VELIKONOCE V MUZEU STARTUJÍ UŽ TENTO PÁTEK – PRODLUŽTE SI O TÝDEN VÍTÁNÍ JARA!

Národní zemědělské muzeum je nejen institucí plnou cenných sbírek, ale také místem, kde se lze mnoho zajímavého dozvědět, vidět a zažít. Proto se rozhodlo pro své návštěvníky zahájit oslavy Velikonoc už tento pátek a připravilo program, díky němuž se může každý mnoho nového naučit a navíc zjistit, jak slavívali Velikonoce v dávných časech na moravském venkově!

Řada lidí přistupuje k velikonočním svátkům především jako k oslavě jara, spojené s lidovými tradicemi. A právě na historický odkaz našich předků se soustředí Národní zemědělské muzeum v Praze, které pro své návštěvníky připravilo jakousi předpremiéru Velikonoc už v pátek 7. dubna. Pokud se v ten den do budovy muzea na pražské Letné vypravíte, budete moci nejen nasát pravou jarní atmosféru, ale především se na Velikonoce důkladně připravit, zjistit, jaké zvyky během nich dodržovat a ještě před jejich příchodem si krásně vyzdobit své příbytky. Hlavní roli budou hrát samozřejmě nejtypičtější symboly Velikonoc: vajíčka, ovečky, beránek a pomlázka.

Vejce jako symbol nového života je patrně symbolem nejtypičtějším a překvapivě mnohem starším než křesťanským, protože jako první zavedli zvyk darování bohatě zdobených vajec staří Egypťané a od nich se poté tento rituál rozšířil do celého světa. V muzeu nejenže uvidíte výstavku těch nejkrásnějších ze soukromých sbírek, ale zároveň se dozvíte, že nejen každý národ, ale i každá oblast má svá specifická zdobení kraslic, a uvidíte, jaké techniky jsou nejtypičtější a nejzavedenější v našich krajích. A sami se můžete pod dohledem zkušené malérečky RNDr. Hany Maříkové pokusit ozdobit vajíčka prostřednictvím reliéfní voskové batiky.

Druhým nejtypičtějším symbolem Velikonoc je pomlázka. Právě kvůli ní vyjeli pracovníci muzea do Krkonoš, aby kolem Jilemnice vybrali to nejvhodnější proutí, které pak mohou zájemci přetvořit pod vedením lektorů z muzea v různě pletené pomlázky. Pomlázka je vůbec zvláštním velikonočním atributem – tento „pomlazovací nástroj“ je v našich končinách znám už od 14. století (kdy je zmiňována v pamětech pražského kazatele Konráda Waldhausera) a dodneška se používá ve všech koutech naší republiky, ovšem v každém regionu jí naši předkové dali jiné pojmenování: zatímco ve středních Čechách jí říkali pomihod, což byla zkratka sousloví „Pomni hod sváteční“, na Chodsku to byla dynovačka, na severní Moravě a v části východních Čech šmigrust, na Opavsku se vžilo označení kyčka, na jižní Moravě vinovačka (protože se splétala z proutků vinné révy) a na jihovýchodě Slovácka se jí pod vlivem tureckých nájezdů do Uher dodneška říká korbáč, což vzniklo z tureckého slova kyrbáč, označující bič nebo důtky. I způsob pletení pomlázek se krajově liší a zvláště její počáteční části mohou být velmi zdobné. Těm, kdož se více než o pomlázky zajímají o práci se dřevem, bude k dispozici umělecký řezbář Jan Merhaut. Pod jeho vedením se lze naučit vyřezávat dřevěné ovečky a beránky nebo proutí znovu vdechnout život vytvořením jednoduché píšťalky.

Ti, kdož nebudou chtít nic vyrábět, se mohou ve 14.30 vypravit na malý historický výlet spolu s folklórním souborem Děcka ze Skoronic u Kyjova. Ty přijedou s programem „Jarní zvyky a obyčeje ve starej skoronskej dědině“, díky němuž se dozvíme, jak prožívali Velikonoce v minulém a předminulém století lidé na venkově. A možná budeme v mnohém překvapeni, protože Velikonoce nebyly v dávných dobách pouze o kraslicích a pomlázkách, jak říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček: „Velikonoce nebyly pouze svátky jara a s jeho příchodem spojeného bujarého veselí. Nesmíme zapomenout, že žijeme ve společnosti s křesťanskou tradicí, takže Velikonoce měly pro naše předky i jinou, mnohem silnější a významnější symboliku: byly připomenutím bolestné oběti a následného zázraku zmrtvýchvstání Krista; aktu, který představoval a pro křesťany dodnes představuje obrovskou hloubku, sílu a tajemství. To se samozřejmě zrcadlilo i v pojetí velikonočních svátků a promítalo do celého jarního života a rytmu na venkově. A Národní zemědělské muzeum coby instituce nejen sbírkotvorná, ale i vzdělávací je přesně tím správným místem, kde je možné se o všech těchto souvislostech nejvíce dozvědět.“

Brány Národního zemědělského muzea se pro vás v pátek otevřou v 9.00 hodin a dopoledne bude vyhrazeno hlavně školám; odpoledne bude otevřeno až do 17.00 a můžete přijít jak sami, tak se svými dětmi či vnoučaty. Chcete-li kraslice tvořit přímo na místě, přineste si vyfouklá nebo natvrdo uvařená vajíčka, vrbové proutí bude k dispozici. Budete ale srdečně vítáni i v případě, že přijdete pouze načerpat inspiraci a bude chtít spolu s námi Velikonoce pozvolna zahájit.

Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se zejména tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. NZM má kromě budovy v Praze 7 na Letné také další čtyři pobočky (Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice). Jednotlivé pobočky Národního zemědělského muzea jsou zaměřeny tak, aby svou vědeckovýzkumnou, akviziční a prezentační činností komplexně pokrývaly zemědělství a jeho příslušné obory v celé šíři. Kontakt: NZM, Kostelní 44, Praha 7, www.nzm.cz, Lenka Martinková, tel. 773 451 012, lenka.martinkova@nzm.cz