Hynek Zátka byl nejen úspěšný obchodník, ale i horlivý vlastenec

Zakladatel slavné podnikatelské dynastie Hynek Zátka výrazně ovlivnil podobu Českých Budějovic. A když 26. března 1886 zemřel, vyvolalo to u obyvatel jihočeské metropole neskrývané projevy smutku. Na Zátkův pohřeb dorazilo na 12.000 lidí, kteří tak vzdali hold muži, který nejen úspěšně podnikal v obchodě se solí, moukou či těstovinami, ale byl také horlivým vlastencem. Český živel prosazoval nejen jako radní, ale také jako poslanec zemského směnu a říšské rady.

Narodil se 8. července 1808 ve Velešíně a do 20 kilometrů vzdálených Českých Budějovic se rodina přestěhovala, když bylo Hynkovi pět let. Rodiče si tam otevřeli obchod s obilím, ve kterém Hynek pomáhal, zároveň ale získal na českobudějovickém gymnáziu a pražské filozofii vzdělání, které mu umožnilo zamířit se do státních služeb. Zátka uvažoval i o studiu práv, nejspíše kvůli nedostatku financí ale už v roce 1830 nastoupil jako inspektor potravinové daně v Českých Budějovicích.

Během deseti let v byrokratické mašinerii rakouské celní správy postupně postupoval vzhůru. Krátce sloužil i u pohraniční strážní služby na Vimpersku, nakonec zakotvil u českobudějovické okresní kamerální správy, tedy úřadu, který dohlížel na jihu Čech na výběr cel. Pravděpodobně proto, aby se mu otevřela možnost dalšího služebního postupu, požádal Zátka koncem 30. let 19. století o povolení k soukromému studiu práv, které ale od nadřízených nedostal.

Místo postupu na služebním žebříčku se dvaatřicetiletý Hynek Zátka raději obrátil zpátky k otcově obchodu a svého rozhodnutí nikdy nelitoval. Ještě řadu let ale zůstával zároveň úředníkem, definitivně státní službu opustil až v roce 1851, kdy odmítl složit nový slib. Český vlastenec Zátka, aktivní i během událostí revolučního roku 1848, se jako "nápadně velký ctitel české národnosti a nepřítel vlády" poté ocitl na seznamu politicky podezřelých obyvatel Českých Budějovic.

Národní cítění se v Hynku Zátkovi probudilo již v mládí, i díky vlivu staršího bratra Jana, kněze, který se stýkal s řadou buditelů včetně Františka Ladislava Čelakovského. Hynek pak byl aktivní ve studentských spolcích a "počeštil" i vlastní manželku Terezii, kterou si vzal roku 1843 a jež pocházela z rodiny, která doma mluvila jen německy. O Zátkově vlastenectví svědčí i to, že pode dobových svědectví byl jeho českobudějovický obchod dlouho jako jediný označen českým nápisem.

Na obchodování se dal Hynek Zátka naplno až po čtyřicítce, rychle ale dosáhl úspěchu. Nejprve pomáhal otci v jeho obchodu se solí, v roce 1855 pak Hynek Zátka vedení celé firmy převzal. Brzy podnik rozšířil, k soli přidal zemědělské plodiny jako oves a chmel, ale i tuhu nebo sádru. Jeho podnikání hodně pomáhala poloha Českých Budějovic, které leží přímo na Vltavě. Lodě tehdy představovaly nejlepší prostředek, jak dostat zboží z Rakouska do Prahy i dále do Hamburku.

V roce 1869 vybudoval Zátka v Březí u Boršova nad Vltavou první strojní mlýn na jihu Čech, který se později stal základem pro slavnou velkovýrobu těstovin. Rozvíjeli ji ovšem až Zátkovi synové Vlastimil a Dobroslav. Další z devíti potomků Hynka Zátky, nejstarší syn Ferdinand, vystudoval práva a v pražském Karlíně založil taktéž proslavenou sodovkárnu. Oba podniky rodina držela až do německé okupace a poté znovu ještě krátce po osvobození, definitivně o ně přišla po únoru 1948.

Druhorozený syn August po otci zdědil nadání pro politiku. Hynek Zátka se veřejně angažoval už v roce 1848 a po uvolnění poměrů v říši zasedl nejen v obecním zastupitelstvu Českých Budějovic, ale byl zvolen i do českého zemského sněmu a později se stal členem říšské rady. August Zátka, doktor práv a advokát, vystřídal otce v místní i celostátní politice už v 70. letech 19. století, podobně jako on zasedal v obecní radě i zemském sněmu v Praze.

Pavel Lukáš