Senát možná bude proti placení klimatických opatření EU z peněz na zemědělství

Senát se možná postaví proti tomu, aby byla klimatická opatření EU placena z peněz na společnou zemědělskou politiku. Měla by být primárně hrazena z fondů na životní prostředí. Horní parlamentní komoře to doporučil jeho zemědělský výbor. Senát jako celek by se stanoviskem k unijnímu nařízení o podmínkách podpory společné zemědělské politiky v letech 2028 až 2034 mohl zabývat nejdříve na listopadové schůzi.

Senát by měl podle výboru vyzvat vládu, aby usilovala o stažení návrhu unijního nařízení, podle něhož má vzniknout Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost, tedy takzvaný NRP fond. Kabinet by se měl podle výboru alespoň zasadit o vyčlenění společné zemědělské politiky z tohoto návrhu.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se v září postavil proti tomu, aby zemědělská politika EU nezůstala samostatnou politikou. Podle něj je potřeba řešit i výši rozpočtu, jestliže chce EU zůstat konkurenceschopná vůči zbytku světa. Evropská komise (EK) zveřejnila návrh víceletého finančního rámce v červenci a objevilo se mnoho výhrad zejména kvůli tomu, že rozpočet podle kritiků neponechává dost peněz na klíčové priority, jako je konkurenceschopnost, soudržnost, obrana i zemědělství.

První návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 od Evropské komise počítá s objemem dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč). Aby mohl nový sedmiletý rozpočet vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.

Horní parlamentní komora by měla podle výboru rovněž odmítnou návrh Evropské komise, aby čerpání podpor ve společné zemědělské politice bylo podmíněno dodržováním požadavků v pracovním právu a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Výbor to pokládá za nepřiměřený zásah do kompetencí členských států. Obává se, že navrhované spolufinancování některých intervencí z národních rozpočtů povede ke snížení konkurenceschopnosti zemědělců z těch členských států, které mají omezenější rozpočtové možnosti.

Výbor rovněž poukázal na to, že podpora přechodu na ekologičtější formy hospodaření je spojena s nadměrnými administrativními požadavky, což může naopak zemědělce odrazovat od jejího využívání. Upozornil na rizika spojená s hybridními a kybernetickými útoky v souvislosti s digitalizací zemědělství a považuje za nutné klást větší důraz na ochranu informačních systémů, neboť zemědělství a potravinářství podle něj představují strategická odvětví státu.

Pouze v obecné rovině výbor souhlasil s potřebou připravit se na krize v zemědělsko-potravinářském odvětví na unijní úrovni, avšak nepovažuje navrhované národní plány připravenosti za vhodný nástroj pro koordinaci, neboť podle něj představují spíše další administrativní zátěž pro členské státy, a nikoliv nástroj, který zajistí jednotný postup.

Výbor naopak podpořil zavedení maximální výše podpory příjmu vázané na plochu, které by se mělo uplatňovat na roční platbu na farmu, a nikoliv na roční platbu podle identifikačního čísla zemědělského podniku. Požaduje zároveň větší míru flexibility pro členské státy při nastavení parametrů tohoto opatření.

mhm ptd