SZPI loni našla 33 reklam na potraviny, které porušovaly zákon

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni našla 33 reklam na potraviny, které porušovaly zákony. Nejčastěji se jednalo o reklamy na potravinové doplňky, které obsahovaly takzvaná léčebná tvrzení. Ta jsou však přípustná pouze u léků, řekl ČTK mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. V některých případech jde však o produkty nabízené na e-shopech sídlících i mimo Evropskou unii a vymahatelnost práva je prakticky nulová.

Inspekce se reklamou zabývá po novelizaci zákona o regulaci reklamy od srpna 2015, a to zejména v tisku, na internetu, v letácích či v obchodech. Nemá kompetence ke kontrole reklamy v televizi a v rozhlase.

Nejvíc potravinových doplňků s nezákonnou reklamou se prodává na internetu. Prodejci používají nepovolená zdravotní či dokonce léčebná tvrzení.

"Používat lze pouze schválená zdravotní tvrzení dle Evropského nařízení a dále zdravotní tvrzení, jejichž posouzení není dosud dokončeno. Seznamy schválených i dosud neposouzených tvrzení lze najít v registru Evropské komise. Používání takzvaných léčebných tvrzení je právními předpisy u potravin zakázané, protože žádné potravině nelze připisovat vlastnosti léčby. To je vyhrazeno pouze léčivům," uvedl Kopřiva.

Jedná se například o tvrzení, že nějaký doplněk vyléčí bolavé klouby. "Některé e-shopy mají dokonce sekce, kde jsou doplňky na virózu, na chřipku či gynekologické problémy, což být nesmí," doplnil Kopřiva.

Problematické však je trestání takových e-shopů, pokud sídlí v zahraničí a mají pouze webové stránky v češtině. "Informace o provozovatelích se sídlem v EU řeší SZPI s dozorovými orgány v příslušném státě prostřednictvím evropského systému sdílení informací o nevyhovujících potravinách AACS. Dále už kompetence SZPI nesahají," vysvětlil Kopřiva. Pokud sídlí mimo EU, umístí inspekce e-shop na Seznam rizikových webových stránek a výrobků. "Je to sice svobodný trh, ale spotřebitel na něm není nijak chráněn," poznamenal Kopřiva.

Ojediněle našla inspekce i reklamu na běžné potraviny, která klamala spotřebitele. Například tvrdila o chlebu, že má vysoký obsah vlákniny, laboratorní rozbor však ukázal, že tomu tak není.