Výborný kritizoval rozpočet EU; finance na zemědělství je třeba zvýšit, řekl

Ministr zemědělství Marek Výborný v Bruselu kritizoval návrh nového víceletého rozpočtu EU od roku 2028. Zemědělská politika by podle něj měla zůstat samostatnou politikou a je potřeba řešit i výši rozpočtu, pokud jde o zemědělství, jestliže chce EU zůstat konkurenceschopná vůči zbytku světa. Evropská komise (EK) zveřejnila návrh víceletého finančního rámce v červenci a hned se objevilo mnoho výhrad zejména kvůli tomu, že rozpočet podle kritiků neponechává dostatek prostředků na klíčové priority, jako je konkurenceschopnost, soudržnost, obrana i zemědělství.

"Pokud budeme zemědělství a potravinářství vnímat jako základní bezpečnostní strategický sektor pro celou Evropu včetně České republiky, musí tomu odpovídat i definice společné zemědělské politiky a také dostatečný rozpočet, který bude znamenat nejenom udržitelnost, ale také konkurenceschopnost Evropy vůči zbytku světa," řekl českým novinářkám v Bruselu ministr Výborný (KDU-ČSL). Ke zveřejněnému návrhu víceletého rozpočtu je podle něj kritický nejen on, ale i řada dalších ministrů zemědělství.

Za problematický Výborný označil především nový nápad s jednotnými finančními obálkami pro každý členský stát. Tedy že místo množství programů by měl existovat jen jediný národní fond, ze kterého se budou rozdělovat výdaje na zemědělství či politiku soudržnosti.

"Chtěli bychom, aby Evropská komise změnila názor a společná zemědělská politika byla samostatnou politikou, nikoli součástí jednoho balíku," řekl Výborný. "Je určitě namístě také debata o celkovém rozpočtu, protože ten je aktuálně ponížen o 20 procent a když k tomu připočteme inflaci za minulé roky, tak jsme minus 50 procent v situaci, kdy chceme zůstat konkurenceschopní vůči zbytku světa," dodal ministr s tím, že mu v rozpočtu chybí i větší flexibilita.

České zemědělství je podle Výborného unikátní v rámci Evropy, co se týče struktury i velikosti farem, a proto by ministr uvítal, kdyby si určité záležitosti mohly upravit jednotlivé členské státy podle sebe. Budoucnost společné zemědělské politiky by měla být rovněž jedním z témat nadcházejícího říjnového summitu EU.

"Pokud by zůstal současný stav, tak bychom fakticky mohli Radu ministrů zemědělství zrušit, protože by bylo všechno přesunuto pod ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj a nic by nezůstalo v kompetenci ministra zemědělství, což bych považoval za chybné," dodal Výborný, který už ráno absolvoval snídani s eurokomisařem pro zemědělství Christophem Hansenem.

"Pokud jde o posílení rozpočtu na zemědělskou politiku, tak tam máme od eurokomisaře jednoznačnou podporu," uvedl český ministr. Eurokomisař je podle Výborného požádal, aby sepsali konkrétní věci, které v návrhu vidí jako problematické.

Evropská komise v souvislosti s návrhem na zrušení rozpočtové obálky určené pouze na zemědělskou politiku argumentuje mimo jiné tím, že členské státy tak budou mít více volnosti v rozhodování, na co finance použít. "Obávám se, že to nebude úplně fungovat," reagoval Výborný. Rozpočet EU se tak podle něj stane "soubojem národních rozpočtů", což bude znamenat nerovnoměrný přístup k farmářům v jednotlivých členských státech. "My jako ministři zemědělství bychom spíše uvítali, kdyby se posílila zemědělská část evropského rozpočtu a nenechávalo se to na debatu na národní úrovni," dodal.

Evropská komise zveřejnila v polovině července první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč). Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem flexibilnější a ambicióznější. Aby mohl nový sedmiletý rozpočet vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.

Tereza Šupová