Týden v Evropě 7.9.2000 - 14.9.2000

Týden v Evrope 7.9.2000 - 14.9.2000

Evropští partneři Rakouska se dohodli na zrušení diplomatických sankcí

Clenské státy EU se dne 12. zárí rozhodly odvolat diplomatické sankce uvalené na Rakousko poté, co do jeho vlády v únoru letošního roku vstoupila krajne pravicová Strana svobodných. Rozhodnutí bylo 14 ostatními clenskými státy EU prijato na základe zprávy vypracované výborem trí moudrých, ve které pozitivne hodnotí prístup Rakouska k dodržování lidských práv a doporucují ukoncení sankcí. V prohlášení vydaném francouzským predsednictvím predstavitelé techto 14 státu uvádejí, že sankce byly úcinné a v soucasné dobe je možno je odvolat. Techto 14 clenských státu však nadále bude vliv Strany svobodných na politiku rakouské vlády sledovat. Krome toho uvedli, že EU by mela zvážit zpusoby predvídání a reakce na podobné situace v budoucnu.

Charta základních práv EU

Komise v zásade podporila návrh Charty základních práv EU. Clenské státy se na kolínském summitu v cervnu roku 1999 rozhodly, že k vyhlášení Charty dojde v prosinci roku 2000. Jejím úcelem je zvýšit duraz na práva, která již obcané clenských zemí EU požívají. Komise je presvedcena o užitecnosti Charty v tom smyslu, že jednoznacne dává najevo, že Unie nemuže být založena pouze na hospodárských úvahách. Ve Sdelení Komise prijatém dne 12. zárí se uvádí, že Charta nerozšírí pravomoci EU, ani nebude vyžadovat ústavní zmeny clenských státu. Návrh Charty byl zverejnen dne 28. cervence. Byl vypracován shromáždením, jehož cleny jmenovala Evropská rada v ríjnu 1999 a kterému predsedá bývalý prezident SRN Roman Herzog. Viz webové stránky http://db.consilium.eu.int/df/default.asp?lang=en . [Podkladový text: IP/00/995]

„Hospodářský růst má i sociální dimenzi“

Konkurenceschopnost spolu se sociální soudržností je zásada, ze které vychází hospodárský pokrok v EU, prohlásila komisarka Anna Diamantopoulou na Sjezdu odboru dne 12. zárí v Glasgow. Behem peti let by se životní úroven Evropy mohla zvýšit o 20 až 25 procent, vybuduje-li si konkurenceschopnou a ekonomiku založenou na znalostech spojující potenciál pracovních sil a velké objemy investic, dodala. Rychlost zmen vyžaduje od vlád, pracovníku, firem a odboru prístup zamerený do budoucna. Je však zároven treba rešit chudobu, sociální vyrazenost a diskriminaci. Evropa nebude schopna vybudovat klidnou a prosperující spolecnost s 18 procenty obyvatelstva pod hranicí chudoby. Negativní dusledky sociální vyrazenosti - jako jsou kriminalita a špatný zdravotní stav - se prenášejí do spolecnosti jako celku, zduraznila Diamantopoulou. Znamená to, že hospodárský prínos dobré sociální politiky se stále ješte nedocenuje a její náklady precenují. Komisarka dále prohlásila, že euro musí hrát ústrední úlohu podporou stability a odstranením neduslednosti a náhodnosti z rízení hospodárství. Pak se budou podniky moci soustredit na dlouhodobé snahy o dosažení kvality a efektivnosti, vlády se zase budou moci zamerit na dlouhodobé využití ekonomických a lidských zdroju. [Podkladový text: SPEECH/00/298]

Liberalizace plynárenství začíná mít účinky

Ostrejší konkurence na vnitrním trhu s plynem již brzy ovlivní ceny této komodity, prohlásila komisarka Loyola de Palacio dne 13. zárí. Podle hodnocení Komise již vetšina clenských státu EU prijala zákony týkající se otevrení trhu konkurenci, tak jak to vyžaduje tzv. plynárenská smernice z r. 1998. Komise však posílá formální upozornení o porušování smernice vládám Francie, Lucemburska a Portugalska, kde se zavádení smernice zpožduje. Analýzu podrobných stanovisek všech 15 clenských státu Komise provede behem príštích týdnu. I pres tato zpoždení se trh v prumeru otevrel více než na požadované minimum 20 procent: do 10. srpna (konecný termín pro clenské státy, aby oznámily zavedení smernice) asi na 80 procent celkové spotreby plynu. Trh je již plne otevren ve Velké Británii a Nemecku. [Podkladový text: MEMO/00/52]

Návrh na zřetelnější označení vajec

Podle návrhu na oznacování vajec, predloženého Komisí dne 7. zárí, budou mít kupující v obchodech možnost rozeznat, zda vejce snesly slepice ve volném výbehu nebo chované v uzavrených prostorách nebo jinak. Toto opatrení, které nahradí dosud dobrovolné oznacování, se bude vztahovat na vejce prodávaná v EU, vcetne vajec do EU dovážených. V rámci techto požadavku se vejce a krabice s vejci budou oznacovat nápisy, jako jsou napr. „volný výbeh“, „polointenzivní chov“, „uzavrený chov“ apod. Komisar Franz Fischler prohlásil, že spotrebitelé se o zpusob produkování vajec zajímají a toto opatrení jim umožní si vybírat na základe informací. Opatrení také podporí pravidla dobrého zacházení se zvíraty, která byla vloni schválena pro nosné slepice, prohlásil. [Podkladový text: IP/00/982]

Omezení televizních přenosů z Olympijských her byla uvolněna

Austrálie po nekolika prohlášeních Komise odvolala omezení na zpravodajství z Olympijských her. Zahranicní agentury televizního zpravodajství, jako napr. Reuters a Associated Press, jsou nyní oprávneny ke vstupu a zajištování zpravodajství z her kdykoliv, což nebylo na základe opatrení, která Sydney zamýšlelo, dovoleno. Organizátori meli puvodne v úmyslu omezit vstup tem zahranicním médiím, která si nezakoupila výlucná práva k prenosu olympijských disciplín. EU a USA prohlásily, že toto omezení není v souladu se závazky Austrálie vyplývajících z pravidel svetového obchodu. Komisar Pascal Lamy zmenu privítal, nebot otevírá cestu ke zpravodajství z Olympijských her na nediskriminacním základe. [Podkladový text: IP/00/996]

Pravidla pro komunikaci s veřejností

Komise pro své úredníky prijala pravidla chování zamerená na zajištení jejich zdvorilého a úcinného jednání s verejností. Na dopisy musí odpovídat do 15 dnu a pri telefonickém rozhovoru predstavit sebe nebo své oddelení. Na telefonické vzkazy musí odpovídat co nejdríve. Úredníci musí také všem, kterí mají nejaký zájem na návrzích nebo rozhodnutích, umožnit sdelení jejich názoru prímo Komisi, zajistit úmernost a konzistentnost svých rozhodnutí a jasne uvádet duvody vydání rozhodnutí a možnosti se proti nim odvolat. Celkove se k verejnosti musí chovat zdvorile a nestranne. Pravidla dobrého administrativního chování, která vstoupí v platnost 1. listopadu, budou pro jednotlivce a pro Komisi jako instituci právne závazná. Podporí je program školení a publicity, jejich dodržování bude pravidelne sledováno. [Podkladový text: IP/00/999]

DPH z mýtného

Evropský soudní dvur dne 12. zárí rozhodl, že z mýtného za používání silnic, mostu a tunelu provozovaných v soukromém sektoru se musí odvádet DPH. Rozhodnutí se týká návrhu, které Komise Evropskému soudnímu dvoru predložila proti peti clenským státum (Irsko, Velká Británie, Francie, Nizozemsko a Recko). Soud je toho názoru, že DPH je nutno uplatnovat, nebot využití silnice, mostu ci tunelu predstavuje službu podle šesté smernice o DPH (c. 77/388). Vliv na soukrome provozované mýtné není dosud jasný. Bude záviset na tom, zda provozovatelé presunou od nynejška dosahované úspory (odectením DPH, historicky vubec poprvé, od nákladu na výstavbu a údržbu mýt) dále smerem k zákazníkum, nebo si naopak zvýší obchodní rozpetí. Profesionální uživatelé komunikací si budou moci DPH zaplacenou na mýtném odecítat. Zrejme nejvetší vliv bude tato zmena mít na Francii, vzhledem k její rozsáhlé síti placených dálnic. Soud rozhodl, že verejnoprávní orgány provozující mýta dani DPH nepodléhají.

Do klíčových oblastí se hledají další pracovníci

Do klícových oblastí cinnosti Komise, jako jsou hospodárská soutež, zahranicní politika, ochrana spotrebitelu a zdraví, ochrana životního prostredí, nastoupí další pracovníci. Uvádí se to v návrhu Komise predloženém dne 8. zárí. Dve tretiny z 1254 nových pracovních míst, o které Komise žádá na další dva roky, budou obsazeny díky restrukturalizaci a plánem predcasných odchodu do duchodu (s celkove nulovým dopadem na rozpocet). Tato další pracovní místa jsou pro Komisi životne duležitá, má-li realizovat své základní úkoly a uspokojive plnit priority své politiky, prohlásila komisarka Michaele Schreyerová. Nedostatek pracovníku již kritizoval Evropský úcetní dvur a Výbor nezávislých odborníku. Následovala hloubková kontrola požadavku na pocet zamestnancu, která byla provedena v dubnu a cervenci. Náklady na tato opatrení dosáhnou v roce 2001 výše 44 mil. eur (1,5 mld. Kc). [Podkladový text: IP/00/988]

Z majetku ECSC bude financován výzkum

Príjem z aktiv v hodnote 1,6 mld. eur Evropského spolecenství uhlí a oceli (ESUO), které ukoncí svou cinnost v roce 2002, by mel být podle návrhu Komise využit na financování výzkumu. Výzkum se zamerí na zvýšení konkurenceschopnosti, hospodárského rustu a zamestnanosti v uhelném prumyslu a ocelárství. Plány predložené Komisí dne 7. zárí predpokládají cisté rocní výnosy z aktiv ESUO približne ve výši 45 mil. eur. Tento majetek bude preveden na Evropské spolecenství. V 90. letech probehla o budoucnosti ECSC široká diskuse. Smlouva zakládající ESUO vyprší dnem 23. cervna 2002. [Podkladový text: IP/00/984]

Statistiky o zdravotním stavu v EU publikoval Eurostat pod názvem Klícové údaje o zdravotním stavu v roce 2000. Materiál obsahuje údaje o obyvatelstvu, životním stylu, zdravotních rizicích a zdravotním stavu, úmrtnosti a systémech zdravotní péce. Jsou do nej zarazeny také údaje o Islandu, Norsku a Švýcarsku, prevzaté z relevantních mezinárodních zdroju. [Podkladový text: ES 103/2000]

Kalendár

Neformální zasedání ECOFIN 9. -10. zárí Versailles

Zasedání Všeobecné rady 18.-19. zárí Brusel

Zasedání rady pro dopravu 20. zárí Brusel

Zasedání Evropského parlamentu 20.-21. zárí Brusel

Novinky z procesu rozširování

Setkání hlavních vyjednávacu ve Vilniusu

Hlavní vyjednavaci a vysocí úredníci z Bulharska, Ceské republiky, Estonska, Madarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska diskutovali ve dnech 13.-14. zárí 2000 ve Vilniusu o pokroku vyjednávání o pristoupení.

Jednalo se o první setkání hlavních vyjednavacu a vysokých úredníku ze všech kandidátských zemí od rozhodnutí helsinského summitu o zahájení vyjednávání s Bulharskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou, Rumunskem a Slovenskem. Diskuse se zúcastnil také pan Eneko Landaburu, reditel Generálního reditelství pro rozšírení a pan Jacques Faure, z odboru evropské integrace francouzského ministerstva zahranicí jako predstavitel zeme predsedající v soucasné dobe EU.

Úcastníci si vymenili zkušenosti s vyjednáváním a diskutovali o budoucnosti rozšírování EU. Na programu schuzky 14. zárí na radnici ve Vilniusu byla Mezivládní konference (IGC) a Komunikacní strategie pro rozšírení Evropské komise.

Na jednání byl pozván rovnež zástupce Turecka.

Pred schuzkou prohlásil litevský hlavní vyjednavac Vygaudas Ušackas, že "toto setkání bude príležitostí ke zhodnocení pokroku ve vyjednávání a krystalizaci možností príští spolupráce". Podle nej skutecnost, že dvanáct zemí jedná o clenství v EU s perspektivou pripojení v dohledné budoucnosti, dává vzniknout kvalitativne nové politické situaci v Evrope. Pan Ušackas dále zduraznil potrebu uchovat stejnorodost, predvídatelnost a hybnost procesu rozširování, který znamená historický vývoj smerem k bezpecné a prosperující Evrope.