místech, kde se výrobky balí a nakládají před tím než opustí svoji výrobní oblast. Výrobky dovezené ze třetích zemí mohou být uvolněny k volnému oběhu ve Společenství pouze shodují-li se s normami jakosti ES nebo alespoň jim odpovídajícími normami. Do třetích zemí mohou být vyváženy jen výrobky shodující se s normami jakosti. Kontrola vyvážených výrobků se dělá před tím než opustí území ES. Povolené odchylky musí být součástí příslušných právních předpisů.

Podrobná pravidla pro odebírání kontrolních vzorků a provádění kontrol jakosti spolu se vzory inspekčního a zpracovatelského certifikátu jsou uvedeny v nařízení Komise (EHS) č. 2251/92.

Organizace výrobců

Cílem Společné organizace trhu (SOT) ovoce a zeleniny ES je zvyšování koncentrace na straně nabídky. Dosahuje se toho zakládáním a činností odbytových organizací výrobců a jejich sdružení. Organizace výrobců (OV) jsou nejdůležitějšími organizačními strukturami v sektoru ovoce a zeleniny ES. V žádném jiném zemědělském sektoru ES se nevěnuje tak velká pozornost OV jako právě v sektoru ovoce a zeleniny. Reforma sektoru ovoce a zeleniny ES v roce 1996 podstatně posílila význam a pravomoce těchto organizací. Evropské společenství finančně podporuje zakládání a činnost OV.

Odbytové organizace výrobců v ES vznikají na základě svobodného rozhodnutí výrobců daného produktu podle národních právních předpisů a mohou mít nejrůznější právní formy. Takto vzniklé právní subjekty mohou bez dalšího provozovat svoji činnost. Chtějí-li se však napojit na podpůrné fondy ES a chtějí-li získat pravomoce poskytované právem ES, musí splňovat požadavky, které na tyto organizace klade ES a musí požádat o své uznání příslušný orgán členské země, ve které mají své hlavní sídlo.

Požadavky ES na organizace výrobců

Základním úkolem organizací výrobců (OV) je tržní úprava a odbyt výrobků svých členů. Neméně důležité je působení OV v úloze intervenčních center. OV jsou oprávněny stahovat nadbytečné ovoce a zeleninu z trhu, zodpovídají za účelné využití stažených výrobků podle pokynů Komise, nebo za jejich ekologicky přijatelné zničení a proplácejí výrobcům kompenzace za stažené výrobky. Samozřejmě OV mají celou řadu dalších povinností, které vykonávají ku prospěchu svých členů.

ES v sektoru ovoce a zeleniny podporuje specializaci a rozeznává sedm kategorií OV pro

i. ovoce a zeleninu,

ii. ovoce,

iii. zeleninu,

iv. výrobky určené ke zpracování,

v. citrusové ovoce,

vi. ořechy,

vii. houby.

Členy OV mohou být pouze prvovýrobci uvedených výrobků. Každý výrobce smí být členem pouze jedné OV a musí se zavázat, že bude plnit stanovy a pravidla stanovená OV a že bude OV poskytovat pravdivé a přesné údaje o vlastní produkci a prodeji výrobků.

Stanovy OV musí obsahovat postupy pro stanovení, přijetí a změnu pravidel vztahujících se na výrobu, prodej a ochranu životního prostředí. V určitých případech může být povinnost dodržovat zásady stanovené OV rozšířena i na nečleny OV ve stejné výrobní oblasti, pokud je OV ve své výrobní oblasti reprezentativní, t.zn., že jejími členy jsou 2/3 výrobců v oblasti a že tito výrobci vyrábějí alespoň 2/3 produkce daného výrobku v oblasti. Seznam opatření, která mohou být rozšířena na nečleny OV v dané výrobní oblasti jsou uvedena v Příloze III nařízení (ES) č. 2200/96 a v tabulce 5.

OV může svým členům povolit přímý prodej svých výrobků spotřebitelům pro jejich osobní potřebu až do výše 20 % z celkového prodaného množství daného výrobku, v kategorii OV i) až do výše 25 %.

ES požaduje, aby OV splňovaly podmínku minimální velikosti, která je charakterizována jednak minimálním počtem členů, jednak minimálním obratem. Údaje o požadovaných minimálních velikostech OV jsou uvedeny v Příloze I nařízení (ES) č. 412/97 a v tabulce č. 3.

Uznávání organizací výrobců

Aby OV byla uznána, musí splňovat předepsaná kritéria a podmínky, které na ni kladou příslušné právní předpisy ES. Prováděcí pravidla pro uznávání organizací výrobců stanoví nařízení Komise (ES) č. 412/97.

Prováděcí pravidla pro předběžné uznávání organizací výrobců stanoví nařízení Komise (ES) č. 478/97 a nařízení Komise (ES) č. 20/98. Předběžně může být OV uznána, nesplňuje-li všechna předepsaná kritéria, ale je předpoklad, že alespoň do pěti let tato kritéria bude splňovat. V takovém případě musí OV zpracovat plán k dosažení plného uznání v době ne delší než 5 let. Postupné dosahování kritérií pro řádné uznání OV je pravidelně kontrolováno.

Podle nařízení Komise (ES) č. 20/98 mohou předběžně uznané OV získat podporu v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a pátém roce po předběžném uznání ve výši 5%, 5%, 4%, 3% a 2% hodnoty prodané produkce až do limitu 1 mil. EUR a 2,5%, 2,5%, 2,0%, 1,5% a 1,5% za hodnotu produkce převyšující 1 mil. EUR, s maximálním limitem podpory pro první rok 100 tis. EUR, pro druhý rok 100 tis. EUR, pro třetí rok 80 tis. EUR, pro čtvrtý rok 60 tis. EUR a pro pátý rok 50 tis. EUR.

Operační fond a finanční podpora Společenství

Společenství poskytuje finanční podporu plně uznaným organizacím výrobců, které zřídily operační fond. Tento fond je udržován

· z finančních příspěvků vybíraných od výrobců (členů organizace výrobců) na základě množství nebo hodnoty skutečně obchodovaného ovoce a zeleniny a

· z finanční podpory poskytované Společenstvím.

Organizace výrobců žádá o poskytnutí podpory ten členský stát, ve kterém má tato organizace hlavní sídlo.

Podpora Společenství se rovná výši příspěvků, které uhradili členové organizace výrobců, je však limitována 50 % skutečných výdajů z operačního fondu k financování stažení nadbytečného ovoce z trhu a k financování operačních programů. Zmíněné procento může být zvýšeno na 60 % v případě operačních programů vícenárodních organizací výrobců, nebo působí-li jedna nebo více organizací výrobců na mezioborové bázi. Finanční podpora Společenství je dále limitována 4,5 % hodnoty prodané produkce příslušnou organizací výrobců a 2,5 % celkového obratu všech organizací výrobců v ES. Aby se zajistil soulad výplat s oběma limity, vyplácí se nejprve záloha 2,5 % a zbytek se doplácí až je znám celkový objem žádostí o podporu. V současné době Komise uvažuje o zavedení jediného limitu - 3 % hodnoty prodané produkce příslušnou organizací výrobců.

Použití operačního fondu a operační programy

Operační fondy se mohou použít na

a. financování stahování nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu, které zahrnuje také kompenzace vyplácené výrobcům za stažené ovoce a zeleninu,

b. financování operačního programu.

Využití operačního fondu k těmto účelům je přípustné pouze tehdy, byl-li operační program předložen kompetentnímu orgánu příslušného členského státu a tímto orgánem schválen. OV musí o schválení svého operačního programu tento kompetentní orgán požádat.

Cílem operačních programů musí být :

· použití vhodných agrotechnických postupů, vhodných výrobních metod a manipulace s odpady v souladu s ochranou životního prostředí, zejména s ochranou kvality vody, půdy a krajiny k zachování nebo podpoře biodiversity,

· finanční zajištění technických a lidských zdrojů potřebných k docílení shody výrobku s normami jakosti a pravidly pro ochranu rostlin a maximálně povolenými hladinami reziduí.

Operační programy mohou dále zahrnovat též některé z následujících cílů :

· zajištění, aby výroba byla plánována a odpovídala poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,

· rozvoj koncentrace nabídky a odbytu výrobků svých členů,

· snižování nákladů výroby a stabilizaci cen,

· zlepšování jakosti výrobků a zvyšování tržní hodnoty výrobků, prosazování výrobků, které žádají spotřebitelé, vytvoření linek organické produkce, nebo použití metod integrované produkce nebo jiných metod produkce ohleduplných k životnímu prostředí a snižujících množství výrobků stahovaných z trhu.

Prováděcí pravidla týkající se operačních programů, operačních fondů a finanční podpory Společenství jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 411/97.

Intervence

Brzy po druhé světové válce začalo ovocnářství a zelinářství západní Evropy produkovat více výrobků nežli tyto země spotřebovaly. Převaha nabídky nad poptávkou měla za následek pokles cen. Členské státy EHS (ES) se snažily zastavit pokles cen stahováním nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu. Za stažené výrobky vyplácely výrobcům kompenzace. Bohužel výrobci si na tento systém začali postupně zvykat a stahování z trhu se pro některé z nich stalo alternativním výstupem k trhu. V období posledních šesti let před reformou v roce 1996 se již v ES stahovalo průměrně 1,9 milionů tun ovoce za rok.

Cílem intervencí v reformované Společné organizaci trhu ovoce a zeleniny je stabilizovat ceny v letech nadprodukce, nikoliv však poskytovat alternativní výstup k trhu. Přímé kompen-zace z fondů Společenství se poskytují výrobcům, kteří stahují z trhu výrobky uvedené v ta-bulce 6. V reformovaném sektoru ovoce a zeleniny se procentický podíl staženého výrobku, za který lze vyplatit přímou kompenzaci, na jeho celkovém prodaném množství postupně snižuje od roku 1997 v pětiletém přechodném období následovně :

· v prvním roce na 50 %,

· ve druhém roce na 45 %,

· ve třetím roce na 40 %,

· ve čtvrtém roce na 30 %,

· v pátém roce na 20 %.

Od šestého roku, tj. od roku 2002 a dále je pak stanoven maximální podíl staženého výrobku, na který lze vyplatit přímou kompenzaci, na 10 % jeho celkově prodaného množství u všech druhů ovoce a zeleniny uvedených v tabulce 6, s výjimkou jablek a hrušek, pro které byl konečný limit pro přímé kompenzace stanoven na 8,5 % z prodaného množství a s výjimkou melounů vodních a cukrových, u kterých limit 10 % platí již od tržního roku 1997/98.

Kompenzace se vyplácejí pouze za stažené výrobky, které mají určenou tržní jakost, tj. nejméně za II. jakostní třídu. Výše intervenčních cen pro přímé kompenzace jsou uvedeny v tabulce 8. Tyto intervenční ceny platí v případě, že množství staženého druhu ovoce či zele-niny v předchozím roce nepřesáhlo stanovený intervenční práh. Jestliže množství staženého ovoce nebo zeleniny překročí stanovený intervenční práh, pak se intervenční cena pro příští rok snižuje. Nařízeními Komise (ES) č. 2715/1999, č. 931/2000, č. 1093/2000, č. 1511/2000 a č. 2233/2000 byly pro tržní rok 2000/2001 stanoveny následující intervenční prahy pro ES :

· jablka 486 900 t,

· broskve 238 200 t,

· nektarinky 83 200 t,

· stolní hrozny 160 200 t,

· citrony 87 400 t,

· pomeranče 390 300 t,

· satsumy 21 000 t,

· mandarinky 20 600 t,

· klementinky 132 800 t,

· rajčata 360 000 t,

· květák 111 700 t.

Význam a výše přímých kompenzací postupně klesá (tabulka 8). Přímé intervence jsou postupně nahrazovány možností kompenzovat stažené výrobky z trhu z operačního fondu OV. Financování stahování nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu z operačního fondu organizací výrobců může mít jednu z následujících forem :

a. plnou kompenzaci za stahování z trhu výrobků neuvedených v tabulkách 6 až 9, které vyhovují platným normám jakosti, jsou-li tyto normy stanoveny,

b. jako doplněk k přímým kompenzacím hrazeným přímo Společenstvím za stažení z trhu těch druhů ovoce a zeleniny, které jsou uvedeny v tabulkách 6 až 9.

Členské státy mohou stanovit maximální cenové úrovně těchto kompenzací nebo kompenzačních doplňků pro jednotlivé druhy ovoce a zeleniny, avšak ceny takto stanovených doplňků, přičtené k cenám za přímé kompenzace, nesmí překročit hodnoty kompenzačních cen používaných při stahování nadbytečných výrobků z trhu v tržním roce 1995/1996 (tabulka 9).

Část operačního fondu, která se může použít k financování stahování nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu, nesmí překročit 60 % v prvním roce, 55 % ve druhém roce, 50 % ve třetím, 45 % ve čtvrtém, 40 % v pátém a 30 % v šestém a dalších letech od data schválení prvního operačního programu dané organizace výrobců kompetentními národními orgány.

Výrobky stažené z trhu mohou být poskytnuty bezplatně charitativním organizacím, nemocnicím, domovům důchodců, školám, věznicím, mohou být uplatněny v rámci mezinárodních pomocí za předpokladu, že to nebude mít nepříznivý vliv na trh. Alternativně mohou být použity jako krmivo pro zvířata, nebo k vydestilování na průmyslový alkohol. Reformovaný režim požaduje, aby každý výrobek stažený z trhu, který nemůže být takto využit, byl zničen, avšak pouze způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Stahování z trhu provádějí uznané organizace výrobců, přednostně pro své členy. Samostatní výrobci - nečlenové organizací výrobců - mohou také stahovat nadbytečné ovoce a zeleninu z trhu a mají také přístup k přímým kompenzacím vypláceným Společenstvím, avšak pouze prostřednictvím organizací výrobců. Jejich kompenzace je krácena o 10 % a o náklady za intervenci, které si z vyplácené kompenzace odečítá organizace výrobců, kterou o tuto službu požádali. Kompenzace je limitována 10 % produkce prodané nečlenem OV.

Podrobná prováděcí pravidla pro intervence stanoví nařízení Komise č. 659/97.

Podpory pro klučení výsadeb

Podpory pro klučení výsadeb jsou ve Společenství občas k dispozici výrobcům jablek, hrušek, broskví a nektarinek. Tyto podpory byly odsouhlaseny jako naléhavá opatření ke snížení přebytků Společenství. V různých programech se měnila skladba ovocných druhů, na které byly podpory vypláceny. Všechny programy jsou nyní uzavírány. Uzávěrka pro podání žádostí podle posledního programu z roku 1998 byla 15. února 1998. Podrobná pravidla pro podpory pro rok 1998 byla uvedena v nařízení Komise (ES) č. 2467/97.

Podpory pro zlepšení jakosti, zpracování, skladování a balení

Až do roku 1999 byla k dispozici podpora výrobcům ořechů a svatojánského chleba pro stabilizaci nabídky prostřednictvím skladování a zlepšeného balení. Pro tržní roky 1997/98 až 1999/2000 je k dispozici podpora organizacím výrobců, které realizují plán ke zlepšení jakosti lískových ořechů.

Programy ke zvýšení spotřeby a využití jablek a citrusového ovoce

Financování programů ke zvýšení spotřeby a využití jablek a citrusového ovoce původem ze Společenství je k dispozici příslušným reprezentativním skupinám. Podrobná pravidla jsou obsažena v nařízení Komise (EHS) č. 2282/90.

Exportní refundace

Vývozcům určitých výrobků ze Společenství do třetích zemí jsou poskytovány vývozní refundace k vyrovnání rozdílů mezi cenami v EU a cenami světovými. Vývozní refundace se týkají jablek, citronů, pomerančů, broskví, nektarinek, stolních hroznů, rajčat a určitých ořechů. Podle ujednání GATT objem výrobků podporovaných refundacemi byl v letech 1995 až 2000 snížen celkově o 21 % a výdaje na refundace byly ve stejném období celkově sníženy o 36 %. Podrobná pravidla o exportních refundacích jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 2190/96.

Ochrana hranic, cla

Většina výrobků dovážených do EU podléhá celnímu poplatku, který je uveden ve Společném celním sazebníku, s výjimkou smluvních sazeb, přicházejících v úvahu podle dohod se třetími zeměmi jako jsou Evropské dohody, Středozemní obchodní opatření, Konvence z Lomé nebo Všeobecný program preferencí. Patří sem i nařízení Rady (ES) č. 2433/2000, které potvrzuje nedávno uzavřené dohody EU - ČR o dvounulové variantě v rámci předvstupového liberalizačního procesu. Úrovně celních sazeb jsou všeobecně vyšší v obdobích, ve kterých jsou k dispozici výrobky Společenství a nižší mimo tato období. Celní sazebník je obvykle vydáván jako nařízení Komise v říjnu roku předcházejícího jeho použití. Pro rok 2001 byl vydán celní sazebník jako nařízení Komise (ES) č. 2263/2000 dne 13. října 2000.

Vstupní ceny

Účinnou ochranou trhu ovoce a zeleniny v ES jsou předepsané vstupní ceny. Systém předepsaných vstupních cen byl zaveden namísto bývalého systému referenčních cen k dodržení závazků ES přijatých v rámci Uruguayského kola GATT. Výrobky a období, na které se vztahují předepsané vstupní ceny jsou uvedeny v tabulkách 7 a 10. Podrobná pravidla pro použití vstupních cen jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 3223/94.

Systém předepsaných vstupních cen je v podstatě tarifikací systému referenčních cen. Výrobky dovezené za stanovenou cenu, nebo za cenu vyšší nežli je předepsaná vstupní cena, jsou proclívány pouze “ad valorem” clem (tj. clem vypočteným z celní hodnoty zboží). Jestliže se ovšem dováží výrobky za ceny nižší nežli jsou předepsané vstupní ceny, pak se musí platit ještě dodatkové vyrovnávací clo jako příplatek k “ad valorem” clu. Účelem je upravit skutečnou dovozní cenu na úroveň předepsané vstupní ceny. Výrobky dovážené za cenu podstatně nižší (tj. 92 % a méně) nežli je předepsaná vstupní cena jsou podrobeny podstatně vyššímu “maximálnímu vyrovnávacímu clu”. Předepsané vstupní ceny a dodatková vyrovnávací cla byly stanoveny a odsouhlaseny při jednáních GATT a postupně se snižují v průběhu šestileté realizace této dohody, celkově o 20%. Tabulka 10 znázorňuje snížení předepsaných vstupních cen u různě citlivých položek čerstvého ovoce a zeleniny v roce 2000.

Zvláštní ochranná opatření (SSG)

Článek 5 GATT umožňuje, aby bylo vybíráno dodatkové dovozní clo u dovozů, jejichž cena klesne pod stanovenou “počáteční úroveň” (= “spouštěcí cenu”), nebo jestliže objem dovozů převýší “počáteční úroveň” (= “spouštěcí objem”). Tato speciální ochranná klauzule může být použita pouze u těch výrobků, které jsou zahrnuty v systému předepsaných vstupních cen. Do komunitárního práva byl zaveden pouze “spouštěcí objem”. Podrobná pravidla jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 1555/96. ES dosud možnosti zvláštních ochranných opatření v sektoru ovoce a zeleniny nevyužilo.

Dovozní licence

Pro tržní roky 1996/97 a 1997/98 byly dovozy monitorovány vydáváním dovozních licencí, zatímco se vyvíjel systém “on line” monitorování. Doplněk nařízení č. 1555/96, účinný od 1. prosince 1998, vyžaduje on-line monitoring pro všechny výrobky zahrnuté v systému v průběhu období platnosti předepsaných vstupních cen. Dovozy se srovnávají s “počátečními úrovněmi” vypočtenými metodou stanovenou GATT, založenou na tradičních objemech dovozů a možnosti vytvoření přebytků na trhu.

Celní kvóty

Režim umožňuje otevření celních kvót v souladu s dohodami GATT. Tarifní kvóta 1000 tun měsíčně se běžně používá při dovozech česneku z Číny. Dovozní licence jsou vyžadovány pro veškeré dovozy česneku. Nařízení Komise (ES) č. 544/97 požaduje certifikáty původu pro česnek dovážený z Libanonu, Iránu, Malajsie, Spojených arabských emirátů (UAE) a Vietnamu jako záruky, že česnek původem z Číny není dovážen přes tyto státy. Režim umožňuje zavedení přiměřených opatření, jestliže trh Společenství je silně poškozován dovozy.

Řídící výbor pro čerstvé ovoce a zeleninu

K projednávání a řešení otázek, které se týkají Společné organizace trhu ovoce a zeleniny, byl ustaven Řídící výbor pro čerstvé ovoce a zeleninu, který se skládá ze zástupců členských států a jehož předsedou je zástupce Komise. Řešené otázky se v Řídícím výboru projednávají postupem stanoveným článkem 46 nařízení Rady (ES) č. 2200/96. Hlasy členů Řídícího výboru jsou váženy podle článku 148 (2) Smlouvy, přičemž předseda nehlasuje.

Komunikace mezi členskými státy a Komisí

Členské státy a Komise se musí vzájemně informovat o nezbytných opatřeních k uplatňování právních předpisů SOT. Komise požaduje zejména informace o výrobních plochách a o množství výrobků sklizených, prodaných, neprodaných a stažených z trhu. Tyto informace členské státy získávají jednak od organizací výrobců, jednak od pověřených služeb. Členské státy mohou pověřit jednu nebo více organizací výrobců získáváním těchto informací nejen od svých členů, ale i od výrobců - nečlenů OV. Členské státy zodpovídají za přesnost dat, jejich statistické zpracování a za jejich předání Komisi a mohou finančně postihovat neospravedlnitelná prodlení, nebo případy systematické nedbalosti v plnění těchto úkolů. O těchto případech musí informovat Komisi.

Kontroly národní a kontroly Společenství

Členské státy musí přijmout nezbytná opatření k zajištění shody jejich sektoru ovoce a zeleniny s pravidly Společenství. Kontroly národní a kontroly Společenství se zaměřují zejména na :

· shodu výrobků s normami jakosti,

· dodržování pravidel o uznávání organizací výrobců,

· plnění plánu k dosažení plného uznání,

· hospodaření s operačním fondem a uskutečňování operačního programu,

· dodržení předpisů pro rozšíření pravidel organizací výrobců na nečleny v dané oblasti,

· dodržování předpisů pro mezioborové organizace a dohody o rozšíření účinnosti jimi vydaných pravidel na nečleny,

· dodržování předpisů pro intervence, tj. pro stahování nadbytečného ovoce z trhů,

· správné proplácení kompenzací z prostředků Společenství za stažené výrobky z trhu,

· nakládání s výrobky staženými z trhu,

· dodržování pravidel obchodování se třetími zeměmi.

Dohled členských států nad porušováním SOT

Členské státy musí přijmout nezbytná opatření k potrestání porušování opatření SOT, musí předcházet podvodům a pokud vznikly, bezodkladně je ukončit a uzavřít.

Zákonná a administrativní opatření přijatá členskými státy k realizaci opatření SOT musí být sdělena Komisi do jednoho měsíce po jejich zavedení. To samé platí i pro každou modifikaci těchto opatření.

Společná organizace trhu banánů

Platné právní předpisy ES

Prvním a v současné době platným klíčovým právním předpisem Společné organizace trhu (SOT) banánů je Nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu banánů (OJ L 47, 25.2.1993, s.1). Klíčové nařízení nabylo právní účinnosti den po své publikaci v Úředním věstníku Evropských společenství, tj. 14. února 1993 a je použitelné od 1. července 1993. Do 5.10.2000 klíčové nařízení doznalo 17 úprav čtyřmi nařízeními Rady a Komise. Klíčové nařízení obsahuje základní ustanovení SOT :

Na klíčové nařízení přímo navazují 4 podrobná prováděcí nařízení Komise, která se týkají podmínek pro žádosti o ochranná opatření, programu podpory pro kompenzaci ztrát příjmů z prodeje banánů, organizací výrobců a dovozů banánů.

Z celkového počtu 44 platných právních předpisů společné organizace trhu banánů k 5.10.2000 bylo 22 právních předpisů základních a 22 právních předpisů, které ony základní měnily. Ze 22 základních právních předpisů byly

· 2 nařízení Rady (R),

· 19 nařízení Komise (R),

· 1 rozhodnutí Komise (D).

Základní právní předpisy SOT banánů bylo možné tématicky roztřídit na klíčový (1), normy jakosti a kontrolu jakosti (2), organizace výrobců (1), podpory (7), obchod se třetími zeměmi (11).

Cíle

Cílem Společné organizace trhu (SOT) banánů je v prvé řadě ochrana zájmů vlastních výrobců a výrobců z ACP států, zajištění jejich odpovídajícího příjmu při zachování přijatelných cen pro spotřebitele a zachování dovozů banánů ze třetích zemí.

Výrobky zahrnuté ve Společné organizaci trhu banánů

Výrobky zahrnuté ve Společné organizaci trhu banánů jsou uvedeny v tabulce 11. Společná organizace trhu banánů zahrnuje čerstvé i zpracované banány s výjimkou plantejnů.

Tržní rok

Tržní rok pro banány začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Norma jakosti

Společná organizace trhu banánů má jedinou normu jakosti pro banány určené ke spotřebě v čerstvém stavu, publikovanou jako příloha k nařízení Komise (ES) č. 2257/94. Norma jakosti pro čerstvé banány obsahuje minimální požadavky na jakost, velikost, vzhled, balení a označování výrobku. Čerstvé banány se v ES třídí do třech jakostních tříd - výběr, I. jakost a II. jakost. V normě jakosti jsou též uvedeny skupiny, podskupiny a jednotlivé odrůdy banánů. Norma nezahrnuje plantejny.

Banány smí být prodávány ve Společenství pouze shodují-li se s normou jakosti :

- dovážené banány jakmile jsou uvolněny k volnému oběhu ve Společenství,

- banány původem z výrobních oblastí Společenství od přejímky v přístavu Společenství,

- banány dodávané spotřebiteli ve výrobní oblasti Společenství jakmile opustí balírnu.

Případná národní upřesnění norem jakosti pro banány nesmí být v rozporu se společnou normou jakosti ES.

Kontrola shody s normou jakosti

Podrobná pravidla o kontrole jakosti banánů v ES jsou stanovena nařízením Komise (ES) č. 2898/95. Za kontrolu jakosti banánů zodpovídají orgány pověřené členskými státy.

Shoda banánů vyrobených ve Společenství a určených pro čerstvou spotřebu s normou jakosti se kontroluje před nakládáním na dopravní prostředky, obvykle v balírně. Banány prodávané mimo výrobní oblast jsou podrobovány neohlášeným kontrolám na místě první vykládky ve Společenství. Banány dovážené ze třetích zemí jsou kontrolovány v tom členském státu, ve kterém se poprvé vyloží. Dovezené banány mohou být uvolněny k volnému oběhu ve Společenství pouze shodují-li se s normou jakosti ES. Obchodníci musí respektovat pokyny kontrolních orgánů.

Kontrola shody čerstvých banánů s normou jakosti se dělá podle článku 2 a článku 3 s výjimkou paragrafu 7 nařízení (EHS) č. 2251/92, platným též pro ostatní čerstvé ovoce. Pokud nemohla být provedena kontrola jakosti banánů vyrobených ve Společenství podle výše uvedeného nařízení, lze tak učinit následně, nejpozději však v dozrávárně. Tato výjimka neplatí pro banány ze třetích zemí.

Na zboží podrobené kontrole jakosti se vystavuje certifikát, jehož vzor je uveden v příloze nařízení (ES) č. 2898/95. Certifikát vystavený na banány ze třetích zemí se předkládá celním orgánům, aby výrobek mohl být uvolněn k volnému oběhu ve Společenství.

V určitých případech mohou kontrolu jakosti provádět sami obchodníci, pokud k tomu účelu mají kvalifikovaný personál, uchovávají záznamy o provedených kontrolách a předloží záruky, že banány, které prodávají se shodují s normami jakosti Společenství. V tomto případě musí členské státy zřídit registr obchodníků s banány, kteří jsou vyjmuti z kontrol jakosti a těmto obchodníkům přidělují registrační číslo. Kompetentní úřady u těchto vyjmutých obchodníků provádějí periodické superkontroly. Členské státy zasílají seznamy těchto obchodníků Komisi.

Organizace výrobců banánů a mechanismus koncentrace nabídky

Základní pravidla o organizacích výrobců a mechanismu koncentrace nabídky jsou uvedena v hlavě II, článcích 5 až 8 klíčového nařízení Rady (EHS) č. 404/93, podrobně pak v prováděcím nařízení Komise (EHS) č. 919/94.

Organizace výrobců zakládají prvovýrobci. Smyslem zakládání organizací výrobců je koncentrace nabídky, možnost regulovat ceny na úrovni výroby, zajištění společných technických prostředků pro balení výrobků a společný prodej výrobků svých členů.

Organizace výrobců mohou požádat o své uznání příslušným členským státem. Musí přitom vykazovat určitý minimální roční objem prodaných banánů a minimální počet členů. Pro jednotlivé produkční oblasti ES jsou předepsány - minimální počet výrobců od 4 do 100 a minimální roční objem výroby od 10 do 30 000 tun. Z produkčních oblastí Společenství se jedná o Španělsko (Kanárské ostrovy), Francii (Guadeloupe a Martinik), Řecko (Krétu a Lakonii) a Portugalsko (Madeiru, Azory a Algarve).

Organizace výrobců musí od svých členů vyžadovat, aby dodržovali stanovená pravidla, platili členské příspěvky a prodávali veškerou svoji produkci prostřednictvím této organizace. Organizace výrobců musí vést oddělené účetnictví pro aktivity týkající se banánů a umožnit kontrolu těchto operací.

Ve Společenství mohou být též zakládána sdružení výrobců nebo organizací výrobců. Členy těchto sdružení mohou být kromě výrobců také zpracovatelé a obchodníci. Opatření společného zájmu těchto organizací mohou zahrnovat aplikovaný výzkum, instruktáže pro výrobce, strategii kvality výrobků a vývoj metod šetrných vůči životnímu prostředí.

Operační programy

Ve spolupráci Komise a národních a regionálních orgánů mohou být vypracovávány operační programy, které obsahují opatření k docílení alespoň dvou z následujících cílů :

· strategie kvality a obchodní strategie se zřetelem na náklady a prodej,

· zlepšení využití zdrojů respektujících životní prostředí,

· větší konkurenceschopnost.

Organizace výrobců a sdružení se pokud možno zúčastňují zpracování operačních programů nebo mají alespoň možnost vyjadřovat se k přijatým opatřením. Opatření v operačních programech jsou zpracovávána v souladu s platnými nařízeními pro řízení strukturálních fondů.

Kompenzace příjmů

Výrobcům, kteří jsou členy uznaných organizací výrobců, které prodávají banány odpovídající normám jakosti, se kompenzují ztráty příjmů. Kompenzace je proplácena do celkového vyrobeného množství banánů ve Společenství 854 tisíc tun. Toto množství je členěno do výrobních oblastí Společenství následovně : 420 tis. t pro Kanárské ostrovy, 150 tis. t pro Guadeloupe, 219 tis. t pro Martinik, 50 tis. t pro Madeiru, Azory a Algarve a 15 tis. t pro Krétu a Lakonii. Výši podpory určuje Komise každoročně před 1. březnem, přičemž lze proplácet zálohy proti kauci (záruce), v poměru k podpoře v minulém roce.

Prémie za ukončení nebo omezení výroby

Prémie se vyplácela v letech 1993 a 1994 na základě písemné smlouvy s příjemcem prémie. Prémie se vztahovaly na plochu banánů větší než 0,2 ha, přičemž výrobce banánů na ploše do 5 ha se zavazoval k vyklučení celé plochy a výrobce na ploše nad 5 ha k likvidaci poloviny plochy banánovníků. Výrobce se musel dále zavázat, že na své farmě nebude pěstovat banánovníky po dobu 20 let. Výše prémie byla 1000 ECU/ha s možností úpravy podle podmínek určitých oblastí.

Celní sazby

Základní pravidla jsou uvedena v hlavě IV, článku 15 nařízení (EHS) č. 404/93. Pro výrobky zahrnuté ve SOT pro banány platí sazby Společného celního sazebníku, pokud není uvedeno jinak. Na tyto výrobky může Společenství uvalit dodatková cla, aby zabránilo nepříznivému vývoji na trhu Společenství a to v případě, že došlo k naplnění podmínek, které stanoví článek 5 Dohody o zemědělství, uzavřený v souladu s článkem 228 Smlouvy uzavřené v rámci multilaterálních obchodních dohod Uruguayského kola GATT. Dodatečné clo může být uvaleno v případě, že

· došlo k poklesu dovozních cen pod počáteční cenovou úroveň (“spouštěcí cenu”), kterou Společenství oznámilo WTO,

· byla překročena počáteční objemová úroveň (“spouštěcí objem”) dovezeného výrobku.

Rozdělení dovážených banánů

Podle pravidel stanovených v hlavě IV, článku 16 nařízení (EHS) č. 404/93 se banány dovážené do Společenství dělí na :

· “tradiční ACP banány”. Jsou to banány dovážené ze států (které bývaly koloniemi západoevropských členských států ES) - Pobřeží slonoviny, Kamerun, Surinam, Somálsko, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Dominika, Belize, Kapverdy, Grenada a Madagaskar až do limitu 857 700 tun čisté hmotnosti ročně,

· “netradiční ACP banány”. Jsou to banány ze stejných států, které převyšují výše stanovený limit,

· “banány ze třetích zemí”. Jsou to banány dovážené ze třetích států jiných nežli jsou uvedené ACP státy.

Dovozní licence

Dovoz čerstvých banánů do ES je podmíněn předložením dovozní licence. Dovozní licence vydávají členské státy každému zájemci bez ohledu na jeho sídlo ve Společenství. Dovozní licence je platná pro celé Společenství. Vydání licence je podmíněno složením kauce. S výjimkou případů “vyšší moci” kauce zcela nebo zčásti propadají, jestliže k dovozu zcela nebo zčásti nedojde v období platnosti dovozní licence.

Celní kvóty pro dovozy banánů a jejich proclívání

Pro dovozy banánů ze třetích zemí a netradičních ACP banánů je každoročně otevírána celní kvóta 2 200 000 tun. Kromě toho je ještě otevírána dodatečná celní kvóta pro stejné banány ve výši dalších 353 tis. tun. V rámci těchto celních kvót jsou banány ze třetích zemí vystaveny clu 75 EUR za tunu, zatímco netradiční ACP banány se dovážejí bez celních poplatků. Za dovozy tradičních ACP banánů ve stanoveném množství 857 700 tun se neplatí clo. Nevyčerpané celní kvóty pro ACP banány lze přerozdělit ostatním zájemcům. Netradiční ACP banány dovezené nad stanovenou celní kvótu podléhají normální celní sazbě minus 200 EUR za tunu. Banány reexportované ze Společenství nejsou započítávány do celních kvót. Celní poplatky se převádí na národní měny podle platných kursů.

Rozdělení celních kvót mezi dodavatelské státy

Z předchozího odstavce vyplývá, že v rámci celních kvót se do ES doveze 3 410 700 tun banánů. Klíč k rozdělení těchto celních kvót mezi hlavní dodavatelské státy a ostatní státy je uveden v příloze I nařízení Komise (ES) č. 2362/98 následovně :

a) Celní kvóty určené banánům ze třetích zemí a netradičním objemům banánů z ACP zemí, celkem 2 553 000 tun :

- Ecuador 26,17 %

- Kostarika 25,61 %

- Kolumbie 23,03 %

- Panama 15,76 %

= Hlavní dovozní země 90,57 %

- Ostatní 9,43 %

b. Celní kvóta pro tradiční ACP banány v objemu 857 700 tun je určena pouze zemím ACP.

Rozdělení celních kvót mezi dovozce

Celní kvóty a tradiční ACP množství banánů v celkovém množství 3 410 700 tun se rozděluje následovně :

- 92 % tradičním dovozcům,

- 8 % novým dovozcům.

Tyto objemy však mohou být přerozdělovány.

Každý tradiční dovozce registrovaný ve členském státu obdrží pro každý rok a pro všechny země původu jediný referenční objem založený na množství banánů skutečně dovezených v referenčním období.

Registrace tradičních dovozců a určení jejich referenčního množství budou vedeny na základě písemné žádosti, kterou dovozce podá v členském státu, který si k tomu účelu vybere. Žádosti o registraci musí být podány do 1. července každého roku.

V příloze II nařízení Komise (ES) č. 2362/98 je uveden seznam a adresy kompetentních orgánů k registraci dovozců v jednotlivých členských státech ES.

Řídící výbor pro banány

K projednávání a řešení otázek, které se týkají Společné organizace trhu banánů, byl ustaven Řídící výbor pro banány, který se skládá ze zástupců členských států a jehož předsedou je zástupce Komise. Řešené otázky se v Řídícím výboru projednávají postupem, který stanoví článek 27 nařízení Rady (ES) č. 404/93. Hlasy členů Řídícího výboru jsou váženy podle článku 148 (2) Smlouvy, přičemž předseda nehlasuje.

Komunikace členských států s Komisí

Komise požaduje, aby ji členské státy v rámci SOT pro banány informovaly o

· opatřeních přijatých pro používání norem jakosti a pro kontrolu jejich dodržování,

· organizacích výrobců,

· obsahu a zavádění regionálních rámcových programů pro banány,

· opatřeních pro řízení a průběh každé kompenzační podpory,

· seznamu operátorů,

· výrobě a cenách,

· objemech prodejů banánů ve členění

- banány vyrobené ve Společenství,

- tradiční ACP banány,

- netradiční ACP banány,

- banány ze třetích zemí.

· prognózách výroby a spotřeby banánů v následujícím roce.

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě

Komise má za úkol zpracovat a předložit Evropskému parlamentu a Radě, nejpozději do 31. března 2004, zprávu o SOT banánů a navrhnout její možné alternativy, zejména s ohledem na dovozní opatření. Zvláštní pozornost má přitom věnovat udržení pozice nejcitlivějších dodavatelů ACP banánů na trhu Společenství.

Společná organizace trhu zpracovaného ovoce a zeleniny

Historie

Z nařízení Rady (EHS) č. 23/62 ze dne 4. dubna 1962 o postupném zřizování společné organizace trhu ovoce a zeleniny (OJ 30, 20.4.62, s.965) se postupně vyčlenila samostatná Společná organizace trhu zpracovaného ovoce a zeleniny prostřednictvím nařízení Rady (EHS) č. 159/66 ze dne 25. října 1966 (OJ 192, 27.10.1966, s.3286) následovaným již samostatnými klíčovými právními předpisy pro Společnou organizaci trhu zpracovaného ovoce a zeleniny - nařízením Rady (EHS) č. 865/68 ze dne 28. června 1968 (OJ L 153, 1.7.1968, s.8), které bylo postupně nahraženo - nařízením Rady (EHS) č. 516/77 ze dne 14. března 1977 (OJ L 073, 21.3.1977, s.1), nařízením Rady (EHS) č. 426/86 ze dne 24. února 1986 (OJ L 049, 27.2.1986, s.1) a konečně současně platným nařízením Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu zpracovaného ovoce a zeleniny (OJ L 297, 21.11.1996, s.29).

K největší reformě této SOT došlo v roce 1996 spolu s reformou SOT pro čerstvé ovoce a zeleninu.

Platné právní předpisy ES

Platným klíčovým právním předpisem Společné organizace trhu (SOT) zpracovaného ovoce a zeleninyje v současné době nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu zpracovaného ovoce a zeleniny (OJ L 297, 21.11.1996, s.29). Klíčové nařízení nabylo právní účinnosti dnem své publikace v Úředním věstníku Evropských společenství, tj. 21.11.1996 a je použitelné od 1.1.1997 s výjimkou hlavy I, pojednávající o podporách, která je použitelná od začátku tržních roků příslušných druhů ovoce a zeleniny v roce 1997. Do 5.10.2000 klíčové nařízení doznalo zatím jen dvě opravy tiskových chyb a tři úpravy dvěma nařízeními Rady a Komise. Klíčové nařízení obsahuje základní ustanovení SOT :

Na klíčové nařízení přímo navazují čtyři podrobná prováděcí nařízení Komise, která se týkají specifických opatření použitelných pro zpracovaný chřest, podpůrných opatření pro švestky a slívy, charakteristiky sušených fíků pro přiznání podpory a minimální tržní charakteristiky určitých odrůd sušených bobulí hroznů révy vinné.

Z celkového počtu 124 platných právních předpisů společné organizace trhu zpracovaného ovoce a zeleniny k 5.10.2000 bylo 69 právních předpisů základních a 55 právních předpisů, které ony základní měnily. Ze 69 základních právních předpisů bylo

· 7 nařízení Rady (R),

· 58 nařízení Komise (R),

· 1 směrnice Rady (L),

· 2 rozhodnutí Komise (D),

· 1 doporučení Komise (X).

Základní právní předpisy SOT zpracovaného ovoce a zeleniny bylo možné tématicky roztřídit na klíčový (1), normu jakosti a požadavky na jakost výrobků (6), intervence a podpory (41), kvóty na rajčata (2), mezinárodní obchod (8) a ostatní (11). Druhově se tyto právní předpisy týkaly obecně zpracovaného ovoce a zeleniny, ananasu, sušených bobulí hroznů révy vinné a fíků, citrusového ovoce, hrušek, švestek, broskví a nektarinek, malin, rajčat, chřestu a konzervovaných hub. Část právních předpisů lze zařadit do skupiny právních předpisů vydávaných k prospěchu určitých hospodářských teritorií.

Cíle

Cílem Společné organizace trhu (SOT) zpracovaného ovoce a zeleniny je zachování konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu ES při využití domácí surovinové základny. Finanční podpora ES zpracovatelskému průmyslu, známá jako podpora výrobě, kompenzuje zpracovatele za vyšší ceny suroviny pocházející od výrobců z ES. Kromě toho režim zachovává přiměřenou ochranu trhu ES před dovozy některých výrobků ze třetích zemí.

Zahrnuté výrobky

Výrobky zahrnuté ve Společné organizaci trhu zpracovaného ovoce a zeleniny jsou uvedeny v tabulce 12.

Podpora výrobě

Podpora výrobě se vyplácí zpracovatelům, kteří se smluvně zaváží zaplatit prvovýrobcům stanovenou minimální cenu za surovinu. Surovina i zpracovaný výrobek musí splňovat určité minimální požadavky na jakost. Výrobky, které přicházejí v úvahu pro tento druh podpory, zahrnují sušené fíky, švestky, broskve, hrušky a rajčata (tabulka 13). Podrobná pravidla o podpoře výrobě za zpracované výrobky jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 504/97 a nařízení Komise (ES) č. 1709/84. Požadavky na minimální jakost zpracovaného ovoce a zeleniny jsou uvedeny v nařízení Komise (EHS) č. 1764/86 (výrobky z rajčat), nařízení Komise (ES) č. 2320/89 (broskve v sirupu nebo v přírodní šťávě), nařízení Komise (ES) č. 464/99 (sušené švestky a slívy), nařízení Komise (EHS) č. 2319/89 (odrůdy hrušek Williamsova čáslavka a Rocha v sirupu nebo přírodní šťávě) a nařízení Komise (ES) č. 1573/99 (sušené fíky). Konzervovaný ananas může také získat podporu výrobě podle podobných, ale samostatných zásad stanovených nařízením Rady (EHS) č. 525/77 a nařízením Komise (EHS) č. 2077/85.

Výše podpory výrobě je založena na rozdílu mezi minimální cenou placenou výrobcům v ES a cenou suroviny na světovém trhu, tj. cenou v hlavních konkurenčních zemích. Minimální cena je určována v souladu s cenou stanovenou v předcházejících tržních letech a pohybem cen na trhu čerstvých výrobků.

Aby podpora produkci nezpůsobila tržní nerovnováhu, je limitována. Podpora pro broskve a hrušky v sirupu nebo přírodní šťávě bude v následujících letech snížena, jestliže výroba přesáhne stanovené prahové objemy. Pro výrobky zpracované z rajčat je podpora omezena kvótou objemu produkce. Systém předběžných smluv mezi výrobci rajčat a zpracovateli zajišťuje, aby rajčaty byla osázena přiměřená plocha, která bude krýt poptávku zpracovatelského průmyslu.

V současné době Komise uvažuje o proplácení podpor výrobě přímo výrobcům s vyloučením mezičlánku zpracovatele.

Hektarová podpora

Od roku 1986 Evropská unie formou hektarové podpory přispívá na výrobu hroznů určených k výrobě sušených bobulí hroznů révy vinné (sultánek, korintek, rozinek), čímž nahradila dříve vyplácenou podporu výrobě. Podpora se stanoví za sklízený hektar ve specializované oblasti, na bázi průměrného hektarového výnosu v této oblasti. Podrobná pravidla jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 1621/99, které garantuje podporu až do maximální plochy 53 000 hektarů. Nad tuto výměru se plošná podpora na hektar snižuje.

Podpora skladování

Podpora skladování se proplácí schváleným skladovým agenturám, které vykupují sušené bobule hroznů révy vinné (sultánky, korintky a rozinky) a sušené fíky v průběhu posledních dvou měsíců tržního roku, za předpokladu, že výrobky se shodují s předem určenými normami jakosti. Pro sultánky, korintky a rozinky je tato intervence limitována 27 370 tunami pro tržní rok. Intervenční zásoby se pokud možno prodávají ke zpracování pro lidskou spotřebu. Jinak mohou být odprodány pro destilaci alkoholu nebo pro zkrmení hospodářskými zvířaty. Prodejní cena se stanovuje každoročně tak, aby se předcházelo poruchám na trhu alkoholu a alkoholických nápojů. Dispozice pro zkrmení zvířaty jsou zajišťovány prostřednictvím tendru. Úroveň garantované podpory pro skladování je rozdílem mezi odkupní cenou vyplácenou skladovými agenturami a konečnou prodejní cenou. Podrobná pravidla pro podporu skladování jsou uvedena v nařízení Komise č. 1622/99.

Opatření pro prodej sušených bobulí hroznů révy vinné

Od 1. září 2000 je použitelné nařízení Komise (ES) č. 1666/1999, které požaduje, aby sušené bobule hroznů révy vinné byly ve shodě s normami jakosti EHK/OSN při vstupu na území Společenství, nebo v případě výrobků ES před opuštěním zpracovatelského podniku. Toto pravidlo se však nevztahuje na výrobky dovezené ve spotřebitelském balení. Ovšem nařízení č. 1621/99 a 1622/99 požadují, aby výrobky, na které se vztahuje hektarová podpora a podpora na skladování byly ve shodě s normami jakosti platnými pro tržní rok 1999/2000.

Specifická opatření

Specifická opatření umožňují podporu a zlepšení konkurenceschopnosti výrobků hlavní regionální důležitosti, jestliže jsou tyto výrobky vystaveny silné mezinárodní konkurenci. V případě chřestu pro zpracování se vyplácí plošná podpora 500 EUR na hektar až do maxima 9000 hektarů. Jsou to částečně dotované programy v trvání tří let následujících po datu zavedení. Detailní pravidla jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 956/97.

Ostatní opatření

S cílem udělat zpracování atraktivnějším než je stahování výrobků z trhu, je podpora pro zpracování podle nařízení Rady č. 2202/96 vyplácena těm výrobcům citrusového ovoce, kteří uzavřeli smlouvy se zpracovateli. Detailní pravidla pro výplatu této podpory jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 1169/97.

Výrobcům malin jsou též dostupné speciální podpory, které jim pomáhají podílet se na zlepšování struktury a konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu až do tržního roku 2000/01. Základní a prováděcí pravidla jsou uvedena v nařízení Rady (EHS) č. 1991/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2252/92.

Vývozní refundace

Vývozní refundace mohou být vypláceny na základě rozdílu cen v EU a ve třetí zemi, aby umožnily konkurenceschopně vyvážet výrobky zahrnuté v režimu do třetích zemí. Výrobky běžně přicházející v úvahu pro refundace podle těchto pravidel jsou zpracovaná rajčata, prozatímně konzervované třešně a višně, glazé třešně a višně, zpracované lískové oříšky a určité čisté pomerančové šťávy.

Alternativně mohou být stanoveny refundace na procento přidaného cukru u zpracovaných výrobků z ovoce a zeleniny. Refundace na glukózu a glukózový sirup jsou stanoveny podle režimu pro obilí a refundace na isoglukózu a řepný třtinový sirup, bílý a surový cukr spadají do režimu cukru.

V souladu s dohodami Uruguayského kola GATT objem podporovaných vývozů musí být postupně snížen o 21 % a výdaje o 36 % v průběhu šestiletého období od roku 1995 do roku 2000. Prováděcí předpisy k exportním refundacím jsou obsaženy v nařízení Komise (ES) č. 1429/95.

Celní poplatky a hraniční kontrola

Většina výrobků dovážených do ES podléhá celním poplatkům uvedeným ve Společném celním sazebníku, který je vydáván jednou ročně, obvykle v říjnu jako Nařízení Komise (ES) doplňující nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku. Platným celním sazebníkem pro letošní rok je nařízení Komise (ES) č. 2204/99, pro rok 2001 nařízení Komise (ES) č. 2263/2000.

Výjimku tvoří smluvní cla podle obchodních dohod se třetími zeměmi. V každé takové dohodě jsou uplatňována pravidla k určení země původu zpracovaného výrobku. Dodatkové dovozní poplatky mohou být také vybírány podle procenta přidaných cukrů ve zpracovaných ovocných a zeleninových výrobcích v rámci režimu cukru. Pro určité zpracované druhy ovoce a zeleniny se vyžadují specifické hraniční kontroly.

Dovozní licence

Systém dovozních licencí pomáhá Komisi monitorovat vývoj trhu zpracovaných výrobků. Podrobná pravidla k systému dovozních licencí jsou uvedena v nařízení Komise (ES) č. 1921/95. Výrobky, na které se vztahují dovozní licence jsou uvedeny v Příloze k tomuto nařízení.

Vydané licence jsou platné po tři měsíce a jsou vydávány na požádání až do doby než Komise rozhodne, že trendy dovozu určitého výrobku musí být monitorovány důkladněji. V tomto případě jsou licence vydávány v 5. pracovním dnu po podání žádosti. To dává Komisi čas vzít v úvahu možné následky pro trh ES. Po této době jsou licence vydávány automaticky, pokud Komise nezjistila nezbytnost zavedení nouzových bezpečnostních opatření.

Možnost uplatňování dodatkového cla a celních kvót

Aby se předešlo nebo aby se napravilo nepříznivé působení dovozů některých výrobků na trh ES, může být na tyto dovozy ukládáno dodatečné clo. Článek 5 Dohody Uruguayského kola GATT umožňuje použití dodatkového cla na tři výrobky :

· 2008 30 19 Citrusové plody s přísadou alkoholu s obsahem cukru převyšujícím 9% hmotnostních, s obsahem alkoholu převyšujícím 11.85 % hmotnostních,

· 2008 99 21 Hrozny s přísadou alkoholu, s obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních,

· 2009 90 71 Směsi šťáv citrusových plodů a ananasu s obsahem přidaného cukru převyšujícím 30% hmotnostních.

Počáteční cenovou úroveň (“spouštěcí cenu”), pod kterou může být uloženo dodatkové clo, musí Komise notifikovat ve WTO. Počáteční objemová úroveň (spouštěcí objem) se určuje podle dovozů do EU ve třech předcházejících letech.

Dodatečné clo se použije v případě, jestliže cena dovážených výrobků je nižší než počáteční cenová úroveň, nebo jestliže objemy dovážených výrobků překročí počáteční objemovou úroveň. Účelem použití dodatečných cel je zabránit nepříznivému působení dovážených výrobků na trh Společenství. Toto opatření však dosud nebylo realizováno.

V souladu s dohodami GATT o přístupu na trh může ES také otevřít celní kvóty. Nyní platí snížená celní kvóta pro dovozy konzervovaných hub druhu Agaricus, po jejímž naplnění se platí dodatečné clo. Kvóta se rozděluje mezi země výrobců, přibližně 60% Polsku, 30% Číně a zbytek je rozdělován mezi Bulharsko, Rumunsko a ostatní země. Podrobná pravidla stanoví nařízení Komise (ES) č. 2125/95.

Minimální dovozní cena

Do letošního roku ES každoročně stanovovala minimální dovozní ceny pro sušené bobule hroznů révy vinné a konzervované třešně a višně. Tam, kde tyto minimální dovozní ceny nebyly dodrženy, vyměřovalo se k základnímu clu ještě dodatkové clo, které vycházelo z tržních cen pro srovnatelné sušené bobule hroznů révy vinné v nejreprezentativnějších nečlenských zemích, typicky v Turecku, Afganistanu a Iránu. Podrobné pokyny o používání minimálních dovozních cen jsou uvedeny v příloze II nařízení Rady (ES) č. 2201/96. Podle ujednání Uruguayského kola GATT minimální dovozní ceny sušených hroznů, třešní a višní musí být do roku 2000 staženy. Poslední minimální dovozní ceny byly navrženy pro tržní rok 1999/2000.

Řídící výbor pro zpracované ovoce a zeleninu

K projednávání a řešení otázek, které se týkají Společné organizace trhu zpracovaného ovoce a zeleniny, byl ustaven Řídící výbor pro zpracované ovoce a zeleninu, který se skládá ze zástupců členských států a jehož předsedou je zástupce Komise. Řešené otázky se v Řídícím výboru projednávají postupem stanoveným článkem 29 nařízení Rady (ES) č. 2201/96. Hlasy členů Řídícího výboru jsou váženy podle článku 148 (2) Smlouvy, přičemž předseda nehlasuje.

Komunikace mezi členskými státy a Komisí

Členské státy a Komise se musí vzájemně informovat o nezbytných opatřeních k uplatňování právních předpisů SOT zpracovaného ovoce a zeleniny.

Dohled členských států nad porušováním SOT

Členské státy musí přijmout nezbytná opatření k potrestání porušování opatření SOT, předcházet podvodům a pokud vznikly, bezodkladně je ukončovat a uzavírat.

Financování společných organizací trhů v sektoru ovoce a zeleniny

Z celkového rozpočtu ES pro rok 2000 - 87 752 580 933 EUR plných 47 %, tj. 41 469 000 000 EUR připadá na Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF), záruční sekci.

Z prostředků záruční sekce EZOZF připadá na rostlinnou produkci 25 867 mil. EUR, na živočišnou produkci 9 521 mil. EUR, na rozvoj venkova 4 084 mil. EUR a na zbylé položky 1 997 mil. EUR.

Ze 41 469 mil. EUR plánovaných pro záruční sekci EZOZF připadá na sektor ovoce a zeleniny pouhých 4,0 %, tj. 1 654 mil. EUR. Ze 25 867 mil. EUR plánovaných pro výrobky rostlinného původu v rámci záruční sekce EZOZF připadá na sektor ovoce a zeleniny pouhých 6,4 %, tj. 1 654 mil. EUR.

Na screeningu právních předpisů ES pro sektor ovoce a zeleniny, konaném ve dnech 21. září až 8. října 1998, prohlásil pan Gabriel De Vulpilliéres z DG VI.E.1., že sektor ovoce a zeleniny lze z hlediska ES považovat za velmi významný, avšak chudý na dotace.

Rozdělení prostředků ES pro sektor ovoce a zeleniny (rozpočty pro roky 1999 a 2000 a skutečné čerpání v roce 1998) uvádí tabulky 14 a 15. Podle těchto tabulek rozpočet pro rok 2000 počítá pro čerstvé ovoce a zeleninu s 893 mil. EUR a pro zpracované ovoce a zeleninu se 762 mil. EUR.

Největší dílčí položky rozpočtu ES pro ovoce a zeleninu tvoří :

· operační fondy organizací výrobců - 18,3 %,

· podpora výrobě za zpracovaná rajčata - 16,3 %,

· banány - 16,0 %,

· kompenzace v rámci podpory zpracování citrusových plodů - 14,4 %,

· přímé kompenzace za stažení čerstvého ovoce a zeleniny z trhu a odkoupení přebytečných výrobků - 10,0 %,

· podpora výrobě a intervence za výrobky ze sušených bobulí hroznů révy vinné - 7,9 %,

· podpora výrobě za zpracované ovoce - 5,9 %,

· ořechy - 5,4 %,

· exportní refundace za čerstvé a zpracované ovoce a zeleninu - 3,1 %,

· ostatní - 2,7 %.

Tabulka 1. Výrobky zahrnuté ve Společné organizaci trhu ovoce a zeleniny

Pramen : Článek 1 (2) Nařízení Rady (ES) č. 2200/96 (OJ L 297, 21.11.1996, s.1).

Tabulka 2. Druhy ovoce a zeleniny, které jsou dodávány spotřebiteli v čerstvém stavu a na které se zpracovávají normy jakosti ES

Pramen : Příloha I Nařízení Rady (ES) č. 2200/96, OJ L 297, 21.11.1996, s.1.

Tabulka 3. Kritéria minimálních velikostí pro uznávání organizací výrobců

Pramen : Příloha I Nařízení Komise (ES) č. 412/97 (OJ L 62, 4.3.97, s.16).

Tabulka 4. Podíl odbytových organizací výrobců na odbytu ovoce a zeleniny ve členských státech ES (%)

Pramen : Osobní sdělení sl. Pascale Perreau, Ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy, Paříž a p. Christian Sidois, ONIFLHOR, Paříž

Tabulka 5. Vyčerpávající seznam pravidel vydávaných organizací výrobců, jejichž platnost může být rozšířena na výrobce - nečleny organizace výrobců podle článku 18 (1) Nařízení (ES) č. 2200/96

1.

Pramen : Příloha III Nařízení (ES) č. 2200/96, OJ L 297, 21.11.1996, s.1.

Tabulka 6. Výrobky, na které se vztahují přímé kompenzace za stažení z trhu hrazené Společenstvím podle článku 23 (3) Nařízení (ES) č. 2200/96

Pramen : Příloha II Nařízení (ES) č. 2200/96, OJ L 297, 21.11.1996, s.1.

Tabulka 7. Operativní období cenového mechanismu EU

Prameny : Tržní roky pro stahování ovoce a zeleniny z trhu dle Přílohy I Nařízení Komise (ES) č. 659/97 (OJ L 100, 17.4.97, s.22).

Období pro uplatňování předepsaných vstupních cen podle Přílohy Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 (OJ L 84, 26.3.97, s.66).

Tabulka 8. Kompenzace za stažení z trhu poskytované přímo z fondu Společenství (ECU/100 kg resp. EUR/100 kg)

Pramen : Příloha VNařízení (ES) č. 2200/96, OJ L 297, 21.11.1996, s.1.

Tabulka 9. Přepočet maximálně možné celkové kompenzace výrobcům za stažení jejich ovoce a zeleniny z trhu v ES :

Pramen : Nařízení Rady (ES) č. 2200/96, OJ L 297, 21.11.1996, s.1 a osobní sdělení p. Christian Sidois, ONIFLHOR, Paříž

Přepočet dle kursu devizového trhu ČNB ke dni 13.11.2000 : 1 EUR = 34,680 Kč.

Tabulka 10. Úroveň a postupné snižování předepsaných vstupních cen u zeleniny a ovoce v ES v letech 1999 a 2000

Prameny : Nařízení Komise (ES) č. 2261/98 ze dne 26. října 1998, které mění Přílohu I Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku (OJ L 292, 30.10.1998, s.1).

Nařízení Komise (ES) č. 2204/1999 ze dne 12. října 1999, které mění Přílohu I Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku (OJ L 278, 28.10.1999, s.1).

Tabulka 11. Výrobky zahrnuté ve Společné organizaci trhu banánů

Pramen : Článek 1 (2) Nařízení Rady (EHS) č. 404/93 (OJ L 47, 25.2.93, s.1).

Tabulka 12. Výrobky zahrnuté ve Společné organizaci trhu zpracovaného ovoce a zeleniny

Pramen : Článek 1 (2) Nařízení Rady (ES) č. 2201/96(OJ L 297, 21.11.96, s.29).

Tabulka 13. Zpracované ovocné a zeleninové výrobky přicházející v úvahu pro podporu výrobě

Pramen : Příloha I Nařízení Rady (ES) č. 2001/96 (OJ L 47, 25.2.93, s.1).

Tabulka 14. Rozpočet ES : Subkapitola B1-150 Čerstvé ovoce a zelenina (EUR)

Tabulka 15. Rozpočet ES : Subkapitola B1-151 Zpracované ovoce a zelenina (EUR)

Pramen : European Parliament 2000/81/EC, ECSC, Euratom: Final adoption of the general budget of the European Union for the financial year 2000. OJ L 40, 14.2.2000, s.1.

___________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnářství, vinohradnictví, zelinářství, bramborářství, okrasné zahradnictví, včelařství, hedvábnictví, čerstvé a zpracované výrobky, vinařství. Odbytové organizace výrobců a jejich sdružení v zemědělství. - Informační oběžník

Vydává: Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny a brambory a Pracovní skupina pro víno, Odbor evropské integrace, MZeČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812958, e-mail zika@mze.cz

Doc. Ing. Jiří Hodis, CSc., tel. 02/21812170, fax 02/21812958 (víno)

Ing. Renata Kocianová, tel. 02/21812278, fax 02/21812958, e-mail kocianova@mze.cz

Pro vnitřní potřebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny a brambory, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce

2. opravené vydání ze dne 27.12.2000 (upraveno pro Ovocnářské dny)