Belgické mléko lze zase vyvážet, jen se přesně neví, jak

Opravte si, prosím, ve zprávě Belgie-EU-potraviny-mléko-dioxin (Belgické mléko lze zase vyvážet, jen se přesně neví, jak, 14:56) 5. odstavec, začínající slovy "Belgie ve středu oznámila" a končící slovy "...na 100 nanogramů", na toto nové znění:

Belgie ve středu oznámila, že úroveň polychlorových bifenylů ve všech 349 vzorcích mléka odebraných z podezřelých chovů nepřesahuje povolenou hranici 200 nanogramů na jeden gram tuku. Vědecký výbor EU však tento strop ode dneška snížil na 100 nanogramů. Polychlorové bifenyly (PCB) slouží jako indikátor pro přítomnost dioxinů.

Zprávu vydáme v opraveném znění.

ČTK

Belgické mléko lze zase vyvážet, jen se přesně neví, jak

BRUSEL 17. června (zpravodaj ČTK) - Evropská komise se dnes ztotožnila s názorem zvláštního vědeckého výboru EU, že lze opět povolit vývoz belgického mléka za předpokladu, že bude opatřeno certifikáty prokazujícími negativní výsledky prověrek zvýšeného obsahu dioxinů.

Rozhodnutí jen umocnilo zmatek, který vzrůstal už několik dní. Belgičané totiž zatím prodávali i vyváželi mléko pocházející prokazatelně z chovů, jež nefigurují na seznamu několika set hospodářství, které v minulých měsících nakoupily krmné směsi od firmy Verkest, jejíž jedna várka obsahovala rakovinotvorné dioxiny.

Toto mléko však bylo obvykle zablokováno na německé nebo francouzské hranici s odůvodněním, že nemá potvrzení zkoušek na dioxin, jež pro ně přitom nejsou povinné. Komise ovšem podotýká, že sami Belgičané přesně nevědí, jaké mléko vlastně vyvážejí, protože je zvykem v mlékárnách produkci nejrůznějších farem smíchávat.

"Je to začarovaný kruh," přiznal dnes mluvčí Gerry Kiely. Není podle něj zatím jasné, zda podniky, které jednou již dostaly osvědčení o nezávadnosti mléka, se musejí testům na dioxiny znovu a znovu podrobovat či nikoli. "Mléko může být nezávadné, to však a priori neznamená, že není zasaženo stádo," podotkl.

Belgie ve středu oznámila, že úroveň dioxinů ve všech 349 vzorcích mléka odebraných z podezřelých chovů nepřesahuje povolenou hranici 200 nanogramů na jeden gram tuku. Vědecký výbor EU však tento strop ode dneška snížil na 100 nanogramů.

Belgická Federace potravinářského průmyslu dnes odhadla ztráty tohoto sektoru způsobené "kuřecí krizí" na 20 až 50 miliard belgických franků (o něco méně korun). Bez práce se v minulých týdnech dočasně ocitlo 26.000 lidí. "Situace je vážná a hrozí se změnit ve skutečnou katastrofu," napsal list Le Soir. Potraviny představují 11 procent belgického vývozu.

Problém je hlavně v dominovém efektu - rušení objednávek se zdaleka nedotklo jen drůbeže, vajec, masa či uzenin, ale také čokolád, sušenek, ba belgických piv, jež skutečně nemají s živočišnými tuky nic společného. Zakázala je řada asijských i latinskoamerických zemí. Dovozci v sousedním Německu si zase dioxiny zdůvodnili, proč zrušit objednávky na dodávky belgických jahod.

V rámci EU se lze ještě dohodnout, ale třetí země se nedají nijak ovlivnit. Rusko například vrátilo 3000 tun vepřového s odůvodněním, že to je lacinější než provádět testy. Z německo- polské hranice se zase veze zpátky 200 tun belgické drůbeže.

Pro samotné Belgičany jakoby kuřecí panika skončila nedělními volbami - obchody jsou opět zaplněny vším běžným zbožím (kromě Coca-Coly, což je jiný příběh) a vláda bude jiná. Jenže podle obchodníků se lidé jen opatrně vracejí ke starým zvyklostem - masa a hlavně drůbeže se dál prodává podstatně méně než před aférou.

Karel Barták boh ank