Krásní a nenápadní zabijáci: Rostliny, jejichž jed je pro člověka smrtící.

Jedovaté rostliny rostou běžně v naší blízkosti a jsou hojně rozšířené. Některé z nich se kdysi používaly při popravách. Na druhé straně mohou posloužit při léčbě závažných onemocnění.

Jsou krásné, někdy nenápadné a často nevinně vypadající - přesto mohou zabíjet. To jsou rostliny rostoucí kolem nás, obsahující nejrůznější jedy. Jejich působení na lidský organismus je různorodé, napadají však nejčastěji nervový systém, dýchací ústrojí, srdce nebo krev. Přesto dokážou být některé rostliny využívány v lidovém léčitelství i odborném lékařství.

Ačkoli je skočec oblíbenou okrasnou rostlinou, jeho semena jsou vysoce jedovatá. Obsahují totiž ricin, silně toxickou bílkovinu smrtelně působící na buňky. Skočec tedy může způsobit pomalou a bolestivou smrt, v minulosti byl použit i jako vražedná zbraň. Neexistuje proti němu žádný protijed a je z části i proto považován za nejjedovatěší rostlinu vůbec.

Tato krásně zbarvená vytrvalá bylina roste obvykle v horských oblastech, nejčastěji v blízkosti potoků. Jedovatá je celá, ale nejnebezpečnější částí je její oddenek, obsahující zejména akonitin a napelin. Protože je oměj lehce dostupný, stal se oblíbeným jedem travičů. Akonitin se na druhé straně využívá i jako anestetikum proti horečkám a neuralgiím.

Lidový název pro Kulčibu jedovatou zní strom smrti. Není se čemu divit, protože semena kulčiby obsahují strychnin, jeden z nejprudších jedů na světě. Při otravě dochází k ochrnutí dýchacího centra.

Ocún bývá lidově označován také jako naháček nebo sirotka. K otravám dochází nejčastěji z důvodu záměny listů za listy medvědího česneku.

Atypická semena černočervené barvy se často používají k výrobě šperků a růženců. Tato semena jsou ale paradoxně jedovatá, zbytek rostliny je neškodný.

Neobyčejně půvabný keř, který ale dokáže napáchat velké škody. K otravě stačí jediný list. V antice byl podobně jako bolehlav používán k travičství.

Durman je prudce jedovatá lilkovitá rostlina hojně rozšířená i v České republice. V rámci léčitelství se používá proti astmatickým křečím, durman může být ale také zneužíván jako droga.

Tis je naším nejjedovatějším stálezeleným tuzemským stromem. Jeho jasně červené plody obsahující taxin lákají hlavně děti. Velmi často se využívá jako okrasná dřevina.

Nevinně vypadající bylina se zvonkovitými květy a černými plody připomíná neškodnou lesní rostlinku. Přitom obsahuje kombinaci velmi nebezpečných alkaloidů - atropin, hyoscamin, skopolamin a belladonin.

Coniin vyskytující se v této rostlině je silně uspávací. Čím více má rostlina slunečních paprsků, tím jedovatější se stává. Při otravě nejprve nastává obrna kosterního svalstva, poté následuje těžké dýchání. Bolehlavem byl otráven například filosof Sokrates v antickém Řecku.