Na houby si nechte zajít chuť

Nerostou. Houby zatím ve středních Čechách nepovzbudilo ani ochlazení a deště. Na tom se shodují Deníkem oslovení mykologové

Do lesa mohou milovníci přírody vyrazit leda tak na procházku, míní Oldřich Jindřich z Mykologického kroužku Hořovice. „Zrovna projíždím Brdy na kole – a žádné houby, které by zajímaly houbaře, ještě nejsou,“ řekl do telefonu. S tím, že pořád existuje naděje na zlepšení; houbařská sezona trvá do října.

„Změní se to, pokud bude pršet; pak houby nejdřív porostou v příkopech, kde bylo nejvíc vody,“ radí Jindřich, kde začít s hledáním.

Jeden deštík ale houbařské žně nedělá. Ani když je vydatný. To, že vláhy zatím spadlo málo, potvrzuje Jiří Véle z Unhošťska. Srážky, které zatím spadly, považuje z pohledu hřibovitých hub za bezvýznamné. Přesvědčit se může každý: stačí po dešti odkrýt v lese hrabanku – a vlhkost najdete tak do půl centimetru. Navíc rychle zmizí; po pár dnech už nebude vidět nic. V oblasti, kde byly lokální srážky, to prý může být jiné – plošně ale platí, že k nahrazení vláhového deficitu by bylo třeba, aby masivně pršelo tak tři týdny.

Na Unhošťsku a Kladensku proto Véle neočekává, že by se během září mohly hřibovité houby vyskytovat hojněji. „Spíš velmi málo nebo vůbec,“ konstatoval. S tím, že v místech většího spadu rosy mohou růst některé saprofytní druhy – ty však většinou nejsou k jídlu. „Jedlé jsou třeba čirůvky. Na ty je ale brzy – rostou až v říjnu – a asi i vláhy by na ně bylo málo,“ poznamenal mykolog.

Že houby nejsou, potvrzuje i Jiří Merta ze Spolku houbařů Poděbrady. „V Polabí jsme na tom nejhůř z celé republiky: do vzdálenosti 100 kilometrů od Poděbrad houbu nenajdete,“ podotkl. Spolek proto zrušil plány na výstavu, chystanou na 21. září. Akci asi přeloží na listopad – na rozdíl od kolegů z Čelákovic, kteří se rozhodli vyrazit za exponáty pro svou výstavu až k přehradě Hracholusky.

Na procházky s košíkem zatím není vhodná doba

Doufat – nebo cestovat. To zatím mohou dělat milovníci houbaření ze středních Čech. Zdejší lesy jim toho zatím moc nenabídnou. Snad se to zlepší, věří Jiří Lapuník z Mykologického kroužku Dobrovice.

Mohou příznivci hub počítat s tím, že po chudém létě si spraví chuť v příštích dnech či týdnech?

Momentálně ještě houby nerostou. Ale pokud nepřijde přísušek, očekávám, že do deseti dnů to u nás na Boleslavsku skutečně vypukne a podhoubí se rozjede. Vlhkost máme kolem 52 procent; v noci i 68. A hlásí pár přeháněk.

O víkendu tedy vyrazit s košíkem ještě nemá smysl?

Je toho málo. Já byl v lese ve středu. Našel jsem pstřeně dubové, zvané také „dubový maso“. Dva krásné kousky, měly 1,5 kilogramu – a osm malých; ty jsem tam nechal. A ještě šest bedel. Pak také nějaké polní žampiony na strništi.

Z jiných regionů přicházejí lepší zprávy…

Podle zpráv od kolegů, s nimiž jsem v kontaktu přes telefon a e-mail, je situace příznivější hlavně na Podjesenicku na severu Moravy, v jižních Čechách na Novohradsku, na Liberecku v podhůří Jizerských hor. Hřiby se ale nosí i z Klánovického lesa – tedy známého Vidrholce u Prahy.

Je naděje, že se lidé mohou těšit na podzimní druhy v čase václavek?

Na pařezech by se něco objevit mohlo; zase ale musíme doufat, že nepřijde přísušek. Mezi letními a podzimními houbami není velký rozdíl. Můžeme čekat třeba křemenáče, hřiby; liškám se u nás moc nedaří. A dokonce jsem jednou na podzim našel jarní májovky, které jsme pak v říjnu měli na výstavě.

Nač se milovníci hub mohou zatím spíš jen těšit

• - hřiby
• - bedly
• - křemenáče
• - klouzky
• - lišky (jen v některých regionech)
• - houby rostoucí na stromech (choroš šupinatý, pstřeň dubový, sírovec žlutooranžový

Autor: Milan Holakovský