Osevní plocha zeleniny v ČR vzrostla, přibylo zelí, mrkve i okurek

Osevní plocha konzumní zeleniny v České republice letos na jaře meziročně vzrostla o 347 hektarů na celkových 12.271 hektarů. Přibylo polí se zelím, mrkví, salátovými okurkami či ředkvičkami. Naopak ubylo ploch s rajčaty, česnekem, špenátem, kapustou či okurkami nakladačkami. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu.

Největší plocha připadá na cibuli, která zaujímá 2281 hektarů. Výměra polí s cibulí se ve srovnání s loňskem nezměnila. Druhou nejrozšířenější zeleninou je hlávkové zelí, které zemědělci vysadili na 1059 hektarech, o devět procent více než loni. Výrazněji přibylo také mrkve, a to o více než 86 hektarů na letošních 947 hektarů. Ředkvičky farmáři letos pěstují na 737 hektarech, meziročně přibylo 127 hektarů. Melouny vodní letos zabírají 53 hektarů, o devět hektarů více než loni.

Největší relativní nárůst zaznamenaly salátové okurky, jejichž plocha se více než zdvojnásobila z loňských 18 hektarů na letošních 42 hektarů. Naopak pokles statistici zaznamenali u rajčat, jejichž osevní plocha se na jaře meziročně zmenšila o třetinu na 155 hektarů. Méně se letos pěstuje také česnek, jeho plochy klesly o 12 procent na 408 hektarů. Ubylo i špenátu, kapusty, salátů a okurek nakladaček.

Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných výsledků klesla o sedm procent na 210.937 z 226.602 tun v roce 2023, kdy naopak v meziročním srovnání vzrostla o čtyři procenta. Na loňské nižší úrodě zeleniny se podepsal nepříznivý vývoj počasí i zářijové záplavy, které v zelinářských oblastech poničily stovky hektarů polí se zeleninou. Letos se farmáři potýkají hlavně se suchem.

Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny loni vzrostl o 42 na 400, podle Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) ale šlo hlavně o zelináře s velmi malou výměrou zeleniny. Zatímco velcí a tradiční pěstitelé zeleniny udržují své plochy stabilní, menší podniky se přizpůsobují tržním podmínkám. Největší nárůst je podle ZUČM pozorovatelný u menších pěstitelů s plochou od jednoho do pěti hektarů, což potvrzuje rostoucí popularitu přímého prodeje z farmy a samosběrů.

Někteří pěstitelé zeleniny v posledních letech kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které jim podle farmářů platí obchodníci, ukončili činnost. Obchodním řetězcům farmáři dodávají zhruba 75 procent produkce zeleniny. Deset procent zeleniny prodávají velkoobchodům a dalších deset procent firmám zaměřeným na její zpracování. Pět procent úrody pěstitelé prodávají pomocí vlastního exportu, dodávek do hotelů a restaurací či farmářských trhů a samosběru.