Výroba piva klesla až o 500 tisíc hektolitrů
19. 1. 2000 | Právo
Právo 19.1.2000
Výroba piva klesla až o 500 tisíc hektolitru
Stanislav Ptácník
Loni ceské pivovary vyrobily podle predbežných odhadu 17,8 až 17,9 miliónu hektolitru piva. Ve srovnání s predchozím rokem to predstavuje snížení produkce o 400 až 500 tisíc hl, tedy asi o 2,5 procenta.
Jak Právu rekl výkonný reditel Ceského svazu pivovaru a sladoven (CSPS) Antonín Kratochvíle, asi dve tretiny z ocekávaného propadu jdou na vrub menšího exportu a pouze tretina snížení pripadá na tuzemský trh.
Poklesl hlavne vývoz
V exportu piva se nedarilo udržet drívejší objemy vývozu predevším do Ruska a na Slovensko, menší výpadek je i ve vývozu do Nemecka a Rakouska. To jsou významná exportní teritoria. Naopak nejvetší mezirocní nárust, avšak pri menších objemech, byl zaznamenal loni v exportu ceského piva do USA.
S potížemi se ceští vývozci piva potýkají zvlášte se zememi CEFTA. Polsko napríklad pri dovozu ceského piva požaduje vyšší clo než u piv dovážených z Evropské unie. Slovensko vedle dovozní kvóty, která i letos zustává na úrovni 532 tisíc hektolitru, zavedlo i ctvrtletní dovozní limity. "Ty jsou vydávány opoždene, nelze je prevádet a nesledují ani sezónní výkyvy ve spotrebe piva," uvedl Kratochvíle. Vývoz piva na Slovensko proto klesá a za rok 1999 nedosáhne ani 400 tisíc hl.
V produkci pro tuzemský trh rozhodující producenti piva zaznamenali mezirocne bud vyrovnaný prodej (Starobrno, Krušovice), mírný vzestup (Radegast, Budvar) nebo mírný pokles výstavu, související se zmenami obchodní politiky a organizace (Plzenský Prazdroj, Pražské pivovary). Nejvetší ceská pivovarnická skupina, která vznikla spojením Prazdroje s Radegastem a od ríjna 1999 patrí do skupiny South African Breweries (SAB), vyrobí podle našich odhadu (presné výsledky dosud nejsou k dispozici) bezmála 8 miliónu hektolitru.
Malým pivovarum se docela darilo
Také mnohé menší pivovary si loni vedly dobre. "To vypovídá o tom, že se zacínají prosazovat regionální znacky, což považuji za pozitivní jev," poznamenal Kratochvíle. Souvisí to podle nej i s rozšírením nabídky piv o nové druhy speciálu i levných, méne prokvašených lahvových piv. Mezi pivovary, kterým se loni darilo, uvedl Kratochvíle Znojmo, Trutnov, Náchod, Havlíckuv Brod ci Policku.
Relativne nejvyšší nárust dosáhl malý pivovar Svijany na Liberecku, a to ze 36 na 95 tisíc hl. Tohoto výsledku docílil i díky uzavrení pivovaru Vratislavice nad Nisou.
Ze stredních se mezi velké dotahuje Pivovar Velké Popovice, patrící též do skupiny SAB. Ten mezirocne zvýšil výstav témer o petinu.
Naproti tomu se ani loni moc nedarilo Jihoceským pivovarum (znacky Samson, Regent a Platan). Práve pivovary strední velikosti patrí v našich podmínkách tvrdé konkurence a prebytku výrobních kapacit podle Kratochvíleho k nejohroženejším. Cást piva musejí totiž prodávat mimo svuj region. Nedostává se jim penez na podporu prodeje ani na nákup progresívních technologií. Další tri pivovary (Hradec Králové, Prostejov, Olomouc) loni skoncily.
Podle situacní a výhledové zprávy Ministerstva zemedelství o chmelu a pivu nelze ani do budoucna ocekávat rust spotreby piva. Hodne bude záležet na tom, do jaké míry se spolecnosti SAB podarí naplnovat zámery v exportu, zvlášte pak u klícové znacky Pilsner Urquell.
Doma by se pri mírném oživení ekonomiky mohl nanejvýš zbrzdit nárust spotreby levnejších výcepních piv a oživit prodej ležáku. Ve spotrebe piva zaujímá CR první místo na svete s necelými 160 litry piva na obyvatele a rok, pred Nemeckem a Dánskem. V absolutním objemu produkce CR obsadila v roce 1998 mezi pivarskými zememi 16. prícku.
STÁTY S NEJVETŠÍ PRODUKCÍ PIVA
(údaje za rok 1998 v miliónech hektolitru)
1. USA 238,0
2. Cína 175,0
3. Nemecko 111,7
4. Brazílie 88,8
5. Japonsko 71,2
6. Velká Británie 56,7
7. Mexiko 54,7
8. Rusko 34,1
9. JAR 25,6
10. Španelsko 24,9
16. Ceská republika 18,2
NEJVETŠÍ PIVOVARNICKÉ SPOLECNOSTI
(údaje za rok 1998 v miliónech hektolitru)
1. Anheuser Busch (USA) 118,0
2. Heineken (Nizozemsko) 80,0
3. South African Breweries (JAR) 54,6
4. Miller Brewing (USA) 51,3
5. Brahma (Brazílie) 41,0
6. Interbrew (Belgie) 38,0
7. Carlsberg (Dánsko) 33,7
8. Grupo Modelo (Mexiko) 30,3
9. Kirin (Japonsko) 29,2
10. Fosters Group (Austrálie) 28,8
Pramen: Ceský svaz pivovaru a sladoven, odborná zahranicní periodika
Zdroj: Právo, 19. 1. 2000
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 15.11.2025 03:24
