Belgičané pořádně nevědí, co je z potravin závadné a co ne

BRUSEL 6. června (zpravodaj ČTK Karel Barták) - Co se ještě může jíst a co ne? Tato otázka se stala černou můrou belgických hospodyň, které se marně snaží ze sdělovacích prostředků a od majitelů obchodů dopátrat, co mohou bezpečně uvařit k nedělnímu obědu.

U kuřat je to jasné - na chladících pultech obchodů po nich zbyly jen prázdné police, stejně jako výrazně prořídla nabídka vajec; ty běžné nahradily jakési exotické zahraniční značky. Od konce minulého týdne však belgická vláda nařídila zákaz porážky prasat a hovězího dobytka a začala prověřovat všechny chovy, zda nepoužily inkriminované krmné směsi obsahující rakovinotvorný dioxin.

Podle rozhlasu a televize mělo tučnější vepřové a hovězí být během víkendu staženo z prodeje, ale nebylo. Lidé však pozorně poslouchali - v sobotu večer prodavači v supermarketu Delhaize (v ČR Delvita) uklízeli celé hory kotlet a bifteků, kterých se nikdo ani nedotkl, zatímco oddělení skopového masa a ryb zelo prázdnotou.

"Lidé už v poledne vykoupili úplně všechny ryby včetně mražených," řekl ČTK Jacques Ronflette, ředitel samoobsluhy ve čtvrti Ixelles. Zaprášilo se po jehněčím mase i po konině, po chlazených i mražených pizzách; zelenina mizela před očima.

"Všechny výrobky z vajec, které dnes prodáváme, jsou bezpečné," tvrdil Ronflette. Nikde však neviselo předepsané úřední potvrzení o nezávadnosti, pouze nad několika krůtími balíky a křepelkami se vznášela cedule, že pocházejí "výlučně z dovozu".

"Co to znamená," rozčiloval se postarší pán. "Vždyť zamořené krmné směsi se prodávaly do Francie i do Holandska." Další zákazník se hluboce zamýšlel nad ardenneským salámem. "Jsem si jist, že jíme totéž už léta, a nikomu se nic nestalo," dodával si odvahy.

Premiér Jean-Luc Dehaene se snažil v sobotu večer spoluobčany uklidnit: "Potraviny na belgickém trhu jsou z devadesáti procent bezpečné," uvedl v televizi týden před parlamentními volbami, v nichž mohou spotřebitelé potrestat jeho vlámské křesťanské demokraty, mezi něž patřil i odstoupivší ministr zemědělství Karel Pinxten. Křídla rostou naopak oběma belgickým stranám zelených. "Nikdo nemůže už nyní tvrdit, že jsme zbytečně úzkostliví," uvedly v prohlášení.

Na tržišti v bruselské čtvrti St. Gilles se místo kuřat na otevřených grilech pečou selata a vepřová žebírka. Vládní zákaz? Majitel masny poťukává na fotokopii papíru, v němž výrobce přísahá, že jeho prasata nic ošklivého nepapala. Stačí to? "Lidé moc nekupují," přiznává. V jindy nabitém obchodě se potuluje pár duší. "Je to katastrofa."

Názory se různí. Podle jedněch vláda aféru trestuhodně tutlala, aby si nepokazila pověst před volbami. Druzí si naopak myslí, že byla načasována a nafouknuta tak, aby poškodila nynější koalici a zejména Dehaena. Někteří tvrdí, že se na dioxin přišlo jen díky lepším a přísnějším belgickým kontrolám, jinde už se jím cpou dávno. Cizinci naopak přisuzují skandál proslulému belgickému nepořádku. "Typická Belgie. Bordel na kolečkách," utrousil představitel britské firmy, který zrovna přešel na vegetariánskou stravu.

Mariette Goosensová, majitelka luxusnějšího obchodu s drůbeží a zvěřinou, vidí spíše kladné stránky. "Je nepochybně zlé, že spousta výrobců masa zkrachuje, obchodní sítě čekají obrovské ztráty. Lidé však budou nyní více dbát na to, co jedí, takže se povede lépe pěstitelům biologického masa, drůbeže chované tradičním způsobem venku a živené výlučně zrním. Zákazníci budou za kvalitu ochotni více zaplatit."

Belgičané zatím bloudí po obchodech a tržištích a dost dobře nevědí, co si počít. "Jedno jsem už vymyslel," žertuje postarší zákazník v samoobsluze Delhaize. "Místo 'dobrou chuť' si budeme teď před jídlem přát 'hodně štěstí'."

bar pek hej