Trendy v pěstování zeleniny

Agrární noviny (Agroweb) 28.9.1999

Trendy v pěstování zeleniny

Zelenina, včetně zpracované, patří do skupiny potravin, po nichž se vzhledem ke změnám životního stylu zvyšuje koupěschopná poptávka. Samozřejmostí je ve všech ekonomicky vyspělých zemích Evropy i Ameriky smluvní pěstování zeleniny pro zpracovatelský průmysl za přesně stanovených podmínek, jež zahrnují jak výběr druhu a odrůdy, termíny produkce a sklizně, dodací podmínky, požadavky na jakost a samozřejmě ceny a platební termíny.

Produkci zeleniny pro zpracovatelství si dnes bez řádné smlouvy dovolí snad jen dobrodruh. Samozřejmě, že i zpracovatelský průmysl kryje část svých potřeb (podle jednotlivých zemí až 30 %) z volného trhu. Jedná se většinou o sezónní přebytky konzumní zeleniny, které nemají uplatnění na trhu čerstvého zboží a které není možné zahrnout do intervenčních nákupů. Tendencí zpracovatelů je stlačování nákupních cen surovin. Jde o důsledek cenových bojů jednotlivých obchodních řetězců, které se odrážejí jak do neustálého stlačování cen, tak do nových, méně výhodných požadavků na dodavatele zboží (plynulost dodávek přímo od sítí, dlouhé lhůty splatnosti a další požadavky na spoluúčast na reklamních akcích atd.). Proto se i zpracovatelé snaží tlakem na pěstitele získat levnou surovinu. Obstát mohou pouze pěstitelské podniky s vysokou produktivitou práce, vysokou intenzitou výroby, stabilitou produkce a schopností vyhovět požadavkům zpracovatelského průmyslu, směřujících často k předzpracování suroviny přímo v pěstitelském podniku,, členění dodávek tak, aby pokrývaly co nejdelší kampaň atd.

Ve velmi úzké spolupráci se šlechtiteli pokračuje v zemích Evropy zkoušení odrůd zeleniny z hlediska vhodnosti pro zpracovatelský průmysl. Samozřejmě, že preference pěstitelů a zpracovatelů mohou být odlišné. Smlouva odráží proto kompromisní volbu. Do smluvního pěstování zeleniny vstupují stále ve větším množství typické zemědělské podniky, jež v minulosti neměly tradici v pěstování zeleniny. Při jejich rozhodování hraje roli jak možnost zajištění odbytu, tak vybavenost podniku příslušnou technikou, dostupnost pracovních sil a cena práce, porovnání dosaženého efektu s tradičními zemědělskými produkty (samozřejmě za předpokladu, že tyto mají a v budoucnu budou mít uplatnění na trhu). Perspektivním výrobkem jsou kuchyňsky připravené zeleninové saláty. Celoevropský trh s těmito výrobky dosahuje obratu kolem 1 mld. DEM a má stále rostoucí tendenci. Souvisí to se směnou stravovacích návyků a tento vývoj lze porovnávat s růstem poptávky po mražených produktech.

Například známá francouzská firma Bonduelle, výrobce mrazírenských produktů a konzerv, převzala v roce 1997 firmu "Salade minute", zabývající se výrobou hotových salátů. Divize produkce hotových salátů firmy Bonduelle zaměstnává ve Francii 450 osob. Obrat v těchto komoditách činil v roce 1997 asi 125 mil. FFR, což představovalo 8 % celkového obratu společnosti Bonduelle. Zdvojnásobení obratu společnost předpokládá v této skupině již v roce 2002. Nabídka zahrnuje řadu salátových směsí v sáčcích nebo ve vaničkách. Bonduelle uskutečňuje rozsáhlou inovaci sortimentu: vedle standardních produktů, jež představují směsi endivií, římského salátu, hlávkového salátu, polníčku, batávského salátu, kerblíku, ledového salátu, dubáčku a lollosalátů, věnuje pozornost vývoji nových druhů směsí, např. kombinaci salátů s drůbežím masem, šunkou, sýry, rajčaty, řeřišnicí potoční, cukrovou kukuřicí, fazolemi nebo baby-špenátem.

Při prezentaci zboží klade důraz Bonduelle na barevné a chuťové vlastnosti směsných salátů, které by měly odpovídat bioproduktům ze surovin pocházejících z kontrolované biologické výroby. Je potřeba zdůraznit, že na území bývalé NDR se téměř 60 % zeleniny a prakticky veškeré suroviny pro zpracovatelský průmysl pěstují podle zásad platných pro integrovanou výrobu. Podrobují se proto nezávislé kontrole a pěstitelé musí dodržovat řadu velmi striktních opatření v jejich ochraně proti škodlivými činitelům, při hnojení, šetrnému vztahu k prostředí atd. Každá spolková země má svá vlastní pravidla a mechanismy jejich kontroly. Podporují se regionální lokální speciality. Zvýšila se vážnost a cena ochranných známek. Příkladem je obnova produkce okurek nakladaček z oblasti Sprévského lesa (Spreewälder Gurken).

Od roku 2001 budou pěstitelé v zemích EU v souladu s tržním řádem povinni odbytovat veškerou zeleninu pro zpracování prostřednictvím pěstitelsko-odbytových organizací. Ty budou uzavírat příslušné obchody se zpracovateli. Za pozornost stojí, že jak pěstitelé, tak zpracovatelské organizace bedlivě sledují vývoj ve zpracování zeleniny v těch zemích, které mají vstoupit do EU v první vlně, především v Maďarsku, Polsku, České republice a v Estonsku.

Jaroslav Bartoš, Zelinářská unie Čech a Moravy