„Jsme zděšeni.“ Půda pro Babiše, nový zákon má pomoct agropodnikům, odpůrci mají plán

Revoluční změně ve způsobu prodeje zemědělské půdy v Česku chceme zabránit za každou cenu, tvrdí malí farmáři. „Je to celé vymyšlené jen pro velké agropodniky, které žijí na pronajaté půdě,“ říká šéf Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jaroslav Šebek o chystané vládní novele. „Jsme kategoricky proti,“ říká s tím, že ve hře jsou i demonstrace.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) chce zavést předkupní právo zemědělců na pole, kde hospodaří. Majitelé půdy by ji tedy v případě prodeje měli nabídnout nejprve lidem, kteří ji obhospodařují. Tento záměr má vláda ve svém legislativním plánu.

„Zabráníme spekulacím ze zemědělskou půdou a zavedeme předkupní právo pro aktivní zemědělce,“ sliboval premiér Babiš před několika měsíci ve sněmovně.

Ovšem Asociace soukromého zemědělství ČR kritizovala tento plán už dřív. „Jsme naprosto zděšeni, že se něco takového chystá. My jako soukromí zemědělci o toto nestojíme, my jsme kategoricky proti. Zásadně, principiálně,“ řekl předseda ASZ Jaroslav Šebek.

Teď Šebek deníku Aktuálně.cz řekl, že by asociace, která reprezentuje především lokálně hospodařící zemědělce, neváhala podat ústavní stížnost. „Rozhodně bychom ústavní stížnost podali a rozhodně budeme připraveni,“ tvrdí Šebek.

Podle něj by šlo o zásadní prolomení vlastnického práva. Záměr je krajně nebezpečný, má potenciál ohrozit fungování státu a zejména by šlo o nasměrování majetku, který je nejdůležitější pro zemědělskou výrobu, k velkým a supervelkým podnikům, argumentuje Šebek.

Předkupní právo na pronajatou zemědělskou půdu by umožnilo definitivní přesun půdy do rukou několika velkých hráčů, tvrdí Šebek.

Například z analýzy redakce iRozhlas.cz vyplývá, že z předkupního práva by v absolutních číslech těžil nejvíce Agrofert s 96 tisíci hektarů pronajatých polí. Jinými slovy: koncern, který premiér Andrej Babiš coby vlastník přesunul kvůli střetu zájmů do svěřenského fondu a říká, že už s ním nemá nic společného, hospodaří na půdě, kterou si ze tří čtvrtin pronajímá.

„Bude z toho těžit pan premiér a jeho firmy – a proto se to předkládá. A prodává se to s pohádkou, že se to dělá pro malé zemědělce, ale není to pravda, my jsme kategoricky proti tomu,“ řekl Šebek Aktuálně.cz. Premiéra Babiše loni v prosinci na výročním zasedání sedláků a rodin nazval v souvislosti s legislativním plánem vlády zavést zmíněné předkupní právo nenasytným a cynickým oligarchou.

„Sedláci z naší asociace mají většinu obhospodařované půdy ve vlastnictví. Je to celé vymyšlené jen pro velké agropodniky, které žijí na pronajaté půdě,“ míní Šebek.

Předkupní právo lze dnes podle Šebka kdykoli sjednat, pokud bude vlastník i pachtýř (nájemce zemědělské půdy – pozn. red.) chtít. Není tedy potřeba ho dávat jako povinnost do zákona. „Předkupní právo má svou majetkovou hodnotu a o tu by byli zákonem za bílého dne okradeni všichni vlastníci zemědělské půdy,“ varuje.

Vlastnické právo bude asociace podle slov svého šéfa hájit do posledních sil. „My jsme nikdy za nic nedemonstrovali, ale tady v této situaci bychom to možná přehodnotili. Nechceme nikoho strašit, ale tohle máme jako absolutní prioritu,“ říká Šebek.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) před měsícem deníku Aktuálně.cz řekl, že jsou čtyři varianty změny příslušného zákona a předkupní právo je pouze jednou z nich.

„Stále platí, že pokračují jednání ohledně čtyř možností regulace trhu se zemědělskou půdou. V současné době jsou doplňovány věcné podklady, na jejichž základě bude zvolena nejvhodnější varianta legislativního řešení,“ potvrdil nyní pro Aktuálně.cz mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.

Další ze zmíněných čtyř variant je, že by majitelé půdy měli mít nějakou neveřejnou ohlašovací povinnost dát zemědělcům vědět, že zvažují prodej půdy. Zastánci návrhu tvrdí, že v Česku je běžné, že majitelé prodají půdu překupníkům, kteří ji obratem prodávají s velkým ziskem zemědělcům. Nový zákon by se podle posledních informací mohl dostat k poslancům už letos na podzim.

Zemědělci v Česku hospodaří ze 72 procent na pronajaté půdě, což je výrazně nad průměrem Evropské unie, který vychází na 46 procent. Zákon by podle některých mohl tento stav „narovnat“.

Holding Agrofert na dotaz, zda by měl zájem o koupi nějaké pronajaté půdy, na které hospodaří, uvedl, že to s přípravou popsané legislativy nesouvisí. „Pokud máme o koupi konkrétní půdy zájem, oslovíme majitele, což můžeme udělat i nyní. Stejně tak majitel má nyní, stejně jako bude mít v budoucnu, možnost prodat nejvyšší nabídce,“ uvedl mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.

Podle Heřmanského je důležité, že se společnost dozví, že půda, kterou má pronajatou a na které hospodaří, mění majitele. „To dnes zákon nevyžaduje a ne vždy se to tak hospodařící zemědělec dozví. Ani v takovém případě to nebude automaticky znamenat, že hospodařící zemědělec bude mít o koupi zájem,“ namítá Heřmanský. „A mimochodem, regulace ohledně předkupního práva na zemědělskou půdu je v okolních státech, ale třeba i ve Francii a dalších zemích mnohem tvrdší. My po ničem takovém nevoláme, jen považujeme za rozumné, aby byla neveřejná ohlašovací povinnost prodeje zemědělské půdy,“ pokračuje mluvčí Agrofertu.

 „Samotné předkupní právo vnímáme jako snahu zachovat půdu v rukou českých zemědělců, kteří na ní hospodaří. S mnoha majiteli půdy, kterou máme propachtovanou, máme dobré vztahy. Vidí, že na ní dobře hospodaříme, a když se rozhodnou ji prodat, obrací se na nás,“ tvrdí Heřmanský.

A pokud někdo bude chtít prodat půdu spekulantovi či investorovi za nejvyšší možnou cenu, samotné předkupní právo bude podle něj pouze administrativním zdržením, nikoli překážkou.

Velkým zastáncem předkupního práva je také předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který tvrdí, že jedině díky změně zákona stát zabrání tomu, aby zemědělskou půdu získávali spekulanti a investiční fondy.

Proti plánu na předkupní právo na nákup zemědělské půdy tvrdě protestovala opozice. „Budeme bránit tomu, aby se z české půdy stal další dílek impéria Andreje Babiše,“ sliboval před dvěma měsíci na půdě Poslanecké sněmovny pirátský poslanec Martin Šmída.

Autor: Petra Jaroměřská