Džungle v agrárních platbách

Před pár týdny jsem narazil na jednu předběžnou studii Evropského parlamentu s velmi lákavým názvem: 50 největších příjemců v každé členské zemi EU z fondu Společné zemědělské politiky EU a z fondu soudržnosti (The Largest 50 Beneficiaries in each EU Member State of CAP and Cohesion Funds). Publikace se zabývá jednak platbami v rámci Společné zemědělské politiky EU (SZP) a rovněž platbami v rámci politiky soudržnosti, což jsou dvě největší výdajové položky v evropském rozpočtu.

Od studie jsem kromě jiného očekával i zajímavé údaje o platbách Evropské unie pro české agrobarony. Sběr dat z jednotlivých zemí EU byl velmi náročný a narážel na mnoho problémů. Ty pramenily především z nejednotné metodiky sběru a rozdílných národních předpisů například v oblasti ochrany osobních dat a různých právních výkladů, stejně jako různých časových řad. Veškeré tyto informační bariéry v té které zemi měly hlavní cíl: zamlžit informace o skutečném konečném příjemci těchto plateb a to ať z politických důvodů či hospodářsko-mocenských zájmů. 

Co nám tyto předběžné výsledky předmětné studie nabízejí? 

V roce 2019 byli v Česku největšími příjemci peněz ze SZP (1) Státní pozemkový fond, (2) Vojenské lesy a statky, (3) Bovys, s.r.o. - velkoobchod ovoce a zeleniny a na čtvrtém místě figuruje zemědělská skupina Agro - Měřín. V celé padesátce českých podniků nelze s výjimkou Agro - Měřín najít údaje o mnoha nejvýznamnějších hráčích na českém agrárně-potravinářském kolbišti. 

Údaje v sousedních zemích rovněž nepřináší kýžené údaje o konečném příjemci agrárních peněz z Bruselu. Rakousko hlásí jako největšího příjemce (1) Agrarmarkt Austria - státní agenturu na podporu agrárního trhu, (2) Arge LK Beratung - poradenskou firmu, (3) Ministerstvo zemědělství - oblast poradenství. Až na dalších místech figurují podniky navázané přímo na výrobu, a to Tirol Pack - balení sýrů a Vorarlberg Milch - zpracování mléka.  

U severního souseda v Polsku najdeme rovněž podobný obraz. Zde stojí v roce 2019 na špici (1) Bank gospodarstva krajowego, (2) Ministerstvo zemědělství a rozvoje, (3) Samospráva województwa Mazowieckiego. Rovněž na dalších místech první desítky figurují v Polsku samosprávy krajů.

Náš západní soused Německo ovšem poněkud vybočuje z doposud zjištěných trendů prioritních podpor z prostředků SZP. Zde kromě ministerstva zemědělství spolkové země Mecklenburg-Vorpommern figurují na prvních šesti místech podniky činné v oblastech ekologických podpor, v ochraně před povodněmi, v ochraně přírody a ochraně výjimečných chráněných pobřežních lokalit. Tento rozdílný obraz zcela jasně signalizuje narůstající podporu strany zelených v Německu, kde ochrana životního prostředí a návrat k přírodním hodnotám patří k programovým prioritám. Na dalších místech stojí dvě společnosti zabývající se velkobchodem a zpracováním ovoce a zeleniny Landgard Obst + Gemüse GMBH a Erzeugerorganisation für Obst und Gemüse. 

Nesnadná identifikace konečných příjemců

Problémů při sběru dat, která by vedly k identifikaci konečných příjemců agrárních subvencí, uvádí studie celou řadu. Údaje o příjemcích ze SZP a politiky soudržnosti jsou roztříštěné v regionálních a národních systémech, což ztěžuje získání komplexního přehledu. Existuje celkem 292 systémů podávání zpráv pokrývajících způsob realizace SZP a fondu soudržnosti. Největší počet způsobů sběru dat identifikujících rozsah podpor lze nalézt v zemích s regionální nebo federální strukturou, jako je Německo (30), Itálie (30) a Francie (25). Ve většině případů však tyto země nabízejí také jeden konsolidovaný systém podávání zpráv. Některé země ovšem nenabízí žádný konsolidovaný systém hlášení. 

Přes snahu přesné identifikace příjemců (celé oficiální jméno přímých příjemců s právní subjektivitou) lze ze studie vyčíst spíše agregované subjekty, které finanční podpory dále přerozdělují. V principu tedy žádný ze systémů podávání zpráv o SZP a politice soudržnosti neobsahuje informace o konečném příjemci. To je umožněno i nejednotným právním systémem v jednotlivých zemích EU, který zveřejnění těchto informací ze zákona nepožaduje. Pokud již jsou informace o skutečných majitelích - a tedy konečných příjemcích podpor - k dispozici v národním ústředním registru, ne ve všech členských státech jsou tyto informace zpřístupněny široké veřejnosti. 

Tyto systémy sledování objemu příjmů poskytovaných členským zemím v rámci SZP a politiky soudržnosti v současnosti není vázán povinností zveřejňovat registrační číslo přímých příjemců. Identifikace ani neumožňuje kombinaci údajů jména, země bydliště, státní příslušnosti a data narození, které jsou obecně požadovaná podle právních předpisů omezujících praní peněz. I již dané skoupé informace o výši poskytnutých podpor v rámci SZP jsou již po dvou letech vymazány, ačkoliv v oblastech praní špinavých peněz je lhůta pětiletá. Dále ze studie vyplývá, že ne všechny informace o skutečných vlastnících společností jsou k dispozici v národních centrálních registrech všech členských států. Po zveřejnění předběžné studie (začátek 2021) pokračují práce na identifikaci největších konečných příjemců. 

Mezery v transparentnosti a informační bariéry 

Bruselská studie konstatuje velký nedostatek transparentnosti (přesnosti, jasnosti) již v etapě předávání údajů o konečných příjemcích plateb, což jak řečeno, není ze zákona požadováno. Studie v rámci další etapy sběru dat bude při překonávání současné roztříštěnosti zveřejňovaných informací vyžadovat přesnější identifikaci údajů o skutečných konečných příjemcích plateb. Vybudování společné jednotné databáze by mělo pokrývat všechny projekty financované EU, které by se opíraly o regionální a národní údaje. Vytvoření jednotné databáze všech příjemců předpokládá harmonizaci údajů poskytovaných ve stejném formátu. Doposud se ovšem snaha vytvořit společnou databázi pro všechny projekty financované EU nalézá ve stadiu pilotního projektu. Dále je třeba definovat povinnosti týkající se minimálních částek určených pro zveřejnění. Pro účely následných kontrol by se měla doba zveřejnění a uchování dat prodloužit nejméně na 5 let. Po celou dobu od podání žádosti až po financování a konečnou výplatu by měl být znám skutečný konečný příjemce podpor z fondů EU. Rovněž doposud existující různé časové rámce pro zveřejňování informací a různé úřední národní jazyky je nutné do budoucna sjednotit. 

Práce na této předběžné bruselské studii narážela na mnohé informační bariéry v jednotlivých členských zemích EU, jejichž jediným cílem bylo znepřístupnit informace v té které zemi o skutečném konečném příjemci plateb z fondů SZP. Přesto lze například v Německu vystopovat sílící zájem o ochranu přírody a životní prostředí. Do budoucna bude velmi zajímavé sledovat, jak budou jednotlivé členské země EU reagovat na bruselská opatření a doporučení vedoucí k větší průhlednosti a konkrétnosti zpráv o skutečných konečných příjemcích plateb z fondů SZP.

Zdeněk Lukáš

Autor je bývalým výzkumným pracovníkem Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání (WIIW), kde se zabýval zemědělstvím postkomunistických zemí. 

Pořadí padesáti největších příjemců dotací ze Společné zemědělské politiky EU v ČR v roce 2018 podle předběžné studie Evropského parlamentu:

1. STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD (13 615 805 EUR)

2. AGRO - MĚŘÍN, A.S. (3 580 059 EUR)

3. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR, S.P. (3 164 059 EUR)

4. BOVYS, S.R.O. (2 875 179 EUR)

5. SALIX MORAVA A.S. (2 229 662 EUR)

6. ÚSOVSKO AGRO S.R.O. (2 208 289 EUR)

7. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO DOLNÍ ÚJEZD (2 153 920 EUR)

8. ZEMĚDĚLSKO-OBCHODNÍ DRUŽSTVO ŽICHLÍNEK (1 836 545 EUR)

9. ÚNĚŠOVSKÝ STATEK A.S. (1 66 387 EUR)

10. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO MOŘINA (1 608 186 EUR)

11. ROSTĚNICE, A.S.

12. ZD KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU A.S.

13. ANIMO ŽATEC, A.S.

14. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO UNČOVICE

15. ZEMĚDĚLSKO OBCHODNÍ DRUŽSTVO ZÁLŠÍ

16. COME VENDING S.R.O.

17. AGRO JEVIŠOVICE, A.S.

18. ZOD HANÁ, DRUŽSTVO SE SÍDLEM VE ŠVÁBENIC

19. ZP OTICE, A.S.

20. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO SENICE NA HANÉ

21. OSEVA AGRI CHRUDIM, A.S.

22. EUROFARMS AGRO-B S.R.O.

23. UZENINY PŘÍBRAM, A.S.

24. PŘÍKOSICKÁ ZEMĚDĚLSKÁ A.S.

25. LUKROM PLUS S.R.O.

26. PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY A.S.

27. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ

28. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO SVĚTNOV

29. AGRO JESENICE U PRAHY A.S.

30. AGROSPOL, MALÝ BOR A.S.

31. SPV PELHŘIMOV, A.S.

32. ZAS BEČVÁRY A.S.

33. AGROPODNIK KOŠETICE, A.S.

34. DZS STRUHAŘOV A. S.

35. ZOS KAČINA, A.S.

36. LUKRENA A.S.

37. AGRICOLTORI TACHOV V, A.S.

38. ALIMEX NEZVĚSTICE A.S.

39. AGRODRUŽSTVO MORKOVICE, DRUŽSTVO

40. MYDLÁŘKA A.S.

41. ROLNICKÁ A.S. KRÁLÍKY

42. ZEMĚDĚLSKÁ SPOLEČNOST KOMORNO, A. S.

43. ÚSTAV PRO STRUKTURÁLNÍ POLITIKU V ZEMĚDĚLSTVÍ

44. AGRO SLATINY A.S.

45. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO OPAŘANY

46. ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ, Z.S.

47. AGRONA RPETY S.R.O.

48. BONAGRO, A.S.

49. ZOD 11. KVĚTEN A.S.

50. KLADRUBSKÁ A.S.