Přirozená obnova smrku na výsypkách je úspěšnější než technická rekultivace
5. 11. 2025 | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Strnady, 5. listopadu 2025 – Přirozená obnova lesů na výsypkách po těžbě hnědého uhlí může být efektivnější než tradiční rekultivační postupy. Ukázala to nová studie týmu vědců z Univerzity Karlovy, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a Biologického centra AV ČR, která byla publikovaná v časopise Ecological Engineering.
Výzkum se zaměřil na porovnání růstu čtrnáct let starých smrků ztepilých v podrostu pionýrských dřevin na sukcesních (přirozeně se vyvíjejících) plochách a smrků vysazených na technicky rekultivovaných lokalitách v Sokolovské pánvi.
Hlavní výsledky
- Smrky rostoucí v přirozeně se vyvíjejících porostech byly výrazně vyšší a měly více chlorofylu a fosforu v jehlicích, zároveň vykazovaly vyšší podíl mykorhizních kořenových špiček.
- Půda na sukcesních plochách měla nižší pH a současně vyšší obsah ergosterolu i silnější mykorhizní kolonizaci kořenů, což dohromady vytváří příznivější podmínky pro růst smrku.
- Ačkoliv byla hustota mladých smrků na sukcesních plochách výrazně nižší než na rekultivovaných (cca 700 vs 11 600 ks/ha), jednotlivé stromy v sukcesi prosperovaly lépe.
Význam pro praxi
Studie naznačuje, že běžná technická rekultivace, tedy plošné srovnání terénu a výsadba velkého počtu sazenic, může vést k méně příznivým podmínkám než ponechání ploch přirozené sukcesi. Přirozený vývoj v kombinaci s pionýrskými dřevinami vytváří prostředí, které podporuje růst cílových klimaxových hospodářských dřevin, jako je smrk. Tyto dřeviny se sem šíří přirozenou obnovou, ale jistě by bylo možno jejich rozvoj podpořit i podsadbou vhodných cílových dřevin.
„Naše výsledky ukazují, že pokud ponecháme prostor pionýrským dřevinám a využijeme jejich pozitivní vliv, mohla by být obnova lesa na výsypkách levnější, efektivnější a ekologicky udržitelnější. Obnova půdy pomocí pionýrských porostů by mohla být např. kombinována s doplňkovou podsadbou cílovými klimaxovými dřevinami a pěstebními zásahy,“ říká hlavní autorka studie Dr. Olga Vindušková z Univerzity Karlovy.
Výzkum byl finančně podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci programu SIGMA (projekt č. TQ03000234 Meliorační potenciál pionýrských druhů dřevin při obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť).
Článek „Natural regeneration of Norway spruce under pioneer trees outperforms conventional reclamation on post-mining sites“ je volně ke stažení v plném znění na: https://doi.org/10.1016/j.ecoleng.2025.107812
Autoři článku: Olga Vindušková; Doubravka Šimáňová; Erika Reitschmiedová (Univerzita Karlova v Praze); Jakub Černý (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.); Jan Frouz (Biologické centrum AV ČR; Univerzita Karlova v Praze);
Podle originálu připravil: Jakub Černý, VÚLHM, v. v. i., e-mail: cerny@vulhmop.cz
Zdroj: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., 5. 11. 2025
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 05.11.2025 17:49
