ČR je stále více rájem akčních slev, dál ubývá malých prodejen

Česko je stále více rájem akčních slev. Ve slevových akcích se loni prodalo již 57 procent hlavních potravin, což je nárůst o jeden procentní bod proti předcházejícímu roku. U 30 hlavních drogistických kategorií dosáhl loni prodej s podporou slevových akcí 51 procent, meziročně o 3,7 procentního bodu více. Pokračuje také pokles počtu malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím. Vyplývá to z údajů, které společnost Nielsen uvedla na tiskové konferenci Svazu obchodu.

Více než 52 procent tržeb rychloobrátkového zboží tak v ČR připadá ze slevových akcí, v roce 2009 to bylo jen 35 procent. "Podíl tržeb realizovaných ve slevových akcích stále roste," uvedl komerční ředitel společnosti Nielsen David Vacl.

Již téměř tři čtvrtiny bylinných likérů, rumu, kávy a mléka se prodají ve slevách. V případě drogistického zboží se v akčních nabídkách nejvíce prodávají aviváže, prací prášky, plenky, toaletní papír a sprchové gely.

Tržby v největších tuzemských obchodních řetězcích s 1000 a více zaměstnanci dosáhly loni 280 miliard korun, o pět miliard meziročně víc. Podle studie Growth Reporter se v roce 2016 zvýšily ceny rychloobrátkového zboží v maloobchodě napříč 21 evropskými zeměmi jen o jedno procento, což je nejpomalejší růst za posledních šest let. V roce 2016 byla hodnota průměrného evropského nákupního košíku s rychloobrátkovým zbožím vyšší o 41 procent než v roce 2006, přičemž množství nakoupeného zboží narostlo o 11 procent.

Spotřeba v Evropě nejvíce rostla loni na Slovensku (o 3,4 procenta) a v ČR (o 3,1 procenta). "Za vyšší spotřebou obou zemí je nutné vidět kromě klesající nezaměstnanosti a růstu HDP i jeden z největších poklesů průměrné ceny prodávaného zboží v rámci evropských zemí - v České i Slovenské republice to bylo v roce 2016 až -0,7 procenta," dodal Vacl.

Malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím stále ubývá

Pokles počtu prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v ČR dále pokračuje. Obchodů s plochou menší než 400 m2 v loňském roce ubylo meziročně o 1,5 procenta na 13.437, přičemž mizí hlavně ty nejmenší.

Polovina nezávislých prodejen v průzkumu firmy vyjádřila nespokojenost s podmínkami podnikání. Mezi hlavní potenciální důvody pro uzavření prodejny uvedli obchodníci nejčastěji konkurenci velkých řetězců a zavedení EET. Ukázal to průzkum společnosti Nielsen mezi nezávislými prodejnami v regionech, kde malých obchodů nejvíc ubývá.

Malých prodejen "tradičního" obchodu ubylo od roku 2005 do loňska celkem zhruba tři tisíce. Obchodů s prodejních plochou nad 400 m2 naopak přibylo z 1320 na 1692. "Pod nejvýraznější ztráty se podepsaly nejmenší prodejny s plochou do 50m2, které aktuálním počtem 6223 tvoří nejpočetnější část tradičních obchodů a meziročně zaznamenaly úbytek o šest procent," uvádí zpráva. Ke konci roku 2016 podnikalo v oblasti maloobchodu s potravinami zhruba 3750 firem, před osmi lety jich bylo o tisíc víc.

"Bohužel díky vysidlování některých venkovských oblastí a různým druhům regulatorních opatření ale i zvyšováním minimální mzdy se ocitají maloobchodní prodejny na venkově na hranici rentability a dochází k jejich masívnímu úbytku," uvedl viceprezident Svazu obchodu Michal Ševera.

Maloobchodní prodejny na venkově proto hledají cesty, jak tento proces zastavit. Zkoušejí mj. změnu sortimentního zaměření, pro spotřebitele vstřícnější provozní dobu nebo se propojují různými formami se silnějšími maloobchodníky nebo s velkoobchody. Kombinují také maloobchodní prodej se stravováním či hledají podporu u komunálních struktur například slevami na nájmu apod.

Ministerstvo zemědělství připravuje návrh na podporu maloobchodníků na vesnicích. "Připravujeme principy, jak by takováto systémová podpora mohla fungovat," řekl v neděli České televizi ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"Jsme svědky zániku stovek venkovských prodejen v přímém přenosu. Podpora je nezbytná, chceme-li udržet život na venkově," řekl dnes předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Proto asociace navrhuje soubor opatření přímé i nepřímé podpory, který by pomohl zachovat obchodní obslužnost na venkově, zejména pak v obcích do 1000 obyvatel.

Finanční podpora by podle jejich návrhu měla dosahovat 750 milionů korun ročně. Dále má jít o refundaci nákladů na pořízení vybavení pro EET, daňové slevy a bonusy. Podle Juračky je na zvážení také převzetí zahraničních modelů na podporu nezávislého obchodu, například osvobozením od DPH těch obchodníků, kteří budou mít obrat nižší než stanovená mez. "Příkladem může být Německo, kde jsou podniky s ročním obratem nižším než 50.000 eur vyloučeny z platby DPH, nebo i Velká Británie, kde existují výjimky na daň z nemovitosti pro malé podnikatele," dodal Juračka.

Názory provozovatelů nezávislých prodejen zjišťoval v lednu průzkum společnosti Nielsen. "Výzkum ukázal, že významnými důvody pro nespokojenost s podmínkami podnikání, kterou vyjádřila zhruba polovina majitelů oslovených prodejen, je vzrůstající administrativa a stálé změny, celkově nestabilita podmínek pro podnikání," uvedla Markéta Charvátová ze společnosti Nielsen.  

Nejsilnějším potenciálním důvodem pro uzavření prodejny bylo, hned po konkurenci velkých řetězců, zavedení elektronické evidence tržeb. Téměř polovina prodejen vyjádřila zejména obavy ze zvýšení nákladů, majitelé očekávali technické problémy v běžném denním provozu.

Autor: ČTK