Pivovar Svijany dodal loni na trh rekordních 623.800 hl. piva

Rekordních 623.800 hektolitrů piva dodal loni na trh soukromý Pivovar Svijany na Liberecku. Polovinu v lahvích a druhou v sudech. Je to téměř o desetinu víc než předloni, kdy v největším pivovaru v Libereckém kraji vyrobili 570.000 hektolitrů. Většina svijanského piva se přitom prodá v tuzemsku, na export do Polska a Slovenska šlo jen zhruba 26.000 hektolitrů, to jsou asi čtyři procenta produkce. ČTK o tom dnes informovala mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

"Export máme minimální zhledem k tomu, že naše piva, ani v lahvích, nestabilizujeme ani nepasterujeme, nejsou pro export úplně vhodná," vysvětlila mluvčí. Nepasterovaná piva mají totiž kratší trvanlivost. Firma ale podle ní zvažuje výstavbu vlastního pivovaru v gruzínském Tbilisi za 15 milionů eur (přes 400 mil. Kč). "Zatím je v projektu hodně neznámých, které mohou finální rozhodnutí ovlivnit," poznamenala Winklerová.

Ještě v roce 1997 Pivovaru Svijany hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Dnes firma zaměstnává 130 lidí. Předloni se pivovar zařadil velikostí výstavu na čtvrté místo v zemi. Hospodaření společnosti skončilo tehdy ziskem téměř 171 milionů korun při miliardových tržbách. Loňské výsledky zatím k dispozici nejsou.

Od obnovení výroby v roce 1998 se už výstav pivovaru podařilo zvýšit téměř osmnáctinásobně. Především díky investicím za více než půl miliardy. Pivovar si přes výrazné zvýšení výroby uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel. Loni podnik investoval dalších 30 milionů korun. "Investovali jsme především do nového whirlpoolu, přetlačných tanků, trafostanice, kvasničného hospodářství a šrotovny," uvedla mluvčí. V letošním roce by podle ní objem investic do výroby měl být zhruba podobný, hlavním projektem bude nová skladová hala.

Velkou investicí je pro pivovar také rekonstrukce svijanského zámku. Zchátralý objekt koupila firma před dvěma lety. Nyní ho za přispění dotací Norských fondů a zemí Evropského hospodářského prostoru rekonstruuje. "Z vlastních zdrojů zainvestujeme v první fázi rekonstrukce 30 milionů korun," řekla Winklerová. V zámku vzniká kulturně společenské centrum s archeologickým muzeem a galerií. Měla by tam být i pivovarská restaurace a počítá se i s ubytováním. Náklady na projekt se odhadují na sto milionů korun. První etapa se pro veřejnost otevře už v polovině letošního roku.