Náhrady škod způsobených vlkem by měli dostávat všichni, kdo neporuší zákonné povinnosti

Chovatelé hospodářských zvířat, zejména ovcí a koz, budou muset od příštího roku splnit velmi striktní požadavky na zabezpečení proti úniku a útoku vlka obecného, pokud budou chtít žádat o náhradu škod. Stanovuje to připravovaná vyhláška k zákonu o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Navrhované znění této vyhlášky, která právě prochází meziresortním připomínkovým řízením, podle mnohých chovatelů nezohledňuje jejich zkušenosti z praxe. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) v souladu s postojem svého členského spolku, Svazu chovatelů ovcí a koz, proto vyjádřila v dopise zástupcům ministerstev zemědělství a životního prostředí nesouhlas se zněním vyhlášky a navrhuje pracovní jednání k vypořádání připomínek od hospodařících zemědělců a k nastavení takových podmínek, které nezpůsobí ve svých důsledcích pokles chovu zvířat.

Chovatelé hospodářských zvířat by podle navrhovaného znění vyhlášky k zákonu o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy museli na svých hospodářstvích učinit velmi nákladná opatření. Vyhláška totiž počítá s tím, že kdo tato opatření nezrealizuje, tomu hrozí nepřiznání náhrady škody. Chovatelé nebudou vystaveni pouze riziku sankcí v podobě snížení náhrady, ale jejímu úplnému nepřiznání. Nákladná opatření jsou tedy podmínkou jakékoli náhrady škody.

Náhrada škod má podle ASZ ČR především zabránit konci chovů a poklesu stavů malých přežvýkavců. Během několika posledních let skutečně došlo k prudkému propadu počtu ovcí i jejich chovatelů. Pastva malých přežvýkavců má přitom významně pozitivní vliv na biodiverzitu a rozmanitosti krajiny. Pokles chovů se podařilo zastavit až v posledních dvou letech. Navržené znění vyhlášky by velmi pravděpodobně pozitivní vývoj v počtu chovů opět nasměrovalo k dalšímu poklesu.

ASZ ČR nevidí důvod k tak striktnímu podmínění náhrady škody ani ve srovnání s jinými obdobnými škodami – ať už s ohledem na stanovené podmínky nebo výši hrazených škod. Například nedávná veterinární opatření proti šíření slintavky a kulhavky (SLAK) nebyla tak nákladná a za jejich nedodržení hrozí pokuta, nikoliv ztráta nároku na náhradu škody. Chovy se potýkají například rovněž s výraznými škodami způsobenými krkavci, které nejsou chovatelům kompenzovány vůbec. Také dotační programy na ochranná opatření mají celou řadu dalších podmínek a nelze požadovat ani očekávat, že je všichni chovatelé mohou a chtějí splnit s ohledem na kritéria udržitelnosti, náročnosti administrativního zpracování atd.

Požadavky z vyhlášky na opatření k zabezpečení chovů proti vlku obecnému tedy nemají odpovídající srovnání a zavádí nerovnost mezi chovateli. ASZ ČR proto upozorňuje, že vyhláška v navrhované podobě povede nejen k obnovenému poklesu chovů malých přežvýkavců, ale vyvolá také zvýšený odpor vůči státní politice ochrany velkých šelem. Účelem náhrady škody má být kompenzace, která má umožnit chovatelům pokračování jejich činnosti. Navrhované znění vyhlášky mění stávající motivační systém na model sankční, kdy jsou opatření vynucována a chovatelé trestáni v případě nedodržení přísných podmínek. ASZ ČR navrhuje vyhlášku koncipovat podobně, jako je tomu u podmíněnosti zemědělských plateb – náhradu škody má dostat každý, kdo příkře neporušil zákonné povinnosti.

ASZ ČR vyzvala zástupce ministerstev zemědělství a životního prostředí, aby s ohledem na citlivost a naléhavost situace chovů hospodářských zvířat ohrožených útokem vlka koncipovali znění vyhlášky jako vstřícnější vůči chovatelům. Za nejlepší řešení považuje ASZ ČR svolání jednání k vyjasnění připomínek z praxe i za účasti členského spolku ASZ – Svazu chovatelů ovcí a koz.

Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR