Pěstuje se méně řepky. Jde ale jen o dočasný výkyv, krajina bude nadále žlutá

Řepka, která poslední léta zjara charakteristicky žlutě zbarvuje českou krajinu, je podle statistiků již třetím rokem na ústupu. Letos výměra plochy, na níž byla oseta, klesla o sedm procent na 342 tisíc hektarů. Podle odhadu statistiků bude letos její výnos nižší dokonce bezmála o 14 procent. Znamená to snad, že by se tato brukvovitá plodina měla skutečně z českých polí začít vytrácet? Podle odborníků to zatím není pravděpodobné.

Velkou předností řepky totiž zůstává, že je využitelná do biopaliv. Výrobci pohonných hmot olej z řepky přimíchávají do svých produktů. „Možnost využití řepky na technické účely je zárukou odbytu,“ řekl Deníku agrární analytik Petr Havel. „Zemědělci ji pěstují rádi, a i když oseté plochy klesají, nedá se ještě říci, zda to je anebo není pouhý výkyv,“ míní. „Zda to bude trend, de facto stanoví legislativa biopaliv,“ konstatoval analytik.

I když se zákony týkající se biopaliv postupně mění, zemědělcům jistota odbytu řepky podle odborníků zatím zůstane. „Jistě neodejdou od toho, za co mají dotace. A u nafty je podle legislativy povinnost šest procent biosložky, a tam se nic měnit nebude,“ řekl Deníku Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Očekávané změny pravidel by se podle něj mohly týkat zvýšení podílu takzvaných vyspělých biopaliv, tedy kupříkladu použitých kuchyňských fritovacích olejů a živočišných tuků.

Řepka přitom na českých polích stále zůstává po pšenici druhou nejrozšířenější plodinou, podíl obou ale poklesl. Uvolnily tak prostor dalším. „Výrazně se zvýšila například výměra slunečnice, sóji, máku nebo hrachu,“ uvedla Renata Vodičková z Českého statistického úřadu.

Podle Havla je to dobrá zpráva pro českou krajinu i její obyvatele. „Promluvila do toho i změna, že se maximální plocha monokultur snížila na 30 hektarů. Skladba by tak měla být pestřejší, což znamená snížení rizika eroze i menší riziko pro zemědělce. Když mu dobře nevyjde jedna plodina, může lépe vyjít jiná, protože v žádném roce mu nevyjde všechno na sto procent,“ tvrdí Havel. Vítá hlavně to, že pšenici a řepku nahradily plodiny, jež jsou pro strávníky zdravé.

Změna ale rozhodně neznamená labutí píseň žluté řepky. „Pro pěstitele je klíčové, zda za plodinu dostanou dostatek peněz a jestli ji dokážou prodat, a v tomto směru je řepka pořád lukrativní a velmi dobře prodejnou plodinou,“ prohlásil Havel.

Zásadní změna se nekonáPotvrzují to ostatně sami zemědělci. Meziroční pokles oseté plochy ani nižší očekávaný výnos nic zásadního neznamenají podle Josefa Stehlíka z Asociace soukromého zemědělství. „Ne všichni loni stačili po loňském vlhčím létě zasít v termínu tak, jak byli zvyklí v předchozích letech,“ řekl Stehlík Deníku. „Neodhadoval bych, že je to změna trendu a odcházelo by se od řepky. Spíš se tam promítly vlivy jako počasí a průběh žní,“ míní farmář.

Pěstitelé přitom vycházejí z podmínek, které určuje zahraniční trh. „Na globálním trhu cena této komodity a výrobků z ní jako řepkový olej v posledních měsících strmě roste,“ řekl Deníku prezident Agrární komory Jan Doležal. Nižší produkce řepky podle něj totiž není českou výjimkou, proto se po řepkovém oleji zvyšuje poptávka.

„Produkce řepky klesla během šesti let o 30 procent, což se samozřejmě při rostoucí poptávce po řepkovém oleji na evropském i světovém trhu promítá do zvyšování cen za surovinu,“ dodal Doležal. Také o českou řepku proto nadále bude zájem.

Jiří Janda