Česká kryobanka uchovává ohrožené plodiny pro budoucí generace už 20 let
17. 6. 2025 | ČTK
V České republice funguje již více než 20 let kryobanka rostlin, která slouží k dlouhodobému uchování genetických zdrojů hospodářsky významných i ohrožených plodin. Ve specializované laboratoři v pražské Ruzyni jsou rostliny uchovávány v kapalném dusíku při teplotě minus 196 stupňů Celsia. Kryobanku provozuje Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), které o tom informovalo v tiskové zprávě. Aktuálně chrání přes 400 vegetativně množených druhů, jako je česnek, chmel, réva, brambory či ovocné stromy a jejich plané příbuzné.
"Naše kryobanka představuje záruku proti vymizení ohrožených druhů a zároveň uchovává cenné genetické zdroje pro současný i budoucí výzkum a udržitelné zemědělství. Zaměřuje se na důležité plodiny pro výživu, které nelze uchovávat prostřednictvím semen," řekl ředitel kryobanky Mikuláš Madaras.
Kryokonzervace při extrémně nízkých teplotách zastavuje všechny biologické procesy a umožňuje jejich zachování v původním stavu. Klíčovým krokem je podle odborníků precizní příprava vzorků. Při současných globálních klimatických změnách se stále více ukazuje potřeba plodin odolných vůči extrémním podmínkám, uvedli. Laboratoř kryobanky se podílí na testování plodin a jejich šlechtění na suchovzdornost a mrazuvzdornost.
Prvotním impulzem pro vznik kryobank ve 40. letech 20. století byla potřeba uchovat reprodukční materiál hospodářských zvířat, především býčí sperma, i když prvním úspěšně kryoprezervovaným materiálem bylo sperma kohoutí. Od 50. let se budují kryobanky zaměřené medicínsky. V souvislosti s umělým oplodněním se začalo zamrazovat lidské sperma či vajíčka a postupně přibyly pupečníková krev, kmenové buňky a tkáně pro transplantace. Od 70. let minulého století se zaměření kryobank pozvolna rozšířilo i na rostlinný materiál, včetně pylu.
Převod rostlin z venkovních podmínek do sterilního laboratorního prostředí je podle expertů technologicky náročný proces, při kterém se odstraní kontaminanty, bakterie, houby a jiné mikroorganismy.
"Pak jsou vzorky postupně zmrazovány a uloženy v Dewarových nádobách, s kapalným dusíkem. Díky tomu rostliny nedegradují, zůstávají vitální a je možné je kdykoliv opět rozmrazit a regenerovat," uvedl výzkumník Jiří Zámečník, který je jedním ze zakladatelů kryobanky. "Pokud se zásoby vzorků v kryobance sníží, musíme genetické zdroje namnožit a znovu uložit. Vzorky vybírají a doporučují ke kryoprezervaci kurátoři kolekcí, kteří nejlépe znají kolekce genetických zdrojů," dodal.
Kryobanka se mimo jiné podílí na šlechtění, obnově ekosystémů a poskytuje vzorky k pěstování. Kryobanka také podporuje využívání genofondu. V současné době jsou v kryobance přípravné práce na uchování krajově významné ovocné dřeviny kdouloně, kterou v posledních letech kriticky ohrožují bakterie.
puz rdo
Zdroj: ČTK, 17. 6. 2025
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 18.06.2025 00:27