EU chystá pro kandidáty peníze za přísných podmínek

EU chystá pro kandidáty peníze za prísných podmínek

BRUSEL 16.cervence (zpravodaj CTK Karel Barták) - Zdvojnásobit od roku 2000 na tri miliardy ECU (105 miliard Kc) rocne hodlá Evropská unie dosavadní financní pomoc kandidátum clenství. Návrh je soucástí balíku "Agenda 2000", který teprve bude klopotne projednáván, podle názoru Evropské komise je však tato jeho kapitola jedinou, kolem níž nepanují mezi clenskými státy spory.

Peníze poplynou nadále z programu Phare (1,5 miliardy), ale také z nynejších strukturálních fondu EU (miliarda) a z fondu na pomoc zemedelství (pul miliardy). Phare predstavuje zabehnutý systém a hodlá podle nového konceptu poskytovat prostredky zhruba v pomeru 70:30 na (prumyslové) infrastruktury a státní správu. Zemedelská pomoc je naopak velkou neznámou - ví se jen, že by mela být poskytována plošne na spoustu vecí, od zlepšování konkurenceschopnosti zemedelských hospodárství i prumyslu zpracování potravin, pres veterinární a fytosanitární kontrolu až po zvyšování kvality života na venkove.

Podstatne rozpracovanejší je projekt Nástroje strukturální politiky pro predvstupní období (ISPA), urceného výhradne pro investice do životního prostredí a dopravy, tedy oblastí, kde EU konstatuje nejvetší zaostávání kandidátu a ocekává, že bude muset pristoupit na relativne dlouhá prechodná období, aby jim umožnila dosáhnout kompatibility s evropským právem a standardy.

Podle tabulek, jimiž operuje návrh Agendy 2000, pocítá EU v období 2000-2006 pro deset pridružených zemí ze strední a východní Evropy s celkovou pomocí ve výši 70 miliard ECU (2,5 biliónu korun); odtud populární heslo, že jde o "nový Marshalluv plán", které naposledy použil rakouský ministr zahranicí Wolfgang Schüssel pri nedávné prezentaci programu své zeme v cele EU. Jeho rozvrh však vychází z predstavy, že první kandidáti zacnou do EU vstupovat od roku 2002 - až pro nové cleny se v rámci standardních politik Unie (zemedelské, podpory zaostávajícím regionum) vyclenují podstatné prostredky. Do té doby - tedy do prijetí - budou mít k dispozici zmínené tri miliardy. V Bruselu však dnes nikdo nepocítá vážne s prvním rozšírením za tri-ctyri roky, ani s tím, že všech deset bude "pod strechou" do roku 2006. Je tedy nabíledni, že vetšina takto naplánovaných penez se bude vracet do rozpoctu EU a z neho do kapes stávajícím clenum. Tak napríklad ze 45 miliard vyclenených pro rozšírení v kapitole "strukturální fondy" spolkne ISPA zmínených sedm miliard a zbytek, 38 miliard, bude uvolnován podle tempa prijímání. "Pokud ani jeden z uchazecu nevstoupí do roku 2006, vrátí se celá suma do rozpoctu EU," vysvetluje nejmenovaný odborník komise. "Marshalluv plán" tedy bude - ovšem až po vstupu.

Miliardu rocní pomoci pro dopravu a životní prostredí rozdelí Evropská komise mezi "desítku" podle rady hledisek, od poctu obyvatel a rozlohu pres hrubý domácí produkt na hlavu až po "relativní potreby" té které zeme ve zmínených oblastech. Pri ciste aritmetické distribuci odhlížející od techto kritérií to ciní pro každého kandidáta rocní príjem sto miliónu ECU (3,5 miliardy korun); pro CR to bude vzhledem k její velikosti a vyspelosti zrejme méne.

"Jsme samozrejme EU za tuto pomoc nesmírne vdecni; nemuseli by nám dát taky nic. Nikdo si však nemuže predstavovat, že za to postavíme mosty, železnice, nebo vycistíme reky," usoudil jeden východoevropský diplomat. Evropská komise sama odhaduje náklady na sladení v oblasti dopravy a životního prostredí v pridružených zemích na více než 200 miliard ECU (120 a 94) - sedmimiliardová ISPA bude jen kapkou sloužící prevážne na malé projekty nebo na prípravu vetších, jež budou muset být hrazeny z národních zdroju a z pujcek mezinárodních financních institucí.

Unie chce jejím prostrednictvím budoucí cleny naucit spravovat peníze poskytované z Bruselu - musejí predkládat životaschopné projekty s perspektivou zisku, spolufinancovat je (podíl EU nesmí presáhnout 85 procent), naucit se je spravovat a kontrolovat podle pravidel Unie. "Máme dojem, že pridružené zeme zatím neumejí tyto peníze rádne obhospodarovat," uvádí cinitel komise, podle nehož dostanou lhutu do roku 2001, aby vytvorily odpovídající kontrolní mechanismus. "Pokud ho nebudou 1.ledna 2002 mít, zavreme kohoutek."

Odborníci v Bruselu poukazují na to, že i kdyby vstupující zeme dostaly za ideálních podmínek (pri vstupu prvních z nich v roce 2002 a prijetí všech do roku 2006) 45 miliard ECU, musejí nekde sehnat zbývajících 150 miliard, mají-li behem desetiletí splnit požadavky na životní prostredí a dopravu. "Není to nemožné, problém však spocívá v tom, zda na tom budou mít samy zájem," soudí Peter Ludlow, reditel Strediska pro výzkum Evropské politiky. Poukazuje na to, že priority vytycené Unií se nemusejí nutne krýt s naléhavými potrebami ekonomického rozvoje, které budou kandidáti/noví clenové pocitovat. "Dostanou jen velmi cástecnou kompenzaci za to, že prevezmou luxus v podobe vysokých standardu bohatých zemí, který by si jinak na nynejším stupni ekonomického vývoje možná nevybrali."

EU hodlá rozvázat mešec (zejména po vstupu) hlavne proto, aby prehnane dlouhá prechodná období nepoškodila verohodnost její legislativy ve zmínených oblastech a nevedla k dlouhodobému rozporu mezi "starými" a novými cleny. Ti budou moci po tuto dobu vydelávat napríklad na nedodržování ekologických standardu, což nutne vyvolá protesty západoevropských výrobcu nucených za cenu znacných nákladu ekologické normy plnit. Ti už jsou nyní znepokojeni objektivne nižší cenou pracovní síly v nových clenských zemích.

V doprave klade EU duraz predevším na propojení budoucích clenu s existujícími nebo vznikajícími evropskými dopravními sítemi, což nepochybne pomuže vzájemnému obchodu, ale nemusí také vždy nutne odpovídat dopravním prioritám, které by si sami zvolili. Na druhou stranu je samozrejme nabíledni, že dosažení standardu EU v doprave i životním prostredí nemuže být než prospešné - z hlediska rozvoje ekonomiky, ale i bezpecnosti, zdraví lidí a kvality života.

Pokud EU navrhovanou koncepci pomoci novým clenum schválí, budou práve peníze z jejího rozpoctu predstavovat klícový moment diferenciace mezi kandidáty - ti, kterí zustanou zatím mimo, si mezi sebe sice rozdelí neztencenou predvstupní pomoc (21 miliard), ale štastní vyvolení získají okamžite nárok na mnohonásobne vyšší financní presuny, což se rychle projeví na jejich konkurenceschopnosti práve vuci "tretím zemím".

bar ik mž