Zahraniční trhy agrár. komodit: Obiloviny a olejniny 28.1.1999

ZTAK VÚZE tel: 02/22000316, 317

Zahranicní trhy agrárních komodit Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Obiloviny a olejniny

Redakcní uzáverka: 28. 1. 1999

Zpracovala: Ing. Jirina Cupalová

Obsah

Seznam zkratek

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve svete

1.1.1 IGC snížila odhad svetové produkce obilovin pro r. 1998/99

1.1.2 Dodávky obilovin v rámci potravinové pomoci se v r. 1998/99 výrazne zvýší

1.1.3 Svetová plocha pšenice se v r. 1999/2000 sníží o 5 mil. ha

1.2 Obiloviny v Evropské unii

1.3 Obiloviny v ostatních zemích

1.3.1 Ceny zemedelských výrobcu v zemích SVE se približují úrovni v EU

1.3.2 Výrazný pokles polského dovozu obilovin

1.3.3 Madarský trh obilovin

1.3.4 Opoždení výsevu pšenice na Slovensku

1.3.5 Krátce ze zemí býv. SSSR

1.3.6 Situace na bulharském obilním trhu

1.3.7 Sucho poškodilo plochy kukurice v Brazílii

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve svete

2.1.1 Výhled na trhu 10 hlavních olejnin v r. 1998/99

2.1.1.1 Sója

2.1.1.2 Repka a slunecnice

2.1.2 Ceny olejnin budou nižší, protože produkce stoupá

2.2 Olejniny v EU

2.2.1 Dovoz repky do EU stoupl

2.2.2 Plochy repky v Nemecku se v r. 1999 zvýší

2.3 Olejniny v ostatních zemích

2.3.1 Vývoz slunecnice z Ukrajiny a Ruska

Seznam zkratek

CBOT Chicago Board of Trade = Komoditní burza v Chicagu (USA)

CEFTA Central European Free Trade Agreement = Stredoevropská dohoda o volném obchodu

CIF Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny. Prodávající platí prepravu

zboží do prístavu urcení, obstarává vývozní povolení a musí dodat kupujícímu cistý

obchodovatelný konosament i osvedcení o puvodu zboží. Prodávající musí zaplatit, dále

minimální námorní pojištení. Kupující nese výlohy od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi

v prístavu urcení.

COCERAL Asociace obchodníku obilovinami a olejninami

CZV Cena zemedelských výrobcu

EK Evropská komise

FAO Food and Agriculture Organisation = Organizace pro výživu a zemedelství

FOB Free on Board = Volne na palubu lodi. Prodávající je povinnen na své náklady dodat: zboží

na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní prejímací lístek, vývozní povolení a osvedcení o

puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní prostor) a nese výlohy a

zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu lodení.

GBP Britská libra

HUF Madarský forint

HRW Hard Red Winter = Tvrdá cervená zimní (ozimá) pšenice

IGC International Grain Council = Mezinárodní obilní rada

LIFFE London International Financial Futures and Options Exchange = Mezinárodní termínová

burza v Londýne

LVL Lotyšský lats

PLN Polský zlotý

SRW Soft Red Winter = Mekká, cervená, zimní (ozimá pšenice)

SVE Strední a východní Evropa

SZP Spolecná zemedelská politika

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký Dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemedelství Spojených státu amerických

WTO Svetová obchodní organizace

ZTAK Zahranicní trhy agrárních komodit

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve svete

1.1.1 IGC snížila odhad svetové produkce obilovin pro r. 1998/99 1

Ve svém lednovém výhledu snížila IGC odhad svetové sklizne obilovin o 4 mil. t na 1 471 mil. t. Produkci pšenice upravila smerem dolu na 583 mil. t a krmných obilovin na 888 mil. t (viz tab. 1). Vývoz pšenice z USA a EU by mel být v porovnání s r. 1997/98 vyšší, zatímco z Kanady se sníží zhruba o 6 mil. t.

1 - IGC Grain Market Report, january 1999

Tab. 1: IGC - Svetová bilance obilovin (mil. t)

1998/99

1995/96 1996/97 1997/98 Odhad Odhad

z 23.11.1998 z 21.1.1999

Obiloviny celkem1)

Produkce 1 342 1 499 1 512 1 475 1 471

Vývoz 182 188 184 185 184

Spotreba 1 384 1 464 1 476 1 479 1 478

Zásoby2) 198 233 269 264 262

Pšenice

Produkce 541 583 610 584 583

Vývoz 90 95 95 95 94

Spotreba 553 579 587 594 594

Zásoby2) 106 110 133 122 121

Krmné obiloviny

Produkce 801 916 902 891 888

Vývoz 92 93 89 90 90

Spotreba 831 885 889 885 884

Zásoby2) 92 123 136 142 141

1) pšenice a krmné obiloviny, zaokrouhleno, 2) zásoby v dusledku ruzných pocátku hospodárských let v jednotlivých zemích nereprezentují zásoby ke stejnému termínu, v dusledku toho se zmeny v zásobách nerovnají rozdílu mezi produkcí a spotrebou.

Pramen: IGC Grain Market Report, January 1999

Bohatá nabídka a omezená poptávka stlacovaly ceny obilovin na mezinárodním trhu také v posledních týdnech. Pohyby cen na termínových trzích v USA byly v prevážné míre zpusobeny spekulacemi. Ceny kukurice oslabily v dusledku lepších vyhlídek na sklizen v Jižní Americe. Na rozdíl od ostatních obilovin ceny jecmene (FOB) mírne zpevnily. Poptávka hlavních importéru se soustredila zejména na jecmen z EU. Dodávky obilovin do Ruska v rámci potravinové pomoci z EU a USA nebudou zahájeny dríve než v polovine února nebo na pocátku brezna t.r. Devalvace brazilské meny zrejme zostrí konkurenci na trhu sóji.

1.1.2 Dodávky obilovin v rámci potravinové pomoci se v r. 1998/99 výrazne zvýší 2

Dodávky obilovin v rámci potravinové pomoci se v r. 1998/99 zvýší na 9 mil. t, v porovnání se zhruba 5,3 mil. t ve dvou predchozích letech. Podle FAO je duvodem výrazného rustu pomoci vyšší nabídka obilovin (pšenice, kukurice a jecmene) v hlavních dárcovských zemích a jejich vyšší potreba, zejména v asijských, stredoamerických zemích a v SNS.

2 - Agra Europe, 39, 1998, c. 52, s.MM 5 - 6

Tab. 2: Dodávky potravinové pomoci ve forme obilovin (tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991) 1998/99 : 97/98

zmena v %

Afrika celkem 3 593 2 526 1 960 2 014 2 000 - 0,7

- státy jižne od Sahary 3 348 2 305 1 770 1 912 1 900 - 0,6

- ostatní africké státy 246 221 190 102 100 - 2,0

Asie celkem 4 067 3 911 2 388 2 762 5 000 81,0

- vých. a jihovýchod. Asie 308 877 646 933 2 000 114,4

- jižní Asie 1 600 1 210 905 1 136 2 300 102,5

- ostatní asijské zeme 2 160 1 824 837 693 700 1,0

Latinská Amerika2) 1 146 602 596 374 600 60,4

Ostatní zeme 637 358 354 194 1 400 621,6

Pomoc celkem 9 443 7 397 5 298 5 344 9 000 68,4

1) odhad, 2) vcetne karibské oblasti

Pramen: Agra Europe,39,1998,c.52,s. MM 5

USA v cervenci 1998 oznámily, že svou pomoc v obilí zvýší až o 2,5 mil. t. Celkem by mely americké dodávky obilí v podobe potravinové pomoci dosáhnout zhruba 4,5 mil. t, což predstavuje asi polovinu z celkového objemu v r. 1998/99. FAO predpokládá také výraznejší rust potravinové pomoci z EU. Pokracující financní a hospodárské potíže v mnoha zemích odkázaných na dovoz potravin zvyšují potrebu potravinové pomoci. FAO uvádí, že nízký rust svetové ekonomiky, spolu s klesajícími cenami zemedelských produktu a nižšími exportními príjmy mnohých rozvojových zemí, se promítnou v poklesu komercních dovozu potravin. Tyto zeme nebudou schopny využít nízkých cen obilovin ke zvýšení komercních dovozu a vyšší potreba potravinové pomoci bude trvat. Podle odhadu FAO se potreba potravinové pomoci zvýší v tech státech, které dosud prijímaly její nejvetší cást. To se týká hlavne Asie, kde se situace zhoršila zejména v Bangladéši, Indonésii a v Severní Koreji. V porovnání s predchozím rokem pocítá v r. 1998/99 FAO se zvýšením dodávek potravinové pomoci do asijských zemí o 2,2 mil. t na 5 mil. t. Také dodávky do SNS a do Strední Ameriky stoupnou.

1.1.3 Svetová plocha pšenice se v r. 1999/2000 sníží o 5 mil. ha 3

V r. 1999/2000 dojde v dusledku nízkých cen pšenice na mezinárodním trhu k omezení svetové plochy pšenice v porovnání s predchozím rokem o 5 mil. ha. Produkce se ocekává o 1 % nižší, mela by dosáhnout 580 mil. t (586 mil. t v r. 1998/99). Vyplývá to ze zprávy kanadské instituce "Agriculture and Agri-Food". Vyšší prumerný hektarový výnos (2,62 t) by mel pokles ploch cástecne vyrovnat. Vzhledem k nižším pocátecním zásobám klesne svetová nabídka pšenice o 3 %, tj. o 19 mil. t.

Plochy pšenice v USA budou podle citované predikce v porovnání s r. 1998/99 o 4 % nižší. Nejvetší omezení zaznamenají plochy pšenice SRW. Produkce jarní pšenice zustane relativne stabilní. Celková sklizen pšenice v USA bude približne o 13 % nižší a dosáhne zhruba 60 mil. t. Prumerný výnos se sníží z rekordních 2,91 t/ha v r. 1998/99 na 2,63 t/ha. Celková nabídka americké pšenice klesne díky vysokým zásobám "jen" o 7 %.

3 - Agra Europe, 1999, c. 1832, s.M/9 - 10

Tab. 3: Svetová bilance pšenice (USDA, Oil World, mil. t, není-li uvedeno jinak)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/20001)

Plocha (mil. ha) 220 231 230 226 221

Výnos (t/ha) 2,45 2,52 2,66 2,59 2,62

Produkce 538 583 611 586 580

Nabídka celkem 657 689 722 722 703

Vývoz 99 101 101 98 99

Spotreba 551 577 586 599 591

Konecné zásoby 106 111 137 123 112

Pomer zásob ke spotrebe (%) 19,2 19,3 23,3 20,5 18,9

Svetová cena2) (USD/t) 208 184 143 120-130 135-145

1) odhad, 2) pšenice (normální obsah bílkovin, US Gulf, hospodárský rok cerven/kveten)

Pramen: Agra Europe,1999,c.1832,s.M/9

V dusledku nepríznivého podzimního pocasí, které komplikovalo výsev, bude v r. 1999/2000 plocha pšenice v EU o 2 % nižší než v r. 1998/99. I když se výmera pudy uvedené do klidu v r. 1999/2000 zdvojnásobí na 10 %, nemela by být celková plocha pšenice, vzhledem k omezení ploch jecmene, touto skutecností výrazneji dotcena. Sklizen pšenice za predpokládaného výnosu 5,95 t/ha (6,06 t/ha v r. 1998/99) bude zrejme o 4 % nižší a dosáhne 99,7 mil. t. Její celková nabídka klesne jen mírne na 117 mil. t.

Cínská produkce pšenice by se mela zvýšit na 112 mil. t (110 mil. t v r. 1998/99). Díky nízkým pocátecním zásobám klesne celková domácí nabídka v této zemi o 2 %.

Svetovou spotrebu pšenice odhaduje kanadská instituce v r. 1999/2000 na 591 mil. t. Spotreba potravinárské pšenice se zvýší na 450 mil. t. Ve spotrebe krmné pšenice dojde k 8% poklesu v dusledku vetší nabídky kukurice. Svetové zásoby pšenice se sníží o 9 % a jejich pomer ke spotrebe klesne pod 19 %.

Nabídka pšenice peti nejvetších exportéru bude v r. 1999/2000 zhruba o 2 % nižší pri soucasném poklesu zásob o 11 %. Ceny pšenice se proto zrejme v r. 1999/2000 mírne zvýší, zejména u méne kvalitní pšenice SRW a HRW. Ceny pšenice s normálním obsahem bílkovin, FOB Gulf, by se mely pohybovat mezi 135 a 145 USD/t, v porovnání se 120 - 130 USD/t v r. 1998/99. USA v soucasné dobe využívají ke stimulování vývozu úver, programy potravinové pomoci a k podpore CZV vyrovnávací platby.

Podle casopisu The Public Ledger4 jsou plochy ozimé pšenice v USA urcené ke sklizni v r. 1999 nejnižší od r. 1972. Duvodem je kombinace nízkých cen obilovin na mezinárodním trhu, vysoké zásoby a její nedostatecný vývoz. Podle USDA bylo v USA oseto ozimou pšenicí 17,564 mil. ha, tj. o 7 % méne než v predchozím roce. Odhad USDA, týkající se svetové produkce pšenice v r. 1999/2000, je o 5 mil. t vyšší než výhled výše citované kanadské instituce a ciní 585 mil. t. Sklizen v EU, Austrálii a v Argentine bude podle USDA pravdepodobne opet vysoká. Rovnež zásoby v techto zemích a v USA budou více než dostatecné. Osevní zámery u jarní pšenice nebudou známy dríve než v breznu 1999. V prípade, že nepríznivé prosincové pocasí v USA nebude mít za následek poškození ploch pšenice z více než 3 - 5 %, bude nabídka pšenice v této zemi v r. 1999 podle nekterých analytiku více než dostatecná a konecné zásoby vysoké.

4 - The Public Ledger, 1999, c. 72, 100, s.3

1.2 Obiloviny v Evropské unii 5

V porovnání s predchozím rokem sklidila EU v r. 1998 podle nejnovejšího odhadu COCERAL 205,9 mil. t obilovin, tj. o 1,1 % více než v r. 1997 (viz príloha 1). Vyšší prumerný výnos 5,61 t/ha (5,43 t/ha v r. 1997) vyrovnal zhruba 2% pokles ploch. Zvlášt výrazný prírustek zaznamenal prumerný hektarový výnos u pšenice, o necelých 9 % na 6,83 t. Její produkce stoupla o 8 % na 94,4 mil. t. Prumerný výnos tvrdé pšenice (triticum durum) stoupl o 26% na 2,65 t/ha. Její sklizen se zvýšila o necelých 30 % na 7,9 mil. t. Mezirocní zvýšení hektarového výnosu jecmene nestacilo k plnému vykompenzování snížení jeho ploch. Sklizen této plodiny byla o 1,8 % nižší než v r. 1997 a cinila 52,2 mil. t. Produkce kukurice klesla o 7,4 % na 32,6 mil. t, ovsa o 7,7 % na 6,9 mil. t. Více bylo sklizeno žita a triticale.

Rozhodující zásluhu na zvýšení produkce obilovin v EU mely Francie a Španelsko, kde bylo sklizeno o 6,8 % resp. 13,7 % obilí více, tj. 67,7 mil. t resp. 21,05 mil. t. Produkce obilovin v Nemecku naproti tomu klesla o 2,5 % na 44,3 mil. t.

Ve snaze najít odbyt na trzích tretích zemí následovaly ceny britské pšenice pokles francouzských cen. Tradicní odberatelé francouzské pšenice v severní Africe dovezly americkou a australskou pšenici, což vedlo k dalšímu poklesu cen v EU. Exportéri z EU doufali ve vetší vývozy pšenice v r. 1999, zejména do Maroka, kde se v dusledku sucha ocekává pokles sklizne na 2 mil. t (4,4 mil. t v r. 1998). Dovozní požadavky Maroka by mohly stoupnout až o 1 mil. t na 2,5 mil. t. EU se však na tomto trhu setkává s ostrou americkou konkurencí. Dovozci dávají prednost okamžitým nabídkám pred dlouhodobými kontrakty. O dodavateli rozhoduje kvalita pšenice, cenové a platební podmínky. Podle obchodníku byla britská pšenice v první polovine ledna 1999 o 6 USD/t levnejší než francouzská. Ke 14.1.1999 se na burze LIFFE prodával kvetnový kontrakt za 77,25 GBP/t (4 040 Kc/t). Ceny pšenice v lednu 1999 se v EU pohybovaly pod intervencní úrovní a na mezinárodním trhu se musí prizpusobovat silné australské a kanadské konkurenci.

S výjimkou repky byl výsev všech ozimých obilovin ve Francii negativne ovlivnen ríjnovými dešti a listopadovým mrazem. Na pocátku prosince bylo oseto 90 % z plánovaných ploch, tj. o 100 000 ha méne. Nejvetší pokles, 60 000 ha (5,3 %), zaznamenaly plochy jecmene. Plochy pšenice byly nižší o 1 % a dosáhly 4,878 mil. ha. Jedinou plodinou, jejíž plochy se zvýšily (o 6 % na 300 000 ha), je tvrdá pšenice (triticum durum). Repkou bylo oeseto 1,257 mil. ha, tj. o 10,5 % více než v r. 1997.6

5 - Agra Europe, 39, 1998, c. 51, s.MM 4 - 7

6 - Agra Europe, 39, 1998, c. 1830, s.M/10 - 11

1.3 Obiloviny v ostatních zemích

1.3.1 Ceny zemedelských výrobcu v zemích SVE se približují úrovni v EU 7

Podle srovnávací studie, vypracované Svazem nemeckých rolníku v rámci jeho stanoviska k navrhované reforme SZP v EU, se CZV v zemích SVE, které kandidují na vstup do EU, postupne približují úrovni v EU. To podle Svazu odporuje stanovisku EK, která zduvodnuje návrhy na snižování cen hlavních komodit v Agende 2000 nízkými cenami v zemích SVE. Studie ukazuje, že CZV pšenice v Lotyšsku, Polsku, Rumunsku a ve Slovinsku. dokonce prekrocily intervencní cenu v EU.

7 - Agra Europe, 40, 1999, c. 1, s.EN 7 - 8

Tab. 4: Porovnání CZV vybraných obilovin a repky v zemích SVE s cenovou úrovní v EU v r. 1997

Pšenice Kukurice Jecmen Repka

Euro/t % z ceny Euro/t % z ceny Euro/t % z ceny Euro/t % z ceny

v EU v EU v EU v EU

Bulharsko 108 86 87 65 - - - -

Estonsko 123 98 - - 106 89 - -

Litva 119 95 - - 93 78 192 91

Lotyšsko 146 116 - - - - - -

Polsko 137 109 117 88 113 95 234 111

Rumunsko 130 104 103 77 91 77 - -

Slovensko 111 89 103 77 108 91 178 84

Slovinsko 184 146 106 79 124 104 - -

Ceská rep. 116 92 120 90 90 76 174 83

Madarsko 98 78 73 55 95 80 - -

EU 15 126 - 134 - 119 - 211 -

Kurz od 28.1.1999: 1 EUR = 36,45 Kc

Pramen: Agra Europe,40,1999,c.1,s.EN 8

Studie se vztahuje pouze na údaje z r. 1997 a nevyplývá z ní jasný cenový trend v zemích SVE v posledních letech (i když je zrejmé, že CZV v techto zemích stoupaly). Uvádíme ji spíše jako informaci o úrovni CZV v jednotlivých zemích SVE.

1.3.2 Výrazný pokles polského dovozu obilovin8

V r. 1997/98 dovezlo Polsko v porovnání s predchozím rokem trikrát méne obilovin. Vyplývá to z údaju polského Ústredního statistického úradu. Omezení dovozu bylo zpusobeno jednak vyšší domácí sklizní v r. 1997 a 1998, jednak dovozními restrikcemi. Objemy dovezených obilovin v jednotlivých letech uvádí tab. 5. Zatímco v r. 1997/98 se celkový dovoz obilovin snížil, zpracované výrobky z obilovin, mouky a cereálií zaznamenaly rust o 100 % na 47 000 t. Celková hodnota dovozu obilovin a výrobku klesla o 74 % na 160 mil. USD.

Celkový polský vývoz obilovin byl v uvedeném roce o 16 % menší, pricemž export zpracovaných výrobku z obilovin stoupl o 67 % na více než 20 000 t. Celková hodnota vývozu obilovin a výrobku zaznamenala rust o 129 % na 16 mil. USD.

V hodnotovém vyjádrení zaznamenal polský zahranicní obchod obilovinami v r. 1997/98 deficit ve výši 144 mil. USD (619 mil. USD v r. predchozím). Pokles pasívního salda byl zpusoben nejen snížením objemu dovážených obilovin, ale také jeho nižšími cenami. Hlavními dodavateli obilí byly zeme CEFTA, zejména Madarsko a Slovensko. V r. 1996/97 byli nejvetšími partnery EU, USA a Kanada.

V cervenci 1997 uvalilo Polsko na dovoz obilí 20% clo. To se ale netýkalo dovozu ze zemí CEFTA. Na pocátku r. 1998, po protestech polských zemedelcu, byla zrušena preferencní cla pro zeme CEFTA. Poskytované vývozní subvence nekterými zememi CEFTA toto rozhodnutí cástecne eliminovaly. Napr. v breznu 1998 nabízelo Madarsko pšenici za 110 USD/t (z toho cinila subvence 7,1 USD/t), zatímco prumerná cena pšenice se na polském trhu pohybovala kolem 144 USD/t. Po nových demonstracích zemedelcu zavedla polská vláda v srpnu 1998 nová opatrení na ochranu domácích producentu obilovin (prahové ceny u dovozu pšenice a žita, novou metodu kalkulace dovozních cel). O techto opatreních jsme ctenáre ZTAK prubežne informovali.

8 - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 195, s.17

Tab. 5: Polský dovoz a vývoz obilovin (tis. t)

1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Dovoz celkem 3 183 804 1 767 1 942 3 427 1 108 820

Z toho:

pšenice 764 500 788 1 002 2 186 510 420

jecmen 754 178 693 448 447 153 150

kukurice 1 000 92 255 465 631 416 250

Vývoz celkem 93 44 79 268 224 189 196

Z toho:

pšenice 28 33 71 223 206 110 120

žito 32 - 1 33 2 4 20

jecmen 20 2 5 8 - 30 3

Saldo - 3 090 - 760 - 1 688 - 1 674 - 3 203 - 919 - 624

1) odhad

Pramen: East Europe Agriculture and Food,1998,c.195,s.17

V r. 1998/99 ocekává statistický úrad další omezení dovozu obilovin (o 23 - 30 %) v dusledku nízkých cen obilí na domácím trhu a devalvace PLN. Prebytky obilovin v okolních státech jsou ale vysoké a již v srpnu a zárí 1998 Polsko dovezlo 160 000 t obilí, zejména krmného. Vzhledem k nízkým cenám na svetovém trhu nemá zeme velké nadeje na rozšírení exportu obilovin. Polsko bude pravdepodobne v obilovinách sobestacné, predevším v krmných, díky dobré sklizni ve výši 26,6 mil. t a zásobám 3,3 mil. t. Na konci r. 1998/99 by se mely zásoby snížit na 2,9 mil. t, což predstavuje 10 % celkové rocní domácí spotreby.

1.3.3 Madarský trh obilovin 9

Do konce r. 1998 by melo být v Madarsku oseto pšenicí 750 - 800 000 ha. To predstavuje výrazný pokles v porovnání s 1,2 mil. ha skliznové plochy v r. 1997. Madarská obilní rada odhaduje konecné plochy pšenice pro sklizen v r. 1999 ješte nižší, na pouhých 700 000 t. Vláda usilovala o 10% omezení ploch a snažila se primet farmáre, aby prešli na pestování jiných plodin. V dusledku nepríznivého pocasí bylo podle madarského ministerstva zemedelství do poloviny listopadu oseto 620 000 ha. Prodloužení období výsevu se projeví v nižších výnosech pri sklizni v r. 1999. Podle nekterých analytiku sklidí Madarsko z 800 000 ha 3 až 3,1 mil. t pšenice. Madarsko by tak nemelo exportní prebytek. Vývoz madarské pšenice v r. 1998 je odhadován na 1,9 mil. t (970 000 t v r. 1997).

Vzhledem k omezení ploch prevedlo madarské ministerstvo do rezerv 400 000 t pšenice. Cást ploch ministerstvo doporucuje dosít na jare kvalitní tvrdou pšenicí (triticum durum). Podle tamního ministerstva zemedelství by se mela pšenice dlouhodobe pestovat na 1 mil. ha, což predstavuje 60 % orné pudy. Zejména repka jako víceúcelová plodina je velmi slibnou alternativou k pestování pšenice. Její plocha zaznamenala v r. 1998 mezirocní nárust z 90 000 na 175 000 ha.

Madarské ministerstvo zemedelství hodlá nakoupit 630 000 t kukurice za garantovanou cenu 16 500 HUF/t (2 403 Kc/t)10 ze sklizne r. 1998. Tato cena je podstatne vyšší než tržní cena. Puvodne se prihlásilo do systému státního nákupu 25 000 zemedelcu. V polovine ríjna ministerstvo nabídlo zemedelcum subvenci 3 000 HUF/t (437 Kc/t) na max. 3,2 t/ha, pokud stáhnou svou nabídku k nákupu. Do 28.11. tak byly vzaty zpet nabídky na 1,27 mil. t kukurice.

V prvních 9 mesících 1998 Madarsko vyvezlo 1,389 mil. t kukurice, tj. o 200 000 t více než ve stejném období 1997. Celkový export této plodiny by mel v r. 1998 dosáhnout 1,539 mil. t.

9 - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 195, s.19

10 - Kurz od 28.1.1999: 100 HUF = 14,562 Kc

1.3.4 Opoždení výsevu pšenice na Slovensku11

V dusledku nepríznivého pocasí se výsev ozimu opozdil také na Slovensku. Do poloviny listopadu 1998 bylo oseto pšenicí 210 000 ha, tj. 51 % z plánovaných 400 000 ha. Vzhledem k letošnímu prebytku by zeme v r. 1999 nemela mít nedostatek chlebové pšenice. Do 10.11.1998 bylo vyseto žito na 26 000 ha, triticale na 10 000 ha (nejvetší plocha v posledních letech) a ozimý jecmen na 17 000 ha.

11 - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 195, s.27

1.3.5 Krátce ze zemí býv. SSSR12

V r. 1999 vzroste produkce obilovin v Rusku podle tamního ministerstva hospodárství na 65 až 68 mil. t. To by znamenalo v porovnání s velmi nízkou sklizní v r. 1998 zvýšení o necelých 40 %. Nicméne by to byla tretí nejnižší sklizen od r. 1960.

Estonský parlament odhlasoval na konci listopadu 1998 zrušení systému kvót na dovoz obilovin, který byl hlavní prekážkou vstupu této zeme do WTO.

Clenství Lotyšska ve WTO bude mít za následek snížení dovozního cla na obiloviny od r. 2000 ze 75 na 50 %. Od 15.9.1998 se zvýšila intervencní cena pšenice ze 68 na 74 LVL/t (ze 3 748 na 4 078 Kc/t)13 a žita ze 63 na 69 LVL/t (ze 3 472 na 3 803 Kc/t).

12 - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 195, s.8 - 14

13 - Kurz od 28.1.1999: 1 LVL = 55,11 Kc

1.3.6 Situace na bulharském obilním trhu 14

V lednu až listopadu 1998 vyvezlo Bulharsko 700 000 t pšenice. Menší cást pocházela také ze sklizne r. 1997. Cena (FOB bulharské prístavy) cinila u chlebové pšenice 85 - 95 USD/t a u krmné pšenice 60 - 68 USD/t. Vývoz byl stimulován odstranením exportních daní od 1.1.1998 v souladu se závazkem bulharské vlády vuci mezinárodním veritelum liberalizovat obchod.

V r. 1998 Bulharsko sklidilo 3,295 mil. t pšenice z 1,08 mil. ha. Dalších 249 000 t bylo prevedeno ze sklizne v predchozím roce. Díky zvýšení stavu hospodárských zvírat by mela spotreba pšenice v r. 1998 stoupnout na 2,7 mil. t (2,4 mil. t v r. 1997). Bulharské ministerstvo zemedelství je presvedceno, že rust vývozu nepovede k nedostatku této plodiny v r. 1999/2000, protože do 4.12.1998 bylo oseto ozimou pšenicí 870 000 ha.

V r. 1998 sklidilo Bulharsko ze 350 866 ha 1 ,147 mil. t kukurice pri prumerném výnosu 3,27 t/ha. Slunecnice bylo sklizeno 476 572 t.

14 - East Europe Agriculture and Food, 1998, c. 195, s.30

1.3.7 Sucho poškodilo plochy kukurice v Brazílii 15

Déle trvající sucho poškodilo až 40 % ploch kukurice v Brazílii. V r. 1998/99 proto budou výnosy této plodiny výrazne nižší. Vzhledem k nízkým státním zásobám kukurice, bude podle místních analytiku nutné v r. 1999 dovézt až 2 mil. t kukurice, aby se predešlo jejímu nedostatku a rustu cen na domácím trhu.

15 - Agra Europe, 1998, c. 1829, s.M/8 - 9

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve svete

2.1.1 Výhled na trhu 10 hlavních olejnin v r. 1998/9916

Svetový trh olejnin se vyrovnává s nedostatecnou nabídkou rostlinných oleju, trvající financní a hospodárskou krizí v nekterých zemích, zmenami struktury obchodu olejnin, oleju a pokrutin a dusledky zpusobenými vlivem El Nino v r. 1996/97. Soucasnou situaci na trhu olejnin ovlivnují:

· Nízké zásoby a relativne vysoké ceny rostlinných oleju. Ceny palmového oleje jsou od pocátku r. 1998 vyšší než sójového oleje a tato situace by mela pokracovat nejméne do dubna 1999. Od druhé poloviny 1999 by se mela nabídka rostlinných oleju zvyšovat.

· Vysoká svetová nabídka sóji. Vzhledem k nízkému obsahu oleje (18 %) ale nemuže kompenzovat nedostatek palmového oleje. Zpracování sóji se výrazne zvýšilo. Stoupla tak nabídka sójové moucky, což zvýšilo tlak na její ceny, které dosáhly v srpnu a zárí 1998 15letého minima.

· Rychlé tempo zpracování a vývozu repky ze sklizne r. 1998 podporovalo rust cen repky a vyvolává urcité obavy z možného nedostatku ke konci r. 1998/99 (brezen až cerven 1999).

· Silná vzájemná vazba mezi olejninami a oleji. Poptávka citliveji reaguje na zmeny cen. Napr. nedostatecná nabídka a vysoká cena palmového oleje vedla k rychlému zpracování a exportu repky a sóji. Ceny repky a slunecnice by mely do konce r. 1998/99 zustat na vyšší úrovni než ceny sóji.

· Dochází k významným zmenám ve složení dovozu oleju. V reakci na vysoké ceny palmového oleje mnozí importéri prešli k dovozu sójového, repkového nebo slunecnicového oleje, event. dovážejí místo oleju olejniny.

Vzhledem k atraktivním cenám olejnin rozšírili farmári v r. 1998/99 jejich plochy na úkor jiných plodin. Svetová plocha olejnin se zvýšila o 8 % na 201,7 mil. ha. Vzhledem k tomu, že se svetové zásoby obilí v r. 1998/99 sníží, predpokládá Oil World od r. 2000 opacný trend, tj. zvyšování ploch obilovin. V príštích 10 až 20 letech se vzhledem k omezené ploše zemedelské pudy zintenzivní boj o výmeru mezi olejninami a obilovinami.

Podle prosincového odhadu casopisu Oil World dosáhne v r. 1998/99 svetová produkce 10 hlavních olejnin 288,2 mil. t. Jedná se o novou rekordní sklizen, která je o 2,8 mil. t (1 %) vyšší než sklizen v r. 1997/98. USA jsou s odstupem nejvetším producentem olejnin a podílejí se na celkové produkci 29 %. Sklizen v této zemi bude o 1 % vyšší a dosáhne 84 mil. t. Spolu s Brazílií a Argentinou sklidí USA 50 % svetové úrody olejnin a jejich podíl na svetovém vývozu dosáhne 70 %.

16 - Oil World, 41, 1998, c. 50, s.427 - 434

Tab. 6: Svetová bilance 10 hlavních olejnin (mil. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Pocátecní zásoby 36,4 31,7 24,9 34,2

Produkce 256,7 259,7 285,4 288,2

Z toho:

EU 13,43 13,09 15,23 15,77

východní Evropa 5,49 4,79 4,32 5,31

býv. SSSR 11,24 8,58 8,83 9,38

Kanada 9,90 8,14 10,23 11,74

USA 68,75 74,45 83,22 83,85

Argentina 19,30 17,37 25,77 24,71

Brazílie 24,77 28,11 32,52 30,90

Cína 41,17 39,70 41,52 38,43

Austrálie 1,38 1,78 2,03 2,94

Nabídka celkem 293,1 291,4 310,3 322,4

Spotreba 261,4 266,5 276,1 288,6

Konecné zásoby 31,7 24,9 34,2 33,8

Pomer zásob ke spotrebe (%)2) 12,1 9,3 12,4 11,7

1) odhad,, 2) zásoby v % ke spotrebe v predchozích 12 mesících

Pramen: Oil World,1998,41,c.50,s.429 - 434

Australští farmári v r. 1998/99 dali prednost olejninám pred obilovinami a rozšírili jejich plochu o 50 % na 1,9 mil. t. Celková australská produkce olejnin by se mela zvýšit na 3 mil. t, což je dvakrát více, než ciní prumer za posledních 5 let. Z toho je zhruba 1,6 mil. t repky. U ploch repky pro sklizen v r. 1999/2000 se ocekává rust o dalších 30 % na 1,5 - 1,6 mil. ha, což by zvýšilo sklizen až na 2 mil. t. To by vedlo ke zvýšení exportní nabídky repky v r. 1999/2000. Také produkce olejnin v Kanade dosáhla v r. 1998/99 rekordní výše. Slizen repky byla o 1,2 mil. t vyšší než v predchozím roce a cinila 7,6 mil. t.

Nejvetší nejistotu pro odhad sklizne jihoamerických olejnin predstavuje pocasí. Produkce sóji v Argentine bude nižší než v predchozím roce a dosáhne 16,4 mil. t (18,9 mil. t v r. 1997/98), v Brazílii 30 mil. t (31,6 mil. t). Argentinská sklizen slunecnice dosáhne rekordních 7 mil. t (5,6 mil. t).

Konecné zásoby 10 hlavních olejnin se sníží ze 34,2 na 33,8 mil. t. K nejvetšímu poklesu dojde u sóji, z 27,7 na 26,5 mil. t. Podíl zásob na spotrebe se sníží z 12,4 na 11,7 %, u sóji z 18,9 na 17 %.

Tab. 7: Svetová produkce 10 hlavních olejnin (mil. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Sójové boby 136,94 124,61 132,34 157,08 154,77

Bavlníkové semeno 33,13 35,29 34,50 34,26 32,52

Podzemnice olejná2) 20,20 20,41 20,83 20,38 21,20

Slunecnice 24,05 26,11 24,64 24,13 26,60

Repka 30,37 34,59 30,97 33,34 36,97

Sezam 2,25 2,40 2,61 2,58 2,43

Palmojádro3) 4,46 4,70 4,95 4,84 5,10

Kopra3) 5,44 4,84 5,53 5,23 4,61

Lnené semeno 2,47 2,53 2,24 2,39 2,78

Ricinus 1,22 1,21 1,11 1,19 1,24

Celkem 260,53 256,69 259,72 285,40 288,21

1) odhad, 2)loupaná, 3) kalendární rok

Pramen: Oil World,1998,41,c.50,s.430

2.1.1.1 Sója

Svetová produkce sóji bude v r. 1998/99 o 2,3 mil. t nižší než v predchozím roce a dosáhne 154,8 mil. t. Prírustek produkce v USA, Indii a v západní Evrope nestací nahradit pokles v Argentine, Brazílii a v Cíne.

Tab. 8: Svetová nabídka a poptávka po sójových bobech (mil. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Pocátecní zásoby 22,33 29,18 21,12 17,21 27,68

- USA 5,69 9,11 4,99 3,58 5,44

- Argentina 5,11 5,94 5,63 4,58 8,82

- Brazílie 8,00 10,05 8,00 5,85 9,23

Produkce 136,94 124,61 132,34 157,08 154,77

- USA 68,49 59,24 64,84 73,55 75,19

- Argentina 12,50 12,31 11,00 18,90 16,40

- Brazílie 26,07 23,87 27,33 31,60 30,00

Nabídka celkem 159,27 153,79 153,46 174,29 182,45

Spotreba 130,09 131,67 137,25 146,61 156,00

Konecné zásoby 29,18 21,12 17,21 27,68 26,46

1)odhad

Pramen: Oil World,1998,41,c.50,s.431

Svetová spotreba sóji (zpracování, osivo a prímá potravinárská spotreba) se v r. 1998/99 zvýší o více než 6 % na 156 mil. t. Jedná se o nadprumerný prírustek zpusobený zejména nedostatkem a vyšší cenou palmového oleje. Neobvykle vysoký rust zpracování sóji, které by se melo v r. 1998/99 zvýšit o 6 mil. t na 133,4 mil. t, byl podporen její snadnou dostupností a klesající cenou. Zpracování sóji akcelerovalo v posledním ctvrtletí 1998, protože poptávka po sójovém oleji byla velmi vysoká. V 1. ctvrtletí 1999 dojde k poklesu jejího zpracování a tím k sezónnímu poklesu produkce a vývozu sójového oleje. To spolu s posunem svetové poptávky k oleji americké provenience pravdepodobne podporí ceny tohoto oleje na pocátku r. 1999.

Celkový vývoz sóji zaznamená v r. 1998/99 mírný pokles na 39,55 mil. t v dusledku nižšího dovozu do jihoamerických zemí a snahy zpracovat co nejvíce této plodiny v produkcních státech.

Vysoká spotreba sóji se v r. 1998/99 promítne do poklesu konecných zásob z 27,68 na 26,46 mil. t. Zatímco zásoby americké sóji vzrostou z 5,44 na 8,85 mil. t, v Argentine a Brazílii se sníží z 8,82 na 6,77 resp. z 9,23 na 7,65 mil. t.

2.1.1.2 Repka a slunecnice

Svetovou produkci repky v r. 1998/99 odhadují analytikové z casopisu Oil World na 36,972 mil. t (33,336 mil. t v r. 1997/98) a slunecnice na 26,6 mil. t (24,13 mil. t v r. 1997/98). Také svetová poptávka po repce a slunecnici byla pozitivne ovlivnena nedostatecnou produkcí palmového oleje. Díky vysokému obsahu oleje jsou tyto dve olejniny vhodné k zaplnení mezery v nabídce. Na rust poptávky po repce a slunecnici mely vliv tyto faktory:

Tab. 9: Bilance repky v EU (cervenec/cerven, tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Pocátecní zásoby 277 365 415 303 196

Produkce 6 989 8 223 7 311 8 729 9 593

Dovoz 1 324 886 428 315 520

Vývoz 199 124 445 351 790

Zpracování 7 219 8 011 6 513 8 000 8 430

Ostatní spotreba 806 925 893 800 850

Konecné zásoby 365 415 303 196 238

1) odhad

Pramen: Oil World,1998,41,c.50

· Cína v r. 1998/99 vstoupila na svetový trh jako hlavní dovozce repky. Objem jejího dovozu se proti predchozímu roku zvýšil více než 8krát na 1,95 mil. t. Vysoký vývoz repky z EU v cervenci až ríjnu 1998 a rekordní objem jejího zpracování vedl k omezení nabídky v dalším období. Na pocátku listopadu 1998 byly zásoby této plodiny v EU nižší než ve stejném období r. 1997. To podporilo ceny repky a snížilo zisky zpracovatelu. Po rekordních vývozech lze v dalším prubehu r. 1998/99 ocekávat rust dovozu této plodiny do EU.

· Svetový dovoz repky v r. 1998/99 (cervenec/cerven) stoupne na 6,2 mil. t (4,3 mil. t v predchozím roce). Krome Cíny dovezou více repky také EU, Mexiko, Bangladéš, Pakistán a Maroko.

· Aby bylo možné uspokojit vysokou dovozní poptávku, zvýšil se vývoz repky z Kanady, Austrálie a z Evropy. Vysoké tempo dovozu vzbudilo obavy z nedostatecné nabídky v posledních 3 až 4 mesících r. 1998/99. Konecné zásoby repky budou v hlavních exportních státech relativne nízké. V prípade Kanady by se mely pohybovat kolem 400 000 t.

· Zpracování slunecnice ve východní a západní Evrope nenaplnilo ocekávání v dusledku nižší produkce ve Španelsku a ve Francii a zpoždení vývozu z nové sklizne v Rusku a na Ukrajine.

· Zvýšení nabídky lze predpokládat po argentinské sklizni od února t.r. Ta by mela za predpokladu normálního prubehu pocasí dosáhnout 7 mil. t. Od argentinské sklizne se ocekává zvýšení vývozní nabídky slunecnice, oleje a šrotu, které pomuže uspokojit svetovou poptávku v r. 1999.

Tab. 10: Bilance slunecnice v Argentine (tis. t)

1995 1996 1997 1998 19991)

Pocátecní zásoby 172 261 177 133 105

Produkce 5 900 5 556 5 450 5 600 7 000

Dovoz 3 4 42 65 6

Vývoz 845 581 67 456 750

Zpracování 4 945 5 043 5 461 5 230 6 180

Ostatní spotreba 24 19 8 7 11

Konecné zásoby 261 177 133 105 170

1) odhad

Pramen: Oil World,1998,41,c.50,s.433

2.1.2 Ceny olejnin budou nižší, protože produkce stoupá 17

Nekterí analytici predpovídají, že ceny olejnin v r. 1999/2000 budou klesat v dusledku stoupající svetové nabídky palmového oleje a repky. Podle T. Mielke, redaktora statistického periodika Oil World, byly pevné ceny na trhu rostlinných oleju a olejnin zpusobeny nedostacující produkcí palmového oleje. Produkce palmového oleje by se mela do r. 2000 zvýšit, což se projeví tlakem na ceny olejnin ve druhé polovine r. 1999. Tento tlak bude pokracovat v prubehu r. 2000 a 2001. Krátkodobe, tzn. do cervence 1999, T. Mielke ocekává nedostatecnou nabídku rostlinných oleju.

Také vyšší produkce olejnin ve vetšine zemí prispeje k tlaku na ceny v r. 1999/2000. Sklizen repky v EU by se v r. 1999 mela zvýšit na 10,1 mil. t (9,6 mil. t v r. 1998, 8,7 mil. t v r. 1996). Mielke rovnež varoval kanadské farmáre pred rozširováním ploch repky nad rekordní úroven v r. 1998. Zvýšení techto ploch o 5 až 10 % by stlacilo ceny výrazne dolu. Podle neho by meli producenti prodat repku ze sklizne r. 1999 do léta, protože pozdeji by mohly ceny znacne klesnout. Mnohé bude záviset na výši cínského dovozu repky. Jeho nižší objem by mohl prispet k poklesu cen repky. Vzhledem k vysokým cenám palmového oleje se Cína stala v r. 1998/99 nejvetším dovozcem repky. V r. 1999/2000 pravdepodobne doveze zrhuba 1,1 mil. t.

17 - The Public Ledger, 1999, c. 72, 100, s.4

2.2 Olejniny v EU

2.2.1 Dovoz repky do EU stoupl 18

V r. 1998/99 (cervenec/cerven) pravdepodobne EU doveze 550 000 t repky ze tretích zemí, což je nejvyšší objem za poslední tri roky. Dovoz kanadské repky se témer zastavil, protože geneticky modifikované odrudy nejsou v EU povoleny. Vetšina dovezené repky pochází z USA, Austrálie a z východní Evropy (vc. dovozu z Ukrajiny a Ruska). Od cervence do listopadu 1998 dovezla EU zhruba 114 000 t repky z USA k rozšírení nabídky na domácím trhu. Ta byla omezena v dusledku vyšších vývozu repky do tretích zemí, rustu zpracování v cervenci až ríjnu a rezervované prodejní politiky producentu. Zisky zpracovatelu se snížily a zpracování v listopadu a prosinci kleslo pod úroven ve stejném období r. 1997.

Na pocátku r. 1999 by mela EU zvýšit dovoz repky z Austrálie. Australská sklizen byla dokoncena a vývoz se rozbíhá. V r. 1998/99 (listopad/ríjen) se australský vývoz odhaduje na 1,15 mil. t (554 000 t v r. 1997/98 a 330 000 t v r. 1996/97).

18 - Oil World, 24, 1999, c. 1, s.5

2.2.2 Plochy repky v Nemecku se v r. 1999 zvýší 19

Podle studie Nemeckého sdružení na podporu produkce olejnin a bílkovinných krmiv se rozšírí plochy ozimé repky v Nemecku pro sklizen v r. 1999 v porovnání s predchozím rokem o 17,5 % na 1,12 mil. ha. Zatímco plochy repky v rámci programu obnovitelných zdroju energie se zvýší ze 136 000 na 319 000 ha, plochy repky pro potravinárské užití klesnou o 2 % na 800 500 ha. Výsev jarní repky se proti predchozímu roku sníží o 30 % na 35 000 ha. Plocha pro nepotravinárské užití zustane stejná, 7 700 ha. Vzhledem k tomu, že mnoho farmáru ješte neucinilo konecné rozhodnutí, mohou být tato císla revidována. Celkový výsev olejnin v Nemecku by mel prekrocit plochu stanovenou dohodou z Blair House ve výši 836 100 ha zhruba o 2 %.

19 - Agra Europe, 1999, c. 1831, s.M/9

2.3 Olejniny v ostatních zemích

2.3.1 Vývoz slunecnice z Ukrajiny a Ruska 20

Vývoz slunecnice z Ukrajiny predcil ocekávání. V zárí a ríjnu 1998 se zvýšil na 321 000 t (237 000 t ve stejném období 1997). Vývozy v listopadu ale pravdepodobne kulminovaly a v dalším období zrejme nedosáhnou úrovne predchozího roku. Podle ukrajinského ministerstva zemedelství se plocha slunecnice v r. 1999/2000 sníží proti predchozímu roku o 13 až 14 %. Ministerstvo predpokládá vyšší výnosy a produkci v objemu 2,3 mil. t (2,26 mil. t v r. 1998/99).

Rusko uvalilo na vývoz slunecnice a ostatních olejnin 10% dan. Ta by mela platit 6 mesícu od 15.1.1999 a pravdepodobne bude prodloužena. Dan by mela zamezit vývozu slunecnice, zajistit surovinu pro domácí zpracovatele a zvýšit ruskou produkci rostlinných oleju.

20 - Oil World, 42, 1999, c. 2, s.14

Príloha 1: Odhad ploch, výnosu a sklizne obilovin v EU v letech 1997 a 19981)

Osevní plochy (tis. ha) Výnos (t/ha) Produkce (tis. t)

1997 1998 1997 1998 1997 1998

Pšenice celkem 13 919 13 819 6,28 6,83 87 462 94 430

- Nemecko 2 713 2 775 7,30 7,21 19 793 20 015

- Francie 4 846 4 955 6,82 7,75 33 031 38 400

- Rakousko 245 248 5,26 5,15 1 289 1 278

Tvrdá pšenice (triticum

durum) celkem 2 890 2 977 2,10 2,65 6 077 7 880

- Itálie 1 532 1 531 2,00 2,61 3 064 3 996

Jecmen celkem 11 918 11 409 4,46 4,57 53 103 52 173

- Nemecko 2 274 2 177 5,89 5,74 13 399 12 490

- Francie 1 688 1 626 6,01 6,50 10 145 10 570

- Rakousko 260 266 4,83 4,55 1 256 1 211

Kukurice celkem 4 284 3 967 8,94 8,23 38 317 32 641

- Francie 1 855 1 720 9,06 8,57 16 813 14 740

- Rakousko 160 143 9,77 8,90 1 563 1 276

Žito celkem2) 1 358 1 449 4,52 4,43 6 136 6 414

- Nemecko 855 940 5,43 5,09 4 645 4 788

- Rakousko 58 59 3,59 3,98 207 235

Oves celkem2) 2 150 2 108 3,47 3,27 7 461 6 889

- Nemecko 359 302 5,03 4,80 1 806 1 449

- Rakousko 57 50 4,19 3,85 239 191

Cirok celkem 116 107 6,14 5,95 712 637

Triticale celkem 854 894 5,13 5,42 4 387 4 859

- Nemecko 438 467 5,99 6,01 2 621 2 805

- Rakousko 22 26 4,83 4,95 106 127

Obiloviny celkem 37 490 36 739 5,43 5,61 203 653 205 914

- Nemecko 7 015 7 016 6,48 6,32 45 486 44 331

- Francie 9 183 9 127 6,90 7,42 63 365 67 684

- Rakousko 814 809 5,78 5,42 4 711 4 383

1) pro r. 1998 použit odhad COCERAL, 2) vc.jarních smesek

Pramen: Agra Europe,39,1998,c.51,s.MM 5-6

Príloha 2: Aktuální cenový vývoj obilovin, olejnin a bílkovinných krmiv 1)

Prumer 29.12. 7.1. 14.1.

1994 1995 1996 1997 1998 XI/98 XII/98 1998 1999 1999

Pšenice US, No 2, 14%,

CIF Rotterdam 210 221 235 166 131 124 117 117 119 114

Kukurice US, No 3, žlutá,

CIF Rotterdam 125 145 184 135 115 109 106 105 107 104

Repka evropská "00",

CIF Hamburk 293 287 301 281 294 286 285 279 283 277

Repkový šrot 34%,

FOB Hamburk 148 141 188 169 124 111 122 120 118 115

Sójové boby US,

CIF Rotterdam 252 259 305 303 243 234 230 223 227 220

Sójový šrot, 44/45%,

FOB Hamburk 209 211 275 290 189 174 174 171 170 161

Slunecnicové semeno EU, CIF

prístavy na dolním Rýne 318 315 294 274 309 300 301 293 293 287

Tapioca, pelety,

FOB Rotterdam 144 177 152 108 107 124 109 105 104 104

Repkový olej,

FOB Hamburk, ex-mill 565 623 616 595 580 580 570

Rybí moucka 64/65%

C&F Hamburk 606 662 601 541 522 510 515

1) v USD/t, nejnižší reprezentativní poptávkové ceny pro nejbližší termín lodení, ceny volne loženého zboží, bez dovozního cla

Pramen: Oil World,42,1999,c.2,s.18

Príloha 3: Ceny termínových kontraktu na CBOT na nejbližší termín (US centu/bušl)

Listopad 1998 Prosinec1998 Leden 1999

6. 13. 20. 27. 4. 11. 18. 31. 15. 22.

Pšenice 290,00 287,50 285,50 277,00 286,25 272,75 277,00 276,25 277,00 271,25

Kukurice 216,75 220,50 220,00 217,50 223,00 224,25 219,25 213,25 215,25 216,25

Sójové boby 564,25 577,75 580,50 582,25 581,25 558,25 547,25 537,75 532,25 525,75

Sójová moucka 143,00 148,40 145,40 143,50 152,10 144,20 144,20 141,10 134,00 133,10

Pramen: CBOT

Príloha 4: Vývoz obilovin z CR

Tab. 1: Vývoz obilovin z CR v lednu až listopadu 1997 až 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1997 1998 1997 1998

(10) Obiloviny celkem 24 403 172 706 241,5 820,4

1001 Pšenice a sourež 3 510 100 909 21,2 381,4

1002 Žito 499 877 3,6 4,9

1003 Jecmen 5 468 19 071 28,1 76,8

1004 Oves 890 2 111 5,5 9,4

1005 Kukurice 334 33 277 10,7 134,7

1006 Rýže 12 031 15 094 157,8 201,2

1007 Cirok 8 10 0 0,1

1008 Pohanka 1 663 1 357 14,7 12,0

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Vývoz obilovin celkem z CR v lednu až listopadu 1998 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (tis. Kc)

Vývoz celkem 172 706 820,4

Z toho:

EU 26 796 111,4

- Nemecko 25 252 100,3

Polsko 121 253 497,5

Slovensko 18 259 168,1

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 3: Vývoz vybraných obilovin z CR v lednu až listopadu 1998

Vybrané zeme a celkem Množství Hodnota

(t) (tis. Kc)

CN 1001 90 99 Vývoz celkem 100 465 378,5

Pšenice mekká, ne k setí - Polsko 77 502 293,6

- Slovensko 844,6 36,6

CN 1002 00 00 Vývoz celkem 877 4,9

Žito - Slovensko 738 3,0

CN 1003 00 90 Vývoz celkem 18 982 75,7

Jecmen, ne k setí - Nemecko 13 377 58,9

- Polsko 5 435 15,9

CN 1004 00 00 Vývoz celkem 2 111 9,4

Oves - Švýcarsko 1 899 7,7

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 5: Dovoz obilovin do CR

Tab. 1: Dovoz obilovin do CR v období leden až listopad 1997 a 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

komodita 1997 1998 1997 1998

(10) Obiloviny celkem 577 707 258 667 2 996,2 1 420,1

1001 Pšenice a sourež 209 864 70 734 970,7 198,1

1002 Žito 58 751 7 757 231,0 19,2

1003 Jecmen 148 285 30 670 617,7 121,9

1004 Oves 21 10 0,2 0,1

1005 Kukurice 107 847 93 927 634,6 475,7

1006 Rýže 52 402 54 696 533,5 594,0

1007 Cirok 30 45 0,2 0,4

1008 Pohanka 507 828 8,2 10,8

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Dovoz obilovin celkem do CR v lednu až listopadu 1998 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

Dovoz celkem 258 667 1 420,1

Z toho:

EU 21 628 203,3

- Nemecko 7 691 25,9

- Itálie 4 378 51,3

USA 3 017 45,7

Indie 4 359 43,3

Madarsko 32 572 128,1

Slovensko 149 839 533,3

Vietnam 19 057 185,0

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 3: Dovoz vybraných obilovin do CR v lednu až listopadu 1998

Vybrané zeme a celkem Množství Hodnota

(t) (mil. Kc)

CN 1001 10 00 Dovoz celkem 3 590 19,5

Tvrdá pšenice - Kazachstán 3 543 19,3

(Triticum durum)

CN 1001 90 99 Dovoz celkem 67 008 177,1

Pšenice mekká, ne k setí - Slovensko 45 434 127,1

- Madarsko 20 846 47,4

CN 1002 00 00 Dovoz celkem 7 757 19,2

Žito - Nemecko 7 210 16,6

CN 1003 00 90 Dovoz celkem 30 619 121,2

Jecmen, ne k setí - Slovensko 24 202 96,5

- Dánsko 5 711 22,4

CN 1005 90 00 Dovoz celkem 89 633 275,7

Kukurice, ne k setí - Slovensko 77 878 241,8

- Madarsko 10 517 25,1

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 6:

Tab. 1: Vývoz olejnin z CR v období leden až listopad 1997 a 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

komodita 1997 1998 1997 1998

1204 Lnené semeno 678 637 7,4 8,9

1205 Repka 76 908 53 446 670,0 458,4

1206 Slunecnice 11 101 2 184 95,7 22,6

12079190 Mák

(ne k setí) 9 447 14 010 241,7 374,6

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Vývoz vybraných olejnin z CR v lednu až listopadu 1998

CN Vybrané zeme Množství Hodnota

a celkem (t) (mil. Kc)

12 Olejniny Vývoz celkem 107 970 2 429,7

1204 Len Vývoz celkem 637 8,9

- Polsko 541 7,8

1205 Repka Vývoz celkem 53 446 458,4

- Nemecko 31 441 285,4

- Francie 1 562 13,5

- Rakousko 5 226 41,5

- Slovensko 14 903 114,8

1206 Slunecnice Vývoz celkem 2 184 22,6

- Švédsko 686 6,6

- Dánsko 739 8,5

12079190 Mák Vývoz celkem 14 010 374,6

(ne k setí) - Nizozemsko 1 647 47,9

- Nemecko 1 842 60,8

- Polsko 5 211 90,2

- Rusko 1 372 41,6

- Slovensko 836 31,1

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 8: Dovoz olejnin do CR v období leden až listopad 1997 a 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

komodita 1997 1998 1997 1998

1201 Sójové boby 12 984 6 729 125,7 73,1

1202 Podzemnice olejná

(nepražená) 17 241 14 393 497,5 479,3

1204 Lnené semeno 253 751 2,5 10,8

1205 Repka 341 1 011 5,4 14,1

1206 Slunecnice 11 296 17 620 102,7 144,6

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková