Cena kokosového oleje v Asii kvůli silné poptávce a slabší produkci prudce roste

Ceny kokosového oleje v Asii se prudce zvyšují, přičemž v Indii, která je jeho největším světovým spotřebitelem, se za poslední dva roky ztrojnásobily. Důvodem je kombinace silné poptávky a klesající produkce. Kvůli tomu se tento produkt mění v luxusní zboží nedostupné pro běžné spotřebitele, kteří jsou zvyklí na jeho charakteristickou chuť hluboce zakořeněnou v regionální kuchyni, uvedla agentura Reuters.

Růst cen začal ve druhé polovině roku 2024 a urychlily ho problémy v hlavních producentských zemích, od Indie po jihovýchodní Asii. Nižší srážky, delší období veder i šíření škůdců a chorob vedly k výpadkům ve sklizni.

V Indii se cena za necelé dva roky téměř ztrojnásobila na rekordních 423.000 rupií (zhruba 102.000 Kč) za tunu. Světové ceny stouply na rekordních 2990 dolarů (62.800 Kč) za tunu. Podle Mezinárodního kokosového společenství (ICC), které tvoří skupina producentských zemí, se ve druhé polovině roku udrží ceny v pásmu 2500 až 2700 USD. V roce 2023 činily zhruba 1000 USD. Za růstem cen je sílící poptávka a omezené produkční kapacity.

Obchodníci očekávají, že s novou sklizní se ceny mírně sníží, pod hranici 2000 USD za tunu ale podle nich v nejbližší době neklesnou. Dlouhodobější zotavení produkce brzdí zanedbané plantáže i nepříznivé počasí, navíc i nabídka jiných rostlinných olejů s podobným složením zůstává omezená.

Dopady pocítí nejen domácnosti, které musejí hledat levnější alternativy do vaření, ale i výrobci potravin, kosmetiky a šamponů. Poptávka po kokosové vodě, mléku či prášku navíc zvyšuje tlak na celkovou dostupnost této tradiční tropické suroviny.

Globální produkce kokosového oleje dlouhodobě klesá. Stromy stárnou, nová výsadba nestačí a farmy se potýkají s nedostatkem kvalitních sazenic. V sezoně 2024 až 2025 činila produkce podle amerického ministerstva zemědělství 3,67 milionu tun, tedy zhruba stejně jako před třiceti lety.

Klimatické extrémy navíc sklizeň narušují čím dál častěji. Zatímco sucho snižuje výnosy v Indonésii či Malajsii, Filipíny trpí tajfuny. Klimatický jev El Niño v roce 2023 přinesl kombinaci horka a nedostatku deště, a protože trvá téměř rok, než kokos dozraje, nedostatek se naplno projevil až v roce 2024.

Dlouhodobé podinvestování způsobené obdobím nízkých cen vedlo farmáře k zanedbávání plantáží. Pandemie covidu-19 navíc přinesla prudký propad poptávky, a tím i další útlum investic. Když se trh zotavil a poptávku povzbudila popularita kokosové vody na sociálních sítích, nabídka už nestačila.

Vyšší zájem o kokosovou vodu přiměl pěstitele k předčasné sklizni, čímž se ještě snížil objem zralých ořechů vhodných k výrobě oleje a kopry, což je sušená dužina kokosového ořechu, která slouží jako základní surovina pro výrobu kokosového oleje. Přestože ceny rostou, poptávka po kokosových produktech zůstává vysoká díky vnímaným zdravotním benefitům.

Cenová přirážka u kokosového oleje proti konkurenčnímu palmovému oleji, který se také vyrábí především v Asii, vzrostla na rekordních 1000 USD za tunu proti běžné ceně 100 až 200 USD. Pokud by spotřebitelé začali více přecházet na náhražky, může to zvýšit i ceny palmového, sójového či slunečnicového oleje.

Kokosový olej je nejoblíbenější v Asii, ale poptávka po kopře, kokosovém mléku a smetaně rychle roste i v Evropě, USA, Číně nebo na Blízkém východě. Indonéští farmáři proto stále častěji vyvážejí celé kokosy místo toho, aby z nich lisovali olej.

Podle vládních dat klesl export kokosového oleje z Indonésie v prvním pololetí roku o 15 procent, zatímco vývoz jiných kokosových produktů meziročně o 58 procent vzrostl. To vyvolává tlak na změny obchodní politiky, aby více oleje zůstalo k dispozici pro domácí trh.

Indonéské odvětvové sdružení proto navrhlo na půl roku až rok zastavit vývoz kokosů. V Indii naopak producenti žádají vládu, aby povolila dovoz oleje a kopry, jejichž import je zatížen více než stoprocentním clem a složitými licencemi.

Růst cen přiměl zemědělce rozšiřovat výsadbu. Silná poptávka po sazenicích však letos vyčerpala zásoby většiny školek, uvedl představitel indické státní rady pro rozvoj pěstování kokosových palem. Nové plantáže ale začínají plodit po čtyřech až pěti letech, takže výraznější pokles cen v dohledné době nelze očekávat.

irl spr