Lesnická věda v roce 2024

Současná situace v lesnictví naléhavě vyžaduje spojení vědy a praxe. Významným partnerem vlastníků a správců lesů je Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. V roce 2024 řešili jeho pracovníci 40 výzkumných projektů a zaznamenali celkem 249 publikačních výstupů. K velkému úspěchu patří skutečnost, že vědci u jedle, borovice a smrku zjistili úlohu genu zapojeného do procesu obrany stromů proti biotickým stresům.

Témata projektů byla zaměřena na aktuální problémy lesního hospodářství, které vyplývají z nejistot způsobených současnými i předpokládanými projevy změny klimatu. K nim náleží obnova lesů po kůrovcové kalamitě, využití potenciálu pionýrských, ale i geograficky nepůvodních dřevin, genetický výzkum odolných jedinců hlavních dřevin i nové postupy obnovy a výchovy lesů, jež přispějí k pěstování strukturně, věkově i druhově i geneticky pestrých lesů. Z hlediska adaptace na změny klimatu je významná problematika ukládání uhlíku v lesních porostech i v lesních půdách a možnosti zlepšení funkčnosti vodního režimu krajiny.

Nelze nezmínit jednu z dramatických zkušeností loňského roku a to povodně v oblasti severní Moravy a Slezska v září 2024. Právě v povodí Černé Opavy v Hrubém Jeseníku řeší pracovníci VÚLHM projekty zaměřené na hydrologické funkce lesů. Stanice útvaru Ekologie lesa na Švýcárně drží neveselý rekord v maximálním denním úhrnu srážek (14. 9. 2024, 386 mm), který bezprostředně předcházel povodňové situaci. Výsledky ukazují nezastupitelnou roli lesů v hydrologickém fungování krajiny i možnosti lesních hospodářů, kteří ji mohou do určité míry posilovat, nebo naopak oslabovat.

Ředitel VÚLHM, v. v. i., doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., k tomu řekl: „Doufáme, že v blízké i vzdálené budoucnosti budou naše výsledky stále sloužit pro hodnocení stavu a vývoje lesních ekosystémů a pro návrhy opatření, která nám umožní se co nejlépe vypořádat s komplikovanými přírodními situacemi, jež nás nepochybně čekají.“

Zde je několik příkladů dosažených výsledků výzkumu:

Šlechtění lesních dřevin s uplatněním biotechnologických a molekulárních metod

· Vědci pomocí RNA analýz prováděli výzkum vlivu stresu způsobeného žírem podkorního hmyzu na růst a zdravotní stav vybraných lesních dřevin (jedle bělokoré, borovice lesní a smrku ztepilého) a identifikovali geny, které odlišně reagovaly na stresové podmínky u napadených jedinců. Byla zjištěna významná úloha genu fenylalanin amoniaklyázy (PAL), který je klíčový pro biosyntézu ligninu a flavonoidů. Jedná se o gen zapojený do procesů obrany stromů proti biotickým stresům.

· Racionální diskuse nad možností využití nepůvodních dřevin v lesním hospodářství může probíhat pouze na základě exaktních poznatků ověřovaných v praxi a VÚLHM tomu dlouhodobě věnuje náležitou pozornost. Příkladem je šetření na trvalých výzkumných plochách s dubem červeným, který je na některých stanovištích považován za invazivní druh. Výsledky potvrzují vysokou odolnost této dřeviny k měnícím se klimatickým podmínkám a schopnost růst na širokém spektru přírodních stanovišť. Získané údaje o produkci výrazně převyšují hodnoty, které udává celková evidence pro dub červený v souhrnné zprávě ÚHÚL (dnes NLI) pro ČR v roce 2023.

· Další poznatek s dopadem do praxe vychází z hodnocení výzkumných ploch s douglaskou tisolistou. Při introdukci této dřeviny je nutné respektovat výsledky z dlouhodobě sledovaných výzkumných výsadeb, tzv. provenienčních ploch. Ukázalo se, že provenience ze státu Washington vykazují nižší stupeň defoliace než kanadské provenience z Britské Kolumbie či ze státu Oregon a lze je tedy doporučit pro využití v našich podmínkách.

Obnova lesa a zalesňování

· Aktuálně probíhá obnova lesů po kůrovcové kalamitě na velkých výměrách. Hodnocení ujímavosti výsadeb na pokusných plochách opět potvrdilo dřívější zkušenosti o zásadním vlivu kvality sadebního materiálu. Ta měla větší dopad na výsledek obnovy než konkrétní přírodní podmínky na lokalitách výsadby.

· Na základě provedených výzkumů a ověřování byly patentovány nové repelentní přípravky proti okusu a ohryzu nadzemních částí a proti poškozování kořenů výsadeb lesních dřevin se specifickým složením, které byly přihlášeny jako patent č. 310161 „Přípravky na odpuzování zvěře a škůdců, způsob jejich přípravy a použití“.

· Významným tématem současného lesnictví je pěstování porostů přípravných dřevin (především břízy a topolu osiky). Jejich produkce je díky rychlému růstu významná již v mladém věku. Na základě provedených šetření se po využití jejich „přípravné funkce“ doporučuje tyto porosty jednorázově nebo postupně odtěžit pro uvolnění cílových dřevin ve věku 20–50 let od jejich vzniku. Tím se získá zajímavé množství dřevní hmoty již ve 30 letech v objemu 180–250 m3/ha v závislosti na stanovištních podmínkách. Z těchto poznatků vychází i metodika doporučující tři základní pěstební postupy v přípravných porostech s dominancí břízy. První je zaměřen na pěstování kvalitních sortimentů ve stejnorodých březových porostech. Další dva jsou zaměřeny na krátkodobé (do 30 let) a dlouhodobé (do 60 let) pěstování ve směsích s dalšími cílovými dřevinami.

· Zdravotní stav smrkových porostů v oblastech chronického chřadnutí smrku (severní a střední Morava, Slezsko) je i nadále neuspokojivý. Pozornost výzkumu je proto zaměřena na opatření, která by prodloužila životnost těchto porostů a umožnila rozložit jejich případnou přeměnu na delší časové období. Experimentální výchovné zásahy ve smrkových mlazinách provedené v letech 2011–2016 sice nevedly ke změnám v dynamice chřadnutí smrku v porovnání s kontrolními variantami, avšak výchova příznivě ovlivnila tloušťkový přírůst a délku korun uvolněných stromů, tj. snížila riziko urychleného rozpadu těchto porostů.

Připravil: Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz