Nařízení o odlesňování je stále zbytečně složité. Musí se nasměrovat tam, kde se skutečně odlesňuje

Zjednodušení a úlevy pro malé podniky a vlastníky lesů má přinést návrh na změnu nařízení o odlesňování (EUDR), který představila Evropská komise. Chystá se také odložení platnosti nařízení. Návrh bude ještě muset projednat a schválit Parlament a Rada, a proto pracuje Komise i s nouzovými plány, které by hospodářským subjektům umožnily splnit jejich povinnosti, pokud by tento návrh nebyl přijat včas. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) vítá určitá zjednodušení pro malé vlastníky lesů, ale celkovou administrativní zátěž spojenou s hlášením do systému EUDR v podmínkách ČR považuje za zcela nadbytečnou a obecně nepřijatelnou. Nařízení jako celek má smysl, ale jeho nástroje by se měly zaměřit především na země, kde problém s odlesňováním skutečně existuje.

Nařízení Evropské unie o odlesňování (EU Deforestration Regulation, EUDR) má za cíl regulovat obchodování se dřevem ze zemí, ve kterých v důsledku hospodářské činnosti dochází k úbytku lesních porostů. Odlesňování probíhá zejména v zemích mimo evropský kontinent. Opatření shrnutá v nařízení EUDR mají mimo jiné zajistit, aby evropské země, kterých se netýká odlesňování přímo na jejich území, nepřenášely ekologickou zátěž do jiných částí světa. Takový způsob regulace s sebou nutně nese určitou byrokratickou zátěž a je otázkou, nakolik může skutečně zabránit masovému odlesňování. Předmětem diskusí, které nařízení EUDR provázejí, jsou především komplikace pro obchod se dřevem v zemích EU, kde odlesňování nehrozí.

Co tedy aktuální návrh nařízení EUDR obsahuje? Podle informací CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu na základě tiskové konference evropské komisařky Jessiky Roswallové z 21. října tohoto roku se zjednodušení týká podání hlášení v IT systému EUDR, které by mělo stačit pouze jedno, a to v místě vstupu dodavatelského řetězce dřeva na trh. Povinnost se tak přenáší pouze na toho, kdo jako první nabízí dřevo k prodeji. Celý následující dodavatelský řetězec s dalším prodejem nebo s využitím biomasy k výrobě energie by nebyl povinen s IT systémem pracovat a podávat hlášení v rámci EUDR.

Další zjednodušení se týká mikropodniků a malých podniků v zemích s nízkým rizikem odlesňování, kam spadá také ČR. Tyto podniky by v IT systému EUDR podávaly pouze jednoduché jednorázové prohlášení. Povinnost pro tyto podniky navíc vstoupí v platnost až 30. prosince 2026, což by znamenalo oproti stávající legislativě odklad o rok. Pro velké a střední podniky zůstává datum uplatnění EUDR 30. prosince 2025. Návrh nařízení zavádí šestiměsíční odklad pro kontroly a vymáhání.

Vlastníci lesů stojí na začátku dodavatelského řetězce, a mají tak povinnost hlášení v IT systému EUDR. Registraci do systému se ale nevyhnou ani tuzemské malé podniky a mikropodniky, ačkoli by podávaly jen jednoduché jednorázové hlášení. Vlastníkům lesů a primárním producentům by tak zůstaly i povinnosti zveřejňovat osobní a firemní údaje, poskytovat geolokační data o produkci a uvádět její roční množství. Podle Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) tak návrh ve skutečnosti žádné skutečné zjednodušení nepřináší. Komise nenavrhuje zavedení nové kategorie „minimální (zanedbatelné) riziko“ pro země, kde odlesňování prakticky nehrozí, o které nejen SVOL, ale i ASZ ČR a zřejmě i řada dalších organizací dlouhodobě usilovaly. Producenti ze zemí s minimálním (zanedbatelným) rizikem by tak podle SVOL mohli dodávat čestné prohlášení o souladu produkce. Tím by zůstala zachována odpovědnost podniků i dohled státu, ale odpadla by zbytečná byrokracii pro subjekty z bezpečných zemí. SVOL proto prostřednictvím tiskové zprávy vyzývá Evropský parlament a Radu EU, aby návrh Komise v této podobě odmítly.

Klíčové nyní bude, jak se k upravenému návrhu opatření postaví poslanci a jednotlivé frakce Evropského parlamentu. Významné politické skupiny označují dle informací sdružení CZ Biom návrh za krok správným směrem a za přijatelný kompromis mezi zachováním vysokých environmentálních standardů a snížení byrokracie.

ASZ ČR se k tématu již vyjádřila v článku a i po avizovaném částečném zjednodušení nadále sdílí silné obavy z neúměrné byrokracie, která zatěžuje zvláště menší vlastníky lesů. ASZ ČR proto v létě podpořila žádost europoslanců v čele s předsedkyní zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronikou Vrecionovou o odložení účinnosti nařízení EUDR, aby mohla Evropská komise upravit nedostatky tohoto předpisu. „Pokud má být opatření z hlediska odlesňování skutečně účinné, musí obsahovat univerzální způsob sledování původu surovin. Ohlašovací povinnost pouze na začátku dodavatelského řetězce skutečně může přinést zjednodušení a úbytek povinnosti při sledování a ověřování původu komodit. Systémy pro hlášení související s odlesňováním jsou v ČR připravené a funkční,“ říká místopředseda ASZ ČR Jan Štefl.

Některé nedostatky předpisu se podařilo úpravami odstranit, nařízení má však z pohledu Předsednictva ASZ ČR stále velké rezervy v omezení byrokracie. Určitým řešením by mohlo být zavedení nové kategorie zemí s „minimálním (zanedbatelným) rizikem“ pro státy, kde odlesňování prakticky nehrozí, jak navrhuje například SVOL i jiné organizace. Nedořešenou obavou však je, že nařízení s sebou může nést také rizika v podobě povinnosti např. producentů hovězího masa dokládat, že pastviny a plochy pro pícniny nebo krmné směsi nevznikly odlesněním. Není také v tuto chvíli zcela zřejmé, zda a jak budou tyto informace dokládat dovozci hovězího masa ze zahraničí. Nejen s ohledem na výše uvedené problémy a rizika ASZ ČR konstatuje, že ač je záměr obecně smysluplný a je třeba se jím zabývat, současná podoba navržené legislativy proti odlesňování není ve stavu, kdy by mohl být s úspěchem realizován. Zejména proto se ASZ ČR v tuto chvíli řadí mezi organizace, které návrh v současné podobě odmítají.

Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR