Sledování propojenosti zemědělců zatím slouží více k buzeraci než k ochraně hospodářské soutěže

Rodinné farmy se musí v poslední době potýkat s novými požadavky Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) na prokázání propojenosti samostatně podnikajících fyzických osob a jednotlivých členů rodiny kvůli zařazení do kategorie mikropodniků a malých a středních podniků. SZIF se přitom odvolává na stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tento přístup ale podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) neodpovídá smyslu a cílům Společné zemědělské politiky a už vůbec ne míře rizika obcházení pravidel nebo zneužití veřejných prostředků. Zástupci Asociace se proto v pondělí 8. prosince setkali s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou i dalšími představiteli této instituce a projednali další možný postup k vyjasnění výkladu a nápravě stavu, který způsobuje sedlákům nežádoucí a zbytečné komplikace. Síťování a spolupráce je totiž v podmínkách mikropodniků i malých podniků na venkově žádoucím jevem a také smyslem fungování ve venkovském prostoru, a i podstatou rodinných podniků. Hospodářskou soutěž narušuje významně spíše propojování těch velkých a největších podniků, kterou naopak SZIF systematicky nesleduje. Jde o zcela bizarní situaci, která má potenciál otrávit většinu běžných sedláků a dát naopak další prostor neprůhledným nebo málo průhledným koncernům a holdingům.

Prohlášení o zařazení podniku do kategorie mikropodniků, malých či středních podniků (MSP) musí zemědělští podnikatelé nově dokládat v rámci žádostí o některé typy dotací. Zatímco například Podpůrnému garančnímu a lesnickému fondu (PGRLF) stačí forma čestného prohlášení navíc bez uvádění rodinných vazeb, SZIF požaduje po žadatelích podrobný popis vztahů mezi jednotlivými členy rodin a jejich i samostatným podnikáním. Účelem tohoto opatření je pravděpodobně zabránit tomu, aby o dotace určené pro malé a střední podniky nežádaly podniky, které již do této kategorie přímo nespadají. Reálně ale pak nastávají i takové situace, že například mladý začínající zemědělec z rodinné farmy rovnou spadne do vyšší kategorie podniku, resp. je mu přisouzen vyšší obrat kvůli svým příbuzenským vazbám na majitele či spolumajitele jiné farmy svého sourozence, bratrance, otce nebo dokonce strýce apod., ačkoli reálně sám ještě nemá prakticky nic a v podstatě teprve činí prvotní kroky ve svém podnikání.

SZIF začal shromažďovat informace o podnikatelských vazbách a podnikatelských aktivitách jednotlivých samostatně podnikajících fyzických osob především typu rodinných farem jako prevenci před údajným neoprávněným získáváním podnikatelských výhod souvisejících se sídlem a místem jejich podnikání či podnikáním na stejném či souvisejícím trhu, společnými odběrateli a dodavateli či společným užíváním strojů nebo i jenom zázemím. Zástupci SZIFu, se kterými před nedávnem jednali členové Předsednictva ASZ ČR, tuto svoji předběžnou opatrnost vysvětlují doporučením ÚOHS. Účelem je přitom ale hlavně zajistit, aby podpora určená malým a středním podnikům neputovala k propojeným korporátním podnikům (nikoliv tedy k samostatně podnikajícím fyzickým osobám), které by definici MSP obcházely. Prověřování vazeb mezi samostatnými fyzickými osobami v rodinných farmách tento účel a smysl žádným způsobem nenaplňuje. Jde naopak proti žádoucímu principu síťování a propojování, které na místní úrovni přispívá k rozvoji venkova. Zavádění byrokracie tohoto typu může svým dosahem jednoznačně odradit od podnikání v zemědělství začínající i stávající farmáře.

Zaváděná praxe SZIF tak v ČR mimo jiné zatěžuje malé podniky, zatímco rizikovější skupinu z hlediska možných škod představují především propojené a nesledované velké podniky. Nová evropská Společná zemědělská politika počítá se zastropováním části přímých plateb, které se bez funkčního sledování propojenosti podniků jako právnických osob a jejich statutárních orgánů neobejde. Jednání zástupců ÚOHS a ASZ ČR naznačilo možné cesty k tomu, aby sledování propojenosti zemědělských podnikatelů sloužilo ke skutečné ochraně hospodářské soutěže v souladu s pravidly dotačních programů EU. „Platební agentury musí propojenost žádajících zemědělských podniků sledovat kvůli tomu, aby bylo zřejmé, kdo je konečným příjemcem dotací. Měly by ale také respektovat podstatu evropského zemědělství, založeného na modelu rodinných farem, kde může mít každý člen rodiny na starost jinou část podnikání. Současná praxe, kdy může být každá rodinná farma automaticky ze strany SZIFu považována za podezřelou, že chce obcházet dotační pravidla, musí skončit. Zvláště když nefunguje sledování majetkové propojenosti u velkých podniků, které čerpají nesrovnatelně vyšší částky z veřejných rozpočtů a u kterých je míra složitosti vlastnických vazeb mnohem složitější, a tudíž i riziko nesprávně vyplacených dotací podstatně vyšší. Očekáváme, že tímto problémem, který ohrožuje naprosto většinu zemědělců, se bude prioritně zabývat také nový ministr zemědělství Martin Šebestyán,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR