Počet českých potravin s chráněným označením EU se nezvyšuje

Počet českých potravin, které mají chráněné označení na celoevropské úrovni, poslední dva roky stagnuje. Důvodem je nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), uvedla dnes na tiskové konferenci Potravinářská komora. Potravináři chtějí situaci řešit s vedením úřadu a ministerstvem zemědělství.

"My jsme pořád hledali, v čem je problém, a ukazuje se, že problém je v tomto úřadu jednoznačně," uvedl ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Za poslední dva roky se podle komory počet chráněných označení nezvýšil. V rámci EU mají označení "Zaručená tradiční specialita", "Chráněné zeměpisné označení" či "Chráněné označení původu" stovky výrobků, v ČR je jich více než 30.

Žádost o zápis do seznamu vedeného Evropskou komisí se podává právě na Úřad průmyslového vlastnictví, v případě označení "Zaručená tradiční specialita" pak na ministerstvo zemědělství. "Přístup Úřadu průmyslového vlastnictví je natolik nevstřícný k firmám, že v podstatě všichni, kdo tam byli s žádostí, řekli, že už tam nikdy nepůjdou," dodal Koberna.

Vedoucí kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák uvedl, že neví o tom, že by se komora s nespokojeností na práci úřadu na ÚPV obrátila. "K případným přihlašovatelům (nejen označení původu) se chováme vždy velmi vstřícně. Jasné je, že počet registrací závisí na počtu přihlášek a těch je u nás málo, těžko za to může úřad, a to i když přihlašovatele spíše láká," dodal Dvornák.

Letos je podle Koberny již podána žádost o chráněné zeměpisné označení pro "Český mák" a bude následovat "Český česnek". "Falšování českého máku způsobuje pěstitelům velké problémy," dodal ředitel. V Bruselu také například leží žádost o registraci Pražské šunky.

Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.

Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.