Slovenské úřady se přou o způsob ochrany lesů v Tatrách

Úřady na Slovensku se přou o hodnocení stavu a další postup při ochraně lesa ve Vysokých Tatrách, který v roce 2004 poničila vichřice. Zatímco podle ministerstva zemědělství v národním parku výrazně ubývají stromy, což vyžaduje zásah člověka, kolegové z ministerstva životního prostředí a ekologové obhajují přirozenou obnovu lesa.

"Více než deset let přihlížíme, jak nám tatranské lesy doslova hynou před očima. Kvůli invazi podkorního hmyzu ve vyschlém mrtvém lese dochází k erozi půdy, vysychají studánky a horské potoky. Nastal čas jednat," uvedla dříve v tomto týdnu slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná.

Podle ministerstva se v Tatrách hojně přemnožil kůrovec, což způsobuje zánik původních staletých lesů, kvůli kterým vznikla oblast s nejvyšším stupněm ochrany. Matečná nepřímo obhajovala aktivní zásah člověka v lesích Tatranského národního parku.

Přirozenou obnovu lesa v Tatrách naopak obhajovali ekologové i ministerstvo životního prostředí, podle něhož nemůže nenávratná ztráta lesů v Tatrách nastat. Úřad informoval, že v rezervacích s nejpřísnějším stupněm ochrany si s následky vichřice poradila příroda sama a že tam rostou mladé stromy.

"Zastáváme odborný názor, že zachovat přírodu Tater se vší rozmanitostí biodiverzity je potřebné s minimálním vlivem člověka a ponecháním vývoje přírodním procesům," uvedl ředitel správy národního parku Pavol Majko.

Dlouhodobě rozdílný názor na péči o chráněné území Tater mají lesníci a ekologové. Zatímco ekologové prosazují ponechání přírody k samovolnému vývoji, lesníci by uvítali možnost zásahu člověka. Odlišné názory obou táborů již v roce 2007 vyústily v demonstrace občanských aktivistů, kteří bránili lesníkům těžit v Tatrách po kalamitě dřevo v chráněném území v Tiché a Kôprové dolině. Slovenské ministerstvo životného prostředí později potvrdilo rozhodnutí, kterým lesníci nedostali výjimku na těžbu dřeva v dolinách Vysokých Tater s nejvyšším stupněm ochrany.

Adrian Bobok