ASZ ČR vyzývá politiky k podpoře životaschopného modelu zemědělství

Neoprávněně vyplacené dotace pro holding Agrofert v minulém období a možný střet zájmů šéfa největšího opozičního hnutí dodávají tématu veřejné podpory zemědělství celospolečenský přesah. Je tedy na místě se ptát, jak budou politické strany po volbách nakládat s národními i evropskými prostředky určenými na podporu zemědělského hospodaření. Společná zemědělská politika EU pro období po roce 2028 počítá s nižším rozpočtem pro jednotlivé členské státy, ale klíčovou roli v nastavení podpory budou mít národní vlády. Ty teprve určí, k jakému modelu zemědělství budou evropské finance v dané zemi směřovat.

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) vyzývá zástupce politických stran, aby se snažili pochopit širší souvislosti podpory zemědělského odvětví a nepřebírali názory od organizací, které zastupují největší zemědělské podniky, koncerny a holdingy bez vazby na místo svého hospodaření. Ty veřejnou podporu nepotřebují. Zaměření velkých podniků na několik málo rentabilních komodit s nízkou přidanou hodnotou a s malým podílem lidské práce, ale s vysokými hektarovými výnosy, přispívá k tomu, že tuzemské zemědělství jako celek vykazuje pouze kolem 60 % produktivity průměru zemí EU. Strašení tím, že malé farmy nemohou uživit stát, nedává v evropském kontextu smysl. Celá EU je exportérem potravin, přičemž ve většině zemí je produkce postavená právě na malých a středních farmách. Problémem tedy není nedostatek produkce, ale zaměření na malé množství komodit a dlouhé zpracovatelské řetězce, zahrnující export surovin a dovážení výrobků. Je tedy absurdní podporovat produkční zemědělství v situaci, kdy celé odvětví vykazuje nadprodukci.

Evropské i národní dotace by měly směřovat primárně k zemědělcům, které svojí činností naplňují společenské potřeby nejen z hlediska potravinové produkce. Takovou roli plní zejména rodinné farmy a menší i střední zemědělské podniky, jejichž lokálně ukotvené hospodaření podporuje rozvoj venkova i péči o krajinu, a přitom produkuje množství kvalitních a různorodých potravin.

„Apelujeme na politiky, aby se tématu podpory zemědělství opravdu věnovali a nenechali se ovlivňovat jednoduchými zkratkami o tom, že potravinovou bezpečnost nebo soběstačnost státu zajistí pouze velké zemědělské podniky. Osvědčený model rodinných farem funguje v řadě evropských zemí a vykazuje také vyšší produktivitu než velké podniky. Nová evropská Společná zemědělská politika představuje příležitost k revizi stávajícího nefunkčního systému, který směřoval podporu i k těm největším zemědělským podnikům. Veřejné prostředky tak v podstatě putovaly na podporu ekonomického růstu agroholdingů,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Sedláci z ASZ ČR chtějí po volbách vyzvat novou vládu k tomu, aby novou Společnou zemědělskou politiku EU podpořila. Dílčí parametry dokumentu projdou jistě ještě diskusí na úrovni státu, zejména v otázce zastropování přímých zemědělských plateb a sledování majetkové propojenosti podniků. ASZ ČR akceptuje argumenty o rozpočtových prioritách Evropské komise, která část dosavadní podpory zemědělství směruje do odvětví souvisejících s posilováním bezpečnosti a obranyschopnosti Evropy. Nepřipojuje se tak k dalším zemědělským organizacím, které požadují navýšení rozpočtu a směřování podpory výhradně na produkci potravin bez ohledu na velikost podniku, jeho lokální ukotvení či roli v rozvoji venkova a péče o krajinu. Novou Společnou zemědělskou politiku EU považuje ASZ ČR za příležitost ke změně nastavení podpory, která byla dosud zaměřena na udržování nefunkčního a neefektivního modelu tuzemského zemědělství. Tento model přinesl zatím pouze malou diverzitu produkce, dovoz zpracovaných potravin, nízkou zaměstnanost a nízkou produktivitu zemědělství.

Současný stav zemědělství v ČR, který odráží chování zemědělských podniků v daných tržních podmínkách spoluutvářených státní dotační politikou, je podle ASZ ČR společensky neudržitelný. Podpora ze strany evropských i tuzemských daňových poplatníků má směřovat k těm, kdo svojí činností zvyšují životní úroveň a zlepšují životní prostředí lidí, kteří obývají danou lokalitu. Dotování ekonomického růstu velkých zemědělských podniků bez lokálního ukotvení považuje ASZ ČR za plýtvání veřejnými prostředky, které posiluje dominantní postavení několika subjektů na trhu s možností vytváření závislosti a získáním vlivu na ceny potravin.

Struktura českého zemědělství s velkým vlivem relativně malého počtu silných podnikatelských subjektů s sebou nese také rizika spojená s prodejem velkých podniků a jimi vlastněné zemědělské půdy. Pokud by se například předseda Hnutí ANO Andrej Babiš rozhodl prodat svůj Agrofert, aby tak vyřešil svůj střet zájmů bránící mu ve výkonu funkce premiéra, případného kupce by mohl hledat nejen mimo republiku, ale také mimo Evropskou unii, třeba v Číně. Ačkoli jde o hypotetický scénář, ukazuje na strukturální problém, který se dosavadním směrováním veřejné podpory velkým agroholdingům pouze prohluboval. Parlamentní volby i nová evropská Společná zemědělská politika představují příležitost k obratu směrem k podpoře osvědčeného modelu lokálně ukotvených rodinných farem, který prokazuje svoji životaschopnost ve většině evropských zemí.

Hlavní kancelář ASZ ČR