Sucho v lesích vede k šíření škůdců i odumírání stromů, rostou náklady na obnovu

Sucho v lesích přispívá k šíření škůdců a odumírání porostů, což způsobuje lesním hospodářům velké ztráty a zvýšené náklady na obnovu. Lesní hospodáři se proto dlouhodobě snaží připravovat české lesy na sucho i změny klimatu, a to uzpůsobením hospodaření i skladby porostů. Sucho, které nyní panuje v ČR, tak zatím významné plošné dopady na zdravotní stav lesů nezpůsobuje, problém by mohl nastat, pokud by nepršelo několik měsíců a Česko by zasáhlo dlouhé období tropických dnů. Vyplývá to z odpovědí odborníků, které ČTK oslovila.

"V lesích zatím není takhle zjara příliš velké sucho. Stále je v nich určitá zásoba vody ze zimy. Ovšem pravdou je, že zásoby vody v lesích nejsou nijak velké, a delší období sucha a vysokých teplot v letních měsících může mít pro lesy, které se pomalu vzpamatovávají z kůrovcové kalamity, velmi nepříznivé následky," uvedl Jan Řezáč z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Podle Stanislava Vacka z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze snáší výkyvy počasí a nedostatek vláhy nejhůře smrkové lesy. Řezáč nicméně dodal, že dlouhodobé sucho a vysoké teploty oslabují téměř všechny dřeviny.

Podle odborníků kvůli suchu hrozí zejména odumírání lesních porostů a šíření škůdců, které následné poškozují další porosty. "Při suchu stromy významně snižují přírůst dřeva, i několik let po sobě. Takže vlastníci mají ztrátu na dřevní hmotě, protože lesy vlastně skoro nerostou, nepřirůstají," podotkl Řezáč. Následné náklady na obnovu lesů jsou podle Řezáče velmi vysoké, patří mezi ně i ztráty z hynutí mladých čerstvých sazenic, a to v důsledku malého množství srážek a nedostatečně vyvinutých kořenů. "Toto riziko je u jarního zalesňování rok od roku větší," upozornil Řezáč.

Například Vacek odhaduje, že na Vysočině, ve východních či severních Čechách a na jihovýchodní Moravě dosáhne mortalita sazenic při letošním jarním zalesňování i 50 procent. "Velcí správci lesů pro letošek i nadcházející roky počítají s mimořádnými výdaji na novou výsadbu stromů. Půjde o stovky milionů korun navíc a stovky tisíc sazenic," upozornil Vacek.

Nejúčinnější způsob, jak se suchem a klimatickou změnou bojovat, je uzpůsobit hospodaření v lesích, skladbu porostů a zvýšit schopnost lesů zadržovat vodu, shodují se odborníci. Například lesní hospodář a poradce Aleš Erber doporučuje mít zanalyzované lesy z pohledu suchých oblastí, druhové a věkové skladby, hustoty porostů, biodiverzity, kvality půd či škod způsobených zvěří a na základě toho připravit dlouhodobý koncepční plán, jak měnit lesy na pestré a odolné. "Vhodné je též vytvářet vodní tůně a malé rybníčky tak, aby se voda co nejdéle udržela v lese a co nejvíce se omezilo sucho," dodal Vacek.

Lesnicko-dřevařská komora ČR uvedla, že příprava na změny počasí se v českých lesích už odehrává a obavy ze sucha nejsou namístě. Sucho by podle komory mohlo být v některých porostech problémem, pokud by mnoho měsíců nepršelo a nastaly po sobě ve velké četnosti tropické dny s vysokými teplotami. "Naše lesy, druhy stromů v nich, už toto všechno zažily milionkrát a poradí si s počasím jako vždy. Někdy výborně, jindy trochu hůře, ale poradí si," uvedli zástupci komory.

Rovněž Vacek tvrdí, že české lesnictví je připraveno na adaptaci na klimatické změny a opatření se již realizují, adaptaci je ale podle něj nutné zintenzivnit a věnovat větší pozornost tvorbě smíšených porostů z dřevin tolerantních na klimatické změny.

Extrémním suchem je nyní zasažena zhruba čtvrtina území ČR, třetina území trpí druhým a třetím nejhorším stupněm sucha, uvedli začátkem týdne odborníci z projektu Intersucho.