Šéf NP: Přirozená obnova na Šumavě podporuje růst horské smrčiny

Přirozená obnova lesa podporuje růst horské smrčiny na některých místech šumavského národního parku. Projevuje se to například v oblastech Modravy na Klatovsku nebo Plešného jezera na Prachaticku. Novinářům to řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Podle něj se přirozená obnova v blízké budoucnosti projeví i na jiných místech lesa. Šumavský národní park v minulosti po různých kalamitách ponechal některé oblasti bez lidského zásahu. Stromy však na řadě míst napadl kůrovec, který se pak přemnožil a způsobil, že masivní plochy lesů uschly.

"Rozhodnout o bezzásahovosti bylo velmi těžké. Rozhořely se vášně, které neutichly dodnes. Nyní už ale mnohé děje, o kterých se diskutovalo - například to, jestli se les sám dokáže obnovit a jak bude vypadat, můžeme s určitostí popsat a hlavně je můžeme sledovat na vlastní oči," řekl Hubený.

Horská smrčina, kde proces přirozené obnovy probíhá, se nachází v nadmořské výšce nad 1200 metrů. V takových podmínkách se dominantně vyskytuje smrk ztepilý doplněný jeřábem ptačím. Právě smrková monokultura vyhovuje kůrovci. Ten se masivně množí především po kalamitách, kdy napadá poškozené stromy, nebo v případě vhodných klimatických podmínek.

"Například na místech po kalamitě v okolí Modravy z 90. let minulého století zůstalo poměrně velké množství smrků s tloušťkou kmene sedm až 30 centimetrů, těch je dnes zhruba 190 kusů na hektar, dále pět smrků na hektar o průměru kmene více než 30 centimetrů. Tyto stromy jsou kostrou budoucího lesa a jsou i zárukou jeho bohaté věkové struktury," uvedl Hubený.

Nejrozsáhlejší kalamita Šumavu zasáhla v roce 2007. Tehdy orkán Kyrill poničil zhruba milion krychlových metrů stromů. Přirozená obnova po Kyrillu se podle Hubeného projeví až v delším časovém horizontu. "Chápu, že pro mnohé návštěvníky je pohled na současné hnědé, ponuré a mrtvé lesy hrozný zážitek. Mnohé stromky ale ještě nejsou vidět, za takových 10 let to ale bude vypadat úplně jinak. O dost zeleněji," řekl ředitel NP Šumava.

Podle starosty Modravy a předsedy svazu obcí šumavského národního parku Antonína Schuberta však proces přirozeného zmlazení sám o sobě šumavské lesy nezachrání. "Jsem přímým svědkem a účastníkem obrovského úsilí, které bylo vynaloženo do výsadby zdejšího (modravského) lesa. Samozřejmě tím nesnižuji sílu přírody umět si poradit s kdejakým lidským nešvarem, ale také nemohu přistoupit na ideologii čisté divočiny v oblasti, kde obnova lesa stála obrovské lidské úsilí," řekl Schubert ČTK.