Slatiňany slaví 80 let chovu starokladrubských vraníků v hřebčíně

Velký jezdecký den ve Slatiňanech na Chrudimsku oslaví v sobotu 80 let chovu starokladrubského vraníka ve slatiňanském hřebčíně. Akce se vrací do města po čtyřech letech, uvedl hřebčín v tiskové zprávě. Místo je domovem 250 vraných koní.

"Tento den je nejen oslavou výjimečného plemene koní, ale také připomínkou osobností, které se o záchranu starokladrubského vraníka zasloužily," uvedl ředitel národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiří Machek.

Připraveno je 16 vystoupení, ve kterých diváci uvidí starokladrubáky v zápřeži a pod sedlem. Hlavní program začne ve venkovní jízdárně Na Rembáni ve 13:00. K vidění bude jízda v dámském sedle, uherská pošta, voltiž, rychlá kola nebo volné stádo klisen a ukázky z privátního chovu starokladrubských koní Davida Haitla.

"Starokladrubský kůň byl po celá staletí účelově šlechtěn jako kočárový kůň pro císařský dvůr, ale své místo a využití si našel i v současné době, jsou například využíváni pro služební účely u jízdní policie. Jak vypadá policejní výcvik koní, předvedou zástupci městské policie v Pardubicích, kde v současné době využívají tři starokladrubské vraníky," uvedla průvodkyně Lucie Macáková.

Chov starokladrubských koní trvá kontinuálně více než 400 let. Představují nejstarší původní české plemeno, které bylo jako jediné na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů.

V Kladrubech hřebčín chová starokladrubské bělouše a ve Slatiňanech vraníky. Typické jsou pro ně klabonosá hlava, výrazné velké oči, mohutný klenutý krk či široký hrudník. Jsou všestranní, mají mírnou povahu, hodí se pod sedlo i do spřežení.

Vraníci byli přesunuti do Slatiňan v roce 1945 ze zázemí v Průhonicích u Prahy. Vrané variantě koně hrozilo, že úplně zanikne. V roce 1931 byl totiž chov vraníků téměř zlikvidován. Zachránil je hipolog František Bílek, který shromáždil v roce 1939 poslední koně a chov regeneroval. Organizace UNESCO Bílka označila za čtvrtého nejúspěšnějšího genetika své doby na světě.