Chladné počasí tuzemským pěstitelům zeleniny zatím nezpůsobilo větší škody

Chladné počasí doprovázené ranními mrazíky zatím nezpůsobilo větší škody na tuzemských polích se zeleninou, nižší teploty ale mohou oddálit sklizeň zeleniny a snížit její výnosy. Zelináři s obavami sledují předpověď počasí pro následující dny a doufají, že teploty už neklesnou hlouběji pod bod mrazu. Na dotaz ČTK to dnes řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová. Zelináři se letos potýkají také se suchem, kterému ale díky systému závlah zatím úspěšně čelí.

"Ze zpráv od našich členů máme informace o poškození (polí se zeleninou) mrazíky nebo kroupami, ale většinou se jedná o poškození, které rostliny překonají," uvedla Přibylová. Připomněla, že chladné počasí zpožďuje růst a vývoj rostlin, takže sklizeň zeleniny bude místy opožděná nebo menší. Ohroženy jsou chladným počasím například rané brambory, saláty či papriková sadba. "Doufáme, že ještě místy očekávané mrazíky nepoškodí nejcitlivější vysázené zeleniny, jak jsou papriky, celer či košťálová zelenina," dodala.

Kromě chladného počasí dělá pěstitelům zeleniny vrásky na čele i jarní sucho. "Většina zelinářských pozemků je pod závlahou, takže sucho se zatím řeší provozem závlah, které samozřejmě navyšují náklady na pěstování," řekla Přibylová. Pěstitelé zeleniny mají výhodu, že i bez sucha své nově založené nebo citlivé porosty zeleniny zavlažují, takže jsou na úbytek přirozené vláhy připraveni.

Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných výsledků klesla o sedm procent na 210.937 z 226.602 tun v roce 2023, kdy naopak v meziročním srovnání vzrostla o čtyři procenta. Na loňské nižší úrodě zeleniny se podepsal nepříznivý vývoj počasí i zářijové záplavy, které v zelinářských oblastech poničily stovky hektarů polí se zeleninou. Plocha polí se zeleninou loni meziročně klesla o 103 hektarů na 10.912 hektarů.

Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny loni vzrostl o 42 na 400, podle ZUČM ale šlo hlavně o zelináře s velmi malou výměrou zeleniny. Zatímco velcí a tradiční pěstitelé zeleniny udržují své plochy stabilní, menší podniky se přizpůsobují tržním podmínkám. Největší nárůst je podle ZUČM pozorovatelný u menších pěstitelů s plochou od jednoho do pěti hektarů, což potvrzuje rostoucí popularitu přímého prodeje z farmy a samosběrů.

Někteří pěstitelé zeleniny v posledních letech kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které farmářům platí obchodníci, ukončili činnost. Obchodním řetězcům farmáři dodávají zhruba 75 procent produkce zeleniny. Deset procent zeleniny prodávají velkoobchodům a dalších deset procent firmám zaměřeným na její zpracování. Pět procent úrody pěstitelé prodávají pomocí vlastního exportu, dodávek do hotelů a restaurací či farmářských trhů a samosběru.