Chybějící peníze mají dostat MŠMT, MZe, MPSV a zemědělství do konce listopadu

Resorty školství, spravedlnosti, zemědělství a sociálních věcí dostanou na chybějící mandatorní výdaje od ostatních ministerstev peníze do konce listopadu, shodla se dnes vláda v demisi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL). Každé ministerstvo podle něj přesně ví, kolik peněz už letos nestihne spotřebovat, poslat je tak má tam, kde chybí. Nejsou podle něj zatím peníze na platy soudců, ve školství i na Jurečkově ministerstvu práce a sociálních věcí.

Ministerstva mají věc zpracovat během tohoto a příštího týdne. V regionálním školství chybí podle Jurečky 3,5 miliardy korun. Kvůli chybějícím penězům vyhlásily minulý týden školské odbory stávkovou pohotovost. Ministerstvo zemědělství poptává miliardu až dvě, uvedl před jednáním vlády ministr v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL).

"Vítáme, že vláda v demisi napravuje situaci a schválila dofinancování peněz, na které školy naléhavě čekají. Stávkovou pohotovost odvoláme, až budeme mít jistotu, že prostředky byly skutečně rozepsány přímo na účty škol," napsal ČTK předseda školských odborů František Dobšík.

"Počítáme s tím, že do resortů by se měly peníze dostat zhruba během 14 dnů," upřesnil později Jurečka. Postup vlády hájil tím, že šetří výdaje na státní dluh, který zbytečně nezvyšuje.

Peníze v resortu školství chybí v souvislosti s převodem financování školníků či uklízeček na obce a kraje. Nepedagogy mají obce a kraje začít platit od roku 2026, původně vláda chtěla převést financování těchto pracovníků ve školách od letošního září. Ministerstvo školství minulý týden na sociální síti X uvedlo, že obavy z toho, že školy peníze nedostanou, nejsou namístě, školy podle něj obdrží finance včas a v plné výši. Jde o částku zhruba 3,7 miliardy korun. Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová již minulý týden uvedla, že stávková pohotovost bude trvat do doby, než školy peníze dostanou.

Peníze na listopad byly podle ministerstva školství již rozeslány, v prosinci dorazí finance na závěrečný měsíc roku, uvedl v úterý úřad. Podle něj je to standardní proces převodu peněz.

V případě zemědělství chybějí podle Výborného peníze pro lesní hospodářství a pro Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

Vláda v demisi: Neplatiči alimentů budou mít první půlrok vyšší úroky z prodlení

Lidé, kteří neplatí výživné na nezletilé děti, budou od příštího roku mít vyšší úroky z prodlení. V prvním půlroce budou za každý den činit 2,5 promile dlužné částky. Poté budou na běžné sazbě. Nařízení, které určuje výši úroků z prodlení, schválila dnes vláda v demisi. Na tiskové konferenci to oznámil končící ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předpis připravilo ministerstvo spravedlnosti.

"Po dlouhých debatách se přistoupilo k tomu, abychom výrazně zvýšili motivaci těch, kteří mají platit výživné, a to tím způsobem, že byla upravena speciální sazba úroků na neplacené výživné 2,5 promile denně po dobu prvních šesti měsíců... Snažíme se hledat cestu, jak motivaci (k placení) výrazně zvýšit," uvedl Jurečka.

Po dobu prvních šesti měsíců prodlení se bude od ledna uplatňovat zvýšená sazba, a to 2,5 promile dlužné částky za den. Po uplynutí půlroční doby bude platit běžná sazba, která podle nařízení odpovídá výši repo sazby stanové Českou národní bankou pro dané období ročně a která je zvýšená o osm procentních bodů. Podle podkladů k nařízení letos k 1. červenci činila repo sazba 3,5 procenta. U prodlení, které vzniklo po začátku druhého pololetí, tak úrok dosahuje 11,5 procenta ročně.

Pokud činí výživné 4000 korun měsíčně, při běžné sazbě je při čtyřměsíčním prodlení alimentů na jedno dítě úrok 380 korun, při půlročním 798 korun a při ročním 2964 korun. S novou zvýšenou sazbou to bude při čtyřměsíčním prodlení 3000 korun, při půlročním 6300 korun a při ročním pak 17.898 korun ve zvýšené. U dvou dětí běžné úroky činí při čtyřměsíčním prodlení 760 korun, při půlročním 1596 korun a při ročním 5928 korun. Ve zvýšené sazbě to nově bude při čtyřech měsících prodlení 6000 korun, při šesti 12.600 korun a při ročním 35.769 korun.

"Cílem je motivovat rodiče k včasnému placení a posílit ochranu dětí, které se samy nemají jak bránit a pro které je výživné často hlavním příjmem," uvedla v tiskové zprávě ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS). Dodala, že neplacení výživného není spor mezi dvěma dospělými, ale dopadá na potomky. "Zvýšený úrok má jasně říct, že na potřebách dítěte se šetřit nesmí," sdělila Decroix. Podle ní stát nemá jen trestat, ale má motivovat k odpovědnému chování.

Podle podkladů k nařízení začalo loni 3780 exekučních řízení k vymáhání výživného na nezletilé děti. Ve dvou předchozích letech bylo případů vždy 4200. Dětem neplatičů v tísnivé situaci posílá náhradní alimenty stát. Vyplácí až 3000 korun měsíčně, a to až šest let. V roce 2022 poskytl 159,3 milionu korun, loni o 110 milionů korun víc.

Podle resortu spravedlnosti nařízení navazuje na schválenou novelu občanského zákoníku. Od ledna začíná platit také novela trestního kodexu, která upravuje trestnost neplacení alimentů. Postih zachovává tam, kde dítěti hrozí nouze, upřesnilo ministerstvo spravedlnosti.

Autor: ČTK