Vliv zvěře na přirozenou obnovu lesa v přírodních rezervacích Beskyd

Strnady – 27. srpna – Rozpad smrkových porostů, jenž proběhl v posledních decenniích napříč střední Evropou, má zásadní dopad na lesnický sektor. Zatímco hospodářské důsledky kalamity jsou celkem dobře známy a veřejně diskutovány, o jejích dopadech na chráněná území toho víme zatím méně.

Dosud byla věnována jen omezená pozornost otázce, jaký má aktuální rozpad sekundárních jehličnatých porostů v České republice dopad na biodiverzitu. Příležitost ke studiu nabízejí nepůvodní porosty vyskytující se v maloplošných chráněných územích, jež byly v řadě případů ponechány bez zásahu, a stále tak poskytují možnost monitorovat průběh spontánní sukcese v jednom z nejvíce zastoupených typů lesní vegetace u nás.

Tuto problematiku studovali vědci z Mendelovy univerzity a výsledky publikovali v článku Bylinné patro a zmlazení dřevin v sekundárních smrčinách ovlivněných kůrovcovou gradací ve vybraných zvláště chráněných územích Beskyd, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu. Článek byl podpořen Evropskou unií, programem Horizont Evropa, projekt EXCELLENTIA, č. 101087262.

Ve studii vědci prezentují prvotní výsledky monitoringu nepůvodních smrkových porostů zasažených kůrovcovou kalamitou, který byl realizován ve čtyřech maloplošných zvláště chráněných územích severní části CHKO Beskydy: NPR Mazák, NPR Mionší, PR Ropice a PR Velký Polom. Předmětem ochrany zde jsou lesní společenstva 5.–7. lesního vegetačního stupně, zejména přirozené či přírodě blízké horské třtinové smrčiny, smrkové bučiny a jedlobučiny.

V minulosti byla část plochy rezervací přeměněna ve smrkové monokultury či druhově chudé smrčiny, které v souvislosti s klimatickými změnami a kůrovcovou gradací postupně odumírají. Výzkum se zaměřoval na strukturu bylinného patra, zmlazení lesních dřevin a objem mrtvého dřeva. V zájmových územích bylo založeno celkem 44 trvalých výzkumných ploch.

Výsledky ukazují, že přirozená obnova lesa probíhá značně nerovnoměrně jak prostorově, tak druhově. Rezervace se výrazně liší v její hustotě, kdy početnost semenáčků je více než 15× vyšší v PR Velký Polom oproti NPR Mazák, kde dosahuje počtu pouhých 1150 ks/ha, což je však stále dostatečný počet pro obnovu lesa. Průměrný počet semenáčků na všech plochách činil 9371 ks/ha (max. 34 100 ks/ha). Pouze na čtyřech plochách nebyl nalezen žádný. Většinu semenáčků tvořily jeřáb ptačí (45 %) a smrk (25 %). Zmlazovaly také další druhy dřevin, ve větší míře zejména javor klen (11 %) a buk (10 %). Z ostatních druhů byly zjištěny jedle, jasan, bříza, bez černý, vrba jíva, líska obecná a jírovec maďal.

V níže položených rezervacích (NPR Mionší, PR Ropice) se daří zvláště přirozené obnově buku, zatímco ve výše položených rezervacích (NPR Mazák, PR Velký Polom) se obnovuje hlavně smrk. Specifikem PR Velký Polom je zmlazení jeřábu, které je tak intenzivní, že se jeřáb může stát dominantou obnoveného porostu. Charakteristické je hloučkovité zmlazení, ze kterého se postupně utváří rozvolněný, věkově, výškově a prostorově diferencovaný porost.

Důležitý je poznatek, že intenzita zmlazení se zvyšuje s množstvím stojícího mrtvého dřeva. Odstranění uschlých smrků tak paradoxně zpomaluje obnovu lesa. Podél turistických tras je však nutno zohlednit bezpečnost návštěvníků.

V důsledku intenzivního tlaku zvěře odrůstá na všech lokalitách nejúspěšněji smrk, který jako jediný nevykazuje zásadní poškození terminálů nebo bočních prýtů. Všechny ostatní druhy čelí masivnímu okusu. Dokonce ani buk nedosahuje početnosti a vitality, kterou bychom v jedlo-bukovém, smrko-bukovém, popř. i buko-smrkovém stupni očekávali, byť odrůstá trochu úspěšněji než ostatní listnáče. Z intenzity okusu na všech plochách je zřejmé, že ani vyvrácené stromy nebrání zvěři pohybovat se porosty a zmlazení zásadně poškozovat. Nelze tedy spoléhat na neprostupnost porostu.

Výsledky studie tak naznačují, že průběh sukcese dřevinného patra ve sledovaných zvláště chráněných územích není podmíněn pouze stanovištními poměry, ale významnou roli hraje také působení zvěře. Pokud se nepřistoupí k výrazné redukci jejich početních stavů nebo k cílené ochraně zmlazení, nová generace lesa může mít opětovně vysoké zastoupení smrku na úkor ostatních dřevin, zejména jedle a buku.

Článek Bylinné patro a zmlazení dřevin v sekundárních smrčinách ovlivněných kůrovcovou gradací ve vybraných zvláště chráněných územích Beskyd je ke stažení zde: https://doi.org/10.59269/ZLV/2026/2/789

Autoři článku: Přemysl Mácha, Tomáš Koutecký, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, e-mail: premysl.macha@mendelu.cz

Podle originálu připravil Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz