Deficit obchodní bilance SR s agroprodukty loni 15,2 miliardy Sk

BRATISLAVA 26.ledna (zpravodajka CTK) - V zahranicním obchodu s potravinárskými produkty vykázalo Slovensko v lonském roce podle predbežných údaju rekordní deficit 15,2 miliardy Sk. Na dnešní tiskové konferenci venované možnostem exportu slovenských potravinárských výrobku to rekl státní tajemník ministerstva zemedelství Ivan Rosíval.

Údaje o celkovém lonském objemu dovozu a vývozu agropotravinárských produktu, jakož i o obchodní bilanci Slovenska v Ceskou republikou, jež je nejvýznamnejším obchodním partnerem Slovenska v tomto smeru, nejsou zatím podle Rosívala dostupné. Podle zákona je musí nejdrív uvolnit Statistický úrad SR.

Deficit obchodu SR s potravinárskými produkty má v posledních letech stoupající tendenci. Zatímco v letech 1995 a 1996 dosahoval shodne sedm miliard Sk, v roce 1997 to bylo už 13,2 miliardy a loni 15,2 miliardy Sk.

Jak zduraznil Rosíval, pro resort je to velmi negativní vývoj a je nutné udelat vše pro jeho zvrácení. Loni se na podporu exportu vynaložily prostredky v objemu približne 450 miliónu Sk. Podle predstavy Rosívala by letos melo být tímto smerem poskytnuto 600 až 700 miliónu Sk. Zatím jsou to však jen jeho predstavy.

Financí na podporu exportu má Slovensko mnohem méne než vyspelé státy a predevším Evropská unie, navzdory tomu se Rosíval domnívá, že i tech málo financních prostredku, které jsou k dispozici, je nutno využívat mnohem efektivneji než dosud. Nutno je investovat do tech komodit a takovým zpusobem, aby se co nejlépe zhodnotily.

Jak s temito prostredky naložit a jak je využívat, o tom dnes v Bratislave mluvili odborníci, pozvaní ministerstvem zemedelství, aby spolecne analyzovali príciny nepríznivého vývoje a navrhli opatrení pro zvýšení vývozu agropotravinárských komodit ze SR.

Slovensko dosud nedelalo aktivní proexportní politiku v resortu zemedelství, což podle Viery Ižákové z Výzkumného ústavu ekonomiky zemedelství a potravinárství nebylo nejštastnejším rešením. Názor, že malá zeme se má snažit z domácího zemedelství zásobovat jen domácí trh bez ambice exportovat, není podle ní správný. Jako príklad uvedla Skotsko i Dánsko, které profitují predevším z vývozu potravin.

Je na resortu, zda se rozhodne delat aktivní exportní politiku, nebo pasivní, to znamená takovou, jaká byla dosud, že se budou vyvážet jen prebytky. Podle Ižákové krome brambor a cukrové repy kapacita slovenského zemedelství je v soucasné dobe taková, že by mohlo zvýšit svou produkci a tím pádem i export o 20 procent.

Aktivním prístupem k exportu zemedelských produktu by podle Ižákové mela být zmena licencní politiky, a to tak, aby se export liberalizoval co do nejvetší možné míry. Znamená to, že do urcitého období by se melo tolerovat uzavrení smluv mezi prvovýrobci a zpracovateli a po tomto období by se melo všechno vyvézt. Ižáková se domnívá, že by se nemely nakupovat suroviny pres státní fond tržní regulace pro domácí zpracovatele za nízké ceny.

Marta Ružicková ple