Zbytečné ztráty z regulace

Metro 8.11.1999

Zbytecné ztráty z regulace

SLOUPEK

Domácím zemedelcum a zpracovatelum hrozí další, ve svetle celkových propadu možná nevýznamná, presto však zcela zbytecná ztráta v rádu desítek milionu korun. Problematickou komoditou, o kterou jde tentokrát, je repka, respektive nevyhovující pravidla pro její uplatnení na zahranicních trzích. Už když se na jare letošního roku na ceských a moravských polích více než kdy v predcházejících letech "zažlutilo", bylo zcela zrejmé, že cena této komodity na domácím trhu poklesne a že bude navíc treba pro vzniklou nadprodukci, neuplatnitelnou v CR najít odbyt v zahranicí. Cena skutecne poklesla, a to nejen doma, ale i v Evrope a ve svete, presto se ale podarilo dosáhnout toho, že z CR lze prebytecnou repku skutecne, dokonce výhodne, vyvézt. To by mohla být pro domácí obchodníky i zemedelce jedna z mála docela dobrých zpráv, kdyby ovšem nehrozilo riziko, že pres dojednané kontrakty na prodej repky se tato komodita do zahranicí bud ani nevyveze, nebo se na exportu nevydelá.

Obchod s repkou totiž v CR podléhá licencnímu rízení - stát tedy export do zahranicí reguluje pomocí licencí. Ty byly obchodním organizacím vydány celkem na 634.000 tun, což skutecne odpovídá objemu prebytku, který domácí prvovýrobci vyprodukovali - kámen úrazu je ovšem v tom, že vydané licence platí pouze do konce letošního roku, pricemž z uvedeného objemu byla dosud vyvezena pouze necelá tretina. Co to v praxi znamená? Pokud stávající licence propadnou a stát bude v príštím roce vydávat licence nové, budou muset obchodníci uzavírat na export repky také nové kontrakty - ovšem za méne výhodných cenových podmínek. To je dáno poklesem cen této komodity na svetových trzích. Ztráta na tune repky by pritom cinila zhruba 500 korun. Rešení, po kterém - alespon v komodite repka - již nekolik let volají domácí obchodníci, je pritom docela prosté - uvolnit obchod s repkou bez casového, ale i množstevního omezení. Samozrejme že v takovém prípade hrozí, že se veškerá repka vyveze a domácím zpracovatelum nezbude surovina - na druhou stranu tuzemským podnikum nic nebrání v tom, aby si potrebnou surovinu od zemedelcu smluvne zajistily predem za takových podmínek, aby nebyl duvod domácí repku urcenou pro vnitrní trh vyvézt. Taková situace by zcela urcite vedla ke stabilizaci jak domácího, tak exportního trhu.

Liberalizace obchodu s repkou je pritom jedním z mála tržních kroku, které si naše zeme muže dovolit. Díky nižším cenám je totiž tuzemská repka konkurenceschopná v zahranicí a tyto trhy by bylo vhodné udržet i do budoucna. K tomu je však nutná schopnost tuzemského dodavatele kdykoli na požádání splnit príslušné zakázky, cili mít po ruce požadované zboží i jeho množství. Domnívám se dokonce, že takový liberalizacní krok by mohla CR zhodnotit v jednáních s Evropskou unií - jinými slovy - za uvedené otevrení domácího trhu požadovat po Unii liberalizaci v nejaké jiné komodite, ve které máme problémy s odbytem.

Repka, která patrí mezi suroviny k výrobe rostlinných oleju, ale její produkci lze také zahrnout k obnovitelným zdrojum energie, je pro ceské zemedelce zcela nepochybne perspektivní plodina. Klícové pritom je, že na rozdíl od jiných komodit nejsou u repky problémy s jejím odbytem. Proto by byla liberalizace obchodu s ní prínosem, což by v praxi znamenalo vyjmout tuto komoditu z licencního režimu. Myslím, že není namíste se takového kroku bát, byt je pravda, že uvedený liberalizacní krok by byl nevratný. Samozrejme by pak záleželo na tuzemských producentech, aby si udrželi dosavadní konkurenceschopnost, a tedy možnost zabezpecit plne domácí poptávku i požadavky exportéru. Pro naše zemedelství by to však bylo, i z pohledu tržeb, zrejme lepší rešení než dosavadní regulace, na které jen v lonském roce díky neoperativnosti pri udelování licencí prodelalo 50 milionu korun.

PETR HAVEL, publicista