CHKO: Sucho snížilo stavy raků v Českém lese, kůrovec se zatím moc nešíří

Letošní vedra a sucha omezila populaci raků v Českém lese. Kůrovcem napadeného dřeva ale výrazně nepřibylo. Zástupci chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les proto doufají, že zima nebude teplá a jaro horké, což by množení lýkožrouta podpořilo. ČTK to řekl ředitel CHKO Tomáš Peckert.

V CHKO Český les žijí dva přísně chránění čeští raci - kamenáč a říční, ale také dva invazní druhy z USA, lidově nazývaní američtí raci - signální a pruhovaný, kteří se rychle množí, vytlačují české druhy a přenášejí račí mor. "Českých raků rozhodně ubývá, každým rokem. Je to způsobeno jak račím morem, tak i horkem a suchem," uvedl Peckert. Letošní vedra určitě zanechala stopy na jejich stavech. "Řada i větších toků byla prakticky vyschlá. Takže k oslabení populací rozhodně došlo," řekl. Kromě vyschnutí toku je pro raky problémem zahřátí vody. "Pokud je teplejší než 25 stupňů, tak už je to pro ně likvidační," řekl.

Populace amerických raků v Českém lese se rozšiřuje. "Lidé je často chovají doma, a když už je nechtějí nebo se jim namnoží, tak je vypustí do volné přírody a to je obrovský problém. Americkým rakům se u nás velmi dobře daří. Jsou přenašeči račího moru, který likviduje naše raky," uvedl ředitel. Navíc jsou konkurenti dalším vodním živočichům - obojživelníkům, bezobratlým a dalším.

Pro posílení populace českých raků je zásadní péče o biotopy. "Aby se zadržovala voda v krajině, aby se dešťová voda nedržela jenom v nádržích, ale také v půdě. A aby toky měly přirozenější charakter k přežití živočichů - dostatek úkrytů, vegetace i třeba nějaké mrtvé dřevo," řekl Peckert. Zadržování vody pomáhá bobr, jehož populace v Českém lese ale teď lehce klesá. Díky němu se za 30 let řada toků začíná zase podobat původním potokům, doplnil.

Sucho letos výrazně zasáhlo celý Český les. "Většina srážek šla buď spodem na Šumavu nebo severem přes Krušné hory. U nás prakticky nepršelo, takže dopad sucha pociťujeme v mnoha ohledech," řekl Peckert.

Kůrovec sice nezpůsobil výrazné problémy, ale nedokáže předpovědět, jaký vliv bude mít sucho na jeho rozšíření v příštích letech. "Stromy jsou oslabené obecně, primárně vystresované suchem, takže lákají veškeré škůdce. Otázkou je, jak bude vypadat zima a jaro a podle toho se bude odvíjet příští rok," uvedl ředitel. Pokud by bylo velké sucho hned od jara, byl by to určitě bude velký problém nejen pro stromy, ale třeba i pro obojživelníky, raky, ryby i pro řadu druhů rostlin.

CHKO Brdy mají podle šéfa správy Bohumila Fišera výhodu v tom, že v Brdech i ve velkém suchu při přechodech bouřkových pásem vždy trochu vody spadne. "Akutní problém není výrazný, ale dlouhodobě to bude mít efekt v tom, že stromy budou vystresované, a je dost pravděpodobné, že třeba příští rok, pokud by byla stejná situace, tak by mohl zase nastoupit kůrovec ve větší míře," řekl.

Podle šéfa brdské divize Vojenských lesů a statků Zbyňka Nejmana byl už k podzimu výskyt kůrovce mírně vyšší. Firma vyhledává napadené stromy, ale vyšší kůrovcovou těžbu neměla. "Ale uvidí se na jaře," uvedl. Podle něj by bylo nepříjemné, když by hned začala horka a sucha.

V CHKO Brdy žije kromě raků kamenáče a říčního ještě rak bahenní, američtí raci se tam zatím nevyskytují. Fišer apeluje na návštěvníky, aby tyto korýše třeba z vyschlých toků nepřenášeli, ale aby vždy kontaktovali orgány ochrany přírody. "Aby nedošlo k šíření račího moru, protože běžný člověk amerického raka od našeho nepozná," dodal.