Střední Evropa včetně ČR má šanci na nadprůměrně vlhkou zimu

Česko a celá střední Evropa má podle aktuálního předpovědního modelu šanci, že zimní měsíce budou srážkově nadprůměrné proti průměru let 1993 až 2015. Srážek by mohlo být více až o 50 milimetrů, což, jak zdůrazňují tvůrci projektu InterSucho z ústavu CzechGlobe, není málo. Uvedli to na svém účtu na síti X. Jelikož další aktuální model předpovídá, že zima ve střední Evropě bude o jeden až dva stupně teplejší, než je průměr, dá se podle odborníků očekávat, že bude část srážek v zimě dešťová, nikoliv sněhová, přičemž sníh by byl cennější na doplňování vysušené krajiny.

Jde o modely ECMWF, tedy Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí. To, že mají být prosinec, leden a únor teplejší a deštivější jako celek, neznamená, že nemohou nastat mrazivé epizody či období bez sněhu a deště.

Doplnění vodních zásob bude přes zimu klíčové s ohledem na to, v jakém stavu jsou zdroje nyní. Řada hlásných profilů na řekách a potocích v Česku je stále pod hranicí sucha a stejně tak chybí velké množství vody v přehradách, vyplývá z webu Českého hydrometeorologického ústavu a také z webů jednotlivých povodí. I po mírných deštích minulých dnů do nich stále přitéká méně vody, než z nich odtéká. Špatně jsou na tom přehrady, jež spravuje Povodí Vltavy. Z velkých přehrad jsou na tom nejhůře Orlík, který je naplněný z 19 procent, Hracholusky z 33 a Lipno ze 43 procent. O málo lépe je na tom Římov s 50 procenty, Nýrsko se 62 a Želivka jako zásobárna pitné vody pro Prahu je na 78 procentech. Slapy, které momentálně dotují průtok Vltavy dále po proudu, jsou na 56 procentech.

Nepříliš dobře jsou na tom Vranovská a Vírská přehrada v povodí Moravy. První je naplněná jen z 25, druhá ze 41 procent. Další velké přehrady v povodí jsou na tom o něco lépe - Brněnská přehrada je plná ze 75 procent, Dalešice ze 78, dolní nádrž v soustavě Novomlýnských nádržích ze 64 procent a horní a střední nádrž jsou plné zcela. V povodí Labe je na tom poměrně dobře nádrž Josefův Důl s naplněností 83 procent, hůře už Rozkoš s 54 a Seč s 50 procenty.

Poměrně nejlépe jsou na tom přehrady v Povodí Odry. Nejnižší naplněnost hlásí Šance se 64 procenty, Těrlicko a Žermanice jsou naplněné z 80, respektive z 81 procent, Slezská Harta ze 79 procent a Kružberk dokonce z 92 procent.

V povodí Ohře jsou nádrže Fláje a Přísečnice v Krušných Horách naplněné z 60 procent, Nechranice jsou plné ze 71 procent. Ještě lépe je na tom Jesenice naplněná z 87 procent.

Stavy nádrží a průtoky v řekách odrážejí současnou nasycenost půdy vodou. Zatímco v povrchové vrstvě je půda nasycená či téměř nasycená s výjimkou jižní Moravy, v hlubší vrstvě od 40 centimetrů do jednoho metru dlouhodobě přetrvává velmi nepříznivá situace. Podle aktuálních údajů na webu InterSucha je tato vrstva nasycená pouze v Krkonoších, Jizerských horách a v jejich podhůří, v Orlických horách, v části Jeseníků a Beskyd a v zanedbatelné části Krušných hor a Šumavy. V této vrstvě je stále ve velké části republiky jen do 15 milimetrů vody. Dosavadní srážky totiž zůstávaly v horní vrstvě a ještě koncem října tvůrci InterSucha uváděli, že napršenou vodu do hloubky nepustí stále aktivní vegetace.

Autor: ČTK