Budvar možná nebude muset zveřejňovat smlouvy v registru

Národní podnik Budějovický Budvar možná nebude muset zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru. Sněmovna v dnešním úvodním kole podpořila výjimku ze zákona pro tento pivovar. Předkladatelé z řad poslanců KDU-ČSL neprosadili, aby dolní komora přijala jejich novelu dosud neúčinné normy zrychleně už v prvním čtení. Kluby ODS a TOP 09 takový postup vetovaly. Neuspěl ani poslanec za TOP 09 Jan Farský (STAN) s návrhem na zamítnutí novely, která nyní míří hned do tří výborů.

Lidovci chtějí výjimku obecně pro národní podniky, což je ale nyní jen Budvar. Upozorňují na podle nich značné škody, které by mohly Budvaru hrozit. Zveřejňování smluv by odkrylo jeho obchodní strategii, ohrozilo postavení pivovaru na trhu, jeho konkurenceschopnost a vedlo by ke snížení zisků, píšou autoři novely v čele s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Pod ministerstvo zemědělství Budvar spadá.

O návrhu se rozpoutala poměrně dlouhá debata. Někteří poslanci, mezi nimi Štěpán Stupčuk (ČSSD) nebo Jan Klán (KSČM), volali po výjimce pro všechny státní či polostátní firmy, na něž se bude zákon o registru smluv v nynějším znění vztahovat. Farský a předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura naopak upozorňovali na to, že údaje podléhající obchodnímu tajemství firmy nebudou muset zveřejňovat. "Otevírání dveří pro výjimky je cesta do pekel," prohlásil Martin Komárek (ANO).

Předseda KSČM Vojtěch Filip (KSČM) zase soudí, že zákon o registru smluv porušuje ústavu, když některé firmy budou muset smlouvy do registru vkládat a jiné ne. Mluvil o Ústavním soudu.

Lidoveckou novelou se budou zabývat ústavně-právní výbor, hospodářský výbor a výbor pro veřejnou správu. Dostaly na to měsíc místo obvyklých dvou.

Vyjmout z povinnosti národní podniky chtěl při schvalování normy o registru smluv spolu s dalšími změnami Senát. Poslanci tehdy horní komoru přehlasovali.

Zákon o registru smluv bude účinný od července. Stejnou účinnost navrhují autoři i pro nynější novelu.

Zákon o registru smluv předpokládá, že v internetové databázi budou muset od poloviny roku zveřejňovat smlouvy stát, kraje, větší obce a další organizace. Po dalším roce začne platit pravidlo, podle něhož nezveřejněná smlouva nebude účinná. Pod normu budou spadat smlouvy s plněním nad 50.000 korun bez daně z přidané hodnoty.

Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostaly malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nebude vztahovat ani na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o ČEZ.