Agris.cz - agrární portál

Borovice rumelská prosperuje na bývalé rozsáhlé imisní holině v Jizerských horách

16. 7. 2025 | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Borovice rumelská (BOR) je domovem na Balkáně, kde ji často v lesích doprovází smrk ztepilý (SM) a jedle. Vzhledem k probíhající klimatické změně je BOR kategorizována v červeném seznamu jako téměř ohrožený druh. Má nicméně širokou ekologickou adaptabilitu.

Pro introdukci BOR do mnoha zemí severní polokoule byly doporučeny provenience z pohoří Pirin, Pelister a Prokletije. Zájem o BOR dosvědčují introdukční pokusy v Německu i v Česku. V německé části Krušných hor byla zjištěna vyšší odolnost BOR vůči průmyslovému znečištění ovzduší ve srovnání s odumírajícími smrky.

U nás byla výzkumně testována její schopnost růstu na rozsáhlých post-imisních holinách vzniklých odumřením smrkových porostů.

Tyto starší porosty BOR dlouhodobě sledují vědci z VÚLHM, v. v. i., a ve své poslední práci se zaměřili na hodnocení produkční schopnosti a tvorby nadložního humusu pod více než třicetiletými porosty BOR v porovnání se smrkem ve vyšších horských polohách. Mimo jiné ověřovali předpoklad, zda BOR v daných podmínkách splnila roli náhradní dřeviny domácího SM.

Výsledky publikovali v článku Srovnání porostotvorné schopnosti borovice rumelské se smrkem ztepilým, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2025. Článek vznikl při řešení projektu NAZV QK22020045 „Potenciál geograficky nepůvodních druhů dřevin v lesním hospodářství ČR“.

Experimentální výsadby obou dřevin jsou součástí výzkumné plochy Jizerka. Průměrná nadmořská výška výsadeb BOR a SM je 975 metrů. Průměrná roční teplota na lokalitě dosahuje 4,9 °C a průměrný roční úhrn srážek činí 1 113 mm. Zdejší kyselé podzolové půdy na žulových horninách BOR vyhovují. Výsadby byly provedeny v roce 1990; plochy s BOR musely být v důsledku vysokých ztrát v roce 1992 vylepšeny.

Výškový růst BOR byl v prvních 4–5 letech po výsadbě minimální, akceleroval až po 10 letech. Průměrný výškový vývoj dominantních jedinců byl na všech ploškách obdobný, ve věku 33 let dosahovali okolo 10 m výšky.

Závěs sněhu v zimě 2018–2019 BOR negativně neovlivnil, zatímco 61 % SM bylo polámáno. SM ochotně zregeneroval; koruny zůstaly nicméně deformovány. Ve věku 33 let je průměrná výška dominantních jedinců také ca 10 m. V porovnání s BOR jsou výšky SM na jednotlivých parcelách více rozrůzněné.

BOR má na výzkumné ploše Jizerka při srovnání se SM vyšší produkční potenciál. Při srovnatelné střední a horní výšce jako SM má BOR téměř dvojnásobnou kruhovou výčetní základnu. Na tom se však podílí zejména zmnožení (vidličnatost) kmenů BOR, která má pravděpodobně původ v zimním poškození terminálních pupenů v prvních letech po výsadbě (nejčastěji ve výšce cca 0,5–1 m). Kvalita kmenů BOR je vzhledem k jejich zavětvení nízká.

Větší množství nadložního humusu pod BOR než pod SM indikuje pomalejší rozklad borového opadu. BOR proto má horší meliorační účinky na půdu.

Existují důvody k introdukci BOR?

V minulosti měla BOR funkci náhradní dřeviny SM. Kromě výzkumného testování nebyla nicméně často vysazována. Vzhledem k zlepšení růstového prostředí českých severních hor navíc tento důvod pro její užití již pominul.

V našich podmínkách je BOR nevhodná k výsadbám v oblastech ohrožených suchem. Přestože je BOR k suchu krátkodobě tolerantní, na stres suchem reaguje sníženým přírůstem i zvýšenou mortalitou. Má také menší produkci v nižších polohách Česka.

V závěru autoři konstatují, že borovice rumelská prokázala svou schopnost prosperovat na bývalé rozsáhlé imisní holině v Jizerských horách. Při podobných parametrech střední výšky jako domácí smrk ztepilý měla téměř dvojnásobnou kruhovou výčetní základnu z důvodu četného zmnožení (vidličnatosti) kmenů.

Biomeliorační funkci skrze opad jehlic má borovice rumelská ve srovnání se smrkem ztepilým mírně horší; akumuluje silnější vrstvu nadložního humusu obsahujícího méně přístupných živin.

Článek Srovnání porostotvorné schopnosti borovice rumelské se smrkem ztepilým je ke stažení zde: https://doi.org/10.59269/ZLV/2025/2/757

Autoři článku: Dušan Kacálek, Ondřej Špulák, David Dušek, VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno, e-mail: kacalek@vulhmop.cz

Podle originálu připravil Jan Řezáč, e-mail: rezac@vulhm.cz


Zdroj: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., 16. 7. 2025





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 18.07.2025 01:50