Kde je ministr, když jeho zemědělce trápí sucho?

Následky letošního sucha nepochybně pociťuje naprostá většina zemědělců. Na poplach už nějakou dobu bijí především chovatelé skotu a dalších hospodářských zvířat, protože nemají dostatek vlastního krmiva. Kvůli jarnímu suchu nenarostlo. Některým farmám již dokonce dochází i voda k napájení zvířat. Sedláci z Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) už v této souvislosti dvakrát oslovili ministerstvo zemědělství s některými návrhy, mezi než patří například snížení povinného zatížení pastvin dobytčími jednotkami, avšak výsledkem je pouze možnost požádat si individuálně o výjimku z povinnosti kvůli zásahu vyšší moci. 

Ministerstvo zemědělství přitom slíbilo v polovině července, že podmínky dopracuje a vyjasní, ale zatím se tak nestalo. Extrémní sucho si však kvůli svým dopadům na celý zemědělský sektor žádá dlouhodobý koncepční přístup, a ne pouze následnou výjimku – zvláště, když je obecně zřejmé, že Česko vysychá dlouhodobě a běžné srážky na tom nic nespraví. To vše vyžaduje od klíčových aktérů zájem na hlubším, a hlavně aktivním řešení situace. A také, aby o něm byli informováni zemědělci, kterým už dochází síly a naděje. Ministerstvo sice aktivně řeší dotační podporu tuzemského zpracování produkce masa i mléka, ale sucho jako by skoro neexistovalo, nebo bylo pouze lokálním ojedinělým problémem. Zatímco v médiích se objevují zprávy o vybíjení krav v Rakousku nebo o tom, že v regionech dochází ke krádežím sena jako vzácné komodity, a na některých farmách dochází zdroje vody pro bezpečné napojení zvířat, šéf resortu zemědělství Martin Šebestyán oznamuje s dalšími třemi ministry miliardovou stavbu jezu na dolním Labi v Děčíně, který řeší prakticky pouze jeho splavnost v době dostatku vody. Je také s podivem, že tento všudypřítomný problém nechává chladným takové organizace, jako je třeba Agrární komora nebo Zemědělský svaz, které laxní přístup resortu asi nevadí. Přitom za minulé vlády, která poprvé úplně nepřihrávala velkým podnikům, byli jejich zástupci opakovaně v ulicích s katastrofickými scénáři po dílčích změnách v některých dotacích. Čím to asi je, že zástupci těchto organizací v této naprosto evidentně fatální situaci dnes směrem k vládě mlčí?

Přitom data například z portálu Intersucho dlouhodobě potvrzují to, co zemědělci přímo pociťují na svých hospodářstvích: letošní rok už je výjimečný, protože se projevuje nedostatek jarních srážek v kombinaci s rekordními teplotami. Jak je možné, že vládní politici nepřichází s opatřeními, která by zemědělcům reálně pomohla ve složité situaci a zároveň nabídla řešení do budoucnosti, kdy se nepříznivý stav může opakovat či ještě zhoršovat? Mlčení ministerstva zemědělství k tomuto velkému aktuálnímu problému je pro sedláky z ASZ ČR zcela nepochopitelné.

Letošním suchem samozřejmě nejsou postiženi všichni zemědělci stejnou měrou, nižší sklizeň některých plodin ještě nemusí z dlouhodobého hlediska znamenat velký problém. Některým farmářům ale reálně dochází voda ve studních a přímo ohrožuje jejich hospodaření. Sucho způsobuje velké lokální výkyvy v cenách sena, zásoby krmiva z minulých let chovatelům hospodářských zvířat nevydrží věčně. Jak potvrzuje například nedávná zpráva České tiskové kanceláře (ČTK), kvůli záchraně šlechtitelských chovů musí někteří farmáři z Plzeňského kraje nakupovat drahé seno až v Polsku. Problém se netýká jen soukromých zemědělců, ale také družstev a větších podniků. To už by se pan ministr a vláda měli probudit.

Přístup ministerstva zemědělství dobře ilustruje nedávná reakce na podnět ASZ ČR k přechodnému snížení minimálního povinného průměrného zatížení ploch zvířaty, počítaného jako množství dobytčích jednotek na hektar. Povinné minimální zatížení je jednou z podmínek pro získání dotace v oblastech s horšími produkčními vlastnostmi půdy, zvýšenou náročností na zpracování půdy a omezenými možnostmi využití půdy (tzv. ANC oblasti). Na pastvinách musí mít zemědělec povinně určité množství zvířat, aby o dotaci nepřišel. Ministerstvo místo toho nabídlo zemědělcům možnost využít institut ohlášení zásahu vyšší moci s tím, že jednotlivá ohlášení budou posuzována následně individuálně na základě konkrétních okolností daného případu a s využitím údajů dostupných veřejné správě. Tento postup podle ministerstva umožní zohlednit skutečné dopady sucha na konkrétní podniky při současném zachování základních principů a podmínek schváleného Strategického plánu Společné zemědělské politiky. Místo toho, aby ministerstvo předem zjednodušilo chovatelům život během náročného období, bude po nich chtít důkazy o zásahu vyšší moci, které bude posuzovat úředník. To vše v době, kdy ministerstvo představuje novou strategii zaměřenou na udržení chovu skotu, navýšení stavů býku ve výkrmu a podporu zpracování produktů s vyšší přidanou hodnotou. Má politické vedení ministerstva zemědělství opravdu představu, že v takové situaci se budou chtít zemědělci zavazovat k navyšování chovů?

Naše selská organizace tento týden znovu zpracuje a zašle na MZe návrhy na další možnou pomoc a potřebná opatření na pomoc zemědělcům, které se postupně scházejí z členské základny. Letošní sucho totiž pro mnoho zemědělců představuje katastrofu srovnatelnou s živelnou pohromou. Sucho ale není příliš vizuálně atraktivní a působí pomalu. Zkušený politik, aby se moc prací nezpotil, si proto raději počká na dobu, až bude pršet a lidé budou mít jiné starosti.

Místo toho, aby ministři zemědělství i životního prostředí v současné situaci podpořili soubor opatření, která zajistí tolik potřebné skutečné plošné zadržování vody v krajině, nechají se vyfotografovat při oznámení miliardové stavby jezu na Labi v Děčíně, v blízkosti nejníže položeného místa v ČR. Domnívám se, že v době, kdy někteří sedláci musí nakupovat drahé seno v zahraničí, aby nemuseli vybíjet chovaná hospodářská zvířata, by měl být ministr zemědělství mnohem více vidět a zemědělci by měli být ujištěni, s čím mohou počítat. Současná pasivita bohužel potvrzuje, že malé podniky a rodinné farmy, které svojí činností kromě živočišné výroby zajišťují také vlastní produkci krmiva na přilehlých pozemcích, jsou zřejmě pod rozlišovací schopnost ministra Šebestyána. Ptám se tedy: má resort nějaký plán krátkodobých i dlouhodobých opatření, jak řešit sucho a počítá se v něm i s běžnými lokálními farmami a sedláky?

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR