Farmářské prodejny bez obsluhy v ČR přibývají, posilují ekonomiku farem i venkov

Trend samoobslužných farmářských prodejen je v Česku na vzestupu, představují důležitý doplněk tradičních odbytových kanálů, zemědělcům přináší nové ekonomické příležitosti, jak diverzifikovat své příjmy a přispívají také rozvoji venkova. Vyplývá to z odpovědí nevládních zemědělských organizací, které ČTK oslovila. Zájem o samoobslužné prodejny podle nich roste jak ze strany producentů, tak zákazníků, kteří čím dál víc oceňují kvalitu, původ potravin a ekologické aspekty výroby.

Vzestup fenoménu samoobslužných prodejen odborníci spojují s posunem v myšlení spotřebitelů. Češi sice nadále zohledňují hlavně cenu, stále více z nich ale začíná klást důraz i na kvalitu a původ surovin. Ochota připlatit si za kvalitní, lokální výrobek, je vyšší než v minulosti, tvrdí například Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

"Často však není v silách zemědělců budovat a provozovat obchody s klasickou otevírací dobou. Většinou jsou překážkou časové a kapacitní důvody, primární je pro zemědělce vždy provoz samotné farmy, péče o pozemky a zvířata. Jakákoli forma samoobslužného prodeje může tyto limity odstranit a zpřístupnit farmářské produkty mnohem většímu počtu zákazníků, než by dokázala klasicky provozovaná prodejna," uvedl Milan Kouřil, odborný poradce Asociace soukromého zemědělství ČR.

Agrární komora ČR na samoobslužných prodejnách ocenila zejména zkracování dodavatelského řetězce, což následně snižuje zemědělcům náklady na přepravu či skladování potravin. Vytváření vlastních odbytových cest je podle Pýchy pro zemědělce důležitý nástroj, jak posílit ekonomickou stabilitu farem. "Tento typ prodeje farmářům umožňuje prodávat bez prostředníků, což se zpravidla pozitivně odráží na tržbách i ziscích. Marže z přímého prodeje bývají výrazně vyšší než při prodeji do výkupu nebo přes obchodní řetězce, a to až o několik desítek procent," řekl Pýcha. Pokud má farmář vhodnou lokalitu, promyšlený sortiment a zvládne logistiku doplňování, může samoobslužná prodejna tvořit důležitou a stabilní složku jeho příjmů, dodal Pýcha. Celkový obrat zvyšuje i nepřetržitý provoz.

Například pro Biofarmu Dolínek, která provozuje samoobslužnou lednici, se v současnosti jedná o nejlepší způsob prodeje. "Na trhy nejezdíme, je to časově, legislativně a finančně náročné. Výhodou samoobslužné prodejny jsou nízké provozní náklady, vlastní kontrola kvality a čerstvost. Zákazník se obslouží sám a my se můžeme věnovat chovu," řekla za farmu Markéta Severová.

Pozitivní dopad mají prodejny i na rozvoj venkova, Kouřil zmínil například posílení lokální ekonomiky, vztahů ve venkovské komunitě a lepší dostupnost potravin. S Pýchou se shoduje, že vytváří také prostor pro nové formy spolupráce mezi farmáři, kteří často sdílejí jedno prodejní místo, kdy jeden dodává mléčné výrobky, druhý vejce, třetí zeleninu. "Tím vzniká pestrá a atraktivní nabídka pro zákazníky a zároveň se rozkládají náklady i odpovědnost mezi více subjektů," uvedl Pýcha.

Podle expertů je další rozvoj prodejen bez obsluhy závislý především na dostupnosti investiční podpory, počáteční investice a také nastavení mechanismu prodeje včetně zabezpečení může být totiž podle Pánkové nevýhodou. Severová doplnila, že legislativně je samoobslužný prodej vlastní produkce ze dvora náročný, návratnost je ale podle ní rychlá.

Samoobslužné farmářské prodejny mohou mít různou formu jednoduchých prodejních boxů s kasou, lednicí, ale i plně digitalizovaných automatizovaných provozoven s přístupem 24 hodin denně.