Zahraniční trhy agrár. komodit: Obiloviny a olejniny 30.3.1999

ZTAK

Zahranicní trhy agrárních komodit VÚZE tel: 02/22000316, 317

Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Obiloviny a olejniny

Odpovedný pracovník: Ing. Petr Tucek, CSc.

Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová

Redakcní uzáverka: 30. 3. 1999

OBSAH

Seznam zkratek

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve svete

1.1.1 USDA: Odhad svetové bilance pšenice v r. 1998/99

1.1.2 USDA: Odhad svetové produkce krmných obilovin v r. 1998/99

1.2 Obiloviny v ostatních zemích

1.2.1 Situace na trhu obilovin v zemích býv. SSSR

1.2.2 Madarský trh obilovin

1.2.3 Situace na trhu pšenice v Srbsku

1.2.4 Výhled sklizne obilovin v r. 1999 v Chorvatsku

1.2.5 Situace na bulharském obilním trhu

1.2.6 Opatrení na rumunském trhu obilovin

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve svete

2.1.1 Výhled na trhu 10 hlavních olejnin v r. 1998/99

2.1.2 Sója

2.1.2.1 USDA: Výhled na trhu sóji a sójové moucky v r. 1998/99

2.1.2.2 Vývoj cen sóji na mezinárodním trhu

2.1.3 Repka

2.1.3.1 Výhled kanadského ministerstva zemedelství na svetovém trhu repky v r. 1999/2000

2.1.3.2 Vývoj cen repky a repkového oleje v breznu 1999

2.2 Olejniny v ostatních zemích

2.2.1 Sklizen sóji v Brazílii

2.2.2 Ukrajina zvažuje zavedení dane na vývoz slunecnice

SEZNAM ZKRATEK:

CAD Kanadský dolar

CBOT Chicago Board of Trade = Komoditní burza v Chicagu (USA)

CEFTA Central European Free Trade Agreement = Stredoevropská dohoda o volném

obchodu

CIF Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny. Prodávající platí

prepravu zboží do prístavu urcení, obstarává vývozní povolení a musí dodat

kupujícímu cistý obchodovatelný konosament i osvedcení o puvodu zboží.

Prodávající musí zaplatit, dále minimální námorní pojištení. Kupující nese výlohy od

okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu urcení.

DEM Nemecká marka

EK Evropská komise

EUR Euro = menová jednotka Evropské menové unie

FOB Free on Board = Volne na palubu lodi. Prodávající je povinnen na své náklady

dodat: zboží na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní prejímací lístek, vývozní

povolení a osvedcení o puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní

prostor) a nese výlohy a zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v

prístavu lodení.

HUF Madarský forint

HRW Hard Red Winter = Tvrdá cervená zimní (ozimá)

IGC International Grain Council = Mezinárodní obilní rada

MATIF Marché r Terme International de France = Komoditní termínová burza v Paríži

ROL Rumunský leu

SRW Soft Red Winter = Mekká cervená zimní (ozimá)

USD Americký Dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemedelství Spojených státu

amerických

ZTAK Zahranicní trhy agrárních komodit

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve svete

1.1.1 USDA: Odhad svetové bilance pšenice v r. 1998/991

Podle breznového odhadu USDA dosáhne svetová produkce pšenice v r. 1998/99 (cervenec/cerven) 586,6 mil. t, což predstavuje proti predchozímu roku pokles o necelá 4 %. Svetovou spotrebu této plodiny americké ministerstvo ocekává o 2 % vyšší, tj. v objemu 597,1 mil. t. Globální zásoby na konci r. 1998/99 zaznamenají mezirocní pokles ze 137,9 na 127,4 mil. t. Budou tak sice nižší než v predchozím roce, avšak zásoby v hlavních exportujících státech (Austrálie, Kanada, EU, USA) se zvýší ze 43,1 na 56 mil. t. Podrobnejší prehled produkce, spotreby a konecných zásob ve svete a ve vybraných státech uvádí príloha 1.

Celkový export pšenice by mel v r. 1998/99 dosáhnout 95,6 mil. t (100,6 mil. t v r. 1997/98). Výrazne se sníží kanadský vývoz, v menší míre také argentinské a australské dodávky. Odhad amerického exportu zvýšilo USDA na 29 mil. t. Polsko by melo v r. 1998/99 vyvézt 750 000 t pšenice. Méne pšenice dovezou severoafrické státy (krome Egypta), EU, Indie, Indonésie a nekteré další zeme (viz príloha 2). Rust ocekává USDA zejména u bangladéšského a ruského dovozu.

Exportní ceny americké pšenice v únoru 1999 zaznamenaly další mírný pokles. Prícinou byla trvající nízká dovozní poptávka a bohatá nabídka exportéru. Výraznejší zvýšení cen pšenice na CBOT v prvním breznovém týdnu, vyvolané náhlým zvýšením dovozní poptávky (egyptské, íránské, pákistánské), vzbudilo nadeje na ukoncení dlouhodobé klesající cenové tendence. Další príznivou zprávou, podporující rust cen, bylo dosažení dohody o doprave a kvalite pšenice v rámci potravinové pomoci USA a EU Rusku. Na pocátku brezna 1999 cinila prumerná exportní cena pšenice pro nejbližší termín (HRW, No. 2, FOB Gulf) pouhých 115 USD/t (zhruba 3 968 Kc/t) v porovnání se 139 USD/t (asi 4 698 Kc/t) ve stejném období 1998. V týdnu do 12.3. se ceny kontraktu na CBOT na nejbližší termín (kveten 1999) zvýšily u pšenice o 6,2 % a u kukurice o 3,4 %. Prícinou byla reakce na nižší plochy pšenice (o 7 %) a kukurice (o 2 - 4 %) v USA.

Nedávno publikované odhady svetové bilance pšenice v r. 1999/2000 (odhad IGC jsme uverejnili v minulém císle ZTAK), které by mohly podporit rust cen pšenice, nemely v tomto smyslu na trh žádný vliv. Prícinou je fakt, že se vetšina poklesu zásob uskutecní v zemích jako je napr. Cína a Rusko. Mnozí analytikové se shodují v tom, že pokud se zásoby v EU a v USA výrazne nesníží, budou nadále vyvíjet tlak na ceny pšenice na mezinárodním trhu, protože predstavují reálný previs exportní nabídky nad dovozní poptávkou. Jako cenový faktor jsou tak daleko významnejší než abstraktní celkový podíl svetových zásob na spotrebe. Zatímco exportní nabídka Kanady a Argentiny bude v r. 1998/99 nižší, více pšenice bude na mezinárodním trhu pocházet ze zemí tzv. "druhé divize", napr. Turecka, Polska, Rumunska.

Také podle Kanadské rady pro pšenici se budou ceny pšenice v blízké budoucnosti udržovat na nižší úrovni v dusledku vysokých zásob v USA a v EU. Zásoby v USA jsou nejvyšší od r. 1987/88 a v EU od r. 1992/93. V delším casovém horizontu Rada nevylucuje mírné zvýšení cen.

V prípade, že USDA potvrdí pokles ploch americké pšenice a kukurice pro sklizen v r. 1999, budou podle casopisu Oil World ceny obilovin mírne zpevnovat. Jejich rust budou limitovat vysoké volné zásoby obilovin v USA, které budou farmári muset prodat ješte do sklizne. To muže zpusobit sice vyšší kolísání cen, jejich zvyšování to však nezastaví.

1 USDA: Grain - World Markets and Trade, March 1999

1.1.2 USDA: Odhad svetové produkce krmných obilovin v r. 1998/992

Ve svém breznovém odhadu snížilo USDA svetovou produkci krmných obilovin v r. 1998/99 (cervenec/cerven) na 878,7 mil. t. V porovnání se sklizní r. 1997/98 bude o více než 2 mil. t (0,2 %) nižší. Nejvíce klesne v Argentine, na Ukrajine, v EU a Rumunsku, zatímco k výraznému rustu dochází v USA, Cíne a v menší míre v nekterých dalších státech. Svetová spotreba této plodiny by se mela mezirocne zvýšit o 0,3 % na 875,5 mil. t. Vzhledem k tomu, že celková spotreba bude nižší než produkce, zvýší se globální zásoby na konci r. 1998/99 o 2,6 % na 138,4 mil. t. Zásoby v USA stoupnou o více než 10 mil. t, predevším díky rustu zásob kukurice. Zásoby vzrostou také v EU a v Cíne, zatímco v Rusku klesnou na pouhých 0,6 mil. t.

Svetový vývoz krmných obilovin odhaduje USDA v r. 1998/99 na 90,1 mil. t, tj. o 4 % vyšší než v r. 1997/98. Nižší sklizen krmného obilí v Argentine se promítne do poklesu jejího exportu o 4 mil. t. Naproti tomu vývoz z EU se zvýší dvojnásobne. Významne stoupne také export z USA. Ty by mely vyvézt 51,4 mil. t krmného obilí, z toho 46 mil. t kukurice. Podíl USA na svetovém vývozu kukurice dosáhne 72 %. Dovoz krmných obilovin by se mel zvýšit zejména do Ruska, Saudské Arábie a do Cíny. Podrobné údaje o produkci, spotrebe, obchodu a zásobách krmných obilovin podle jednotlivých státu jsou uvedeny v príloze 3 a 4.

2 USDA: Grain - World Markets and Trade, March 1999

1.2 Obiloviny v ostatních zemích

1.2.1 Situace na trhu obilovin v zemích býv. SSSR3

Podle vyjádrení námestka ruského ministra zemedelství bude Rusku v kritickém období pred novou sklizní 1999 (cervenec a srpen) chybet zhruba 6 mil. t obilovin. To i pres dodávky potravinové pomoci. V prípade další nepríznivé sklizne bude potrebovat Rusko potravinovou pomoc také v r. 1999/2000. Rusko vede jednání o možnostech dodávek obilovin s nekterými zememi, vc. Madarska. Pri nejoptimistictejším odhadu by melo mít Rusko v zásobách k 1.8.1999 necelý 1 mil. t obilí. Prezident moskevské obilní burzy je naproti tomu presvedcen, že Rusko má dostatek obilovin. Podle jeho názoru skutecnost, že se ceny ruského obilí pohybují pod úrovní cen na svetovém trhu, dokazuje, že na ruském trhu není nedostatek obilovin. Podle neho se situace vyjasní v breznu, kdy zemedelci zacnou prodávat obilí ze sklizne 1998, aby meli prostredky na zaplacení osiva a dalších nákladu.

V soucasné dobe odhaduje ruské ministerstvo zemedelství sklizen v r. 1999 ve výši 68 mil. t. Práním by bylo 73 až 75 mil. t. Vyhlídky na novou sklizen nejsou príliš príznivé. Plochy ozimých obilovin jsou o 4 % a plochy pripravené pro jarní výsev obilí o 12 % nižší než pred rokem. Ozimy neprezimovaly príliš dobre. Zhruba 2,5 mil. ha se bude muset na jare presít. Zemedelcum se nedostává asi 1,2 mil. t osiva. V prípade, že by bylo sklizeno méne obilí, musel by stát mobilizovat menové rezervy nebo požádat zahranicí o další potravinovou pomoc.

Plochy obilovin pro sklizen v r. 1999 v Kazachstánu budou o 1,1 mil. ha nižší než v predchozím roce a dosáhnou 12,2 mil. ha. Pšenice, hlavní kazašská plodina, by mela být vyseta na 10 mil. ha.

Podle analytiku ukrajinské firmy UkrAgroConsult klesnou zásoby obilovin na Ukrajine v cervnu 1999 na méne než 2 mil. t v dusledku vyššího exportu a nižší sklizne 1998. Zásoby se proti cervnu 1998 sníží zhruba na polovinu a budou predstavovat jen 6,7 % z celkové domácí spotreby. Vývoz v r. 1998/99 bude asi o 16 % vyšší než v r. 1997/98 a prekrocí 3 mil. t.

3 East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 197, s. 2-11

Tab. 1: Bilance obilovin na Ukrajine (tis. t)

1997/98 1998/991)

Pocátecní zásoby 1 220 4 150

Produkce 34 460 26 500

Nabídka celkem 35 680 30 650

Spotreba 26 015 24 375

Vývoz 2 600 3 005

Ztráty 2 915 1 350

Spotreba celkem 31 530 28 730

Konecné zásoby 4 150 1 920

Podíl zásob na spotrebe 13,2 6,7

1) odhad

Pramen: East Europe Agriculture and Food,1999,c.197,s.9

Sklizen obilovin v r. 1998 v Litve byla proti predchozímu roku zhruba o 8 % nižší a podle tamního statistického úradu dosáhla 2,821 mil. t. Predstavitelé obchodních kruhu odhadují potrebu litevského dovozu v r. 1998/99 na 200 000 t, tj. približne stejné množství jako v r. 1997/98.

Lotyšsko v r. 1998 sklidilo 970 000 t obilovin, o 7 % méne než v r. 1997. Dovoz do této zeme by mel v r. 1998/99 cinit 125 000 t (140 000 t v r. 1997/98).

Produkci obilovin v Estonsku odhaduje nemecká obchodní firma Toepfer International na 540 000 t. To je približne stejný objem jako v r. 1997. V r. 1998/99 tato zeme doveze asi 250 000 t.

1.2.2 Madarský trh obilovin4

Ceny pšenice na madarském termínovém trhu zaznamenaly v únoru 1999 výraznejší rust. Dosavadní nepríznivé pocasí, spolu s velkým poklesem ploch ozimé pšenice pro novou sklizen, je u této plodiny prícinou nepríznivého výhledu na domácím trhu v r. 1999/2000. V dusledku špatného pocasí a nízkých cen pšenice došlo na podzim 1998 k výraznému snížení ploch ozimé pšenice na 700 000 ha (z 1,2 mil. ha v predchozím roce). Srpnový kontrakt na pšenici se na budapeštské termínové burze 18.2.1999 obchodoval za 24 260 HUF/t (3 689 Kc/t) v porovnání s 23 700 HUF/t (3 540 Kc/t) 5.2.1999. Podle tamních obchodníku je madarská cena vyšší než na CBOT. Zatímco obvykle je o 20 % nižší, v únoru se pohybovala 10 % nad úrovní cen na CBOT.

Ceny kukurice a slunecnice na vzdálenejší termíny klesly na madarském trhu na pocátku února 1999 v dusledku ocekávání rozšírení ploch. Vzhledem k tomu, že Madarsko vyvezlo velké množství kukurice a zbavilo se jejího prebytku na domácím trhu, zvýšily se ceny kukurice pro dodání v nejbližším termínu. Breznový kontrakt se 18.2.1999 prodával za 18 000 HUF/t (17 400 HUF/t na pocátku února, 2 737 resp. 2 599 Kc/t). Slunecnice pro dodávku v prosinci 1999 stála 51 200 HUF/t (7 786 Kc/t).

Madarské ministerstvo zemedelství navrhlo minimální cenu krmné kukurice pro r. 1999 na 14 000 HUF/t (zhruba 2 126 Kc/t), výrazne nižší než požadovala Obilní rada (19 000 HUF/t) a než byla v predchozích dvou letech (16 500 HUF/t v r. 1998 a 15 000 HUF/t v r. 1997). Minimální cena se zvýší o 250 HUF/t v lednu 2000 a o dalších 330 HUF/t v únoru 2000. Systém intervencního nákupu kukurice bude oznámen v dalším období a mel by se provádet za vyšší než minimální cenu.

Podle oficiální studie madarského ministerstva zemedelství, týkající se nutnosti investic do zemedelství (na zlepšení jeho konkurenceschopnosti, zvýšení vývozu zemedelských výrobku, podporu hospodarení, které je šetrné k životnímu prostredí apod.) a zajištující jeho bezproblémové zaclenení do EU, bude tato zeme v budoucnu vyvážet 1 až 1,5 mil. t pšenice. Její plochy by se mely pohybovat kolem 1 mil. ha. Kukurice by se mela pestovat na 1,1 mil. ha, plochy slunecnice by se mely rozšírit ze 450 000 - 500 000 na 550 000 ha.

4 East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 197, s. 17-19

1.2.3 Situace na trhu pšenice v Srbsku5

Srbská sklizen pšenice v r. 1999 pravdepodobne nepresáhne 2,3 mil. t. Bude tak daleko nižší než v predchozím roce, kdy bylo sklizeno 2,9 mil. t, ale mela by stacit k pokrytí domácí spotreby. Ozimou pšenicí bylo oseto 640 000 ha. Vzhledem k tomu, že pouze 50 % osevu bylo dokonceno vcas, budou výnosy nižší.

V dusledku nedostatecné nabídky se ceny pšenice v lednu 1999 na srbském trhu zvýšily o 15 - 20 % . V únoru se pohybovaly 35 % nad úrovní svetové ceny.

5 East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 197, s. 26

1.2.4 Výhled sklizne obilovin v r. 1999 v Chorvatsku6

Podle USDA bude sklizen pšenice v Chorvatsku v r. 1999 nižší v dusledku velkého omezení osevních ploch. Ty se snížily díky nízkým cenám a zmene vládního systému podpory na pouhých 140 000 ha z 251 000 ha v predchozím roce. Produkce pšenice by mela dosáhnout 560 000 t (zhruba 1 mil. t v r. 1998). Dovoz pšenice by se mel zvýšit jen mírne z 80 000 t v r. 1998/99 na 100 000 t v r. 1999/2000, protože Chorvatsko má v zásobách 486 000 t.

Produkce kukurice by se mela v r. 1999 zvýšit proti predchozímu roku o 10 % na 2,2 mil. t, zatímco sklizen jecmene pravdepodobne klesne ze 143 000 na 122 000 t.

6 East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 197, s. 28

1.2.5 Situace na bulharském obilním trhu7

Podle výhledu bulharské Agrární komory sklidí v r. 1999 Bulharsko 2,6 až 2,8 mil. t pšenice. To je sice méne než 3,3 mil. t v r. 1998, ale vzhledem k ocekávané spotrebe ve výši 2,7 mil. t, dostatecné množství. Podle Komory je stav vegetace dobrý jen na 500 000 z 900 000 osetých hektaru. Výhled Agrární komory je optimistictejší než vládní odhad, podle kterého by melo být sklizeno 2,3 - 2,6 mil. t. V r. 1998 Bulharsko vyvezlo 843 000 t pšenice a v soucasné dobe má ve státních rezervách 420 000 t obilí.

Podle bulharského ministerstva zemedelství nebude stacit sklizen r. 1999 k uspokojení poptávky v r. 1999/2000. Prícinu nedostatku pšenice vidí spíše než v omezení jejích ploch v nedodržování strídání plodin v posledních 9 letech. Puda trpí nedostatkem fosforu, kvalita osiva je nespolehlivá a aplikace ochranných prostredku nedostatecná. Nízké výnosy a kvalita pšenice se odráží v nízké konkurenceschopnosti a rentabilite místních producentu.

7 East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 197, s. 29-30

1.2.6 Opatrení na rumunském trhu obilovin8

Rumunská vláda hodlá zvýšit vývoz obilovin poskytnutím vývozních subvencí. Bude subvencovat vývoz pšenice až do výše 500 000 t cástkou 350 000 ROL/t a export kukurice do výše 500 000 t cástkou 400 000 ROL/t (asi 1 104 Kc/t). Stát bude do konce cervna t.r. nadále vyplácet zemedelcum pri nákupu pšenice prémii ve výši 200 000 ROL/t (552 Kc/t).

Rumunsko snížilo dovozní clo na madarskou pšenici z 25 na 15 %, tj. na úroven stanovenou v dohode CEFTA. Vyšší clo bylo zavedeno v srpnu 1998 jako opatrení na ochranu domácích producentu. V r. 1998 Rumunsko dovezlo jen 40 000 t madarské pšenice. Dovozní clo na pšenicnou mouku ve výši 45 % zustává v platnosti. Vzhledem k protestum madarské vlády Rumunsko upustilo od zvýšení obou cel na 60 %.

8 East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 197, s. 32-33

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve svete

2.1.1 Výhled na trhu 10 hlavních olejnin v r. 1998/999

Svetová nabídka 10 hlavních olejnin v r. 1998/99 prekracuje všechna ocekávání. Podle revidovaného odhadu casopisu Oil World by mela dosáhnout 329 mil. t, tj. o 18 mil. t více než v predchozím roce. Analytikové uvedeného casopisu zvýšili odhad svetové produkce olejnin z prosincových 288,2 na 293,54 mil. t. Výrazne stoupl odhad produkce sójových bobu v dusledku vyšší úrody, zejména v Argentine, Brazílii a v menší míre také v Cíne. Podle posledních údaju by mela svetová sklizen sóji dosáhnout 158,5 mil. t, což je témer o 4 mil. t více v porovnání s prosincovým predpokladem. Vzhledem k nepríznivému vývoji pocasí predstavuje v soucasné dobe nejvetší nejistotu odhad objemu jihoamerické sklizne.

9 Oil World, 42, 1999, c. 9, s. 69-71

Tab. 2: Svetová bilance 10 hlavních olejnin (mil. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Pocátecní zásoby 36,4 31,8 24,9 35,2

Produkce 256,4 259,2 286,0 293,5

Z toho:

sójové boby 124,5 132,1 157,5 158,5

Nabídka celkem 292,9 291,0 310,9 328,7

Spotreba 261,1 266,1 275,7 290,0

Z toho:

sójové boby 131,6 137,0 146,0 155,9

Konecné zásoby 31,8 24,9 35,2 38,8

Z toho:

sójové boby 22,1 17,2 28,8 31,4

Pomer zásob ke spotrebe (%) 12,2 9,4 12,8 13,4

Z toho:

sójové boby 16,8 12,5 19,7 20,1

1) odhad

Pramen: Oil World,42,1999,c.9,s.70

Svetová produkce podzemnice olejné dosáhne rekordní úrovne 22,08 mil. t, zejména v dusledku jejího rustu v Cíne, USA a v nekterých afrických státech. Také sklizen repky a slunecnice dosáhne historického maxima, 37,27 mil. t resp. 26,97 mil. t.

Tab. 3: Svetová produkce 10 hlavních olejnin podle zemí (mil. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Produkce celkem 256,4 259,2 286,0 293,5

Z toho:

EU 13,42 13,10 15,23 15,66

východní Evropa 5,48 4,79 4,30 5,42

býv. SSSR 11,25 8,48 8,86 8,97

Kanada 9,90 8,14 10,23 11,62

USA 68,69 74,38 82,76 84,34

Argentina 19,30 17,17 26,12 27,15

Brazílie 24,77 28,11 33,03 32,12

Cína 41,17 39,70 41,56 40,61

Indie 24,79 25,95 24,21 26,73

Austrálie 1,38 1,78 2,03 3,02

1) odhad

Pramen: Oil World,42,1999,c.9,s.70

Naproti tomu svetová produkce bavlníku bude v r. 1998/99 nejnižší za posledních 5 let (32,5 mil. t) díky jejímu poklesu v USA, Cíne, býv. SSSR a Pákistánu. Nižší sklizen této plodiny se projeví v omezení jejího zpracování, nabídky bavlníkového oleje a šrotu. V dusledku sucha zpusobeného vlivem El Nino se sníží svetová produkce kopry v r. 1998/99 o 0,6 mil. t (zejména na Filipínách) na 4,5 mil. t. To povede k poklesu jejího zpracování a vývozu kokosového oleje a šrotu. I když produkce palmojádra se v r. 1999 zotaví, svetová produkce a exportní nabídka laurických oleju se výrazneji sníží, což bude v blízké dobe podporovat jejich pevné ceny.

USA potvrzují v r. 1998/99 pozici nejvetšího svetového producenta olejnin. Sklizen v této zemi bude v porovnání s predchozím rokem o 1,9 % vyšší. Produkce olejnin v Argentine se zvýší o necelá 4 %, v Brazílii klesne o 2,8 %. Kanada a Austrálie, které patrí k významným exportérum olejnin, zvýší jejich produkci o 13,6 % resp. 49 %. Sklizen ve východní Evrope stoupne o 26 %, v EU o 2,8 %.

Zpracování olejnin v mnoha produkcních a dovozních státech výrazne stouplo. Nízká svetová nabídka palmového oleje v první polovine r. 1998/99 stimulovala rekordní tempo zpracování v ríjnu 1998 až breznu 1999. Svetové zásoby se ke konci r. 1998/99 zvýší na rekordních 38,8 mil. t. Nejvíce vzrostou zásoby sóji, z 28,8 na 31,4 mil. t, což predstavuje 20,1 % rocní spotreby. Zatímco zásoby sóji v USA se zdvojnásobí na 10,9 mil. t, v Argentine klesnou na 8,7 mil. t (9,3 mil. t v r. 1997/98) a v Brazílii na 8,5 mil. t (10 mil. t).

Tab. 4: Svetová produkce 10 hlavních olejnin (mil. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Sójové boby 136,89 124,54 132,09 157,55 158,53

Bavlníkové semeno 33,13 35,30 34,48 34,68 32,54

Podzemnice olejná2) 20,18 20,43 20,85 20,39 22,08

Slunecnice 24,05 26,11 24,54 24,06 26,97

Repka 30,36 34,59 30,98 33,24 37,27

Sezam 2,25 2,41 2,63 2,62 2,56

Palmojádro3) 4,46 4,70 4,95 4,78 5,11

Kopra3) 5,30 4,61 5,31 5,10 4,52

Lnené semeno 2,47 2,54 2,25 2,41 2,73

Ricinus 1,23 1,22 1,12 1,19 1,24

Celkem 260,33 256,45 259,20 286,00 293,54

1) odhad, 2) loupaná, 3) kalendární roky 1995 až 1999

Pramen: Oil World,42,1999,c.9,s.69

2.1.2 Sója

2.1.2.1 USDA: Výhled na trhu sóji a sójové moucky v r. 1998/9910

Podle breznového výhledu USDA se v r. 1998/99 zvýší svetová produkce sóji proti predchozímu roku o 0,7 % na 158,06 mil. t v dusledku vyšší americké sklizne. Celkový export sóji bude o necelých 5 % nižší a dosáhne 38,6 mil. t, zejména díky nižšímu vývozu z USA. Svetové zpracování sóji stoupne o 2,3 % na 130,03 mil. t. Zatímco v Argentine se zvýší o 23 % a v Brazílii o 7 %, v USA klesne o více než 2 %. Na rozdíl od odhadu casopisu Oil World, uvedeným v predchozí kapitole, ocekává USDA 32% vzestup svetových zásob sóji na 27,49 mil. t. V USA budou o více než 13 % vyšší a dosáhnou 12,79 mil. t, v Brazílii klesnou o 9 % a v Argentine o necelá 2 %. Svetová bilance sóji je uvedena v príloze 5.

U svetové produkce sójové moucky predpokládá USDA v r. 1998/99 rust o necelá 2 % na 102,86 mil. t. Výroba v Argentine se zvýší o 23 %, v Brazílii o 7 %, v USA klesne o 3,6 %. Svetový vývoz moucky stoupne o 4,3 % na 38,44 mil. t. Zatímco USA vyvezou v porovnání s predchozím rokem o 25 % moucky méne, Argentina a Brazílie zvýší vývoz výrazneji. USDA predpokládají rust svetové spotreby moucky v r. 1998/99 o pouhé 1,2 % na 102,25 mil. t. Casopis Oil World považuje americký odhad spotreby za znacne podhodnocený, vzhledem k tomu, že od ríjna 1998 do brezna 1999 cinil její rust 4,3 mil. t a je v souladu se zvyšující se celosvetovou produkcí živocišných výrobku. V omezené míre je rozdíl mezi obema odhady svetové spotreby zpusoben rozdílnou metodikou jejího zjištování. V souladu s omezením amerického exportu moucky USDA snížilo odhad domácího zpracování sóji a zvýšilo predikci konecné americké zásoby na 12,79 mil. t. Globální zásoby moucky budou na konci r. 1998/99 o 16 % vyšší a dosáhnou 4,03 mil. t. Svetová bilance sójové moucky je uvedena v príloze 6.

10 USDA: Oilseeds - World Markets and Trade, March 1999

2.1.2.2 Vývoj cen sóji na mezinárodním trhu11

V posledním únorovém týdnu ceny sóji pro nejbližší termín výrazne klesly, v Rotterdamu o 5 % a na CBOT o 6 % na nové minimum. Na CBOT byly nejnižší od r. 1976. Prícinou byla reakce na vyšší jihoamerickou sklizen, než se puvodne predpokládalo, a na ocekávané rozšírení amerických ploch sóji pro sklizen v r. 1999. V prvním breznovém týdnu ceny termínových kontraktu sóji a moucky zpevnily a do urcité míry vyrovnaly pokles, ke kterému došlo v predchozích týdnech (viz príloha 8). V týdnu do 12.3. se ceny kontraktu na CBOT na nejbližší termín (kveten 1999) zvýšily u sójové moucky o 3,2 %, u sóji a sójového oleje o 2,7 %.

Na jedné strane prispívalo ocekávané rozšírení ploch sóji v USA v posledních týdnech k tlaku na její ceny. Vyšší produkce by mela za následek další rust nabídky a zásob v r. 1999/2000. Na druhé strane by mohlo na ceny sóji pusobit opacne možné omezení nadcházejícího výsevu repky a slunecnice na severní polokouli a pozdeji také v Argentine v dusledku výrazného poklesu jejich cen.

Objevují se urcité náznaky ukoncení klesajícího cenového trendu pšenice a kukurice vzhledem ke snížení jejich ploch a ocekávanému poklesu globálních zásob v r. 1999/2000. Pokud se rust poptávky nezpomalí, ceny obilovin by se mely zvyšovat více než ceny olejnin, což by melo v dalším období za následek rozšírení ploch obilovin na úkor olejnin.

Pokles svetové produkce laurických oleju a mírné snížení výroby bavlníkového oleje v dubnu až zárí 1999 budou muset být nahrazeny nejen sójovým, ale také repkovým, slunecnicovým a palmovým olejem, což bude limitovat nebo eliminovat vliv prípadné vyšší produkce posledne jmenovaných produktu na pokles jejich cen.

11 Oil World, 42, 1999, c. 9-11

2.1.3 Repka

2.1.3.1 Výhled kanadského ministerstva zemedelství na svetovém trhu repky v r. 1999/200012

Podle kanadského ministerstva zemedelství zustane svetová produkce repky v r. 1999/2000 stejná jako v predchozím roce, event. se mírne zvýší na 38 - 39 mil. t, v dusledku jejího rustu v EU, Cíne, USA a v Austrálii. K ocekávanému rozšírení ploch v USA a v Austrálii, díky nedávnému poklesu cen repky, pravdepodobne nedojde. Svetovou spotrebu repky odhaduje kanadské ministerstvo na 34 mil. t. V EU by mela produkce repky stoupnout o 0,8 mil. t na 10,4 mil. t, zpracován by mel být stejný objem jako v r. 1998/99 prípadne nižší, v dusledku poklesu rentability. Kanadský vývoz repky by se mel snížit asi o 20 %.

Cena repky by se mela snížit o 20 % v dusledku klesajících cen oleju a prevahy jejich nabídky nad poptávkou. Prumernou cenu repky ze skladu ve Vancouveru ministerstvo v r. 1999/2000 odhaduje na 320 CAD/t (tj. pri soucasném kurzu kolem 23 Kc/CAD zhruba 7 360 Kc/t) v porovnání s 395 CAD/t v r. 1998/99 (pri kurzu 24 Kc/CAD asi 9 480 Kc/t).

12 Agriculture and Agri-Food Canada: Bi-weekly Bulletin, 12, 1999, c. 4

2.1.3.2 Vývoj cen repky a repkového oleje v breznu 1999

Také v breznu 1999 pokracovalo na trzích repky v severní Evrope období klidu, ale objevily se první náznaky, že její ceny již dosáhly nejnižší úrovne a zacnou se zotavovat. V dusledku nedávného zpevnení EUR došlo k omezení prodeju repkového oleje a ke zhoršení cenové konkurenceschopnosti repky z EU na mezinárodním trhu. K nízkým cenám prispela nedostatecná poptávka Ruska a asijských zemí a ocekávání dodávek australské repky. Ceny repky fco Hamburk se v týdnu do 19.3.1999 pohybovaly v rozmezí 365 - 370 DEM/t (pri kurzu 19,4 Kc/DEM cca 7 081 - 7 178 Kc/t) a byly o 3 DEM/t vyšší než v predchozím týdnu. Ceny repkového oleje, FOB EU ex mill, pro dodání v dubnu 1999 stouply na 395 EUR/t (387 EUR/t v predchozím týdnu, cca 14 971 Kc/t resp. 14 667 Kc/t) a na 405 EUR/t pro dodávku v kvetnu až cervenci (393 EUR/t v predchozím týdnu, cca 15 350 resp. 14 895 Kc/t).

Ceny francouzské repky v týdnu do 19.3.1999 víceméne stagnovaly, protože obchodníci nespechali s prodejem, vzhledem k její nedostatecné nabídce ze staré sklizne a k nepríliš príznivým vyhlídkám na novou sklizen v cervenci 1999. Na druhé strane termínové ceny na parížské burze MATIF podporilo zpevnení USD v dusledku rezignace EK.

Tab. 5: Ceny repky na burze MATIF (EUR/t)

Datum/termín Kveten 1999 Srpen 1999 Listopad 1999

EUR Kc EUR Kc EUR Kc

10.3. 191,0 7 258 184,0 6 992 190,5 7 239

11.3. 191,0 7 247 183,5 6 962 189,0 7 171

12.3. 189,5 7 177 181,5 6 874 188,0 7 121

15.3. 189,5 7 228 180,5 6 884 187,0 7 132

16.3. 191,5 7 250 182,5 6 910 189,5 7 175

17.3. 195,5 7 438 186,5 7 095 193,5 7 362

18.3. 195,0 7 400 184,5 7 002 192,0 7 286

19.3. 196,0 7 421 185,0 7 004 193,0 7 307

22.3. 197,5 7 493 186,5 7 076 194,0 7 360

23.3. 201,0 7 663 189,5 7 225 197,0 7 511

24.3. 202,0 7 739 192,0 7 356 198,0 7 585

25.2. 198,5 7 662 188,5 7 276 195,5 7 546

26.3. 201,0 7 736 192,0 7 389 199,5 7 678

29.3. 200,0 7 662 190,0 7 279 197,0 7 547

30.3. 200,5 7 719 190,0 7 315 196,5 7 565

Pramen: MATIF

2.2 Olejniny v ostatních zemích

2.2.1 Sklizen sóji v Brazílii13

Zprávy z pokracující brazilské sklizne sóji jsou príznivé, bude však nižší než bohatá produkce v r. 1998/99 (únor/leden), v dusledku mírného poklesu ploch a dosáhne 31,2 mil. t. Brazilská mena na pocátku brezna 1999 opet oslabila a dosáhla vuci USD nejnižší úrovne. Vývoz sóji byl vysoký již v únoru a zustane takový i v breznu. Podle casopisu Oil World Brazílie v únoru až srpnu 1999 vyveze rekordních 8,7 mil. t sóji, tj. o 1 mil. t více než ve stejném období 1998. Celkove by mela v r. 1999/2000 vyvézt 9,5 mil. t. V dusledku vysokého exportu budou zásoby na konci srpna 1999 zhruba o 1,5 mil. t nižší než pred rokem. Výše produkce, objem a tempo spotreby a vývozu sóji bude v príštích mesících významne ovlivnovat podíl USA na svetovém trhu.

13 Oil World, 42, 1999, c. 9, s. 71

Tab. 6: Bilance sóji v Brazílii (tis. t)

Únor/leden Únor/leden Únor/leden Únor až srpen Únor až srpen

1997/98 1998/99 1999/20001) 1998 19991)

Pocátecní zásoby 450 360 400 360 400

Produkce 27 327 32 100 31 200 32 100 31 200

Dovoz 1 447 510 900 314 286

Zpracování 18 944 21 680 20 900 14 570 14 190

Ostatní spotreba 1 579 1 600 1 600 492 496

Vývoz 8 341 9 290 9 500 7 672 8 700

Konecné zásoby 360 400 500 10 040 8 500

1) odhad

Pramen: Oil World,42,1999,c.9,s.71

2.2.2 Ukrajina zvažuje zavedení dane na vývoz slunecnice14

Ukrajina zvažuje uvalení nové dane na vývoz slunecnice, které by zajistilo dostatek suroviny pro domácí producenty rostlinných oleju. Dan by mela být zavedeno pred zahájením nové sklizne. Podle predstavitele oddelení komodit na ukrajinském ministerstvu zemedelství, Ukrajina dováží oleje, i když je sama schopna je vyrábet. Dan by mela výrazne omezit vývoz slunecnice. Nekterí analytikové tvrdí, že Ukrajina v r. 1998/99 vyveze zhruba 650 000 až 680 000 t slunecnice a stejné množství v dalším roce.

V r. 1999 by mela Ukrajina sklidit 2,3 mil. t slunecnice (2,26 mil. t v r. 1998). Podle místních obchodníku bude mít výše uvedené celní opatrení za následek pokles produkce slunecnice, protože obchodní spolecnosti odmítnou investovat do jejího pestování.

Ukrajina soucasne hodlá uvalit dovozní clo na rostlinné oleje, aby podporila rust domácí produkce.

14 East Europe Agriculture and Food, 199, c. 197, s. 8-9

Tab. 7: Bilance obilovin na Ukrajine (tis. t)

1997/98 1998/991)

Pocátecní zásoby 43 2

Produkce 2 308 2 250

Dovoz 10 3

Nabídka celkem 2 361 2 255

Spotreba 1 273 1 470

Vývoz 736 650

Ztráty 350 120

Spotreba celkem 2 359 2 240

Konecné zásoby 2 15

1) odhad

Pramen: East Europe Agriculture and Food,1999,c.197,s.9

Zpracovala: Ing. Jirina Cupalová

Príloha 1: Svetová produkce, spotreba a konecné zásoby pšenice (cervenec/cerven, tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Produkce celkem 524 753 538 647 582 774 609 988 586 585

- Alžír 850 1 600 2 200 950 2 100

- Argentina 11 300 8 600 15 900 14 800 10 750

- Austrálie 8 903 16 504 23 702 19 417 21 000

- Brazílie 2 138 1 526 3 195 2 400 2 200

- Kanada 23 122 25 037 29 801 24 280 24 400

- Cína 99 300 102 215 110 570 123 300 110 000

- Indie 59 840 65 470 62 097 69 275 66 047

- Kazachstán 9 052 6 490 7 700 8 950 5 000

- Maroko 5 523 1 100 5 916 2 317 4 400

- Pákistán 15 212 17 002 16 907 16 650 18 700

- Rusko 32 100 30 100 34 900 44 200 26 900

- Turecko 14 700 15 500 16 000 16 000 18 000

- Ukrajina 13 857 16 273 13 550 18 400 14 900

- EU 84 541 86 161 98 506 94 213 103 482

- USA 63 167 59 404 61 980 67 534 69 410

- východní Evropa2) 33 782 34 979 26 125 34 409 34 096

Spotreba celkem 547 625 550 619 576 693 584 896 597 081

- Cína 110 174 111 711 112 388 114 875 116 000

- EU 73 780 76 249 79 514 82 637 87 184

- Indie 58 170 62 920 66 842 68 406 68 997

- Rusko 42 860 39 671 38 068 39 545 36 350

- USA 35 014 31 028 35 397 34 209 37 095

- východní Evropa2) 31 448 30 795 31 134 32 077 34 202

Konecné zásoby celkem 118 674 106 702 112 783 137 875 127 379

- Austrálie 2 405 1 475 2 395 1 348 3 078

- Kanada 5 679 6 728 9 047 5 989 7 889

- EU 11 706 11 120 14 758 16 082 19 085

- USA 13 787 10 234 12 073 19 663 25 987

1) odhad, 2) zahrnuje Albánii, Bulharsko, CR, Madarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a býv. Jugoslávii

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, March 1999

Príloha 2: Svetový obchod s pšenicí vc. mlýnských produktu (cervenec/cerven, tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Vývoz celkem 100 784 98 762 101 318 100 571 95 583

- Argentina 7 862 4 442 10 073 9 566 7 500

- Austrálie 7 818 12 131 18 223 15 398 14 500

- Kanada 21 821 17 066 18 167 21 283 14 500

- Kazachstán 3 500 4 422 2 250 1 889 1 800

- Turecko 1 908 1 178 967 1 306 3 000

- EU 17 110 13 250 17 834 14 196 16 000

- USA 32 533 33 681 27 039 28 090 29 000

- východní Evropa2) 3 625 3 170 1 491 2 675 3 200

Dovoz celkem 100 784 98 762 101 318 100 571 95 583

- Alžír 5 807 3 780 3 628 5 191 4 000

- Brazílie 6 604 5 530 5 573 5 682 6 100

- Cína 10 256 12 531 2 692 1 914 1 500

- Egypt 5 856 5 932 6 897 7 156 7 200

- Indie 29 50 1 781 2 344 650

- Indonésie 3 881 3 613 4 200 3 665 2 200

- Japonsko 6 310 6 101 6 264 6 200 6 200

- Jižní Korea 4 293 2 554 3 465 3 917 4 400

- Maroko 1 256 2 336 1 543 2 503 1 800

- Pákistán 2 123 1 903 3 012 3 562 3 200

- Rusko 2 123 5 242 2 548 2 631 3 700

- Tunis 1 680 825 946 1 352 900

- EU 2 085 2 545 2 442 3 858 2 800

- východní Evropa2) 2 864 2 478 5 125 1 783 1 370

1) odhad, 2) zahrnuje Albánii, Bulharsko, CR, Madarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a býv. Jugoslávii

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, March 1999

Príloha 3: Svetová produkce, spotreba a konecné zásoby krmných obilovin (cervenec/cerven, tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Produkce celkem 871 571 802 677 907 060 880 875 878 660

- Austrálie 5 406 9 625 10 145 9 470 8 307

- Argentina 13 855 14 085 18 931 24 668 18 485

- Brazílie 38 216 33 236 36 530 31 665 33 305

- Kanada 23 394 24 122 28 194 25 115 26 496

- Cína 114 291 124 504 141 318 114 653 135 650

- Egypt 6 580 6 278 6 599 6 946 7 240

- Madarsko 6 200 6 308 7 040 9 065 7 450

- Indie 29 844 29 780 34 349 31 275 32 474

- Mexiko 20 448 23 865 26 491 23 160 25 700

- Rumunsko 10 637 12 077 11 063 14 954 10 155

- JAR 5 400 10 986 10 704 8 039 7 463

- Ukrajina 18 526 15 607 9 510 15 350 10 150

- EU 86 621 88 488 103 754 109 389 104 347

- USA 283 470 210 038 265 714 260 427 271 550

Spotreba celkem 858 286 842 004 877 739 872 755 875 471

- USA 206 484 180 723 204 551 206 969 212 649

- Cína 117 052 120 332 128 592 129 548 131 150

- Brazílie 37 123 37 755 38 080 34 546 34 780

- Indie 29 970 29 715 33 709 31 456 32 455

- Mexiko 26 493 30 890 31 550 31 736 32 515

- Rusko 43 140 35 230 32 638 33 840 26 550

- Japonsko 21 585 20 629 20 850 20 688 20 792

- Kanada 21 320 21 224 21 771 23 438 23 580

Konecné zásoby celkem 137 072 97 745 127 066 135 186 138 370

- USA 45 338 14 439 27 009 38 151 48 818

- Cína 28 762 35 700 46 539 27 198 30 298

- EU 12 397 9 829 12 171 22 608 25 123

- Rusko 6 209 1 491 981 7 053 603

1) odhad

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, March 1999

Príloha 4: Svetový obchod s krmnými obilovinami (cervenec/cerven, tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Vývoz celkem 98 543 88 311 94 021 86 566 90 062

- Argentina 6 268 7 784 11 012 14 386 10 460

- Austrálie 1 489 4 279 4 436 3 166 3 175

- Kanada 4 360 4 244 5 629 3 430 3 450

- Cína 1 602 196 3 998 6 204 4 100

- Turecko 850 290 381 1 155 1 520

- EU 8 108 4 440 7 656 4 975 9 800

- USA 65 671 58 656 53 026 43 961 51 426

- JAR 2 599 1 710 2 239 1 041 750

- Rusko 2 440 1 021 476 1 348 200

Dovoz celkem 98 543 88 311 94 021 86 566 90 062

- Alžír 1 234 587 1 152 1 131 1 300

- Brazílie 1 873 519 632 1 425 1 825

- Cína 6 366 2 962 2 111 1 758 2 700

- Egypt 2 695 2 245 3 267 3 216 3 325

- Japonsko 21 174 20 322 20 659 21 030 20 390

- Jižní Korea 8 966 10 139 8 796 7 597 7 300

- Mexiko 5 841 8 491 5 373 7 931 7 565

- Polsko 961 801 1 122 875 350

- Rusko 704 833 792 453 1 450

- Saudská Arábie 5 235 4 591 6 751 4 480 6 300

- EU 4 653 4 257 2 834 2 448 2 910

- USA 3 115 2 390 3 270 2 934 2 800

1) odhad

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, March 1999

Príloha 5: Svetová bilance sójových bobu (cervenec/cerven, tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Produkce celkem 137,69 124,91 132,18 156,96 158,06

- USA 68,44 59,17 64,78 73,18 75,03

- Brazílie 25,90 24,15 27,30 31,50 31,00

- Argentina 12,50 12,43 11,20 19,20 19,20

- Cína 16,00 13,50 13,22 14,73 13,80

Vývoz celkem 32,16 31,95 36,90 40,44 38,60

- USA 22,81 23,17 24,00 23,69 21,23

- Brazílie 3,57 3,45 8,36 8,75 9,50

- Argentina 2,50 2,09 0,75 3,23 3,30

Dovoz celkem 32,79 32,40 36,39 40,30 38,59

- EU 16,05 14,25 15,31 16,87 15,75

- Japonsko 4,84 4,78 5,04 4,87 4,60

- Mexiko 1,87 2,40 2,68 3,20 3,40

Zpracování celkem 110,21 112,09 115,48 127,07 130,03

- USA 38,24 37,27 39,08 43,46 42,46

- Brazílie 20,19 21,57 19,90 19,90 21,30

- Argentina 8,59 10,29 11,05 13,00 16,00

- EU 14,43 13,65 14,67 16,34 15,65

- Cína 8,59 7,47 8,69 10,73 10,30

Konecné zásoby celkem 23,69 17,51 13,48 20,80 27,49

- USA 9,11 4,99 3,59 5,44 12,79

- Brazílie 7,20 5,80 4,00 5,95 5,42

- Argentina 4,67 4,22 3,40 7,05 6,93

1) odhad

Pramen: USDA - Oilseeds: World Markets and Trade, March 1999

Príloha 6: Svetová bilance sójové moucky (cervenec/cerven, tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Produkce celkem 87,48 89,07 91,78 101,01 102,86

- USA 30,18 29,51 31,04 34,63 33,39

- Brazílie 15,87 17,04 15,72 15,73 16,83

- Argentina 7,00 8,38 9,01 10,60 13,04

- EU 11,49 10,91 11,62 12,75 12,19

- Cína 6,96 6,05 6,95 8,58 8,22

Vývoz celkem 30,92 33,78 33,96 36,86 38,44

- USA 6,09 5,45 6,35 8,46 6,35

- Brazílie 10,45 11,94 10,66 9,85 11,00

- Argentina 6,73 8,22 8,68 10,23 12,20

- EU 3,67 4,08 4,49 4,46 4,29

Dovoz celkem 31,43 32,86 34,35 36,62 38,37

- EU 16,80 15,78 14,71 16,34 17,83

- východní Evropa2) 2,15 2,05 2,01 2,02 2,27

- Cína 0,05 1,55 3,60 4,20 3,50

Spotreba celkem 87,52 88,29 92,72 101,07 102,25

- USA 24,08 24,14 24,78 26,21 27,04

- EU 24,38 22,65 22,08 24,65 25,66

- Cína 5,73 7,50 10,53 12,76 11,71

- Brazílie 5,38 5,21 5,40 5,90 5,90

Konecné zásoby celkem 4,44 4,31 3,77 3,47 4,03

1) odhad, 2) zahrnuje Albánii, Bulharsko, CR, Madarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a býv. Jugoslávii

Pramen: USDA - Oilseeds: World Markets and Trade, March 1999

Príloha 7: Aktuální cenový vývoj obilovin, olejnin a bílkovinných krmiv 1)

Prumer

1994 1995 1996 1997 1998 leden 1999 únor 1999

Pšenice US, No. 2, SRW, FOB Gulf2) 210 221 235 166 131 106 98

Kukurice US, No. 2, žlutá,

FOB Gulf3) 125 145 184 135 115 98 98

Repka evropská "00", CIF Hamburk 293 287 301 281 294 268 227

Repkový šrot 34%, FOB Hamburk 148 141 188 169 124 115 103

Sójové boby US, CIF Rotterdam 252 259 305 303 243 221 205

Sójový šrot, 44/45%, FOB Hamburk 209 211 275 290 189 163 153

Slunecnicové semeno EU, CIF

prístavy na dolním Rýne 318 315 294 274 309 280 255

Tapioca, pelety, FOB Rotterdam 144 177 152 108 107 104 102

Repkový olej, FOB Hamburk,

ex-mill 565 623 550 469

Rybí moucka 64/65% C&F Hamburk 606 662 500 454

4.3.1999 11.3.1999 18.3.1999

Pšenice US, No. 2, SRW, FOB Gulf2) 97 102 102

Kukurice US, No. 2, žlutá, FOB Gulf3) 95 98 98

Repka evropská "00", CIF Hamburk 208 211 220

Repkový šrot 34%, FOB Hamburk 105 112 119

Sójové boby US, CIF Rotterdam 201 204 205

Sójový šrot, 44/45%, FOB Hamburk 151 157 161

Slunecnicové semeno EU, CIF

prístavy na dolním Rýne 230 230 231

Tapioca, pelety, FOB Rotterdam 99 99 101

Repkový olej, FOB Hamburk, ex-mill 440 443 451

Rybí moucka 64/65% C&F Hamburk 420 420 415

1) v USD/t, nejnižší reprezentativní poptávkové ceny pro nejbližší termín lodení, ceny volne loženého zboží, bez dovozního cla

2) ceny do konce r. 1998: pšenice US, No. 2, 14 %, CIF Rotterdam; ceny od pocátku r. 1999: pšenice US, No. 2, SRW, FOB Gulf, 3) rocní prumery 1994 až 1998 pro No 2, žlutá, CIF Rotterdam

Pramen: Oil World,42,1999,c.11

Príloha 8: Ceny termínových kontraktu na CBOT na nejbližší termín

Leden 1999 Únor 1999

15.1. 22.1. 29.1. 5.2. 12.2. 19.2. 26.2.

Pšenice

US centu/bušl 277,00 271,25 275,50 269,50 257,50 254,75 237,25

Kc/t 3 127 3 105 3 222 3 263 3 171 3 168 2 999

Kukurice

US centu/bušl 215,25 216,25 214,50 218,50 215,00 215,00 204,50

Kc/t 2 430 2 476 2 509 2 646 2 647 2 673 2 585

Sójové boby

US centu/bušl 532,25 525,75 506,75 513,75 492,25 478,00 449,75

Kc/t 6 008 6 019 5 927 6 221 6 062 5 943 5 686

Sójová moucka

USD/t 134,00 133,10 130,40 135,40 129,50 129,80 121,50

Kc/t 4 117 4 147 4 151 4 462 4 340 4 392 4 180

Brezen 1999 5.3. 12.3. 19.3. 26.3.

Pšenice

US centu/bušl 267,75 272,50 275,75 289,00

Kc/t 3 403 3 478 3 483 3 747

Kukurice

US centu/bušl 216,00 222,75 229,00 232,25

Kc/t 2 745 2 843 2 893 3 011

Sójové boby

US centu/bušl 464,50 474,50 489,25 496,75

Kc/t 5 903 6 057 6 180 6 441

Sójová moucka

USD/t 129,40 131,20 135,10 136,10

Kc/t 4 476 4 558 4 645 4 802

Pramen: CBOT

Príloha 9: Vývoz obilovin z CR

Tab. 1: Vývoz obilovin z CR v lednu až únoru 1998 a 1999

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1998 1999 1998 1999

(10) Obiloviny celkem 16 288 88 468 99,6 310,7

1001 Pšenice a sourež 1 380 85 662 5,7 283,0

1002 Žito 263 0 1,0 0

1003 Jecmen 2 569 653 11,5 1,6

1004 Oves 462 141 2,6 0,8

1005 Kukurice 8 117 263 36,8 1,7

1006 Rýže 2 968 1 577 38,0 22,1

1007 Cirok 0 0 0 0

1008 Pohanka 529 172 4,1 1,6

Pramen:Celní statistika

Zpracoval: J. Ševcíková, VÚZE

Tab. 2: Vývoz obilovin celkem z CR v lednu až únoru 1999 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (tis. Kc)

Vývoz celkem 88 468 310,7

Z toho:

EU 45 095 149,4

- Nemecko 45 027 148,6

Polsko 5 847 16,6

Slovensko 1 584 21,0

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševcíková, VÚZE

Tab. 3: Vývoz vybraných obilovin z CR v lednu až únoru 1999

Vybrané zeme Množství (t) Hodnota (tis. Kc)

a celkem

CN 1001 90 99 Vývoz celkem 85 034 278,5

Pšenice mekká, ne k setí - Polsko 5 120 13,9

- Slovensko 65 0,4

CN 1002 00 00 Vývoz celkem 0 0

Žito - Slovensko 0 0

CN 1003 00 90 Vývoz celkem 648 1,5

Jecmen, ne k setí - Nemecko 48 0,2

- Polsko 600 1,3

CN 1004 00 00 Vývoz celkem 141 0,8

Oves - Švýcarsko 141 0,8

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševcíková, VÚZE

Príloha 10: Dovoz obilovin do CR

Tab. 1: Dovoz obilovin do CR v lednu až únoru r. 1998 a 1999

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

komodita 1998 1999 1998 1999

(10) Obiloviny celkem 17 758 36 882 158,7 195,8

1001 Pšenice a sourež 1 400 12 429 4,7 37,4

1002 Žito 0 213 0 0,6

1003 Jecmen 1 783 5 627 7,6 17,9

1004 Oves 0 0 0 0

1005 Kukurice 3 790 9 335 27,8 35,7

1006 Rýže 10 715 9 011 116,9 102,2

1007 Cirok 12 11 0,1 0,1

1008 Pohanka 59 257 1,5 1,9

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Dovoz obilovin celkem do CR v lednu až únoru 1999 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

Dovoz celkem 36 882 195,8

Z toho:

EU 390 7,4

- Nemecko 71 1,6

- Itálie 191 2,2

USA 190 3,1

Indie 1 653 16,1

Madarsko 2 138 12,3

Slovensko 25 280 75,0

Vietnam 939 10,5

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševcíková, VÚZE

Tab. 3: Dovoz vybraných obilovin do CR v lednu až únoru 1999

Vybrané zeme Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

a celkem

CN 1001 10 00 Dovoz celkem 0 0

Tvrdá pšenice

(Triticum durum)

CN 1001 90 99 Dovoz celkem 12 429 37,4

Pšenice mekká, ne k setí - Slovensko 12 227 36,7

CN 1002 00 00 Dovoz celkem 213 0,6

Žito - Nemecko 213 0,6

CN 1003 00 90 Dovoz celkem 5 624 17,9

Jecmen, ne k setí - Slovensko 5 624 17,9

CN 1005 90 00 Dovoz celkem 9 120 24,6

Kukurice, ne k setí - Slovensko 7 188 19,5

- Madarsko 1 888 4,3

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševcíková, VÚZE

Príloha 11:

Tab. 1: Vývoz olejnin z CR v lednu až únoru 1998 a 1999

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

komodita 1998 1999 1998 1999

1204 Lnené semeno 108 133 1,6 1,8

1205 Repka 819 10 346 8,1 78,6

1206 Slunecnice 233 6 730 2,7 53,8

12079190 Mák

(ne k setí) 951 1 618 31,4 41,0

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševcíková,VÚZE

Tab. 2: Vývoz vybraných olejnin z CR v lednu až únoru 1999

CN Vybrané zeme Množství Hodnota

a celkem (t) (mil. Kc)

12 Olejniny Vývoz celkem 25 982 593,3

1204 Len Vývoz celkem 133 1,8

- Polsko 107 1,4

1205 Repka Vývoz celkem 10 346 78,6

- Nemecko 5 531 40,8

- Rakousko 4 716 37,0

- Slovensko 100 0,8

1206 Slunecnice Vývoz celkem 6 730 53,8

- Dánsko 23 0,3

12079190 Mák Vývoz celkem 1 618 41,0

(ne k setí) - Nizozemsko 108 3,5

- Nemecko 68 2,5

- Polsko 907 18,0

- Rusko 188 4,3

- Slovensko 109 4,5

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševcíková, VÚZE

Príloha 12: Dovoz olejnin do CR v lednu až únoru 1998 a 1999

CN, komodita Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1998 1999 1998 1999

1201 Sójové boby 1 132 799 13,2 9,0

1202 Podzemnice olejná

(nepražená) 3 199 1 174 116,4 28,6

1204 Lnené semeno 58 35 0,6 0,3

1205 Repka 0 24 0 0,9

1206 Slunecnice 473 1 941 6,6 17,4

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševcíková, VÚZE