OVOCE září 1998 - zpráva MZe ČR 2. část - (zkráceno)

Situační a výhledová zpráva

OVOCE

(2. část)

září 1998

Vydává Ministerstvo zemědělství České republiky

.................................................................................................................................................

Předkládá: Ing. Jan Pellar, ředitel odboru marketingu a komodit

Schvaluje a s vydáním souhlasí: Dr. Ing. Dušan Vaněk, 1. náměstek ministra

Odbor marketingu a komodit MZe ČR

__________________________________________________________

Odpovědné odborné redaktorky:

Irena Pischnothová - Buchtová MZe ČR

Ing. Dagmar Vyklická MZe ČR

Ředitel odboru: Ing. Jan Pellar MZe ČR

OBSAH

Pěstování ovoce v ČR

Intenzivní ovocné sady v ČR

Školkařství v ČR

Zpracovatelský průmysl ovoce v ČR

Skladovací kapacity v ovocnářství ČR

Cenový vývoj

Spotřeba ovoce v ČR

PĚSTOVÁNÍ OVOCE V ČR

V České republice produkuje ovoce více než 600 právnických a fyzických osob. Lze říci, že se v současnosti potýkají se značnými finančními problémy, s nedostatkem pracovníků, mají zastaralý strojový park a zastaralé chladírenské kapacity. Průměrná ovocnářská farma v ČR má asi 35 - 50 hektarů sadů. Ve srovnání se zeměmi EU jde o výměru několikanásobně větší, protože v EU se průměrná ovocnářská farma pohybuje podle zemí od 2 do 5 ha. V ČR existují jak velké podniky, obhospodařující řádově stovky hektarů ovocných sadů, tak rodinné podniky, typem a velikostí odpovídající farmám v zemích EU. K problémům výrobní základny ovocnářství patří v ČR zejména větší, byť transformované podniky, které nejsou specializovány jen na výrobu ovoce, a zabývají se rostlinnou i živočišnou výrobou. Mnohdy tak dochází k odčerpávání prostředků z ovocnářství k jiným společným investičním záměrům podniku. V zemích EU existují především specializované farmy s případným propojením na další zahradnickou výrobu, se kterou ovocnářství úzce souvisí.

Podle údajů Českého statistického úřadu se v České republice od roku 1989 do roku 1997 snížil celkový počet ovocných stromů a keřů téměř o 11 %. K největšímu poklesu v uvedeném období došlo u višní (-18,7 %), třešní (- 14,2 %), hrušní (-13,4 %) a rybízu (- 10,8 %). V ČR jsou nejvýznamnějším ovocným druhem jabloně, které tvoří 39,9 % z celkového počtu stromů a keřů. Celková sklizeň ovoce v roce 1997/98 v ČR dosáhla objemu 431,9 tis. t, tj. o 26,3 tis. t (6,5 %) více než v roce 1996/97. Údaje ČSÚ o počtech ovocných stromů a keřů jsou uvedeny bez ohledu na jejich tvar a stáří, a to jak nově vysázených, mladých a plodných, tak i přestárlých, nerodících.

V České republice bylo v roce 1998 podle ČSÚ 49 580 ha ovocných sadů, z toho je (podle šetření ovocnářských inspektorů ÚKZÚZ) 19 058 ha intenzivních ovocných sadů, tj. kolem 38 %. Největší plocha ovocných sadů je v kraji Jihomoravském, Středočeském a Východočeském (dohromady 67,6 %). V ČR převažují neintenzivní ovocné sady (cca 62 %), tj. sady samozásobitelské, záhumenkové a zahrádkářské. Produkce ovoce z těchto sadů je nižší kvality a je vhodná převážně pro průmyslové zpracování. Ztráty v produkci ovoce vznikají jak ve výrobě, tak i při skladování, transportu a při prodeji a dosahují cca 25 %.

Stav trvalých kultur v ČR v roce 1998

Průběh počasí po odkvětu ovocných stromů byl charakterizován značným nedostatkem vodních srážek na celém území ČR, což se negativně projevilo na velmi vysokém propadu plůdků. Od poloviny června se postupně srážková činnost výrazně zlepšovala, bohužel některé porosty byly poškozeny při bouřkách kroupami, především v Severočeském a Severomoravském kraji. Na jižní Moravě přetrvává velký srážkový deficit, i když koncem července tuto situaci zlepšily místní bouřky. Výskyt chorob a škůdců je rozdílný podle regionů a ovocných druhů. Všeobecně lze konstatovat velký výskyt padlí u angreštu, jabloní a broskvoní, moniliový úžeh květů u višní a meruněk a velký výskyt škůdců - mšic, pilatek, obaleče a podkopníčka.

Odhad sklizně jablek k 31. 7. ukazuje na nižší objem sklizně oproti roku 1997 o cca 20 %. Pouze u odrůdy Jonagold je celkový předpoklad sklizně značně vyšší z důvodů rychle se zvětšující plochy výsadeb této odrůdy. Nejvyšší odhady sklizní jsou ve východních Čechách, jižní a severní Moravě. U jabloní je velký výskyt padlí jabloňového především na odrůdách Jonathan, Idared, Jonagold, Golden Delicious a v nejteplejších oblastech prakticky na všech odrůdách, včetně části odrůd resistentních vůči houbovým chorobám. Rovněž je velmi vysoký výskyt mšic, pilatky, obaleče a podkopníčka. Ve vyšších polohách je i mírně vyšší výskyt strupovitosti.

U hrušek je očekávána o 77 % vyšší sklizeň oproti sklizni v roce 1997. Třešně jsou v současné době prakticky všechny sklizeny, výnos se pohyboval na úrovni 1,7 t/ha. Nižší výnos je přičítán prochlazení až promrznutí květů, špatnému opylení květů a částečnému poškození plodů popraskáním po deštích. U višní se sklizeň pohybovala na úrovni slabšího průměru (asi 3,2 t/ha). Snížení výnosu je přičítáno špatnému odkvětu višní u cizosprašných odrůd a velkému výskytu moniliového úžehu květů především na jižní Moravě.

Sklizeň meruněk signalizuje nižší výnos především v jihozápadní části jižní Moravy. Dobrý výnos byl v české oblasti, i když došlo na některých plochách k poškození plodů kroupami. U broskvoní očekáváme letos dobrou sklizeň především u odrůdy Redhaven, která je zastoupena na cca 30 % ploch výsadeb broskvoní. Výskyt houbové choroby kadeřavosti broskvoňových listů byl v menším rozsahu.

U švestek a slivoní byl během vegetační doby enormní výskyt mšic a obaleče švestkového, což pěstitelé částečně eliminovali zvýšenou chemickou ochranou. Sklizeň je odhadována jako průměrná, vyšší výnosy se očekávají v regionech severní Moravy a středních Čech.

Ve všech pěstitelských oblastech ČR je drobné ovoce sklizeno. Dosažené výnosy u drobného ovoce budou v letošním roce podstatně vyšší než v loňském roce, především u černého rybízu.

Přehled o průběhu počasí ve vybraných ovocnářských oblastech v hospodářském roce 1997/98 je uveden v příloze č. 5. Tabulky porovnávají průběh průměrných měsíčních teplot vzduchu a úhrnů srážek ve vybraných meteorologických stanicích v jednotlivých měsících s dlouhodobými průměry.

Očekávaný vývoj na trhu ovoce v ČR v marketingovém roce 1998/99

Celková sklizeň ovoce v marketingovém roce 1998/99 se očekává nižší zhruba o 3 - 4 % oproti minulému roku. U jablek, které jsou jednoznačně naším nejdůležitějším ovocným druhem a tvoří 70% podíl z celkové produkce ovoce, se předpokládá nižší sklizeň přibližně o 16 %, tj. kolem 245 tis. t. Produkce konzumních jablek tak zřejmě dosáhne objemu 120 - 140 tis. t velikostně větších plodů vyšší kvality. Vzhledem k tomu, že v zemích EU se odhaduje sklizeň jablek téměř na stejné úrovni předchozího roku (tj. 7,3 mil. t), respektive o 1,4 % nižší, je reálné očekávat vyšší objemy dovozů konzumních jablek do ČR a opětovné prohloubení problémů s odbytem jablek domácích pěstitelů.

Situace s odbytem jablek na domácím i zahraničních trzích bude navíc v marketingovém roce 1998/99 ztížena nižší poptávkou trhu zejména po jablkách pro průmyslové zpracování. Příčinou jsou vysoké a mimo Evropu téměř neprodejné zásoby ovocných produktů, zejména jablečných koncentrátů a moštů, jejichž současná cena se pohybuje kolem 1 DEM/kg. Od této ceny se budou odvíjet i ceny moštových jablek a lze je tedy pro sezonu 1998/99 odhadovat přibližně v rozmezí 1 - 1,30 Kč/kg, při poklesu ceny koncentrátu pod 0,9 DEM/kg pak až na hranici 0,80 Kč/kg. Tuzemský zpracovatelský průmysl předpokládá v tomto marketingovém roce výkup mnohem menšího objemu moštových jablek. Při nákupu této suroviny bude preferovat moštová jablka z intenzivních sadů, kde se tradičně dosahuje vyšší výtěžnosti, která bude v letošní sezoně rozhodující.

V marketingovém roce 1998/99 lze očekávat nižší objem vývozu moštových jablek a naopak nárůst objemu dovezených jablek ve srovnání s předchozím rokem. U ostatních druhů ovoce lze očekávat zvyšování spotřebitelských cen, zejména u ovoce z dovozu, přičemž ceny tuzemských zemědělských výrobců ovoce budou většinou stagnovat. Pro zajištění vyšší konkurenceschopnosti našeho ovocnářství a pro eliminaci současných problémů je zapotřebí vložit více investic jak do vybudování moderních skladů s větší skladovací kapacitou, tak i do progresivního vývoje ploch intenzivních ovocných sadů. Rozmístění intenzivních ovocných sadů by mělo být v nejlepších klimatických lokalitách, vhodných pro jednotlivé ovocné druhy a odrůdy i za cenu snížení dosavadních ploch intenzivních sadů až na 15 tis. ha do roku 2005.

Očekává se, že k posílení konkurenceschopnosti našich producentů přispějí organizace producentů, jejichž zakládání začalo v tomto roce. Integrace producentů je nutná zejména pro úspěšné začlenění našich pěstitelů do obchodních řetězců, ale i k soustředění finančních prostředků na nutnou modernizaci skladovacích kapacit, zlepšení úrovně sklizně a posklizňových technologií a zvýšení intenzity produkce.

INTENZIVNÍ OVOCNÉ SADY V ČR

Intenzivní ovocné sady mají rozhodující význam pro tržní produkci ovoce. V roce 1997 se v ČR sklidilo pro hospodářský rok 1997/98 v intenzivních ovocných sadech 171,5 tis. t ovoce mírného pásma, tj. o 16 % více než v roce předcházejícím. Největší podíl na celkové sklizni měla jablka (86 %). Ve srovnání s průměrem posledních tří let lze hovořit o nadprůměrné sklizni. Z jednotlivých ovocných druhů byla sklizeň vyšší u hrušek, malin a zejména jablek, kde byla sklizeň proti průměru o 37 % vyšší. Naopak méně než 50 % průměru se sklidilo třešní a černého rybízu. Ostatního ovoce se sklidilo v roce 1997 o 10 až 30 % méně, než činí průměr. Kvalita sklizeného ovoce byla v roce 1997 horší než v uplynulých letech. Ačkoliv byla sklizeň jablek z intenzivních sadů vyšší v průměru o 37 %, sklizeň v první jakostní třídě a ve výběru představovala zvýšení proti průměru jen o 20 %.

V souvislosti s vyšší sklizní jablek v posledních letech a stále se zvyšujícími dovozy konzumních jablek vyvrcholila v hospodářském roce 1996/97 krize s odbytem vlastní produkce. Ztráta výrobců jablek v této sezóně dosáhla již 250 mil. Kč, což vedlo k poklesu investic především při výsadbě nových sadů a modernizaci skladů v ČR. Důsledky se promítnou výrazně v příštích letech. Zavedením kvóty na dovoz konzumních jablek z EU od ledna 1998 byla platební obchodní bilance pěstitelů za II. pololetí hospodářského roku 1997/98 v porovnání se stejným obdobím minulých let o 110 mil. Kč příznivější.

Vývoj ploch intenzivních ovocných sadů v ČR (ha)

Ovocný druh 1994 1995 1996 1997 1998

S plodné S plodné S plodné S plodné S plodné

Jabloně 10 170 9 608 10 206 9 608 9 698 9 100 10 415 9 233 10 087 8 723

Hrušně 369 353 369 353 346 330 313 294 329 277

Broskvoně 2 094 2 082 2 194 2 082 2 152 2 040 2 035 1 882 1 851 1 697

Meruňky 2 542 2 449 2 535 2 449 2 502 2 416 2 488 2 322 2 286 2 092

Třešně 1 197 1 168 1 237 1 168 1 044 975 1 060 978 1 001 915

Višně 1 857 1 748 7 750 1 748 1 642 1 640 1 668 1 666 1 552 1 547

Slivoně 452 351 475 351 464 340 586 358 610 369

Angrešt 103 101 101 101 85 85 79 79 67 67

Rybíz červ. a bílý 962 962 962 962 985 985 912 912 840 840

Rybíz černý 352 352 352 352 362 362 387 387 368 368

Maliny . . . . 14 14 43 43 27 27

Ořešák vl. . . . . 70 70 54 54 40 40

Ostatní druhy . . . . . . 16 16 - -

CELKEM 20 288 19 174 20 181 19 174 19 364 18 357 20 056 18 224 19 058 16 962

Poznámka: ostatní druhy = mandloň, jeřáb černý, bez černý

V roce 1995 nebylo podle údajů ÚKZÚZ z uvedené plochy 19 174 ha sklizeno 593 ha (247 ha jabloní, 160 ha hrušní, 34 ha broskvoní a 152 ha meruněk) především v Severočeském kraji.

Pramen: ÚKZÚZ Brno, Ing. Čepička, CSc., odbor OS - oddělení trvalých kultur

Vývoj sklizně a výnosů v intenzivních ovocných sadech v ČR v letech 1994 - 1998

Ovocný druh Celková sklizeň v t Průměrný výnos t/ha

1994 1995 1996 1997 1998* 1994 1995 1996 1997 98*

Jabloně 113 939 99 077 116 785 147 850 119 510 11,86 10,30 12,83 16,01 13,7

Hrušně 1 428 1 393 1 246 1 298 2 303 4,00 3,95 3,78 4,40 8,30

Broskvoně 8 742 11 388 6 512 6 611 8 091 4,19 5,47 3,19 3,51 4,77

Meruňky 2 130 6 808 9 625 4 548 2 170 0,90 2,78 3,98 1,96 1,04

Třešně 3 060 2 156 1 926 1 020 1 610 2,62 1,85 1,98 1,04 1,76

Višně 6 269 5 685 5 840 5 322 4 680 3,59 3,25 3,56 3,19 3,03

Švestky,

slivoně 2 130 1 222 1 969 1 765 1 429 6,07 3,48 5,79 4,93 3,96

Angrešt 555 300 306 219 229 5,50 2,97 3,60 2,77 3,42

Rybíz červ.,

bílý 4 329 2 364 2 787 2 460 2 486 4,50 2,45 2,83 2,70 2,96

Rybíz černý 774 516 779 354 715 2,20 1,46 2,15 0,91 1,94

Maliny 42 82 72 3,00 1,91 3,37

CELKEM 143 356 130 909 147 817 171 529 143 295 7,48 6,83 8,08 9,45 .

Poznámka: * = odhad k 31. 7. 1998

Pramen: ÚKZÚZ Brno, Ing. Čepička, CSc., odbor OS - oddělení trvalých kultur

Objem sklizně ovoce je nemalou měrou ovlivňován postupným snižováním výměry plodných ovocných sadů z důvodů stárnutí výsadeb. Většina našich intenzivních sadů je již přestárlá a plocha mladých intenzivních sadů je minimální. Všeobecně ve výsadbách chybí značný počet ovocných stromů, odrůdová skladba již neodpovídá současným požadavkům, stejně tak neodpovídá výše dosahovaných hektarových výnosů.

K nejvýznamnějšímu ovocnému druhu u nás patří jabloň. Průměrný hektarový výnos u jablek (kolem 12 t/ha) je však dva a půlkrát nižší než v zemích EU. Je to dáno velkým podílem starých výsadeb ještě ze 70. let, které byly většinou koncipovány s nízkým počtem jedinců na hektar, na vzrůstnějších podnožích a především bez intenzifikačních prvků, jejichž základem jsou v našich klimatických podmínkách závlahy. Zásadní změna a přiblížení se k běžným standardům, platícím v zemích EU, je podmíněna výsadbou nových sadů s větším počtem jedinců na slabě rostoucích podnožích a se závlahami. Jedná se však o dlouhodobý proces s vysokými investičními potřebami. Problémy naší republiky jsou velmi podobné problémům dalších zemí CEFTA, se kterými máme srovnatelné výnosy, typy výsadeb i skladbu odrůd.

Inventarizace ovocných sadů

Přesný soupis ploch intenzivních ovocných sadů podle ovocných druhů, odrůd, podnoží, stáří a krajů provádí od roku 1993 ÚKZÚZ Brno.

V roce 1998 vypracovalo oddělení trvalých kultur při ÚKZÚZ Brno ve spolupráci s regionálními tajemníky OU ČR přehledy o struktuře výrobní základny ovoce v ČR (příloha č. 4). Z rozborů vyplývá, že nejvíce subjektů (35 % z celkového počtu) produkuje ovoce v ovocných sadech o výměře 1,1 až 10 ha, ale celková plocha sadů obhospodařovaná těmito subjekty představuje jen 829 ha. V ČR je stále vysoký počet ovocnářských farem s průměrnou výměrou sadu mnohem větší (50 - 100 ha). Zhruba 57 % ploch intenzivních ovocných sadů obhospodařují právnické osoby, jako jsou akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, školní statky apod.

Obnova ovocných sadů v ČR

Rychlé snižování výměry plodných intenzivních ovocných sadů se od roku 1995 evidentně zpomalilo díky poskytování dotací na obnovu ovocných sadů, které v roce 1994 vyhlásilo MZe ČR. V roce 1995 bylo vysázeno celkem 633 ha intenzivních ovocných sadů a 875 ha v roce 1996. Vzhledem k problémům s odbytem vlastní produkce v předchozím období a též nejistotě z dalšího vývoje bylo v roce 1997 vysázeno celkem pouze 394 ha nových výsadeb (z toho 369 ha s dotační podporou) a v roce 1998 se očekává výsadba pouhých 258 ha. Náklady na založení 1 ha ovocného sadu se pohybují u hlavních ovocných druhů od 200 tis. do 500 tis. Kč (v závislosti na druhu ovoce a hustotě výsadby). Pro dosažení úrovně výměry sadů před rokem 1990 by bylo potřeba každoročně obnovovat sady v nejlepších rajonizovaných podmínkách v rozloze minimálně 800 až 1000 ha, protože po vstupu ČR do EU již obnova v tomto rozměru nebude možná.

Souhrn ploch vyklučených ovocných sadů v ČR za roky 1995 - 1997 podle krajů (v ha)

Ukazatel StřČ. JM+ZČ Sev.čes. Vých.čes. JM Sev.Mor. Celkem

Jabloně 85,30 140,80 21,50 126,70 181,90 5,50 561,70

Hrušně - - - - - - -

Třešně 31,60 - - 8,40 9,60 22,00 71,60

Višně 18,60 6,00 - 22,90 3,50 - 51,00

Meruňky 14,10 - - - 195,60 - 209,70

Broskvoně 1,00 - - - 219,00 - 220,00

Slivoně 18,90 1,60 - - - - 20,50

Rybíz b. a č. 16,00 2,30 16,10 25,40 1,00 11,30 72,10

Rybíz černý - 2,40 14,00 0,50 6,40 6,70 30,00

Angrešt - - - 0,60 5,00 8,00 13,60

Maliny - 0,20 - 10,00 - 3,20 13,40

Celkem 185,50 153,30 51,60 194,50 622,00 56,70 1 263,60

Pramen: ÚKZÚZ Brno, Ing. Čepička, CSc., odbor OS - oddělení trvalých kultur

Nutnost posílit pozice tuzemských pěstitelů ovoce (i zeleniny) na domácím i zahraničním trhu, zvýšit jejich konkurenceschopnost a stabilizovat ceny pro pěstitele vedla v květnu 1998 k ustanovení Odbytového družstva producentů ovoce a zeleniny (ODPOZ). Určitou měrou k tomu přispěla i krize v odbytu jablek v uplynulých letech. ODPOZ sdružuje 70 pěstitelů ovoce, a to jak fyzické, tak právnické osoby. Tito obhospodařují 6700 ha intenzivních sadů, což představuje cca 36 % veškeré výměry a tedy i produkce intenzivních sadů v ČR. Tyto podniky disponují skladovací kapacitou 33 tis. tun (tj. 60 % všech skladů, využívaných v ČR ke skladování ovoce). Vodítkem pro vznik ODPOZ bylo Nařízení ES č. 2200/96 o společné organizaci trhu ovocem a zeleninou, na základě kterého fungují obdobné společnosti v zemích EU. ODPOZ bude pro své členy zajišťovat odbyt ovoce, koncentrovat nabídku ovoce (zejména jablek), aby uspokojil požadavky obchodních řetězců, které požadují dodávky po celý rok v určitém balení a třídění. Zelinářské podniky se zatím k této myšlence nepřipojily, ale v budoucnu se počítá i s obchodem se zeleninou.

ŠKOLKAŘSTVÍ V ČR

Výrobu a uvádění do oběhu rostlinného rozmnožovacího materiálu upravuje zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, který nabyl účinnosti dne 1. 7. 1996. Přílohou zákona je druhový seznam, což je výčet druhů, u kterých se smí uvádět rozmnožovací materiál do oběhu, jen je-li uznán ÚKZÚZ. Další přílohou je Seznam druhů, pro něž budou vydávány Seznamy doporučených odrůd.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vydal v roce 1998 seznam všech odrůd pěstovaných rostlin, zapsaných ve Státní odrůdové knize České republiky (SOK) ke dni 1. 8. 1998, včetně údajů o adresách jejich udržovatelů, osob majících práva k odrůdě podle zvláštního zákona a zástupců zahraničních firem v ČR. Publikace obsahuje též přehled odrůd druhů, uvedených v druhovém seznamu, u kterých byla registrace zrušena ke dni 1. 7. 1997 a jejichž rozmnožovací materiál smí být uznáván a uváděn do oběhu nejpozději do 30. 6. 2000. ÚKZÚZ vydává seznam všech odrůd zapsaných ve SOK každoročně, všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do SOK jsou průběžně zveřejňovány ve Věstníku MZe.

Povinnému uznávání podléhají následující druhy a jejich podnože: jahodník, maliník, ostružiník, angrešt, rybíz, třešeň, višeň, slivoň, meruňka, broskvoň, jabloň, hrušeň, mandloň a ořešák vlašský. U ostatních ovocných a dalších druhů není uznávání povinné, ale možné - dobrovolné. Ovocné druhy jsou podle zákona zařazeny mezi druhy, jejichž odrůdy budou registrovány pouze na základě prokázání odlišnosti, uniformity a stálosti. Nově tedy nebude ověřována užitná hodnota (hospodářské vlastnosti) odrůd ovocných rostlin. Zkoušky odrůd pro zápis do "Seznamu doporučených odrůd" zákon ukládá jen u odrůd třešně, višně, hrušně, slivoně, broskvoně, meruňky a jabloně.

Produkce školkařských výpěstků v ČR v roce 1997

Druh Přihlášeno Uznáno % z uznaného

ha ks ks množství

Drobné ovoce:

angrešt 5,75 215 889 154 285 33,51

rybíz bílý 1,06 21 800 17 729 3,85

rybíz černý 2,84 94 472 78 008 16,94

rybíz červený 5,39 286 826 210 365 45,70

CELKEM 15,04 618 987 460 387 100,00

Jádroviny:

hrušeň 8,04 126 339 125 210 12,41

jabloň 66,09 911 092 884 015 87,59

CELKEM 74,13 1 037 431 1 009 225 100,00

Peckoviny:

broskvoň 7,09 123 327 107 385 25,53

meruňka 4,90 70 008 68 542 16,30

slivoň 12,62 155 505 154 158 36,66

třešeň 4,32 73 932 70 648 16,80

višeň 1,64 20 865 19 830 4,72

CELKEM 30,57 443 637 420 563 100,00

Skořápkoviny:

líska 0,02 550 530 11,21

ořešák královský 0,51 4 322 4 197 88,79

CELKEM 0,53 4 872 4 727 100,00

Pramen: ÚKZÚZ Praha, Ing. Hánl, CSc.

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL OVOCE V ČR

V roce 1997 došlo opět ke zvýšení nákupu ovoce pro konzervárenský průmysl (podniky ZS KOLI) oproti roku 1996. Přesto se však nedosahuje výše nákupů ovoce před privatizací. V roce 1997 bylo pro zpracování nakoupeno celkem 77 594 t ovoce, což bylo v porovnání s rokem 1996 zvýšení o 4786 t (tj. +6,6 %). Přibližně 85 % suroviny pocházelo od tuzemských dodavatelů. Na tomto nákupu se nejvíce podílí průmyslová jablka, kterých se zpracovalo 66 982 t. Průměrná nákupní cena se u této suroviny pohybovala od 1,50 - 2,80 Kč. Z průmyslových jablek se vyrobilo 4966,3 t 100% jablečného koncentrátu, 1862 t jablečné šťávy na vína a 941 t jablečné šťávy na sirupy. Zároveň pěstitelé realizovali vývoz průmyslových jablek zejména do Rakouska a Německa. Jablečný koncentrát byl vyvážen rovněž do těchto zemí, ovšem za velmi nízké ceny v rozpětí 1,20 - 1,45 DEM/kg 65% Rf koncentrátu (refraktometrické sušiny, tj. ovocné sušiny).

Z ostatních druhů ovoce byl relativně vyšší nákup pouze u konzumních jablek, švestek, červeného rybízu.

Nákup ovoce v ČR pro konzervárenský průmysl v letech 1992 - 1998 (t)

Ovoce 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 (odhad)

Jablka - konzumní 9 068 9 310 8 681 7 552 8 650 5 745 5 000

- padaná 52 205 28 973 24 470 26 934 53 137 66 982 42 000

Hrušky 1 348 444 196 735 350 148 .

Broskve 1 167 426 1 018 1 012 856 634 700

Meruňky 2 637 917 1 616 1 685 3 647 819 2 500

Švestky 3 232 1 054 707 975 1 402 1 686 1 700

Třešně 3 248 1 179 916 486 447 166 400

Višně 3 772 2 378 1 079 830 890 219 600

Ryngle - slívy 472 723 284 104 399 344 300

Angrešt 787 712 116 20 39 63 80

Rybíz- červený 2 403 1 581 722 553 771 423 600

- černý 427 194 207 67 344 12 120

Jahody 1 157 359 732 914 1 109 164 400

Vinné hrozny . 98 . 13 350 57 .

Ostatní 172 42 41 125 145 86 .

Celkem ovoce 82 095 48 390 40 785 42 832 72 536 77 548 54 400

Maliny 94 97 65 89 122 12 .

Borůvky 113 222 210 159 138 19 .

Brusinky 7 . . 66 12 15 .

Ostružiny 4 . 1 4 . . .

Šípky - . 3 . . . .

Jeřabiny 6 . . . . .

Bezinky 73 33 . . . .

Celk.les. plody a drob.

bob. ovo 297 352 279 318 272 46 .

CELKEM 82 392 48 742 41 064 43 150 72 808 77 594 54 400

Pramen : Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu

Ceny nakupovaného ovoce pro průmyslové zpracování v ČR v Kč/kg

Druh ovoce 1996 1997 Druh ovoce 1996 1997

Jablka konzumní 5,60 3,50 - 5,20 Rybíz červený 8,50 8,00 - 17,30

Jablka průmyslová 2,30-2,70 1,50 - 2,80 Rybíz černý 7,00 15,50

Hrušky 5,50 5,50 - 11,09 Angrešt 12,00 17,50 - 23,5

Broskve 9,00-11,00 7,10 - 12,00 Jahody 16,60 21,50 - 23,9

Meruňky 8,50-14,00 8,00 - 16,00 Maliny 28,50 20,00 -32,00

Třešně 8,40 8,60 - 19,00 Borůvky 49,00 75,00

Višně 12,50 12,00 - 26,00 Brusinky 66,00 88,00

Švestky 7,60 2,50 - 8,50 Vinné hrozny 12,50 22,50

Ryngle, slívy 9,50 7,00 - 12,00

Poznámka : uvedené ceny jsou ročními průměry jednotlivých podniků

Pramen : Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu

V roce 1997 se produkce ovocných výrobků snížila. U konzumních sirupů oproti roku 1996 poklesla výroba o 18 %, u džusů činí pokles dokonce o 35 %. Důvodem tohoto poklesu je především vyšší konkurence zahraničních džusů a šťáv a vysoký objem jejich dovozů.

S odbytem jablečného koncentrátu mají v současné době zpracovatelé značné problémy. V Evropě jsou velké zásoby tohoto koncentrátu a mimo Evropu se stává neprodejným. Tyto trhy ovládá Čína, která produkuje přibližně 150 tis. t jablečného koncentrátu ročně a produkci stále zvyšuje. Současná cena koncentrátu činí v průměru 1 DEM/kg a lze očekávat pád i pod hranici 0,9 DEM/kg. Od těchto cen se budou odvíjet i ceny moštových jablek, které lze očekávat na úrovni franko zpracovna 1 - 1,30 Kč/kg i méně. Tuzemští zpracovatelé budou v hospodářském roce 1998/99 při nákupu suroviny preferovat moštová jablka z intenzivních sadů, kde se tradičně dosahuje vyšší výtěžnosti.

Roční produkce ovocných výrobků v ČR (t)

Výrobek 1995 1996 1997

Konzumní sirupy 39 789 51 398 42 130

Mošty - 100% šťávy 18 363 . 24 492

Nektar 1 349 . .

Ovocné džusy . *67 039 *43 441

Dětská výživa 7 389 **4 639 4 545

Marmelády, džemy, povidla 8 744 12 063 11 357

Kompoty 5 114 10 352 8 274

Proslazené ovoce 132 410 240

Poznámka : * včetně nektaru

** pouze pro tuzemskou spotřebu

Pramen : Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu

SKLADOVACÍ KAPACITY V OVOCNÁŘSTVÍ ČR

Kvalitní skladování ovoce a zejména jádrovin je základním předpokladem pro dosažení rentability výroby v této oblasti. Skladováním jablek lze při dnešních technologiích chlazení dosáhnout nabídky tohoto čerstvého ovoce po celý rok, což je také základní požadavek všech obchodních řetězců, které se v ČR v posledních letech velmi rozvíjejí.

V současné době je v ČR zhruba 30 větších skladů využívaných pro ovocnářství, které jsou v držení zejména právnických osob. Kromě toho bylo vybudováno několik malých skladů na tzv. rodinných farmách, kde je při skladování použito buď jen klasické chlazení nebo se jedná o sklady pouze větrané. V takovýchto skladech lze uchovat většinu odrůd jablek jen po dobu čtyř měsíců od sklizně. Celkem jsou dnes v ČR využívány skladovací kapacity pro skladování 55 300 tun ovoce s následující technologií:

větraná 9 900 tun

chlazená 24 300 tun

s řízenou atmosférou 17 250 tun

ULO 3 850 tun

Od roku 1989 došlo ve struktuře skladů k výrazným změnám. Především došlo ke snížení skladovací kapacity využívané pro skladování ovce, a to více jak o třetinu. Tyto bývalé sklady nejsou využívány buď vůbec nebo k jiným účelům. Za posledních devět let se v ČR nepostavil žádný nový významný sklad tzv. "na zelené louce". Několik skladů však prošlo rekonstrukcemi, které byly zaměřeny zejména na zmenšení kapacit jednotlivých skladovacích boxů a na zavedení nových technologií skladování. Lze tedy konstatovat, že dnes je již zhruba 40 % skladů využívaných pro skladování ovoce (zejména jablek) vybaveno technologickým systémem (ULO a řízená atmosféra), ve kterém je možné skladovat jablka po celý rok.

Do budoucna bude nezbytné pokračovat v těchto rekonstrukcích, aby se podíl nových skladovacích technologií zvýšil co možná nejvíce a nahradil tak zcela sklady větrané a částečně i chlazené. Vzhledem k roční produkci jablek z intenzivních sadů v ČR, která je v průměru dvojnásobná než činí celková skladovací kapacita, bude v následujících letech nezbytná úvaha o výstavbě nových skladů. Vybudováním nových skladů a tedy možností naskladnění většího množství jablek by se vyřešil i problém přetlaku jablek v těsném období po sklizni.

Stav zásob jablek ve skladech v ČR sleduje Ovocnářská unie ČR pouze v období prosinec až červen, a to vždy k poslednímu dni v měsíci.

Stav zásob konzumních jablek v ČR v roce 1997 a 1998

Termín sledování 1997 1998

31. 12. 47 000 35 600

31. 1. 42 000 27 000

28. 2. 38 000 20 000

31. 3. 28 000 12 000

30. 4. 22 000 8 000

31. 5. 12 000 3 000

30. 6. 4 000 500

Poznámka: V I. pololetí roku 1997 se ze skladů ČR zmoštovalo a zlikvidovalo asi 25 000 t původně konzumních jablek, které se nepodařilo uplatnit na trhu, v roce 1998 k této situaci nedošlo a konzumní jablka se ze skladů vyskladnila do obchodní sítě.

Pramen: Ovocnářská unie ČR

CENOVÝ VÝVOJ

Ceny zemědělských výrobců

Ceny zemědělských výrobců (CZV) ovoce mírného pásma se v roce 1997 snížily v porovnání s rokem 1996 téměř u všech druhů ovoce, zejména u konzumních jablek (o 28,6 %) a černého rybízu (o 22,3 %). Zvýšení CZV nastalo pouze u hrušek (o 1,5 %), meruněk (o 14,3 %) a třešní (o 18,8 %). Příčinou poklesu CZV v roce 1997 u jablek byl přetlak nabídky konzumních jablek na domácím trhu zejména z důvodu vyšší úrody i v ostatních evropských zemích a jejich vysokého objemu dovozu do ČR.

Vzhledem k vládnímu opatření k utlumení dovozů konzumních jablek do ČR nastal sice ve II. polovině hospodářského roku 1997/98 u CZV jablek mírný vzestup, avšak oproti stejnému období roku 1997 byly v průměru o 10 % nižší.

Průměrné ceny zemědělských výrobců v ČR v Kč/t

Druh ovoce 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998*

Jablka česaná 6 251 8 063 6 550 6 399 8 828 11 784 8 409 7 899

Jablka padaná 1 696 1 899 1 473 1 881 3 161 2 346 2 023 .

Hrušky 4 279 5 466 4 821 5 278 7 659 9 852 9 995 .

Broskve 14 693 13 358 13 060 14 564 13 628 14 397 14 243 13 758

Meruňky 13 301 9 169 12 666 14 995 11 654 11 992 13 708 17 681

Švestky 5 492 6 354 7 709 9 722 11 447 11 811 11 534 .

Třešně 7 768 9 245 8 756 9 768 10 459 13 050 15 499 17 541

Rybíz červený a bílý 4 477 4 825 5 172 5 562 8 070 12 754 11 133 12 343

Rybíz černý 17 328 10 612 5 558 5 522 7 521 11 485 8 921 25 750

Ořechy vlašské 24 481 20 830 22 409 19 578 21 508 . . .

Jahody tříděné 13 957 17 615 20 113 23 263 24 235 26 527 25 970 25 862

Poznámka: * = průměr leden - červen 1998

Pramen : ČSÚ

Spotřebitelské ceny ovoce mírného pásma

Po značném nárůstu spotřebitelských cen ovoce v roce 1996 nastal v roce 1997 jejich pokles. Dynamika poklesu cen čerstvého ovoce mírného pásma byla vyšší než u jižního ovoce. Průměrné spotřebitelské ceny ovoce se v roce 1997 v porovnání s cenami roku 1996 snížily o 3,8 %. Hlavním důvodem tohoto poklesu spotřebitelských cen (především ovoce mírného pásma) byla vysoká úroda ovoce zejména jablek v tuzemsku i v zahraničí v hospodářském roce 1997/98, což znamenalo přetlak ovoce na trhu. Po dobu platnosti vládního opatření na omezení dovozů konzumních jablek ze zemí EU, které platilo od ledna 1998 do 21. 5. 1998, došlo ke snížení spotřebitelských cen jablek zhruba o 10 % oproti stejnému období minulého roku.

Indexy spotřebitelských cen za ovoce celkem v jednotlivých měsících příslušného roku

v porovnání se stejným obdobím předchozího roku

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Průměr

1995 107,2 101,3 106,2 109,9 104,4 103,0 101,7 105,7 107,2 108,3 115,1 112,8 106,8

1996 120,8 118,9 118,2 115,3 116,2 123,7 113,2 103,1 99,2 104,7 99,0 107,9 111,7

1997 104,7 99,7 97,5 98,8 95,2 92,5 97,6 117,5 117,0 116,7 113,7 103,2 103,8

1998 107,2 112,3 110,6 105,7 112,7 100,9 108,2

Poznámka: V důsledku změny metodiky sledování a výpočtů indexů spotřebitelských cen nelze navázat na časovou řadu indexů spotřebitelských cen let 1990 - 1994, ať již vypočtených k základu roku 1989 nebo k základu předchozího roku, lze však provést srovnání roku 1995 s rokem 1994.

Pramen: ČSÚ

V letech 1995 - 1996 se sice poměr CZV k SC zvyšoval, ale cenový vývoj roku 1997 a I. pololetí 1998 naznačuje, že tento trend nebude pokračovat. V dalším období se očekává nárůst spotřebitelských cen ovoce, především u dováženého jižního a exotického ovoce.

Vývoj cen zemědělských výrobců a spotřebitelských cen jablek česaných

v letech 1990 - 1998 v Kč/kg

ROK/CENY 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998*

CZV 5,92 6,25 8,06 6,55 6,40 8,83 11,78 8,41 7,40

SC 7,00 12,70 14,92 14,88 16,40 21,98 26,11 23,48 22,68

Poměr CZV:

SC v % 84,57 49,21 54,02 44,02 39,02 40,17 45,12 35,82 32,63

Poznámka: * = odhad za první pololetí roku 1998

Pramen: ČSÚ

Spotřebitelské ceny vybraných druhů ovoce mírného pásma

I. jak. tř. v jednotlivých měsících v roce 1995 až 1998 (do 30.6) v Kč/kg

Měsíc Jablka Broskve Jahody

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 15,80 24,13 23,72 21,00 112,23 155,30 151,98 174,99 288,33 162,50 196,53 526,91

Únor 16,38 25,40 24,37 21,42 112,86 105,69 88,79 134,89 245,95 230,29 239,94 372,06

Březen 17,14 25,70 24,28 21,80 112,23 91,38 94,53 139,06 161,58 196,08 161,41 185,54

Duben 19,67 27,06 24,26 22,52 107,96 94,26 121,79 121,98 109,53 126,22 112,45 128,22

Květen 24,28 28,92 24,20 24,53 96,23 66,79 88,98 98,29 101,94 104,30 107,60 129,72

Červen 28,30 31,30 25,78 24,78 69,88 87,04 79,67 77,63 77,16 78,17 85,81 82,46

Červenec29,96 32,57 25,62 49,03 42,36 46,24 47,99 54,64 61,63

Srpen 28,40 32,71 22,88 40,32 31,47 45,14 32,42 72,72 84,88

Září 21,57 23,20 20,90 37,66 30,49 53,54 54,55 99,37 106,68

Říjen 19,08 20,84 19,92 36,94 31,30 67,31 127,01 106,13 180,97

Listop. 20,84 20,01 20,60 39,17 39,44 69,58 150,12 129,15 259,71

Prosin. 22,39 21,50 20,32 71,53 235,25 111,74 146,87 182,04 148,43

Průměr

za rok 21,98 26,11 23,48 22,68 73,75 84,23 84,94 124,47 128,62 128,72 145,50 237,49

Pramen: ČSÚ

Spotřebitelské ceny jižního ovoce

U jižního ovoce je cenový vývoj odlišný od cenového vývoje ovoce mírného pásma. V roce 1997 se v porovnání s rokem 1996 spotřebitelská cena všech sledovaných druhů jižního ovoce zvýšila (nejvíce u kiwi o 12,1 %). Zatímco u pomerančů a citronů dochází v I. pololetí roku 1998 k poklesu spotřebitelských cen, cena ostatního jižního ovoce naopak prudce roste. Tento cenový vývoj výrazně ovlivní i výši spotřeby jižního ovoce ve prospěch ovoce mírného pásma.

Spotřebitelské ceny vybraných druhů jižního ovoce I. jakostní třídy

v jednotlivých měsících v roce 1995 a 1998 (do 30.6.) v Kč/kg

Měsíc Pomeranče Citróny

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 19,26 27,12 27,04 26,21 23,62 31,94 32,56 32,11

Únor 18,64 26,45 25,72 25,05 22,14 30,34 30,64 30,64

Březen 18,81 26,02 24,44 24,66 21,37 29,67 29,28 28,69

Duben 21,45 27,45 24,54 24,56 20,75 28,76 27,93 27,64

Květen 21,88 27,91 24,40 23,99 20,76 29,64 29,33 27,74

Červen 22,65 27,84 26,38 24,17 20,52 30,06 31,50 27,35

Červenec 24,24 27,38 28,38 21,69 31,67 32,33

Srpen 27,62 25,42 33,49 26,14 31,02 32,67

Září 28,85 25,97 33,92 29,23 31,03 33,03

Říjen 26,15 27,44 30,75 29,91 30,35 31,44

Listopad 27,01 27,38 29,08 30,60 29,90 32,00

Prosinec 26,65 26,67 27,15 30,90 30,98 32,73

Průměr 23,60 26,92 27,94 24,77 24,81 30,45 31,29 29,03

Měsíc Banány Kiwi

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 21,15 20,06 28,50 22,13 40,76 42,40 37,57 58,54

Únor 21,70 23,38 25,12 30,10 40,15 40,55 34,50 63,18

Březen 24,30 26,36 25,77 29,20 39,93 38,72 33,14 63,27

Duben 26,69 28,23 30,25 30,23 40,55 37,17 36,53 62,09

Květen 21,90 29,51 25,98 34,97 41,18 42,39 45,66 72,66

Červen 20,25 30,76 25,76 30,15 41,87 65,40 60,33 77,76

Červenec 19,01 23,06 22,71 47,05 61,55 37,09

Srpen 16,55 17,01 28,00 51,87 49,51 77,93

Září 19,54 19,41 20,27 59,79 60,23 80,94

Říjen 16,90 17,09 22,24 59,70 65,91 74,01

Listopad 19,06 19,08 21,19 51,77 48,83 59,65

Prosinec 20,84 22,62 22,78 44,43 39,64 56,59

Průměr 20,66 23,05 24,88 29,46 46,59 49,36 55,33 66,25

Pramen: ČSÚ

SPOTŘEBA OVOCE V ČR

Od roku 1990 došlo v ČR ke změnám ve spotřebě ovoce mírného pásma a ovoce jižního. Zvýšenou celoroční nabídkou lépe tržně upraveného a tříděného ovoce ze zahraničí (do té doby v republice velmi nedostatkového) se začala v ČR zvyšovat spotřeba jižního ovoce a klesla spotřeba ovoce mírného pásma. Výrazný obrat ve struktuře spotřeby ovoce nastal až v roce 1996. Spotřebitelská cena z důvodu přebytku nabídky ovoce m. p. (zejména jablek) na trhu klesla v tomto roce ve srovnání s předchozím obdobím téměř o 10 %, zatímco spotřebitelské ceny jižního ovoce zůstaly na vyšší cenové úrovni. Tato skutečnost ovlivnila znatelně spotřebu ovoce mírného pásma, která vzrostla v roce 1996 ve srovnání s rokem 1995 téměř o 8 %, kdežto spotřeba jižního ovoce klesla za stejné období o 5 %.

Spotřeba ovoce v ČR v hodnotě čerstvého (kg/osoba/rok) (tj. přepočet všech výrobků z ovoce na hodnotu ovoce čerstvého)

Ukazatel 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 *1997

Ovoce celkem 70,5 59,7 64,4 69,5 72,7 71,5 72,1 73,5 72,5

z toho :

- ovoce m.p. 53,6 44,8 45,6 47,0 48,5 42,4 39,1 42,1 42,5

- jižní ovoce 16,9 14,9 17,8 22,5 24,2 29,1 33,0 31,4 30,0

Poznámka: * - odhad MZe

Pramen: ČSÚ

Dlouhodobá tendence růstu spotřeby čerstvého ovoce mírného pásma byla i v roce 1996 zachována. Naopak došlo k přerušení rostoucího trendu spotřeby jižního ovoce. Celoroční dostupnost ovoce mírného pásma na trhu prakticky znamená setření rozdílů v nabídce a spotřebě tohoto a jižního ovoce (zejména v zimních měsících).

V dalším období lze předpokládat jen pozvolné zvyšování spotřeby ovoce mírného pásma i ovoce jižního. Tento předpoklad však bude platit pouze v případě stávajícího vývoje relací cen mezi ovocem mírného pásma a jižním ovocem. Při změně relací vývoje cen (tzn. nižší cenová hladina u ovoce m. p.) je možné očekávat, že spotřeba ovoce mírného pásma bude stoupat rychleji než ovoce jižního.

Rozvojem supermarketů v ČR a stylem jejich nabídky se zásadně změnily podmínky nákupu. Došlo k vyššímu spotřebnímu standardu nákupu, odezněla i výlučnost zahraničního sortimentu. Na druhé straně se tím ztrácí cenová výhoda českých výrobků, protože se snižuje rozdíl ve spotřebitelské ceně mezi našimi a zahraničními výrobky při srovnatelné kvalitě. Značným problémem je zařazení sortimentu českých výrobků do sítě supermarketů. Pro české výrobce to představuje nutnost zajištění dostatečného objemu nabídky a zachování plynulosti dodávek za předpokladu udržení stabilní kvality a odpovídajících cen. Přístup do obchodních řetězců a budování značek rozhoduje o faktickém podílu českých výrobků na trhu.

Spotřebitelské ceny v supermarketech jsou v současné době příznivé, ale je nebezpečí, že po získání vlivu na podstatnou část trhu může dojít k poměrně rychlému a výraznému zvýšení cen. Je reálné očekávat utlumení růstu příjmu obyvatel a růst cen služeb, zejména nájmů a plateb za energii apod. Tento vývoj výdajové struktury obyvatelstva s sebou přinese i nižší výdaje za potravinářské zboží, a tím i za ovoce.

Spotřeba ovoce v ČR v hodnotě čerstvého podle jednotlivých druhů v kg/os./rok

Druh 1990 1992 1993 1994 1995 1996

Jablka 14,5 24,3 27,5 20,5 17,8 19,0

Hrušky 1,9 2,7 2,8 2,6 2,6 2,1

Švestky 1,1 2,2 2,2 2,4 2,4 3,9

Třešně 0,8 2,0 1,9 1,6 1,5 1,2

Višně 0,3 1,1 0,9 0,8 0,5 0,6

Meruňky 1,1 2,0 1,0 1,1 1,6 2,1

Broskve 1,5 2,1 2,1 2,8 2,5 3,1

Rybíz 1,1 2,5 2,4 2,2 1,8 2,0

Angrešt 0,6 1,3 1,1 0,9 1,0 0,9

Jahody zahradní 1,4 2,3 2,0 2,2 2,2 2,0

Ostatní ovoce m.p. 0,3 0,8 0,9 1,0 0,9 0,8

Vinné hrozny 0,9 1,3 1,3 1,8 1,9 2,0

Lesní plody . 2,4 2,4 2,5 2,4 2,4

Citróny

a grapefruity . 5,4 3,2 3,5 2,9 2,7

Pomeranče,

mandarinky . 6,9 9,6 11,8 12,5 11,8

Banány . 9,8 9,9 11,7 15,6 14,6

Ostatní jižní ovoce . 0,4 1,5 2,1 2,0 2,3

Poznámka : v roce 1991 ČSÚ údaje o spotřebě dle jednotlivých druhů nesledoval

Pramen: ČSÚ

Lze konstatovat, že i když spotřeba ovoce celkem dosahuje v ČR v současné době objemu přibližně 73 kg/os./rok, je stále ještě ve srovnání s evropskými státy na nízké úrovni. Například ve Francii, Německu nebo Rakousku činí průměrná roční spotřeba ovoce na jednoho obyvatele cca 110 - 116 kg. Naproti tomu není příliš pod úrovní spotřeby ovoce ve většině severských členských států EU, např. ve Velké Británii se průměrná spotřeba ovoce na jednoho obyvatele pohybuje okolo 62 kg a v Dánsku okolo 66 kg.