Komora potravinářů: Nové nařízení EU o obalech promítnou výrobci do cen potravin

Nové evropské nařízení o obalech, které dnes vstupuje v platnost, povede podle potravinářů ke zdražení potravin. ČTK to v tiskové zprávě sdělila Potravinářská komora ČR. Výrobcům podle komory v souvislosti s nařízením vzniknou vysoké výdaje, které budou muset promítnout do cen. Potravináři se obávají i nárůstu byrokracie. Unijní nařízení zavádí nové požadavky na výrobce obalů, jejich recyklovatelnost či označování. Většina nejvýznamnějších pravidel začne platit od roku 2030.

Potravináři kritizují zejména nejasnost nařízení. Hrozí podle nich, že firmy budou muset v následujících letech obaly a výrobu několikrát předělávat podle toho, jaký předpis vyjde v platnost. "Výrobci vůbec netuší, co přesně mají plnit, protože nařízení je nejasné a místy nesplnitelné a prováděcí předpisy vycházejí se zpožděním a některé stále chybí. Pokud mají firmy měnit obaly, musí jít o jednorázový promyšlený krok," uvedl ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU Potravinářské komory ČR Jiří Šír.

S novou legislativou vzniknou potravinářům podle komory vysoké náklady. Budou muset investovat do nových technologií, materiálů i jejich testování. Přechod na nové obaly přitom finančně zatíží celý dodavatelský řetězec. Podle komory tak lze předpokládat, že se výdaje postupně promítnou do cen potravin.

Nařízení v první fázi zavádí zejména pravidla pro výrobce obalů, jde například o omezení takzvaných věčných chemikálií PFAS. Od dnešního dne není možné pro potraviny uvádět na trh takové obaly, které by obsahovaly per- a polyfluorované alkylové látky (PFAS) v koncentraci rovnající se nebo vyšší než limitní hodnoty stanovené v nařízení. Běžní spotřebitelé si podle Evropské komise bezprostředních změn téměř nevšimnou.

Většina firem podle potravinářů takové obaly již nepoužívá a nová povinnost pro ně představuje spíše byrokratickou překážku. Povinné testování obalů navíc podle potravinářů vyjde na stovky eur. Komora zároveň poukázala na nedostatečnou kapacitu laboratoří, které dokážou analýzu provést. V EU je jich šest.

"Evropské legislativě se věnuji dlouho, ale s takovou mírou zbytečné byrokracie jsem se zatím nesetkal. Po nařízení o odlesňování řadím obalovou legislativu k tomu nejbyrokratičtějšímu, co z Bruselu vzešlo," uvedl Šír.

V následujících letech přijdou další změny, počítá se mimo jiné s povinností využívat alespoň 40 procent vratných a opakovaně použitelných přepravních obalů. Opakovaně použitelné obaly budou muset nově nést jednotné označení.

Podle komory jsou ekologické cíle prospěšné, musí být ale v praxi reálné a proveditelné a nesmí být zaváděné na úkor ochranné funkce obalů. "Pokud kvůli nefunkční regulaci slevíme z funkcí obalu, vzroste plýtvání potravinami, což má na životní prostředí ve výsledku podstatně horší dopad než samotný obal," podotkla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Nařízení podle potravinářů nejvíce dopadne na malé podniky, které nemají personální ani finanční možnosti řešit novou výrobu a administrativu. Komora chce proto prosadit konkrétní úpravy v nařízení, které povedou ke snížení byrokratické zátěže. "Cílem je celou legislativu zásadním způsobem zjednodušit a přizpůsobit ji reálným možnostem podnikatelů v praxi," uvedla komora.