Vstup do EU pomohl českým zemědělcům k zisku

Po vstupu ČR do EU se české zemědělství dostalo ze ztráty do zisku. Přispěly k tomu dotace a podpory ze strany unie, uvádí Zemědělský svaz ČR. Naopak se prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. Podle poradce prezidenta Agrární komory ČR Jana Záhorky měli Češi při vyjednávání o vstupu do EU nízkou základnu i proto, že v zemědělství byly mzdy nižší než před rokem 1989 a odvětví bylo ve ztrátě. Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka byl vstup do unie jednoznačným přínosem, české vlády ale podle něj nepochopily záměry evropské zemědělské politiky, nedošlo tak k restrukturalizaci zemědělské výroby ve prospěch menších farem a ohleduplnějšímu chování v krajině.

"Před vstupem probíhala rozsáhlá transformace zemědělství: jednorázovým zrušením dotací spotřebitelských cen potravin, liberalizací zahraničního obchodu agrárními produkty, přeměnou jednotných zemědělských družstev na družstva vlastníků nebo společností, vydáváním majetku z družstev a státních statků podnikatelům, kteří se rozhodli hospodařit individuálně, vydáváním restitučních nároků a podobně. Byly zpřetrhány zažité vazby a vytvářely se nové," připomíná dobu před vstupem do unie Záhorka.

Podle něj v období před vstupem do EU klesla zemědělská produkce proti roku 1990 o 37 procent. Snižovaly se počty krav, místo dojnic se začínala více chovat masná plemena. Klesaly plochy obilovin i pícnin na orné půdě, ubývalo také cukrovky a brambor, naopak zemědělci více zasévali řepku a kukuřici.

Ani v současnosti ale podle něj není zemědělská produkce v rovnováze, převažuje rostlinná výroba nad živočišnou. "Vyvážíme například až tři miliony tun obilovin a v nich obsažené živiny bez dalšího zhodnocení v živočišné produkci," dodal. Po vstupu do unie se také zrychlil úbytek počtů některých chovaných zvířat. "Například stavy prasat se za 15 let snížily o 54 procent, prasnic o 67 procent," dodal.

I přes výhrady vnímá výhody členství v unii. "Především unijní a národní podpory, které se byť jen částečně přizpůsobily starým členským státům, vyvedly naše zemědělství z marasmu neustálé ztráty hospodaření v transformačním období. Začala investiční obnova, i když se to dosud na celkové produkci odvětví ve stálých cenách r. 1989 neprojevilo," uzavřel. Jak připomněl Pýcha, v roce 1994 byli čeští zemědělci ve více než čtyřmiliardové ztrátě, v roce 2004 pak už v 8,5miliardovém zisku. Loni pak podle Českého statistického úřadu činil zisk 16,5 miliardy korun.

Pýcha upozornil na to, že po vstupu do unie se zhoršil schodek agrárního zahraničního obchodu. "Zlepšení krátkodobého charakteru nastalo naposledy v letech 2012 až 2016, ale neudrželo se to. Za rok 2018 bylo záporné agrární saldo rekordně vysoké," uvedl. Hlavně za to může dovoz masa, kterého se loni do ČR dovezlo zatím nejvíc - za více než 28 miliard korun.

ČR ročně dostává z evropského rozpočtu desítky miliard korun. Například v evropském sedmiletém rozvojovém programu můžou do roku 2020 čerpat téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje. Kolem 12 miliard pak získávají na přímých platbách na plochu, další peníze můžou získat na ozeleňování, zdroje jsou určené i pro mladé zemědělce.

Agrární zahraniční obchod: